Požárně nebezpečný prostor: Definice, normy a požadavky

Požární bezpečnost staveb je klíčovým aspektem při projektování a realizaci budov. Jedním z důležitých pojmů v této oblasti je požárně nebezpečný prostor (PNP). Tento článek se zaměřuje na definici PNP, související normy a vyhlášky, a také na požadavky na stavební konstrukce a materiály z hlediska požární bezpečnosti.

Definice požárně nebezpečného prostoru

Pojem PNP není sice zákonem ani jiným aktuálně účinným právním předpisem přímo definován, nicméně se jedná o pojem s již zavedeným obsahem: „Požárně nebezpečný prostor je prostor kolem objektu, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími hořícími částmi konstrukcí.“

Legislativa a normy

Problematiku požární bezpečnosti staveb upravuje řada právních předpisů a technických norem. Mezi nejdůležitější patří:

• Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
• České technické normy (ČSN) řady 73 08XX, které se zabývají požární bezpečností různých typů staveb.

V návaznosti na vyhlášku č. 23/2008 Sb. jsou stanoveny odstupové vzdálenosti jednotlivých požárně otevřených ploch. Podrobnosti postupu jsou uvedeny v ČSN řady 73 08xx, na které se ustanovení § 11 odkazuje.

Seznam vybraných ČSN norem

• ČSN 13 0072 Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny
• ČSN 27 4332 Elektrické výtahy. Základní rozměry malých nákladních výtahů
• ČSN 33 2130 Elektrotechnické předpisy. Vnitřní elektrické rozvody
• ČSN 34 1610 Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách
• ČSN 34 5152-1 Názvosloví telekomunikační techniky. Obecné pojmy, obvody, přenos vedením
• ČSN IEC 332-3 Zkoušky vodičů nebo kabelů v podmínkách požáru. Část 3: Zkoušky vodičů nebo kabelů ve svazcích (34 7113)
• ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady
• ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení. Výdejní čerpací stanice
• ČSN 65 0205 Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny. Výrobny a sklady
• ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov. Část 3: Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování
• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty
• ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty
• ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb. Obsazení objektů osobami
• ČSN 73 0821 Požární bezpečnost staveb. Požární odolnost stavebních konstrukcí
• ČSN 73 0822 Požárně technické vlastnosti hmot. Šíření plamene po povrchu stavebních hmot
• ČSN 73 0824 Požární bezpečnost staveb. Výhřevnost hořlavých látek
• ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb
• ČSN 73 0842 Požární bezpečnost staveb. Objekty pro zemědělskou výrobu
• ČSN 73 0852 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0857 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot.
• ČSN 73 0864 Požárně technické vlastnosti hmot.
• ČSN 74 0865 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0866 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy.
• ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže.
• ČSN 73 6058 Hromadné garáže.
• ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot.
• ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací.
• ČSN 74 3282 Ocelové žebříky.
• ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí.
• ČSN 74 4505 Podlahy.
• ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví.
• ČSN 33 0300 Elektrotechnické předpisy.
• ČSN 38 9220 Pěnové hasicí zařízení nadzemních skladovacích nádrží.
• ČSN 38 9230 Plynová stabilní hasicí zařízení na kysličník uhličitý.
• ČSN 73 0825 Požárně technické vlastnosti hmnot.
• ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0843 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0844 Požární bezpečnost staveb.
• ČSN 73 0861 Požární bezpečnost staveb. Zkoušení hořlavosti stavebních hmot.
• ČSN 73 0867 Požárně technické vlastnosti hmot.

Odstupové vzdálenosti

Z důvodu zabránění přenosu požáru vnějším prostředím na jinou část téhož objektu nebo na jinou stavbu brání kromě materiálového a dispozičního uspořádání také stanovení odstupových vzdáleností, kterými je vymezen požárně nebezpečný prostor kolem hořícího objektu.

