Vliv klimatických faktorů na kvalitu hroznů

Pěstování vinné révy a produkce vína patří k těm komplikovanějším oborům lidské činnosti. Úspěch ovlivňuje obrovské množství faktorů: půdními a klimatickými podmínkami počínaje, přes průběh počasí a výskyt chorob a škůdců, po zvládnutí techniky pěstování, načasování sklizně a vlastní výrobu oblíbeného nápoje. Prostředí a průběh počasí jsou pro kvalitu vína zásadními faktory, ale všeho s mírou. Vlny veder a sucho vedou k předčasnému dozrávání bobulí a výsledkem bývá nevýrazné víno.

Klimatické podmínky a kvalita vína

Klimatické podmínky hrají klíčovou roli v růstu hroznů a v konečné chuti a aromatu vína. Teplota, srážky a expozice slunci mohou výrazně ovlivnit charakter vinic a kvalitu sklizně. Ve všeobecnosti lze konstatovat, že vína z chladnějšího podnebí mají vyšší aciditu a jsou svěžejší, zatímco vína z teplejších oblastí mají tendenci být plnější a sladší.

Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu vín je také množství srážek. Nedostatek srážek může vést ke stresu vinic a nedostatku vody, což může snížit výnos a kvalitu hroznů. Na druhou stranu, příliš vysoké srážky mohou vést k rychlému růstu hroznů a zředění chuti a aromatických vlastností.

Vědění o klimatických podmínkách je klíčové pro vinaře, kteří se snaží produkovat vína s konzistentní kvalitou a charakterem. Významné změny v podnebí mají obrovský vliv na kvalitu vín a celkovou produkci ve vinohradnictví. S růstem teplot a změnami srážek dochází k posunu v oblastech vhodných pro pěstování vinné révy, což může způsobit zásadní změny ve výrobě vína.

Vliv podnebí na kvalitu vín je nediskutovatelným faktorem, který ovlivňuje chuťové vlastnosti vína. Klimatické podmínky v daném regionu mají vliv na růst hroznů a jejich složení, což se přenáší do finální chuti vína v lahvích. Vína pocházející z chladnějších podnebí mají obvykle vyšší aciditu, což může přispět ke svěžesti a živosti vína. Naopak vína z teplých podnebí mají tendenci být plnější a s vyšším obsahem cukru, což může ovlivnit dojem sladkosti.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Slunce a voda

Slunce a voda jsou hlavní klimatické faktory potřebné pro pěstování révy. V důsledku klimatických změn dochází častěji k poškození bobulí, které se označuje jako sluneční úžeh. Napadené bobule jsou typické propadlou slupkou, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k jejich scvrkávání až zasychání. K nejvýraznějšímu poškození slunečním úžehem dochází při velmi vysokých teplotách a nízké relativní vzdušné vlhkosti. Na sluneční úžeh jsou obecně citlivější stolní odrůdy. Velké a kompaktní hrozny a velké bobule se ohřívají mnohem výrazněji, což se projeví na poškození slupky. Bobule stolních odrůd jsou na toto poškození náchylnější, protože mají nižší schopnost ochlazování prostřednictvím transpirace a více trpí přehříváním. Nepřímou ochranou je ponechání listů v zóně hroznů. Proto je u stolních odrůd vhodné aplikovat dvoufázové odlistění zóny hroznů, tzn. že brzy po odkvětu odstraníme zálistky a následně po zaměkání bobulí odlistíme zónu hroznů.

Dalším problémem, který souvisí s klimatickými změnami, je praskání slupky bobulí. Během vegetace se často vyskytují dlouhá období sucha, která ovlivňují vývoj bobulí. Při nedostatku vody jsou bobule obecně menší. Příčinou je vyšší tlak vody v dužnině způsobený vyšším příjmem vody. Ten po zaměkání bobulí probíhá z velké části přes kutikulu. Pevnost slupky závisí na její elasticitě a voskové vrstvě kutikuly. Jestliže dojde po intenzivních srážkách ke zvýšenému transportu vody do bobulí, zvýší se vnitřní tlak v dužnině, tím i tlak na slupku bobule. Často je příčinou vlhké počasí. U mnoha odrůd révy se tak děje ale až po dosažení určité cukernatosti. Vliv má také délka deštivého počasí a teplota. Při chladném počasí není praskání tak časté. Praskání bobulí je odrůdová vlastnost. V praskajících bobulích se mohou následně rozvíjet hniloby a ty pak mohou představovat zdroj infekce pro zdravé hrozny. U citlivých odrůd je vhodné podpořit zpevnění slupky bobule postřiky listovou výživou s vápníkem.

