Povinnosti Zaměstnavatele v Extrémních Klimatických Podmínkách

Klimatické změny představují jednu z největších výzev naší doby, a to nejen z hlediska životního prostředí, ale také z pohledu lidského zdraví, bezpečnosti a ekonomické stability. Pro zaměstnavatele i zaměstnance v České republice se stává nezbytností pochopit, jak tyto změny ovlivní pracovní podmínky a jaká opatření je třeba přijmout k minimalizaci rizik. Klimatické změny mají stále větší dopad na různé sektory hospodářství, což se projevuje ve zhoršujících se pracovních podmínkách.

Jednou z nejzákladnějších povinností zaměstnavatele je dle §102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce vytvořit pro zaměstnance bezpečné prostředí pro práci a vyhnout se rizikům, která by mohla zaměstnance ohrozit na zdraví. Mezi zdraví ohrožující skutečnosti mohou patřit právě i již zmíněné extrémní teploty. Proto v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nutností, aby zaměstnavatel reagoval i na výraznější změnu teplot. Tyto práva a povinnosti více rozvádí nejen zákoník práce, ale také nařízení vlády č.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. rozlišuje dva druhy zátěže zaměstnance - při překročení horního limitu se jedná o zátěž teplem a při překročení dolního limitu teploty se jedná o zátěž chladem. Posouzení rizika teploty na pracovišti se měří pomocí kulového teploměru. S ohledem na maximální a minimální možnou teplotu na pracovišti jsou zaměstnanci rozděleni do několika skupin podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při výkonu pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům. Nejnižší nároky mohou uplatňovat zaměstnanci vykonávající kancelářskou práci s absolutním minimem pohybu - vzhledem k nízkému energetickému výdeji je pro tento druh práce nejnižší možná teplota na pracovišti 20°C a nejvyšší možná teplota vychází na 27°C.

Minimální a Maximální Teplota na Pracovišti

Minimální a maximální teplota na pracovišti je aktuálním tématem vždy s nástupem konkrétního ročního období. Řada zaměstnanců se v důsledku toho potýká se sníženími pracovními podmínkami. Jaké povinnosti má podle zákona zaměstnavatel? Každý zaměstnavatel by měl splňovat základní povinnost týkající se bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí.

Nejnižší a nejvyšší povolenou teplotu na pracovišti upravují předpisy pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci (BOZP) - konkrétně nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Jde o poměrně komplikovaný předpis - pokud se v něm chcete zorientovat, držte se následujících pravidel:

Čtěte také: Extrémní klimatické jevy

• Povolené teploty se liší podle zařazení do tzv. tříd práce, určujících fyzickou namáhavost práce. Čím vyšší třída, tím silovější práce.
• Minimální i maximální teplota je stanovena v různých výších pro různé třídy práce. Čím vyšší je míra fyzické zátěže při práci, tím nižší je přípustná minimální teplota na pracovišti.
• Při vysoké fyzické zátěži je potřeba hlídat si také maximální teplotu na pracovišti.
• Teplota místností, kde se pracuje, je stanovena vyšší, než teplota v místnostech, které jsou používané po dobu jednotek minut (např. šatny nebo umývárny).

Tříd práce je celkem osm, přičemž jejich kompletní, nezkrácený popis najdete v příloze č. 1 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zjednodušeně je lze jednotlivé třídy popsat takto:

Předpisy BOZP stanovují minimální a maximální teploty pro jednotlivé třídy práce, uvedené v následující tabulce. Teploty uvedené v tabulce jsou platné od 1. 7. 2024. Oproti předchozímu období se vrátily původní hodnoty teplot tříd práce I. a IIa poté, co byly v roce 2022/2023 sníženy v důsledku energetické krize, vyvolané válkou na Ukrajině. Dále byla snížena maximální teplota u třídy IIb. Pro srovnání uvádíme hodnoty z předchozího období v závorce.

Tabulka teplotních limitů pro třídy práce (platná od 1. 7. 2024)

Uvedená minimální teplota na pracovišti je nejnižší přípustné minimum. Pro zázemí, ve kterém se nepracuje, jsou minimální teploty povoleny nižší. Rozmezí teplot v sanitárních zařízeních vláda svým opatřením proti energetické krizi také snížila. Jde o prostory využívané nárazově a předpokládá se, že výraznější snížení teplot v nich neovlivní komfort ani zdraví pracovníků.

