Hlukové znečištění je problém, který bychom neměli ignorovat. Bohužel se ale zdá, že se na hlukové znečištění nepohlíží se stejnou vážností jako na jiné problémy životního prostředí. Podle WHO je hluk druhou nejvýznamnější příčinou zdravotních problémů souvisejících s životním prostředím. Před hlukem se, na rozdíl od jiných smyslových vjemů, nedokáže lidské tělo bránit. Nadměrný hluk může mít negativní dopady na lidské zdraví, včetně poruch spánku, zvýšeného stresu a dalších zdravotních problémů.
Zdroje Hlukového Znečištění
Hlukové znečištění životního prostředí způsobuje doprava, výstavba, průmyslová výroba, komunitní a společenské a sportovní aktivity. Největším zdrojem hluku je doprava, v případě Evropy se jedná konkrétně o silniční dopravu. Některá prostředí, například města, jsou ale hlučná stále, a proto není ochrana vždy snadná.
Dopad Hlučnosti na Děti
Dopad hlukového znečištění na děti je případ sám pro sebe. Důkazy dokládají, že hlasité zvuky mohou u dětí poškodit ušní bubínky a způsobit poruchy kognitivních funkcí, včetně problémů se čtením, pamětí a pozorností, WHO. Odhady navíc uvádějí, že hlučnost prostředí je v Evropě odpovědná až za 12 500 případů kognitivních poruch u dětí. U novorozenců stačí k potenciálnímu rozvoji zdravotních problémů dlouhodobé vystavení hluku přesahující 45 decibelů. V průběhu těhotenství může řadu problémů u plodu způsobit déletrvající vystavení hluku o hodnotě přibližně 80 dB (například hluk projíždějící motorky).
Rizika a Prevence
Riziko poškození zdraví v důsledku vysoké hlučnosti závisí na intenzitě hluku a době, po kterou je člověk vystaven hlukové zátěži. S rostoucími decibely by se měla expozice hluku zkracovat. Vysoké hlukové zátěži jsou vystaveni například pracovníci v určitých profesích. Pokud vystavení hlukové zátěži vzniká v důsledku určitého chování, obvykle postačí preventivní opatření spočívající v omezení expozice vysoké hlučnosti. Tato preventivní opatření mohou snadněji přijmout jedinci, kteří jsou vysoké hlučnosti vystaveni v důsledku svého chování, obtížnější je to pro osoby pracující nebo žijící v hlučném prostředí. Je důležité pamatovat na skutečnost, že ztrátě sluchu způsobené hlukem je možné snadno předcházet. Pokud k ní ale už jednou dojde, jedná se o nezvratné poškození. K permanentní ztrátě sluchu způsobené hlukem dochází v důsledku poškození mikroskopických „vlásků“ na vláskových buňkách ve sluchovém ústrojí.
Chování, Při Kterém Se Lidé Sami Vystavují Působení Hluku
Zajímavým případem je chování, při kterém se lidé sami vystavují působení hluku. Jedná se o obecně přijímané aktivity, které zdánlivě nepředstavují žádné zdravotní riziko. Jedním z příkladů je používání sluchátek. Sluchátka se mezi spotřebiteli stala běžně přijímaným zařízením, které je domněle neškodné.
Čtěte také: Pozorování divoké zvěře
Vývoj Hlučnosti v Česku
Hlučnost se v Česku v posledních desetiletích změnila. Je možné pozorovat zvyšování hlučnosti, která je vedlejším produktem ekonomického rozvoje, při němž dochází k budování infrastruktury a k technologickému pokroku. Podnikatelské aktivity ve velkých městech k hluku dále přispívají. Přibývá zde také doprava, množství lidí, kteří se dopravují do práce a za zábavou. Tomuto typu hluku je možné se vyhnout, a to buď použitím pomůcek pro ochranu sluchu nebo vyhýbáním se hlučným místům. Vývoj hlučnosti se liší podle zdroje hluku. Rozšiřuje se železniční síť i městské aglomerace. Je tedy otázkou, proč se hlukové znečištění související s železniční dopravou významně snížilo, zatímco hluk ze silniční dopravy vzrostl. Jedním z možných důvodů je, že ke zvýšení hlučnosti přispívá zvýšení dostupnosti různých forem dopravy. Jako další vysvětlení se zároveň nabízí, že ke zvyšování hluku ze silniční dopravy přispívá rozšiřování městských aglomerací. Zejména by nás mělo zajímat hlukové znečištění způsobené silniční dopravou.
