Pouliční osvětlení: Ekologické dopady a modernizace v České republice

Veřejné osvětlení patří mezi nejdůležitější, ale také nejnáročnější prvky městské infrastruktury, a to ať už z hlediska energetických úspor, ekologie, bezpečnosti či dopadu na kvalitu života. Proto by mu měla být věnována patřičná pozornost.

Světelné znečištění neboli světelný smog je soubor všech nepříznivých účinků, které s sebou přináší umělé osvětlení. Jedná se o stále významnější celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo třeba na viditelnosti noční oblohy.

Míra umělého osvětlení v noci stoupá nebývalým tempem, podle časopisu Science téměř o 10 % ročně.

Modernizace veřejného osvětlení v obcích představuje klíčový krok ke zvyšování energetické efektivity a snižování provozních nákladů. Nahrazení zastaralých svítidel moderními LED technologiemi umožňuje dosáhnout významných úspor elektrické energie.

Kromě ekonomických přínosů má modernizace také environmentální dopad - mohou být pořízena pouze světla, která neobsahují modrou složku a která jsou šetrná k životnímu prostředí. Modernizace tak není jen technickou inovací, ale i strategickým investičním krokem, který podporuje rozvoj chytrých obcí.

Čtěte také: Budoucnost svozu odpadu s Mercedes eEconic

Legislativa a normy

Ministerstvo životního prostředí ČR vyčlenilo z Modernizačního fondu půl miliardy korun, které pomohou modernizovat zastaralé veřejné osvětlení. Pro zástupce obcí a měst jsou nyní společně s dotacemi připraveny aktualizované návody i s konkrétními příklady, jak umí inteligentní systémy lokalizovat poruchy, plánovat údržbu a optimalizovat spotřebu dle provozních podmínek.

„Venkovní osvětlení patří do veřejného prostoru od konce 19. století, každodenní život si bez něj dnes představíme už jen těžko. Ne vždy je však venkovní osvětlení nastaveno optimálně a v případě, že dopadá mimo osvětlované oblasti, se stává problematickým. Takové světlo může rušit obyvatele, negativně ovlivňovat životní prostředí nebo narušovat bezpečnost. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo nalézt účinný nástroj a poskytnout právní ochranu občanům České republiky,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nová česká technická norma ČSN 36 0459 - Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení vyšla 1. února 2023 a o měsíc později se stane účinnou. Parametry normy se vztahují na pět aplikačních oblastí: osvětlení pozemních komunikací (silnice, parkoviště, chodníky, cyklostezky), osvětlení venkovních pracovišť (sklady, haly, letiště), osvětlení venkovních sportovišť (stadiony, sjezdovky), architektonické osvětlení (památky, umělecká díla) a reklamní osvětlení (billboardy, LED panely).

Týkají se tedy i trvalého venkovního elektrického osvětlení, ale na druhou stranu se nevztahují na dočasné venkovní osvětlení jako na vánoční osvětlení nebo kulturní akce. Norma jako taková není právně závazná, závaznými se její parametry stanou v případě, že na ně odkáže právně závazný dokument, tedy zákon, vyhláška, nařízení vlády, smlouva apod.

Dokument je založený na principu rozčlenění území České republiky do pěti zón světelného prostředí (Z0-Z4) podle jeho citlivosti na světelné znečištění. Nejpřísnější požadavky na světelné zdroje jsou na nezastavěná území, která se dělí na chráněné oblasti (Z0) a ostatní nezastavěná území (Z1). Zastavěná území se dělí podle velikosti obce.

Čtěte také: Správné odpadkové koše a kontejnery

„Při definování zón byl brán ohled na české prostředí, pro které je charakteristická hustá struktura osídlení a velký podíl malých sídel s významnou vazbou na volnou nezastavěnou krajinu. Chtěli jsme zajistit nejvyšší stupeň ochrany zejména v přírodních, tedy nezastavěných územích,“ vysvětlil náměstek Hladík s tím, že pro jednotlivé zóny norma určuje horní limity světelně-technických parametrů tak, aby byly vytvořeny dostatečné světelné podmínky pro konkrétní činnosti, ale zároveň také omezeny nežádoucí účinky světla na okolní prostředí.