Agrotechnické zásahy a kvalita hroznů

V rámci managementu zelených prací se musí brát v úvahu všechny přímé a nepřímé stránky, které mají vliv na fyzikální a fyziologické uspořádání listové stěny. Velký význam pro správný management zelených prací má intenzita růstu vinice, která může být ovlivňovaná výběrem podnože, sponem výsadby, pěstitelským tvarem, řezem, hnojením a zelenými pracemi. Optimální poměr mezi výnosem hroznů na keř nebo hektar a kvalitou získaného produktu je hlavním cílem kvalitativního vinohradnictví.

Trendem v současném vinohradnictví je dosáhnout dobré kvality hroznů při úměrném zatížení keře a výnosem, který se pohybuje mezi 1,5 - 2,5 kg na keř. Fotosyntéza je jedním ze základních dějů, které probíhají u zelených rostlin. Proto je třeba vytvořit ve vinici podmínky pro dosažení její maximální výkonnosti. Kvalitu fotosyntézy ovlivňuje především pěstitelský tvar, zelené práce a ochrana proti chorobám a škůdcům s cílem udržet zdravou listovou plochu po celou dobu vegetace.

Zastínění listové plochy ovlivňuje strukturu listů a jejich fyziologii. Zastíněné listy nemají dostatečnou výkonnost fotosyntézy pro ovlivnění exportu cukrů a růstu révy vinné. Uspořádání listové stěny ve vinici by mělo být co nejužší, aby bylo dosaženo rozmístění většiny listů v první vrstvě, tzn. že budou nejlépe osluněné a budou představovat maximální výkonnost fotosyntézy. Důležitá je rovněž dostatečná výška listové stěny, která by u středního vedení měla představovat alespoň 130 cm. Výkonnost fotosyntézy je dána kombinací velikosti listové plochy a rozmístění maximálního množství listů na obvodu listové stěny. Fotosyntéza a ukládání zásobních látek mají svoji dynamiku v průběhu vegetačního období. Znalost těchto změn je důležitá pro optimalizaci agrotechnických zásahů v době vegetace.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Regulace násady hroznů

S kvalitou hroznů velmi úzce souvisí výnos. Myšlenka na optimalizaci výnosu a kvality hroznů u révy vinné není žádnou novinkou. Násada hroznů je důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu hroznů. Keř révy vinné, který je v určité kondici ve vinici, je schopný realizovat kvalitní vyzrálost pouze určité násady hroznů. Velmi vysoká násada hroznů však ovlivňuje kvalitu i révový keř většinou negativně.

Optimalizace výnosu v době vegetace slouží nejenom k dosažení vyšší cukernatosti, ale i ovlivnění obsahu kyselin, aromatické a fenolické zralosti hroznů. Regulace výnosu se neprovádí automaticky u všech odrůd a na celých plochách vinice. V našich klimatických podmínkách se regulace násady hroznů provádí podstatně častěji u modrých moštových odrůd, určených pro výrobu červených vín. Velký vliv na realizaci regulace má i styl vína, který chce výrobce vyrobit. Regulace násady hroznů musí být marketingově opodstatněná. Je třeba si uvědomit, že snižujeme výnos z vinice o přibližně 25 - 50%. Přičemž při snížení výnosu o 50 % je tento zásah již pod hranicí rentability.

Regulace násady hroznů se provádí během vegetačního období a proto je možné se správně rozhodnout i podle nástupu jednotlivých fenofází a průběhu počasí v aktuálním vegetačním období. PONI (2006) doporučuje provádění regulace násady hroznů mezi nasazováním bobulí a zaměkáním bobulí. Množství odstraněných hroznů je závislé na násadě hroznů a enologických cílech. Enologický cíl souvisí se stylem vyráběného vína.

Evidentní případ nerovnováhy révového keře, která je způsobena velmi vysokou násadou hroznů. Faktory, které vedou k této situaci souvisí s odrůdou révy vinné nebo použitím dlouhého řezu, který stimuluje zvýšení plodnosti. Vysoká násada hroznů se může jevit jako nebezpečná především v lokalitách, kde se začíná projevovat vliv sucha. Z pohledu získání kvalitních hroznů a zachování vitality révových keřů je třeba počítat s určitým stupněm regulace násady hroznů. Jestliže se již v některých vinicích toto poškození suchem projevilo, je třeba přikročit k odstranění případných čtvrtých a třetích hroznů na letorostu a udržovat keř v rovnováze plodnosti a vitality růstu letorostů a listové plochy. V lokalitách, kde se pravidelně vyskytuje poškození suchem je potom velmi opodstatněná kapková závlaha.