Dopady Působení Hluku
Působení hluku na naše životy můžeme sledovat z hlediska zdravotních, ekonomických a environmentálních dopadů. Na základě sledovaných dat se ukazuje, že nadměrný hluk, jemuž jsou lidé vystaveni na pracovišti, po dlouhodobém nárůstu v posledních letech v Česku klesá. Vysoká hlučnost se vyskytuje zejména v pracovním prostředí. Ztráta sluchu způsobená vysokou hlučností patří v Evropě mezi nejčastější nemoci z povolání. Studie ukázaly, že třetina pracovníků v Evropě je vystavena riziku ztráty sluchu způsobené vysokou hlučností, Springer Link. Například hluk, který se projeví náhle a neočekávaně, může vést k okamžitému a trvalému poškození sluchu. Takový zvuk se označuje jako pulzní a bylo dokázáno, že má na zdraví jiný dopad, než stabilní hlučnost prostředí. Například se uvádí, že pulzní hluk vznikající v průmyslových provozech poškozuje sluch závažněji než stabilní hlučnost prostředí, BRJINDMED.
Hluk Jako Externalita
Hluk se považuje za externalitu. Znamená to, že se nezamýšlené důsledky hlukového znečištění projevují nejen na zdravotním stavu populace, ale také v sociální a ekonomické oblasti. Ekonomické náklady zahrnují snížení hodnoty majetku, které se může v obydlených oblastech pohybovat v průměru v rozmezí od 0,4 % až po 1,1 % na 1 decibel. V oblastech, jimiž procházejí dálnice, se cena v důsledku hlukového znečištění snižuje o 8 % až 10 %, Transport Geography.
Hluková Studie
Hluková studie slouží jako podklad pro hodnocení hluku a jeho dopad na zdraví člověka. Vypracování hlukové studie je často požadováno jako nezbytná součást dokumentace pro hodnocení vlivů na životní prostředí, ale také pro územní nebo stavební řízení.V hlukové studii se formou výpočtového modelu, který provádíme prostřednictvím výpočetního programu HLUK+ vždy v posledních verzích a upgradech, určuje hluková zátěž zamýšlených staveb nebo určitého území. Tento způsob určení hlukové zátěže dokáže nahradit samotné měření hluku, které je časově i finančně nákladnější. Na základě Dodatku č. 1 k „Postupu orgánů ochrany veřejného zdraví a stavebních úřadů při dodržování ustanovení § 77 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ lze nahradit měření hluku výpočtem tzv. hlukovou studií.
Legislativa
Problematiku hluku je řešena zákonem č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví. Ten definuje pojmy jako je chráněný venkovní prostor, chráněný vnitřní a venkovní prostor staveb. Dle § 30, bod 3 zákona č. 258/2000 - Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.Pro jednotlivé typy chráněných prostorů jsou definovány hygienické limity hluku v závislosti na typu chráněného prostoru a typu zdroje hluku. Hodnota hygienických limitů hluku je stanovena v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.
Čtěte také: Elektřina z obnovitelných zdrojů
Druhy Hlukových Studií
Výpočet hluku ze silniční dopravy je jedním z nejvíce poptávaných. Zatížení hlukem ze silniční dopravy si můžete nechat zhodnotit z vlastní iniciativy nebo jej po Vás může požadovat Hygienická stanice k vydání stanoviska k plánovému stavebnímu záměru. Hlukovou studií lze určit hlukovou zátěž jak ze stávajících komunikací I., II. a III. třídy, ale jsme schopni zpracovat hlukovou studii i pro posouzení vlivu hluku z dopravy pro plánovanou či nově vznikající komunikaci. Podklady pro výpočet hluku ze silniční dopravy si obstaráváme ve většině případech sami. Jedná se o data o intenzitě dopravy, která máme k dispozici téměř pro všechny vytíženější komunikace.