„Toho je možné docílit například pomocí regulace barvy světla, intenzity, nebo směřováním světelného toku,“ doplnil Hladík.

Modernizace a úspory energie

Podle odhadů Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) je v Česku zhruba 1,5 milionu světelných bodů a více než 50 % z nich tvoří úsporná LED svítidla. Nicméně velká část je již zastaralá, stejně jako většina stožárů či kabelových rozvodů.

„Veřejné osvětlení nejsou jen lampy a svítidla. Jde o celý propojený systém, který má zásadní dopad na bezpečnost, hospodaření obcí i životní prostředí. Životnost jednotlivých částí systému je rozdílná. Mnoho obcí však za poslední desetiletí neprovedlo ani částečnou obnovu. Věnují se pouze základní údržbě, která je nutná pro pravidelné revize,“ upozorňuje Josef Smolík, předseda SRVO.

SRVO nejčastěji uvádějí komplexní modernizaci ve městě Žatec v Ústeckém kraji, kde bylo vyměněno 2 200 svítidel za 56,1 milionu korun.

Čtěte také: Nové Trendy v Environmentálních Zónách Osvětlení

„Původní osvětlení bylo technicky zastaralé, energeticky náročné a často poruchové. Modernizací bychom měli docílit téměř 60% úspory energie. Z původní roční spotřeby 1 188 MWh se podle propočtů můžeme dostat na méně než 500 MWh. Podstatně nám klesnou náklady a přitom se výrazně zvýší bezpečnost v ulicích. Modernizace nám přinesla nejenom energetické úspory a bezpečnost, ale také ekologický efekt - osvětlení je zónované, respektuje noční klid a minimalizuje světelné znečištění,“ uvedl starosta Radim Laibl.

Předseda SRVO Josef Smolík doporučuje zástupcům měst a obcí sledovat kromě aktuálních dotačních titulů i nové trendy a technologie. Na prvním místě uvádí zaměření na světelné znečištění, a to konkrétně na nové normy a technologie, které minimalizují rušivé světlo a chrání přírodu. Preferuje LED technologie, inteligentní (smart) osvětlení a systémy, které umožňují dálkové řízení a automatickou regulaci intenzity podle pohybu osob, denní doby nebo počasí, což umí pouze adaptivní a dynamické osvětlení, které se přizpůsobuje aktuálním potřebám.

Za velmi důležitou považuje rovněž integraci s dalšími městskými systémy, jako součást širší infrastruktury chytrých měst (Smart City).

„Novým technologickým směrem mohou být i solární a obnovitelné zdroje. Ministerstvo životního prostředí ČR v souvislosti s novými dotačními výzvami aktualizovalo Příručku správného osvětlování a připomnělo také parametry relativně nové české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

„V praxi by měla norma sloužit jako vodítko při instalaci nového nebo při rekonstrukci stávajícího osvětlení, a to ve všech aplikačních oblastech, které norma zahrnuje. Příkladem může být její použití při rekonstrukci soustavy veřejného osvětlení, pro jejíž realizaci bude obec tyto požadavky vyžadovat ve smlouvě s osloveným projektantem. Ten se jimi při navrhování soustavy osvětlení bude muset řídit,“ upozorňuje ministr Petr Hladík a představuje aktuální dotační výzvu, která obcím pomůže modernizovat zastaralé veřejné osvětlení. Příjem žádostí se otevře 1. prosince 2025.

