Přednáška s názvem "Fuckupy a příklady nároků odpadového hospodářství ve veřejném prostoru & inspirace z Evropy" přinesla evropský přehled problematiky, která se zdá samozřejmá, ale je za ní spousta systémové a lidské práce.
Jak ovlivňuje umístění a design košů běžný život? Během přednášky jsme se věnovali základním otázkám odpadového hospodářství ve veřejném prostoru: Jak vypadají a především fungují odpadkové koše? V čem jsou oplocená hnízda odpadových nádob výhodná a v čem naopak ne? Existuje dokonalá popelnice?
Agáta Zajíčková nejen že osvětlila význam odpadového hospodářství ve veřejném prostoru, ale také nabídla praktické rady pro tvůrce, provozovatele i uživatele tohoto nezbytného vybavení. Zazněly i nároky na design odpadkových košů z perspektivy pracovníků technických služeb.
Jak vybrat „správný“ odpadkový koš nebo odpadovou nádobu, tak aby to následně v provozu opravdu fungovalo? Seznam devíti základních doporučení sestavila Agáta Zajíčková ze svého pohledu na nároky fungujícího odpadového hospodářství.
„Vždy je důležité brát v potaz konkrétní lokalitu, uživatele a možný servis. Základem je předcházení vzniku odpadů, což eliminuje „to, co by šlo vyhodit“. Ukázkovým příkladem jsou zálohované (vratné) kelímky. Cílem je dosáhnout pořádku ve městě i kolem odpadových nádob bez nadstandardního úklidu."
Čtěte také: Česká ekologická daň
Agáta Zajíčková
referent odpadového hospodářství, Odbor životního prostředí a zemědělství, Magistrát města Zlína
Základní je už zamyšlení nad nutností umístění, protože většinou je koš (i z více důvodů) zdrojem nepořádku. Jednoznačně doporučuji umístění na „odchodové trasy“ z prostoru.
Je odpadová nádoba primárně pro kuřáky? Pro maminky na dětském hřišti? Pro pejskaře na exkrementy? Podle toho má být uzpůsoben. Nepořádek lidé budou dělat, pokud budou koše příliš vzdáleny od sezení na lavičkách. Příjemné ale není (především v letních měsících) ani umístění koše přímo u lavičky.
Lidé všeobecně preferují pro jednoduchost vhozu odpadu co nejjednodušší tvar otvoru, lidově řečeno „bečku“. Pokud je však místo, kde koš instalujeme, větrné, je nutná stříška nebo jiné krytí. Pokud nám nebude vítr odpadky z nádoby vynášet, tak volíme nádobu bez víka. Tím se vyhneme i „potípaného víka“ od kuřáků, je ale nezbytné myslet na napršenou vodu do nádoby.
Četnost vyvážení má kopírovat jeho funkce a měla by být „akorát“, šetří to finance i lidskou práci. Někdy je důležité zohlednit sezónní vytížení prostoru a tedy i množství odkládaného odpadu. Takový odhad se samozřejmě u nových prostranství odhaduje těžce, ale může se s navyšováním vývozů počítat.
Čtěte také: Jak pečovat o kuchyňský drtič
Frekvence má odpovídat naplněnosti a měla by být přiměřeně často - vždy hledáme kompromis mezi velikostí nádoby (kapacitou), množstvím lidí, kterým nádoby slouží a frekvencí jejich výsypu.
Jedná se však o naprosto přesně plánovanou souhru náhod, do které mohou vstupovat nahodilé události (když se např. začnou současně stěhovat v domě 2 rodiny a mají plno obalů od nábytku).
Pokud je nutné jakékoliv uzavření, tak vždy se zámkem zvenčí. Díky takové řešení pak pracovník servisu nemusí odemykat zámeček uvnitř, kde se nachází zapáchající či nebezpečný odpad např. injekční stříkačky.
Vždy je nutné maximální přizpůsobení uživatelům na základě toho, pro koho nebo na co je popelnice nebo kontejner určen. Jakékoliv složité otevírání a uzamykání je většinou kontraproduktivní a je pak na místě ještě větší nepořádek.
Pokud odpadové hospodářství přijímáme jako součást veřejného prostoru a počítáme s jeho nutností, tak je dobré volit kompromis. Pořádek za dřevěným hrazením nebo kovovou ohrádkou je ale čistě na uživatelích kontejnerů, často jejich přítomnost svádí k odkládání odpadu, který patří do sběrného dvora.