Kanceláře spadají do pracovní třídy I, kde je energetický výdej vyšší než 80. Minimální teplota v kanceláři by tak měla být 20 °C. Maximální pak 27 °C. Pokladní, nástrojáři nebo řidiči osobních aut, kteří spadají do pracovní třídy IIa, jsou profese vykonávané převážně vsedě. Minimální teplota v těchto případech je 18 °C. Zdravotní sestry a ošetřovatelky jsou zařazeny do pracovní třídy IIb. Minimální teplota na jejich pracovišti musí být 14 °C. Řezníci a pekaři jsou zařazeny do pracovní třídy IIIa. Minimální teplota na jejich pracovišti musí být 10 °C.

Povinnosti Zaměstnavatele při Nízkých Teplotách

Když teplota na pracovišti klesne pod minimální povolený limit Pokud teplota na pracovišti klesne pod 10 oC, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci teplý pracovní oděv. Pokud se teplota vzduchu na pracovišti dostane pod 4 oC, musí zaměstnavatel zaměstnance vybavit rukavicemi a teplou pracovní obuví. Zaměstnanec má nárok na přidělení rukavic, pokud teplota na pracovišti klesne pod 4 oC. Za stejných podmínek má zaměstnanec nárok také na teplé pracovní boty. Teplý pracovní oděv - třeba zimní pracovní bundu, musíte zaměstnancům pořídit, jakmile teploty klesnou pod 10 oC.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

Pokud zaměstnanec pracuje v prostředí, kde je méně než 4 oC, má nejpozději po 2 hodinách nárok na 10minutovou bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Na podobnou zdravotní přestávku má zaměstnanec nárok, jestliže pracuje se studeným materiálem (pod 10 oC) a nemůže k práci použít rukavice - pak má po ukončení této práce nárok na 5minutovou pauzu na prohřátí rukou. Zaměstnanci pracující v prostorách, kde je teplota 4oC a nižší, mají nárok na tzv. ochranný nápoj - měli by mít k dispozici alespoň půl litru teplého nápoje během standardní osmihodinové směny.

Předpisy BOZP stanovují další omezení pro práci v chladu a mrazu Kompletní znění najdete v Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., HLAVA II, Díl 2: Zátěž chladem: Práce v prostorách při teplotě vzduchu od 13 do 4,1 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny. Souvislá práce v prostorech s teplotou od 4 oC do -10 oC nesmí přesáhnout 2 hodiny. Pokud by teplota na pracovišti byla ještě nižší (od -10 oC do -20 oC), nesmí zde zaměstnanec pracovat déle než hodinu. Při teplotách od -20 oC do -30 oC se tato doba zkracuje na 30 minut.

Práce v prostředí pod -30 oC je povolena jenom, pokud jde o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví a při živelných nebo mimořádných událostech. Klesne-li teplota pod -10 oC, nesmějí se provádět takové práce, při nichž hrozí pád z výšky. V třeskutých mrazech pod -15 oC není povoleno kácet stromy. Je zakázáno manipulovat s tabulemi skla ve venkovních prostorách, kde se teplota pohybuje pod -5 oC.

Povinnosti Zaměstnavatele při Vysokých Teplotách

Co dělat v případě, že je teplota na pracovišti nekomfortně vysoká? Pokud teplota na nevenkovním pracovišti překračuje zákonné limity, je zapotřebí ji snížit - nejčastěji klimatizací. Pokud nemáte klimatizaci v prostorách instalovanou, řešením může být mobilní klimatizační jednotka. Dejte si ale pozor, aby rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizované místnosti nepřesáhl 5-⁠6 oC. Nejde o čistě zdravotní doporučení - takto používání klimatizace upravují předpisy BOZP.