„Výzva Modernizačního fondu SMARTNET 1/2025, který je financován ze systému EU pro obchodování s emisemi, nabídne 500 milionů korun na podporu komplexní obnovy a modernizace soustav veřejného osvětlení. Obce tak mohou investovat nejen do samotné výměny světelných zdrojů, ale i do rekonstrukce stožárů a rozvoden, optimalizace rozmístění svítidel či instalace chytrých technologií jakou je například SMART osvětlení přechodů pro chodce. Výše dotace se bude odvíjet od množství uspořené energie, kterého se náhradou za moderní osvětlení dosáhne. Výpočet bude velice jednoduchý - 60 Kč za každou 1 kWh uspořené primární energie. Podpoříme i projektovou přípravu a technický dozor. Obce tak mohou získat až polovinu výdajů na realizaci. Příjem žádostí ve výzvě SMARTNET 1/2025 se otevře 1. prosince 2025 a vlastníci infrastruktury veřejného osvětlení budou moci žádat až do 30. září příštího roku. Žádosti, které naplní podmínky výzvy, ale jejich pořadí přesáhne rámec disponibilní alokace, budou zařazeny do takzvaného zásobníku žádostí.

Staré lampy po celém Česku nahradí úsporná světla, která šetří energii, snižují světelný smog a jsou šetrná k přírodě i lidskému zdraví. Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo z Modernizačního fondu půl miliardy korun, které obcím pomohou modernizovat zastaralé veřejné osvětlení. Příjem žádostí se otevře 1. prosince 2025.

„Nově vyhlašovaná výzva navazuje na úspěšný dotační titul PUBGRID, ve kterém jsme obcím na území národních parků rozdělili více než 147 milionů korun na modernější a úspornější veřejné osvětlení. Nyní chceme dát možnost i ostatním obcím z celé České republiky. Automatizace a optimalizace soustav veřejného osvětlení obcím přinese nejen výrazné úspory energie, ale také čistší noční oblohu a zdravější prostředí pro lidi i přírodu.“

Cílem je vytvořit efektivní a moderní systémy, které lze v budoucnu propojit s další městskou infrastrukturou.

„Výpočet bude velice jednoduchý - 60 Kč za každou 1 kWh uspořené primární energie,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. „Podpoříme i projektovou přípravu a technický dozor. Obce tak mohou získat až polovinu výdajů na realizaci. Cílíme především na nové realizace, proto způsobilé budou ty výdaje, které vznikly nejdříve 1. července letošního roku,“ dodává.

Příjem žádostí ve výzvě SMARTNET 1/2025 se otevře 1. prosince 2025 a vlastníci infrastruktury veřejného osvětlení budou moci žádat až do 30. září příštího roku. Žádosti, které naplní podmínky výzvy, ale jejich pořadí přesáhne rámec disponibilní alokace, budou zařazeny do tzv. zásobníku žádostí. Projekty pak musí být ukončeny do pěti let od schválení dotace.

O dotace na modernizaci veřejného osvětlení je ze strany obcí dlouhodobě velký zájem. Starostové oceňují především úspory v obecních rozpočtech, které mohou následně investovat do dalších rozvojových projektů.

Pražský případ: Petice a realita

V Praze se na sklonku loňského roku objevila petice s názvem„Chraňme pražskou noc, nechceme bílé světlo v ulicích“, která vyzývá k zastavení výměny sodíkových výbojek za moderní LED svítidla. Autoři varují před negativními dopady bílého světla na zdraví, přírodu i atmosféru města. Odborníci a oponenti varují před peticí a její zkratkovitostí.

Petice poměrně rychle získala tisíce podpisů a vyvolala dojem, že Praha stojí na prahu světelné katastrofy. Jenže při bližším pohledu se ukazuje, že argumentace petice je místy zkratkovitá, některé informace vynechává a jiné prezentuje bez potřebného kontextu.

Text staví na několika klíčových tvrzeních: bílé LED světlo narušuje spánek, ovlivňuje hormon melatonin, škodí zvířatům a rostlinám a mění charakter noční Prahy. Autoři také naznačují, že výměna probíhá bez širší odborné debaty a že město jedná unáhleně. V Praze je podle petice přibližně 138 tisíc lamp, z toho 18 tisíc už LED. Na první pohled to působí jako alarmující situace. Jenže realita je, jako téměř vždy, složitější.

