Posudek o zdravotní způsobilosti k práci a ohrožení osob v České republice

Tento článek se zabývá problematikou posuzování zdravotní způsobilosti k práci v kontextu českého právního řádu, zejména s ohledem na vyhlášku č. 79/2013 Sb., o specifických zdravotních službách, a zákoník práce. Zaměřuje se na roli lékařského posudku, povinnosti zaměstnavatele a práva zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec pozbude zdravotní způsobilost k výkonu své práce.

Legislativní rámec

Právní úprava vychází ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů. Důležitá je i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů.

Kromě toho, článek odkazuje na řadu dalších právních předpisů, které se dotýkají zdravotní způsobilosti k práci v různých oblastech, například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a další.

Povinnosti Zaměstnavatele a Práva Zaměstnance

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele práce dle pracovní smlouvy osobně konat [§ 38 odst. 1 písm. a), b) zák. práce].

Zaměstnavatel je současně povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [§ 103 odst. 1 písm. a) zák. práce].

Čtěte také: Stanovisko odboru MŽP

Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbude způsobilost konat dosavadní práci nebo nesmí-li ji dále konat pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, zákoník práce počítá s převedením zaměstnance na jinou práci nebo s rozvázáním pracovního poměru výpovědí.

Převedení na jinou práci

Dle § 41 odst. 1 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce má zaměstnavatel povinnost převést svého zaměstnance na jinou práci, pokud:

• pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci
• nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice
• koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství
• jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním
• jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku
• je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
• požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci

Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance

Pokud jiná pracovní pozice u zaměstnavatele neexistuje a tento nemá možnost zaměstnance převést, může zaměstnanec dle § 56 odst. 1 písm. a) Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce okamžitě zrušit pracovní poměr.

Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.

Čtěte také: Škola v přírodě: Zdravotní aspekty

Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

Lékařský posudek

Lékařský posudek hraje klíčovou roli při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Vydávají jej poskytovatelé pracovnělékařských služeb na základě zhodnocení výsledků lékařské prohlídky, výpisu ze zdravotnické dokumentace a zdravotní náročnosti pro výkon práce.

Podle nyní již zcela ustálené soudní praxe totiž lékařský posudek ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který jej přezkoumává, nejsou „rozhodnutím“ o zdravotním stavu a nejsou proto nadány presumpcí správnosti a „nestanoví (a neprokazují) autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), zda a z jakého důvodu zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, případně jaký je zdravotní stav zaměstnance a jaké jsou příčiny jeho poškození“.

Zaměstnanec nebo zaměstnavatel mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, pokud se domnívají, že je nesprávný. Příslušným správním orgánem pro přezkum je krajský úřad, resp. Magistrát hl. m. Prahy.

Novinky ve vyhlášce od 1.1.2026

• Odlišnými podmínkami se v tomto případě rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce. Avšak od 1. ledna 2026 se bude jednat o mimořádnou prohlídku, jež se vykonává v tzv. v úplném rozsahu, tedy zdravotní stav posuzované osoby se posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele.
• V souladu s novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností rovněž od 1. ledna 2026, došlo ke sjednocení terminologie zahrnující současné posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, a proto i tato varianta posuzování byla do vyhlášky ukotvena, resp.
• Na základě antibyrokratického balíčku III byl ukotven do vyhlášky vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. Posuzující lékař k tomu dále vydal posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Mohlo se jednat o dva dokumenty, které však mají část údajů stejnou. Pro zjednodušení bylo navrženo jejich sloučení do jednoho formuláře, a proto je v příloze č. 2 nově vytvořen vzor lékařského posudku zahrnující i část obsahující náležitosti žádosti o provedení prohlídky. Zaměstnavatel může využít toho, že první část vyplní a druhá část je doplněna posuzujícím lékařem. Jejich používání je závazné.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2013 Sb.

