Statut podle zákona o ochraně přírody a krajiny: Co to je?

Základní platnou právní formou o ochraně přírody a krajiny České republiky je zákon České národní rady č.114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Zákon č. 114/1992 Sb. stanoví:

• územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova.

Změnu zákona o ochraně přírody a krajiny lze nalézt v části sedmé zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (tzv. změnový zákon). V rámci této části dochází zejména k zakotvení stavebních úřadů jako orgánů ochrany přírody, které budou tyto své kompetence vykonávat v rámci řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Tato integrace se přitom vztahuje právě a jenom na stavební záměry a pouze vzhledem ke stanoveným otázkám.

Kategorie chráněných území

Zákon definuje různé kategorie chráněných území, které představovala zvláštní územní a druhová ochrana. Jsou to:

• Národní park (NP): určen § 15 - 24 zákona. Rozsáhlá území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Cílem je ochrana přírody, vědecký výzkum a vzdělávání.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO): definována v § 25 - 28 zákona. Rozsáhlá území nebo geografické oblasti s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů.
• Národní přírodní rezervace (NPR): charakterizována § 28 - 32 zákona. Území s jedinečnou geologickou stavbou a významnými přírodními fenomény. Cílem je zachovat nebo zlepšit stav těchto ekosystémů a dynamických procesů v nich probíhajících.
• Přírodní rezervace (PR): § 33 - 34 zákona. Území menší rozlohy, významné pro určitý region, určené k ochraně ekosystémů.
• Národní přírodní památka (NPP): definována v § 35 zákona. Specifické přírodní objekty vysoké národní a nadnárodní hodnoty.
• Přírodní památka (PP): definována v § 36 zákona. Obdoba národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem.

Prováděcím předpisem k zákonu o ochraně přírody a krajiny je vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., č. 200/1999 Sb., č. 85/2000 Sb. a č. 190/2000 Sb., která ustanovení zákona a obsahuje 5 příloh, kterými se upravují závazné vzory označení zvlášť chráněných území a památných stromů (příloha č. Tato vyhláška obsahuje i seznam chráněných druhů rostlin a živočichů rozlišených podle stupně jejich ohrožení (příloha č.

Čtěte také: Více o ekologii konovitých

Orgány ochrany přírody

Orgány ochrany přírody jsou:

• Obecní úřady
• Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• Krajské úřady
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)
• Správy národních parků
• Česká inspekce životního prostředí
• Ministerstvo životního prostředí
• Újezdní úřady, Ministerstvo obrany

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) je organizační složkou státu dle § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Je zřízena s účinností od 1. 1. AOPK ČR je správním úřadem ve smyslu čl. 79 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.

Působnost stavebních úřadů

V § 75 odst. 1 písm. a) se nově stanoví, že stavební úřady jsou orgány ochrany přírody. Konkrétní věcný rozsah integrace je zakotven v § 76 - Působnost stavebních úřadů. Tento paragraf ve svém odstavci 1 taxativně stanoví, o jakých otázkách podle ZOPK rozhodují stavební úřady. Toto stavební úřady činí pouze tehdy, pokud rozhodují o záměru podle stavebního zákona, tedy pokud jsou zájmy podle ZOPK dotčené záměrem podle stavebního zákona.

Zejména lze vyzdvihnout integraci souhlasu se zásahem do významného krajinného prvku, povolení ke kácení dřevin a uložení náhradní výsadby, souhlas z hlediska krajinného rázu a povolení výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Ochrana zvláště chráněných živočichů

Ustanovení § 54 odst. 1 zákona opravňuje orgány ochrany přírody vyzvat každého, kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněnou rostlinu nebo zvláště chráněného živočicha, aby prokázal jejich zákonný původ.

Čtěte také: Česká republika a ovzduší

Podle § 54 odst. 5 zákona je ten, kdo odchoval v zajetí jedince, který má být evidován, povinen jej do 30 dnů nezaměnitelně označit a ve stejné lhůtě požádat o jeho vzetí do evidence. Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné podezření na nelegální původ jedince, provede evidenci a vydá držiteli osvědčení o vzetí do evidence.

Agentura je zapsána podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech do Evidence znaleckých ústavů pro obory Životní prostředí včetně přírody a krajiny a Ekonomika s tím, že dokáže popsat společenskou hodnotu, kvalitu, perspektivitu, potenciál, míru poškození apod. určité složky životního prostředí (například dřeviny), kvantitu výskytu druhů a jiných společenstev na lokalitě, nastavit a doporučit vhodná nápravná opatření, nikoli však ocenit / spočítat majetkovou cenu složky životního prostředí podle oceňovacích předpisů (vyhl. č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku).

Orel skalní (Aquila chrysaetos) je zařazen mezi zvláště chráněné kriticky ohrožené živočichy (příloha č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny). Z tohoto důvodu je také umožněno orgánům ochrany přírody kontrolovat chov a dispozice se zvláště chráněnými živočichy a za tím účelem mimo jiné vést evidenci jedinců v přímé péči člověka.

Čtěte také: Ekologické zemědělství a IFOAM

tags: #statut #podle #zákona #o #ochraně #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Nakladatelství v Přírodě – recenze
• Recenze čističů koberců
• Aktivity s jarní tématikou
• Příroda v skautské výchově
• Vliv lodní a letecké dopravy na ovzduší