Městská firma Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má veřejné osvětlení na starosti, reagovala poměrně ostře. Podle ní petice pracuje se zkratkami a některé informace zkresluje. Zásadní je především fakt, který petice vůbec nezmiňuje: výměna sodíkových výbojek není libovůle města, ale důsledek evropské legislativy. EU postupně ukončuje výrobu sodíkových výbojek a náhradních dílů. Praha tak nemá příliš na výběr, staré lampy jednoduše nebude čím servisovat.

THMP také upozorňuje, že moderní LED svítidla jsou energeticky úspornější, mají delší životnost a umožňují regulaci intenzity.

Institut světelné hygieny a světelné ekologie (ISHSE)

Institut světelné hygieny a světelné ekologie, z. s. (ISHSE), je odborná platforma sdružující biology, lékaře, neurovědce, architekty, světelné techniky, astronomy a další specialisty zabývající se vlivem světla na lidské zdraví, biologické rytmy, vidění a ekologii nočního prostředí.

ISHSE sleduje dění kolem plošné výměny veřejného osvětlení v hlavním městě Praze a debaty vyvolané peticí „Chraňme pražskou noc, nechceme bílé světlo v ulicích“, založenou dne 29. 12.

ISHSE podporuje cíl petice, tedy zamezit plošné instalaci biologicky agresivního typu osvětlení. Střídání světla a tmy během 24 hodin je základní podmínkou zdravého života lidí, živočichů i rostlin.

Umělé světlo v noci představuje biologicky nepřirozený signál, který může narušovat biologické hodiny všech organismů, a to již na buněčné úrovni. Při dlouhodobé nebo opakované expozici nočnímu světlu se u člověka zvyšuje riziko poruch spánku, poruch nálady včetně depresí, ale také obezity, kardiovaskulárních onemocnění a dalších vážných civilizačních nemocí.

ISHSE se shoduje, že jediným zdravotně a ekologicky obhajitelným užitím světla v nočním venkovním prostředí je světlo určené ke zrakové orientaci člověka, tedy k bezpečnému pohybu v obcích a městech po setmění nebo k práci ve venkovním prostoru. Veřejné osvětlení musí být proto navrhováno a provozováno tak, aby vyhovovalo zrakovému systému člověka a mělo minimální dopady na biologické systémy.

Umělé světlo v noci mění aktivitu a vztahy v ekosystémech. Zasahuje nejen městskou krajinu, zář noční oblohy se šíří i mimo město. Umělé světlo ovlivňuje i městské vodní biotopy, kde narušuje chování a biologické rytmy vodních organismů, a jeho dopady se tak přenášejí i do úseků toků mimo město.

Lidské oko je nejcitlivější na světlo kolem 555 nm, tedy ve žlutozelené oblasti, zatímco biologické hodiny, které řídí řadu fyziologických funkcí, jsou nejcitlivější na krátké vlnové délky, zejména v pásmu 460 až 480 nm. Světlo s převahou žluté a oranžové složky proto umožňuje dobrou viditelnost i při nižší intenzitě a současně zatěžuje biologické rytmy výrazně méně než bílé světlo.

Problémem není samotná technologie LED, ale konkrétní parametry světla, zejména spektrální složení, intenzita, směrování a časový režim. LED umožňují lepší směrování světla, omezující oslňování, adaptivní řízení i energetické úspory. Veřejným zájmem je nastavit takové parametry, aby tyto výhody nevedly k nárůstu biologické zátěže.

Diskuse o venkovním osvětlení se často opírá pouze o náhradní teplotu chromatičnosti (CCT), parametr z biologického hlediska nedostatečný. Moderní přístup sleduje, kolik biologicky aktivní krátkovlnné složky světlo skutečně obsahuje. Pro přesnější posouzení vlivu světla na biologii člověka se používá melanopický přepočet, který vyjadřuje účinek světla na biologické hodiny a tvorbu melatoninu. Svítidla se stejným světelným tokem a stejnou CCT mohou mít velmi rozdílný biologický dopad.