Další povinnost pro zaměstnavatele v případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek vycházející z ust. §104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., je povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Tuto povinnosti dále rozvádí nařízení vlády č. Tím tedy vzniká další nárok, který zaměstnanec může u svého zaměstnavatele požadovat v případě překročení teploty vzduchu nad 31°C, a to právo na ochranné nápoje dle §8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Čtěte také: Kvalita hroznů a klima

Je nutností, aby ochranný nápoj byl zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více jak 6,5 hmotnostních procent cukru, co může ale obsahovat jsou látky zvyšující odolnost organizmu. Ochranný nápoj poskytovaný pro ochranu před zátěží teplem se podává minimálně v množství 70 % ztracených tekutin a minerálních látek prostřednictvím potu a dýcháním za celou osmihodinovou směnu (v praxi to činní cca 0,9 litru vody. Pokud bude u práce třídy I naměřená teplota například 33 °C, zvyšuje se množství ochranného nápoje na 1,7 litru).

Ochranné nápoje

Pokud teplota na pracovišti překročí povolené limity, mají zaměstnanci nárok na na ochranný nápoj - v případě vysokých teplot studený. Měl by to být nápoj, který doplní nejen tekutiny, ale také minerály, jež zaměstnanec vypotil. Neměl by obsahovat víc než 6,5 % cukru a maximálně 1 % alkoholu (pro mladistvé zaměstnance 0 %). Ideálním ochranným nápojem do horkého prostředí je minerální voda. Zaměstnanec na ni má nárok v takovém množství, které odpovídá 70 % ztrátám tělesných tekutin během osmihodinové směny. Jinými slovy - čím více se člověk v práci potí, tím více minerální vody by měl od zaměstnavatele dostat.

Zaměstnavatel má povinnost při velké tepelné zátěži na pracovišti prostředí upravit tak, aby teplotu snížil a dosáhl co možná nejlepších mikroklimatických podmínek. Zákon však bohužel nestanovuje, jak konkrétně toho dosáhnout. Pokud je na pracovišti klimatizace dostupná, je nutné dodržovat rozdíl mezi venkovními a vnitřními teplotami v rozmezí 5-6 °C. Problematiku klimatizovaných pracovišť třídy I a IIa zpracovává tabulka č. 3 v části A nařízení vlády č.

Výjimku z výše uvedených pravidel lze učinit u zaměstnanců, kteří nepracují fyzicky - zaměstnanci třídy I (práce v kanceláři) a třídy IIa (např. pokladní). U těch se předpokládá, že vzhledem k nízké tělesné aktivitě nemá zvýšená teplota na nevenkovním pracovišti negativní vliv na zdraví. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen přijímat opatření ke zvýšené ochraně zdraví zaměstnanců (klimatizovat nevenkovní pracoviště a poskytnout ochranné nápoje) až tehdy, pokud maximální teplota na pracovišti překročí 36 oC.

Rizika spojená s klimatickými změnami a povinnosti zaměstnavatelů

Klimatické změny přinášejí do pracovního prostředí nové výzvy, které si vyžadují pečlivou identifikaci a řízení rizik. Extrémní teploty jsou jedním z nejvýznamnějších fyzických rizik. Vysoké teploty mohou vést k úpalům, dehydrataci a únavě, což zvyšuje pravděpodobnost pracovních úrazů. Naopak extrémní mrazy představují riziko podchlazení a omrzlin. Sucha a stoupající teploty zvyšují pravděpodobnost vzniku požárů, zejména v lesních a zemědělských oblastech. Pracovníci v těchto odvětvích jsou vystaveni vysokému riziku, zejména při práci v blízkosti lesů, luk a dalších suchých oblastí.

Častější a intenzivnější dešťové srážky mohou způsobit záplavy, které ohrožují nejen životy lidí, ale také majetek a infrastrukturu. Klimatické změny mohou způsobit výpadky energie, přerušení dodávek vody a narušení dopravní infrastruktury. Tyto události mohou vést k odstávkám výroby, zpoždění v dodávkách a zvýšeným nákladům na opravy. Změny v klimatu mohou přinést i nová zdravotní rizika, jako jsou zvýšené výskyty infekčních nemocí přenášených hmyzem nebo zhoršení kvality ovzduší.