Železniční doprava je dopravou více environmentálně šetrnou, oproti dopravě silniční, přesto je však významným producentem hlukových emisí, které mohou představovat negativní ovlivnění kvality života a dopad na zdraví člověka. Hlukové emise, které vydává železniční doprava, jsou ovlivňovány celou řadou faktorů, především pak způsobem vedení trasy, rychlostí vlaků, konstrukcí a technickým stavem železničního trati a typem vlaku (nákladní, osobní) a intenzitou provozu. Podstatný vliv na šíření hluku do okolí má okolní terén a druh jeho povrchu a klimatické podmínky. Setkáváme se zde s pohlcováním zvukových vln terénem nebo okolní zástavbou, případně odrazy zvukových vln od překážek nebo od okolní zástavby. Hlukovou studií lze určit hlukovou zátěž jak ze stávající železniční trati a posuzuje se nejen aktuální hluková zátěž, ale i výhledová hluková zátěž, tj. jak bude dané území či zástavba zatížena hlukem v budoucnu. Podklady pro zpracování hlukové studie pro hluk z železniční dopravy si obstaráváme vždy sami od Správce železnice a zcela zdarma. Data o intenzitě dopravy obsahují vždy aktuální a výhledovou intenzitu dopravní vytíženosti dané trati. Doba zpracování hlukové studie je v tomto případě přímo závislá na rychlosti dodání podkladů od Správce železnice, tj. max.
Výpočet hluku z tepelného čerpadla je jedním z nejvíce poptávaných. Zatížení hlukem z tepelného čerpadla si můžete nechat zhodnotit z vlastní iniciativy nebo jej po Vás může požadovat Stavební úřad či Hygienická stanice k vydání stanoviska k plánovému stavebnímu záměru. I přesto, že mnoho výrobců deklaruje, že právě jeho tepelná čerpadla jsou ta nejtišší, faktem zůstává, že tepelné čerpadlo je zdrojem hluku a před jeho usazením je bezpodmínečně nutné se zabývat problematikou hlukového zatížení budovy, kde je tepelné čerpadlo umisťováno, ale také vliv na okolní zástavbu. Tyto hodnoty většinou výrobci udávají v technickém listu. Hladina akustického výkonu (Lw) je absolutní míra hluku (akustický výkon zdroje), kterou zdroj může vyprodukovat. Hladina akustického tlaku (Lp) je míra hluku, kterou naměříme za určitých podmínek (je závislá na vzdálenosti od zdroje, jeho umístění a okolním prostředí). Obě hodnoty se vyjadřují v decibelech (dB). Hladinu akustického výkonu lze považovat za přesnější údaj, protože není závislý na proměnlivých faktorech. Před instalací tepelného čerpadla je vhodné zvolit akustickou studii, která ověří, že je vybrané místo pro tepelné čerpadlo vhodné a případně doporučí vhodná protihluková opatření.
Hluk z Hřišť
Venkovní veřejně přístupná dětská a volnočasová hřiště (dále také "hřiště") jako prostor pro žádoucí pohybové aktivity dětí a mládeže mají nesporný společenský přínos. Obzvláště významným zdrojem hluku pak může být provoz a užívání speciálně vybavených hřišť. Při vyřizování stížností občanů na hluk z hřišť jsem zjistil, že krajské hygienické stanice (dále také "KHS") jako orgány ochrany veřejného zdraví odmítají jak v preventivní, tak v inspekční rovině provádět státní zdravotní dozor. Vyplývá to z metodického výkladu Ministerstva zdravotnictví (dále také "ministerstvo") jako ústředního orgánu státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví. Novelou zákona byly s účinností od 1. 12. 2015 do ustanovení § 30 odst. 2 zákona nově zavedeny výluky z režimu ochrany, tedy konkrétní výčet zvuků, které se nepovažují za hluk. Mezi výluky naopak není uveden hluk z hřišť, resp. tento hluk nelze podřadit pod žádnou ze zde uvedených výluk.