Regulace násady hroznů u bílých odrůd způsobuje zvýšení cukernatosti, snížení obsahu kyselin v moštu, zlepšení aromatické zralosti hroznů, a nepřímo snížení napadení šedou hnilobou.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Metody regulace

• Regulace metodou odstranění celých hroznů - optimální termín je od uzavírání hroznů do asi 10 dnů před zaměkáním bobulí nebo vybarvování prvních bobulí u modrých odrůdu révy vinné. Vhodné je odstranit vždy výše postavený hrozen na letorostu.
• Regulace půlením hroznů - tento způsob regulace je velmi zajímavý u odrůd s velkým a dlouhým hroznem. Je možné ho uskutečnit od hráškovatění až po uzavírání hroznů, pokud je možné spodní třetinu nebo polovinu hroznu odstřihnout bez výrazného poškození bobulí. Tímto zásahem dochází k rozvolnění hroznu a zvýšení odolnosti k houbovým chorobám, zejména hnilobám. Zkrácení hroznu může být možná prevence proti výskytu vadnutí třapiny ve spodní části hroznu nebo traubenwelke. Odrůdy v horní části hroznu mají většinou lepší a kvalitnější vývoj, než-li bobule ve spodních částech hroznu. Velmi vhodný je u modrých odrůd - ´Dornfelder´, ´Cabernet Moravia´, ´Frankovka´, ´Cabernet Sauvignon´, ´Merlot´. Na základě dosud získaných výsledků s tímto způsobem regulace je možné konstatovat, že velmi pozitivně ovlivňuje fenolickou zralost modrých odrůd révy vinné.

Všechny způsoby regulace se provádí ručně. Regulace násady hroznů v době vegetace se stává standardní součástí agrotechniky ve vyspělých vinařských podnicích. Základní součástí agrotechniky je především u modrých odrůd. Pěstitelé stále častěji používají metodu půlení hroznů, neboť vliv na kvalitu červeného vína je výrazný.

Výzkum vlivu půdních vlastností

Ne všechny lokality jsou pro pěstování vinné révy vhodné - to není skutečně nic nového. Ale ani v příznivém regionu nejsou všechny pozemky či jejich části stejně kvalitní. Výsledky výzkumu, jenž provedli vědci z Baskického institutu pro zemědělský výzkum a vývoj Neiker-Tecnalia, potvrdily, že se i v prostoru jedné vinice mohou nacházet místa s natolik odlišnými půdními vlastnostmi, aby došlo k podstatným rozdílům v produkci hroznů a v kvalitě moštu.

Výzkum vedený doktorkou biologie Olatz Unamunzaga si kladl za cíl provést precizní zónování vinice podle vlastností půdy a studovat jejich vliv produkci a kvalitu vína. Experimenty probíhaly na osmihektarové vinici v Oionu (v baskické provincii Araba-Álava) patřící společnosti Bodegas y Viñedos Zuazo y Gastón. Vědci vybrali více než 190 bodů pro odběr vzorků tak, aby co nejlépe zmapovali celou vinici. Jeden z výsledků poukazoval na to, že na půdách s největší schopností zadržovat vodu vyrostla nejrobustnější réva, přičemž vyšší dostupnost vody pozitivně ovlivnila produktivitu a počet hroznů, i když na některých pozemcích vědci zaznamenali, že po úspěšném roce došlo k výraznému poklesu těchto charakteristik.

Další výsledky jim odhalily, že nejlepší předpoklady pro dosažení vyššího obsahu alkoholu jsou v rocích s menší dostupností vody od začátku tvorby bobulí do počátku zrání, avšak s jejím dostatkem během dozrávání a tento efekt se projevil u různých typů půdy. Také teplota v měsíci před sklizní byla jedním z klíčových faktorů majících vliv na obsah kyseliny jablečné v moštu - vysoké teploty podporovaly její odbourávání.

tags: #vliv #klimatických #faktorů #na #kvalitu #hroznů

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o odpadech
• Zábavné hledání rozdílů pro děti
• Udržitelné výtvarné potřeby pro děti
• Vlastnosti tantalu
• Socialistické ovzduší