Čtěte také: Ohrožení Evropy Maďary
Sídliště je ovšem úplně jiný prostor než historické centrum města, proto je volba „uklizení pod zem“ nutnou volbou, přestože takové řešení s sebou nese vyšší náklady (pro nezbytné přeložky sítí a náročnou spodní stavbu). Následně možná bude kolem pořád nepořádek a vlastně bude zvolené řešení „binec za spoustu peněz“ - to je věc, se kterou musíte u podzemních kontejnerů téměř vždy počítat.
Zásadní faktor. Pokud je vhozový otvor malý, klade požadavky na aktivitu uživatelů (rozkládání kartonových krabic, přizpůsobení si domácího koše na plasty nebo frekvenci výnosu atd.). Proto je třeba se zamyslet nad skladbou vyhazovaného odpadu.
Velké pytle z úklidu kancelářských prostor a toalet (také z nákupních pasáží, nebo vzniklé i sesypáváním malých košů) úklidový personál jednoduše neprorve do malého otvoru podzemního kontejneru.
Kontejnery jsou 3 typy (ve Zlíně používáme dva typy) podle typu výsypu:
se spodním výsypem svážené vozem s hydraulickou rukou: zde nás limitují zaparkovaná auta, přes která není možné kontejnery „natahovat“ a také elektrické vedení či troleje. K tomuto typu patří také podzemní a polopodzemní kontejnery.
Nejrozšířenější jsou klasické kontejnery na kolečkách s horním výsypem. Tyto jsou "nejméně náročné“ na techniku, obsluhu i umístění.
Existují také kontejnery nabírané bokem svozového vozu (Přerov, Barcelona, Řím…). Jejich výsyp obsluhuje svozová technika se speciálním podavačem.
Vždy je nutné, aby se svozová technika ke kontejnerům dostala, tedy je zásadní ukázněnost parkujících řidičů.
Kolem odpadkových košů a laviček je to otázka „frekvence“ pohybu a také uvědomělosti osob, které prostor využívají. Všeobecně anonymní a turistické lokace se s nepořádkem potýkají více. Dalším aspektem je frekvence úklidu - vysbírávání a zametání kolem košů.
V případě domovního odpadu je to otázkou řešení nakládání s tímto odpadem v odpadovém systému nejčastěji konkrétního města:
Nepořádek je v různé míře všude a bez ohledu na upozornění na pokutu za nelegální odkládání odpadu. Sedačky, matrace, TV a pneumatiky odkládané na různých místech jsou ukázkou lenosti a nevědomosti.
Všeobecně vždy platí, že odpad „nakonec zmizí“ tedy k odhazování na zem nebo odkládání odpadu dochází s jistotou, že se o tento odpad vždy někdo postará.
„A na konci jsou vždy lidé - uživatelé, kteří když chtějí, tak ten nepořádek udělají vždycky, bez ohledu na jakkouli dobrou myšlenku.”
Agáta Zajíčková
referent odpadového hospodářství, Odbor životního prostředí a zemědělství, Magistrát města Zlína
V rámci přednášky také zazněly příklady dobré praxe pro umisťování odpadového hospodářství, tipy pro tvůrce a provozovatele veřejných prostranství i bytových domů.
"Zkušenosti a příklady dobré praxe odpadového hospodářství využijeme i v navrhování aktuálně řešených lokalit. Projeví se například v umístění košů a odpadových nádob v okolí městských lázní."
Karel Humpola
architekt KAM Zlín
Pro lidi neznalé problematiky vyprazdňovaní malých košů bylo překvapivé, jak je leckdy složité samotný mechanismus pro vysypání koše. Pracovník technických služeb totiž musí u některých typů sáhnout i do samotného obsahu koše, aby dokázal koš uvolnit a vyndat.
Nedílnou součástí přednášky byla i výzva k obyvatelům města, jak třídit odpad či kam jej umisťovat, aby mohl svoz odpadu proběhnout bez komplikací, tedy efektivně a bez zdržení.
V rámci "malých setkání" Café KAM se tak podařilo otevřít důležitou diskusi o tom, jak vylepšit prostředí města a přispět k udržitelnější budoucnosti i v případě menších projektů. Tato "malá setkání" zaměřujeme na více na konkrétní pracovní problematiku, často probíhají v pracovní době, aby byla jednoduše dostupná kolegům z magistrátu a městských odborů, stejně tak architektům a projektantům.
tags: #jaka #auta #vyvazi #poulicni #odpadkove #kose