Pro vyjádření vlivu na přírodní společenstva slouží například parametr U500, tedy podíl světla pod 500 nm, který by podle současných doporučení a odborné praxe neměl v rezidenčních oblastech překročit 7 % (např. Holešovicích) a v městských centrech 11 % (např. na Václavském náměstí).

Současná norma ČSN 36 0459, na kterou se THMP často odvolává, tyto biologicky relevantní parametry nezohledňuje. V době svého vzniku vycházela z tehdejší omezené dostupnosti světelných zdrojů s nízkým CCT, což dnes již neplatí. I z toho důvodu bylo již přijetí normy spojeno s požadavkem na revizi po 2 letech platnosti.

Vzhledem k rychlému vývoji oboru je proto nutné, aby byla norma aktualizována a zahrnovala i spektrální a melanopické charakteristiky světla, nikoli jen jeho jas a barevný tón. Tyto požadavky jsou v současnosti lépe formulovány v dotačních podmínkách Ministerstva životního prostředí „Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR“.

Parametr U500 je zaveden i v aktuálních dotačních titulech na podporu modernizace veřejného osvětlení, např. SMARTNET. V bodě 5.4.8 Spektrální vlastnosti se jasně říká: „Požadavky na spektrální vlastnosti venkovního osvětlení v noční době, tj. od 22:00 do 06:00, jsou stanoveny prostřednictvím náhradní teploty chromatičnosti Tcp v tabulce 4.

Stanovisko Mezinárodní komise pro osvětlování, formulované v roce 2025 (CIE PS 003:2025) a prezentované na CIE Midterm Meeting 2025 ve Vídni, v závěru shrnuje: „Ve srovnání s jinými obtížnými environmentálními problémy lze nepříznivé účinky antropogenního světla v noci relativně snadno zmírnit. Najít správná řešení pro konkrétní místa lze nejlépe pomocí společného přístupu a otevřené komunikace o potřebách, přáních, cílech, nákladech a přínosech. Bezpečnost a ochrana zdraví tedy nemusí být v rozporu. Dobře navržené, směrované a adaptivně řízené osvětlení může zajistit bezpečnost a současně snížit biologickou škodlivost.

Zadání má obsahovat limit spektrální složky U500 a požadavek na nízkou melanopickou účinnost v nočních hodinách. Standardem má být také časové řízení a noční stmívání, v rezidenčních oblastech výraznější než v centru a zohlednění zón světelného prostředí.

Obce, a Praha zejména, by měly podmiňovat výměnu veřejného osvětlení předchozí diskusí s obyvateli dotčených oblastí. Zároveň mají zveřejňovat technické parametry instalací, spektrální charakteristiky, nastavení stmívání i výsledky terénních měření v jednotlivých zónách světelného prostředí, aby byla možná odborná i veřejná kontrola.

ISHSE doporučuje zvážit úpravu nebo výměnu nevhodných svítidel již instalovaných v některých částech města a v okolí vodních toků. Kromě biologických dopadů mají tato světla vysoký potenciál vyvolávat dlouhodobé konflikty, neboť bílé světlo je v nočním prostředí pro mnoho lidí zrakově nepříjemné.

ISHSE doporučuje revizi příslušných technických norem, včetně normy ČSN 36 0459 tak, aby odpovídaly současnému poznání o biologických účincích světla.

LED žárovky a jejich dopad

Pokud porovnáte LED žárovky s klasickými žárovkami, halogenovými zdroji nebo úspornými žárovkami, pak LED zdroje ve všech důležitých parametrech překonávají své konkurenty. Díky drobným diodám je dnes možné konstruovat svítidla, která mohou nahradit celý lustr nebo bodová světla.

tags: #poulicni #osvetleni #ekologie #dopad #na #zivotni

Oblíbené příspěvky:

• Automobily a ekologické známky
• Složení a bezpečnost čisticích roztoků
• Příroda a lesy
• Činnost OTR v Uherském Hradišti
• Řezání tabáku a ekologie