Práce s rizikem ohrožení zdraví: Kategorizace, rizikové faktory a lékařské prohlídky

26.11.2025

Kategorizace prací je jedním ze základních pilířů bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP). Na jejím základě se vyhodnocují rizika každé profesní činnosti a v souvislosti s ní i preventivní opatření, jak co možná nejefektivněji těmto rizikům zabránit.

Kategorizace prací je základním nástrojem, jakým způsobem hodnotit vliv práce na zdraví zaměstnanců. Kategorizace není povinností pouze zaměstnavatelů, ale povinnost zařazení prací do kategorií má i ten, kdo např. pracuje sám nebo s rodinnými příslušníky.

Povinnost kategorizace je dána § 37, ze zákona č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, vč. vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, a její následné novelizace s účinností od 1. května 2013 (č.

Kategorie prací dle rizikovosti

Vyhláška č. 432/2003 Sb., rozděluje práce na 4 kategorie podle rizikovosti faktorů, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců:

První kategorie
Druhá kategorie
Třetí kategorie
Čtvrtá kategorie

První kategorie

Do první kategorie zařadíme práce, ze kterých nevyplývá pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců (do této kategorie můžeme zahrnout např. administrativní práce).

Čtěte také: Pracovní Náplň Asistenta v Poradenství Ekologie

Druhá kategorie

Práce ve druhé kategorii jsou takové práce, při nichž lze jejich nepříznivý vliv na zdraví očekávat pouze ve výjimečných případech (zejména u citlivých jedinců), a při nichž nejsou trvale překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do druhé kategorie podle vyhlášky č.Patří sem monotónní činnosti i práce ve vnuceném tempu (např. u pásových dopravníků apod.).

Třetí kategorie

Do 3. kategorie zařazujeme činnosti, u kterých jsou trvale překračovány hygienické limity a osoba, která je vykonává, se musí chránit osobními ochrannými prostředky a pomůckami. Patří sem i veškeré činnosti, u kterých se opakovaně vyskytují nemoci z povolání.

Čtvrtá kategorie

Do čtvrté kategorie zařadíme práce, při nichž hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření (např. práce v hlubokých dolech).Do nejrizikovější kategorie spadají činnosti, u nichž nelze vyloučit riziko ohrožení zdraví ani při použití ochranných prostředků. Stejně jako ve 3. kategorii se jedná o práce rizikové.

Postup při zařazování prací do kategorií

Oznámení či návrh na zařazení prací do kategorií předkládá zaměstnavatel a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. IČO příp. náplň pracovní pozice - pokud se jedná o práce, kde vystavení škodlivému činiteli je kratší než pracovní doba, je vhodné uvést časové údaje. U práce s chemickými přípravky je vhodné uvést klasifikaci přípravků. V případě, že se změní podmínky výkonu práce a její charakteristika bude nově odpovídat zařazení do vyšší kategorie (zjm. pro kat. 3. a 4.), je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví neprodleně oznámit.

Pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie je nutné provést patřičná měření a vyšetření, která jsou potřebná pro hodnocení rizik. Rizika jednotlivých měřitelných faktorů vyhodnocují takzvané akreditované laboratoře.

Čtěte také: Zlínský kraj: Práce a ekologie

Rizikové faktory pracovního prostředí

Vyhlášením vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (s právní účinností od 3. dubna 2013) byly do české legislativy zavedeny nové pojmy, a to pojem "rizikové faktory pracovního prostředí" a pojem "rizika ohrožení života a zdraví".

Rizikové faktory pracovních podmínek představují pro zaměstnance především nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Aby se tomu předešlo, právní předpisy zaměstnavateli ukládají řadu povinností, které tomu mají zabránit. Především se jedná o povinnost zaměstnavatele pravidelně a vždy bez zbytečného odkladu, když dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Dále povinnost omezovat počet zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu.

Podle míry výskytu rizikových faktorů pracovních podmínek, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do kategorie druhé, třetí a čtvrté; práce nezařazené do některé z uvedených kategorií se považují za práce kategorie první.

Práce kategorie třetí a čtvrté jsou ze zákona pracemi rizikovými, práce kategorie druhé jsou rizikovými, pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví nebo pokud tak stanoví atomový zákon. Právní předpisy ukládají zaměstnavateli řadu dalších povinností, které se týkají rizikových prací (např. evidence těchto prací, povinnost mimořádných měření v zákonem stanovených případech, přísnější požadavky na obsah a periodicitu pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce.

Pojem rizikové faktory pracovního prostředí zavedla vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách (dále též "PLS") a některých druzích posudkové péče (ust. § 2 písm. a) bod 2.) vyhlášky č. 79/2013 Sb. jako pojem nadřazený pojmu "rizikové faktory pracovních podmínek".

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Za rizikové faktory pracovního prostředí považují: rizikové faktory pracovních podmínek podle ust. § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce - dále jen "rizika ohrožení zdraví" (příloha č. 2 část II vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

Rizikové faktory pracovního prostředí představují pro zaměstnance nebezpečí poškození zdraví. U první skupiny, kde se vyskytují rizikové faktory pracovních podmínek, především nebezpečí onemocnění nemocí z povolání či ohrožením nemocí z povolání. U druhé skupiny, kde se vyskytují rizika ohrožení zdraví, je nebezpečí vzniku pracovních úrazů a jiných poškození zdraví z práce.

Pracovnělékařské služby a lékařské prohlídky

Od 1. ledna 2023 platí novelizovaná vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Zůstávají ve stejném rozsahu jako doposud, tj. musí je absolvovat všichni zaměstnanci bez ohledu na kategorii práce. podle přílohy vyhl. č. Pokud periodickou prohlídku stanoví jiný právní předpis nebo příloha vyhl. č. 79/2013 Sb. Nadále platí ustanovení § 103 odst. 1 písm. Nová definice poradenství PLS viz § 2 písm. b) vyhl. č. 79/2013 Sb. Nadále platí povinnost mít uzavřenu písemnou smlouvu s poskytovatelem PLS podle § 54 odst. 2 písm. a) zákona č.

Přístup ministerstva spočívající v postupném dávkování dílčích změn do již takto nesmyslně komplikované legislativy PLS není úplně šťastný a přináší další nápor na agendy PLS zaměstnavatelů. Nemluvě o skutečnosti, že ministerstvo dalo zaměstnavatelům a poskytovatelům PLS na zavedení změn, tj. od vyhlášení novely ve Sbírce do její účinnosti, celé 2 pracovní dny.

práce je zařazena do kategorie 1 nebo 2-neriziková, součástí vykonávaných prací nebo činností NENÍ profesní riziko (noční práce, nepřijatelná pracovní poloha, řízení manipulačních vozíků, práce ve výškách atd.), a NEJDE o práce, pro které je předepsána periodická prohlídka jiným právním předpisem než vyhláškou 79/2013 Sb. Vedle toho nadále zůstává v platnosti ustanovení § 103 Zákoníku práce, které ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, na jehož základě se lékařské prohlídky prováděly před účinností zákona č.

Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5). U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.

Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření (dále jen „pracovnělékařská prohlídka“), a lékařské prohlídky ke zjištění zdravotního stavu a zdravotní způsobilosti ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, včetně odborných vyšetření (dále jen „lékařská prohlídka ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání“), se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů (dále jen „nemoc“), které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání.

Druhy lékařských prohlídek

Vstupní prohlídka
Periodická prohlídka
Mimořádná prohlídka
Výstupní prohlídka
Následná prohlídka

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka se provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.