Klimatické změny přinášejí nové výzvy, které vyžadují proaktivní přístup ze strany zaměstnavatelů. Přijetí vhodných strategií a opatření je klíčem k ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a k zajištění plynulého chodu podniku i v nepředvídatelných podmínkách.

• Vyhodnocení rizik: Prvním krokem je provedení důkladného vyhodnocení rizik spojených s klimatickými změnami.
• Vytvoření krizových plánů: Zaměstnavatelé by měli vypracovat krizové plány, které zahrnují postupy při extrémním počasí, jako jsou bouřky, záplavy, sucha a požáry.
• Školení zaměstnanců: Pravidelná školení zaměřená na identifikaci rizik a správné postupy při práci v extrémních podmínkách jsou klíčová.
• Flexibilita pracovních podmínek: Zaměstnavatelé by měli zvážit zavedení flexibilních pracovních hodin nebo možnosti práce z domova v době extrémního počasí.

Konkrétní opatření v různých odvětvích:

• Stavebnictví: Monitorování počasí, zajištění stability staveniště, zlepšení pracovního prostředí (stínidla, ventilátory, klimatizace).
• Zemědělství: Zavlažovací systémy, ochrana proti požárům, stínění pro zvířata.
• Průmysl: Zajištění vhodné teploty, chlazení strojů, záložní plány, zabezpečení infrastruktury.

Doporučení pro zaměstnance

V době, kdy klimatické změny stále více ovlivňují pracovní prostředí, je klíčové, aby zaměstnanci znali a dodržovali správné postupy, které jim pomohou chránit své zdraví a bezpečnost.

• Oblečení a osobní ochranné pomůcky: Při práci v horkém prostředí je důležité nosit lehké, světlé a volné oblečení, které umožňuje pokožce dýchat a odvádí pot. Dále by zaměstnanci měli používat ochranné pomůcky, jako jsou chladicí vesty, ochranné brýle proti slunci a kšiltovky nebo klobouky se širokým okrajem.
• Hydratace: Pravidelné doplňování tekutin je zásadní, zejména v horkém počasí. Zaměstnanci by měli mít neustále k dispozici pitnou vodu a měli by se vyvarovat konzumace alkoholu a kofeinu, které mohou dehydrataci zhoršit.
• Přestávky: Pravidelné přestávky v chladnějších a stinných prostorech pomáhají tělu zotavit se z horka.
• Bezpečnostní školení: Zaměstnanci by měli být pravidelně školeni v postupech při vzniku požáru, včetně evakuace a použití hasicích přístrojů.
• Preventivní opatření: Při práci v oblastech náchylných k požárům by měli zaměstnanci dbát zvýšené opatrnosti, například tím, že nebudou používat otevřený oheň v blízkosti suché vegetace nebo hořlavých materiálů.
• Sledování předpovědi počasí: Zaměstnanci by měli pravidelně sledovat předpověď počasí a být připraveni na případné záplavy nebo silné bouře.
• Ochrana majetku a dokumentů: Důležité osobní věci a dokumenty by měly být uloženy v nepromokavých obalech a na vyvýšených místech, aby nedošlo k jejich poškození během záplav.
• Evakuační plány: Při hrozbě záplavy by zaměstnanci měli okamžitě evakuovat pracovní prostory podle předem stanovených plánů.
• Ochrana před infekcemi: V důsledku klimatických změn se mohou zvýšit výskyty infekčních nemocí přenášených hmyzem, jako jsou komáři a klíšťata.
• Duševní zdraví: Extrémní klimatické podmínky mohou zvyšovat stres a psychické napětí.
• Výběr a použití: Zaměstnanci by měli být dobře informováni o tom, jaké ochranné pomůcky jsou pro jejich pracovní podmínky nejvhodnější a jak je správně používat.
• Přizpůsobení podmínkám: Vybavení, jako jsou rukavice, přilby, brýle a obuv, by mělo být přizpůsobeno specifickým rizikům, kterým čelí v daném prostředí.

tags: #povinosti #zamestnavatele #extrémní #klimatické #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Brána do CHKO
• Vše o ekologické dani
• Ohrožení zmije obecné
• Postup odstraňování ekologické újmy
• Lídr AVE CZ v odpadovém hospodářství