Regulace Hluku z Hřišť
Ministerstvo metodicky vede KHS, že jako dotčené orgány v povolovacích procesech záměrů dle stavebního zákona (tedy včetně stavebních záměrů hřišť) nemůže po stavebnících vyžadovat akustické studie. KHS nemají podle ministerstva ani hluk inspekčně měřit. Ministerstvo zastává názor, že hluk z hřišť nespadá do kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví. Stávající právní úprava však tento výklad neumožňuje. Obtěžování hlukem z provozu hřišť (a obecně i dalších "náhodných" zdrojů hluku) může efektivně předcházet v prvé řadě obec, která je nejen nejčastějším investorem těchto záměrů, ale též orgánem územního plánování. Obec zároveň podle § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, může formou obecně závazné vyhlášky stanovit povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Může zejména stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Obec tedy může vyhláškou upravit např. provozní řád hřiště včetně provozní doby, ustanovit správce hřiště, dozorové orgány (obecní policie) atd.
Čtěte také: The Czech National Bank and cash emissions
Ochrana Zdraví Před Nepříznivými Účinky Hluku
Rizika vyplývající z expozice hluku se odstraňují u zdroje anebo se snižují na možné minimum. Snížení rizik je založeno na obecných zásadách prevence: vypracování návrhu dispozice pracovišť a pracovních míst, využití pracovních metod a postupů, které vyžadují menší expozici hluku, volba vhodného pracovního vybavení zaměstnance, snížení hluku technickými prostředky, snížení hluku tlumením, izolací, pomocí ochranných stěn a obkladů z materiálů pohlcujících hluk, dobrá organizace práce, omezení trvání a intenzity expozice, správný režim práce a doba odpočinku - v denních místnostech.
Pokud rizikům vyplývajícím z expozice hluku nelze zabránit jinými prostředky, musí mít zaměstnanci k dispozici (a používat) vhodné a řádně přiléhající osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu a to za těchto podmínek: pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje dolní akční hodnotu 80 dB, musí mít zaměstnanec k dispozici chrániče sluchu pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje horní akční hodnotu 85 dB, musí zaměstnanec používat chrániče sluchu. Zaměstnavatel je povinen podle zákoníku práce vybavit zaměstnance OOPP k ochraně sluchu již od intenzity hluku 80 dB. V případě, že je zaměstnanec exponován hluku o intenzitě 85 dB a více, je zaměstnavatel povinen kontrolovat jejich používání.
Individuální ochranné prostředky - chrániče sluchu se používají tehdy, nelze-li jinak docílit snížení hluku pod 85 dB. Nejjednodušší z nich jsou zátkové chrániče, které se vkládají do zvukovodu. Při hladinách hluku nad 95 dB se doporučují chrániče sluchátkové (mušlové). Protihlukové přilby, které chrání podstatnou část lebky a omezují kostní vedení zvuku, se používají při hladinách hluku nad 100 dB. Pokud je při práci v hluku nepřetržitě používán osobní ochranný prostředek proti hluku k omezení jeho působení, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky.
Limity Hluku
Příslušné veřejnoprávní (správní) limity pro vnitřní prostory staveb nalezneme v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které provádí zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Nařízení přípustné limity hluku pro hluk pronikající vzduchem zvenčí aktuálně určuje v základu na 40 dB změřených uvnitř objektu s možností následných korekcí, kdy v případě hluku s tónovými složkami se odečítá dalších 5 dB, v noční době, tj. době mezi 22.00 hodinou a 6.00 hodinou, se odečítá dalších 10 dB. Stejné principy a limity platí i pro hluk šířící se uvnitř obytného objektu.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]