Čtěte také: Požárně nebezpečný prostor a sousední pozemky

Při určení odstupové vzdálenosti od vlivu sálání se předpokládá, že uvnitř objektu (požárního úseku) již panuje fáze plně rozvinutého požáru, který se může rozšířit přes požárně otevřené plochy obvodového pláště mimo budovu (požární úsek). Rozhodujícími faktory pro určení odstupové vzdálenosti od vlivu sálání jsou velikosti požárně otevřených ploch a hustota tepelného toku v posuzovaném požárním úseku.

Výpočetní požární zatížení

U nevýrobních objektů je požární riziko požárního úseku stanoveno výpočtovým požárním zatížením pv [kg.m-2], které se považuje za výsledné u určení odstupu při nehořlavém konstrukčním systému stavby.

Tato hodnota se navyšuje v případě smíšeného konstrukčního systému budovy o 5 kg.m-2, hořlavého konstrukčního systému DP2 o 10 kg.m-2 a u hořlavého konstrukčního systému DP3 o 15 kg.m-2.

Požární riziko rodinných domů (dále RD) lze popsat hodnotou výpočtového požárního zatížení pv = 40 kg.m-2, pokud dále zohledníme vliv stálého požárního zatížení, hodnota stoupne na pv = 45,75 kg.m-2. Pokud je RD konstrukčně řešen jako nehořlavý konstrukční systém, už se jedná o výsledné hodnoty reprezentující hustotu tepleného toku z požárního úseku rodinného domu.

Požární odolnost stavebních konstrukcí

Požadavek požární odolnosti musí splňovat všechny nosné a požárně dělicí konstrukce a je to doba v minutách, po kterou musí být schopny odolávat účinkům požáru bez porušení požadované funkce. Těchto funkcí může být několik a určují je tzv. mezní stavy.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Mezní stavy požární odolnosti

Norma ČSN EN 13501-2 definuje řadu mezních stavů, čtyřmi nejčastěji používanými jsou: R, E, I, W.

• R (únosnost a stabilita): Platí pro všechny nosné konstrukce, které zajišťují stabilitu objektu.
• E (celistvost): Platí pro všechny plošné požárně dělicí konstrukce. Během požáru se nesmí v konstrukci vytvořit trhlina, kterou by mohl plamen prošlehnout.
• I (izolační schopnost): Platí pro plošné požárně dělicí konstrukce, které musí zabránit nadměrnému ohřívání prostoru na straně odvrácené od požáru.
• W (omezení radiace tepla): Platí pro plošné požárně dělicí konstrukce a omezuje tepelný tok sálající ze strany konstrukce odvrácené od požáru.

Konstrukční části

V ČR se v souvislosti s požární odolností vyskytuje doplňující klasifikace, tzv. zatřídění konstrukčních částí - DPx. Zatřídění se provádí podle třídy reakce na oheň použitých výrobků, jejich vlivu na intenzitu požáru, na stabilitu a únosnost konstrukce.

• DP1: Konstrukce, které nezvyšují v požadované době intenzitu požáru a sestávají se především z nehořlavých materiálů a výrobků (třída reakce na oheň A1 nebo A2).
• DP2: Mohou sestávat z nosných částí třídy reakce na oheň B až D nebo i třídy reakce na oheň B až E, pokud na nich stabilita konstrukce nezávisí (např. izolace).
• DP3: Mohou v požadované době požáru intenzitu zvyšovat a nejsou na ně vztažena žádná materiálová omezení.

Závěr

Dodržování požadavků na požární bezpečnost staveb je klíčové pro ochranu životů a majetku. Správné vymezení požárně nebezpečného prostoru a zajištění odpovídající požární odolnosti stavebních konstrukcí jsou základními prvky komplexního systému požární ochrany.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

tags: #požárně #nebezpečný #prostor #definice

Oblíbené příspěvky:

• Tapety na plochu s přírodními motivy
• Aerosolové znečištění ovzduší
• Nástroj pro výpočet OZE v nízkonapěťových sítích
• Třídění odpadu v Dolních Dunajovicích
• Princip fungování havarijních čidel