Vzhledem k tomu, že je směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů, vyžadováno sledování zdravotního stavu zaměstnanců, kteří jsou exponováni olovu (a to bez ohledu na kategorii práce), bylo přistoupeno k definování nového bodu 2.1.2., ve kterém jsou stanoveny lékařské prohlídky u prací, jež nejsou zařazeny mezi rizikové pro olovo.

Čtěte také: Ohrožení pod vlivem návykové látky

Stejně jako u profesních rizik byla lhůta provádění periodických prohlídek u zaměstnanců v tzv. V případě isokyanátů došlo k upřesnění, že se jedná o diisokyanáty.

Prohlídky je povinné provádět bez ohledu na kategorii práce v případech, kdy zaměstnanec pracuje s přípravkem, jež je dle bezpečnostního listu označen větou EUH204, tedy že „Obsahuje isokyanáty. U celkové fyzické zátěže předchozí novelou vyhlášky došlo k doplnění morbidní obezity s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 jako faktoru vylučujícího zdravotní způsobilost k práci. Bylo však vyhodnoceno, že takto stanovené kritérium se týká i osob, kteří jsou pro práci jinak způsobilí, a proto došlo k jeho odstranění z části A.

Profesní rizika

V části II. přílohy č. 1 vyhlášky, která stanovuje profesní rizika, došlo k následujícím úpravám.

• Do profesních rizik byla v souladu se zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, doplněna činnost osob provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických zdvihacích zařízení, a dále v souladu s nařízením vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, byla doplněna obsluha zdvihadel s ručním a motorickým pohonem.
• Novelou došlo v profesních rizicích k celkové úpravě bodu 11., který mimo jiné zahrnuje mezi profesní rizika ty práce, jež jsou zařazeny do kategorie druhé dle zákona o ochraně veřejného zdraví pro rizikové faktory pracovních podmínek uvedených v tomto bodu.
• V praxi se ukázalo, že vyhláška roztříštila a duplikovala chemické karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, a proto došlo k jejich sjednocení do jednoho bodu, a to na základě klasifikace jednotlivých chemických látek a směsí podle evropských právních předpisů (zejména nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
• Mezi profesní rizika patří i pracovní polohy. Původní znění vyhlášky obsahovalo pouze nepřijatelné pracovní polohy jako profesní riziko. Nově se profesní riziko týká i podmíněně nepřijatelných poloh, pokud budou limity odpovídat kritériím pro zařazení do kategorie druhé podle tzv.
• „Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce“ je jako nové profesní riziko. Povinnost podrobit se vyšetření na tuberkulózu se vztahuje výhradně pro nové nástupy do zaměstnání, ne pro stávající zaměstnance. Profesní riziko tuberkulózy je třeba chápat tak, že se týká nově příchozích uchazečů ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy. Pokud však osoba z takové země dlouhodobě žije v České republice, nelze ji automaticky považovat za rizikovou, protože Česká republika není zemí se zvýšeným výskytem tuberkulózy, a tak nevzniká povinnost u této osoby provést vstupní prohlídku s vyšetřením na tuberkulózu. Vyhláška stanovuje v rámci vstupní prohlídky povinně pouze jedno vyšetření, a to skiagram hrudníku.

Mimořádná pracovnělékařská prohlídka

Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Stejně tak je zaměstnavatel povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal. Mimořádná prohlídka se provádí mimo jiné, pokud byl výkon práce přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů.

Případné odmítnutí zaměstnance se této prohlídce podrobit lze chápat jako porušení povinnosti vyplývající z právního předpisu vztahujícího se k zaměstnancem vykonávané práci a důvod k možnému rozvázání pracovního poměru.

tags: #posudek #o #zdravotní #způsobilosti #k #práci

Oblíbené příspěvky:

• Včely v přírodě
• Vliv Riegrových sadů na životní prostředí v Praze
• Rizika pro děti
• Environmentální bezpečnost
• Český Krumlov Air Quality