Znečištění ovzduší a povrchová těžba v České republice

05.03.2026

Špinavé ovzduší fakticky zabíjí lidi, způsobuje celou řadu nemocí a komplikuje situaci po celém světě. Dnes již víme, že člověk ovlivňuje svou činností stav atmosféry velmi významně a bohužel se nám důsledky znečišťování vracejí jako bumerang. Podle WHO zemřelo v roce 2020 v důsledku špinavého ovzduší celkem 6,7 milionu lidí na celém světě. Podle druhu a intenzity znečištění pak můžeme pozorovat různé následky na zdravotním stavu populace. Účinky mohou být jak krátkodobé (ztížené dýchání, zhoršení stavu chronických onemocnění, jako je astma), tak dlouhodobé (snížení naděje dožití).

Přestože nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší je člověk (tzv. antropogenní zdroj znečištění), existují i přírodní zdroje, například sopečné erupce, přenos písečného prachu z pouští nebo uvolňování radonu ze zemské kůry.

Průmyslové znečištění v České republice

Také v České republice vytváří průmyslové znečišťování ovzduší velký problém. Dlouhodobě jsou největšími zdroji nečistot tepelné elektrárny, průmysl a automobilová doprava, ale i lokální vytápění domů uhlím a spalování odpadu. Již tradičně známou oblastí s nadměrnou mírou znečištění ovzduší je Ostravsko s vysokým podílem průmyslu, zejména hutního (vysoké pece, koksárenství, ocelárny). Mezi další postižené oblasti patří Ústecko, kde je nejhorším zdrojem znečištění povrchová těžba hnědého uhlí a následně jeho spalování v nedalekých elektrárnách, ale také ropné rafinerie a chemické závody. Ještě v 70. a 80. letech patřily určité oblasti tehdejšího Československa mezi nejhůře znečištěná místa v Evropě.

Monitoring kvality ovzduší

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal nedávno odbornou zprávu o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší. Ta obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků za rok 2023 a je výsledkem práce Státního zdravotního ústavu v Praze ve spolupráci se sítí krajských hygienických stanic. Měřicí stanice monitorující kvalitu ovzduší jsou provozovány zdravotními ústavy a jsou součástí Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. Kromě toho byla do systému vzata i data od České asociace pro Astma, jež provozuje monitoring pylové situace v 11 městech po celé ČR. Dohromady zpráva zahrnuje výsledky již třicátého roku monitoringu a obsahuje komplexní informace o sledovaných parametrech jak v lokálním měřítku, tak pro celou ČR; pro přehlednost zahrnuje i tabulky a grafy.

Za rok 2023 byly naměřené hodnoty a následně i odhadované dopady znečištěného ovzduší ovlivněny převážně dobrými rozptylovými podmínkami a pokračováním teplotně nadprůměrného zimního období, jež se drží v těchto teplotních hladinách dlouhodobě již od roku 2012. Zároveň se projevuje doznívající dopad energetické krize, ale také útlum průmyslové produkce v ČR. Ve městech je pak dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší doprava. Ta má za následek zejména zvýšenou zátěž prachovými částicemi o velikostech 2,5 a 10 mikrometru, oxidem dusičitým a polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Co se týká dalších spolupůsobících zdrojů emisí, jako jsou teplárny, centrální zdroje tepla, domácí vytápění a malé či středně velké průmyslové podniky, ty mají spíše jen lokální význam.

Čtěte také: Prachové depozity: komplexní analýza

Zvýšená zátěž se tedy netýká pouze průmyslově zatížených lokalit (ty lze nalézt i na území krajských měst), průmyslových zón a specifické aglomerace měst Ostrav - Karviná - Frýdek-Místek, ale všech míst významně zasažených tranzitní či lokální dopravou a také míst s vysokou koncentrací zdrojů vytápění na pevná a fosilní paliva.

Zpráva nám přinesla několik základních údajů o stavu ovzduší u nás. Za prvé u nás nebyl (kromě benzo[a]pyrenu) na hodnocených měřicích stanicích překročen žádný imisní limit ani doporučená koncentrace. Za druhé je však potřeba říct, že ve většině hodnocených sídel nebo lokalit docházelo k překračování limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 2021. SZÚ však konstatuje, že znečištění ovzduší u nás má dlouhodobě klesající trend a k překročení imisních limitů na měřicích stanicích došlo za celý rok pouze ve čtyřech případech u jedné jediné škodliviny. Oproti dobám minulým, kdy se pravidelně zakazovalo větrání, nedoporučovalo se vycházet ven a svahy hor byly pokryty mrtvými lesy v důsledku kyselých dešťů, naše země nakročila k lepšímu stavu.

Jak tuto situaci zlepšit a dále snižovat imise? To je velmi dobrá otázka a z politického hlediska stále velmi ožehavá stran potenciálních regulací a zákazů. Podle způsobu vzniku znečišťující látky rozlišujeme primární zdroje (přímo dochází k uvolňování škodlivé látky do ovzduší, třeba při spalování) a sekundární zdroje znečištění. V druhém případě reagují dříve uvolněné látky mezi sebou nebo s jinými látkami v okolí a vznikají tak nové škodliviny. Kvalitu ovzduší u nás sleduje Český hydrometeorologický ústav, jenž také provozuje síť měřicích stanic a pravidelně zveřejňuje případná varování před zhoršením kvality ovzduší. Každoročně je také vypracována zpráva o kvalitě ovzduší, kterou vydává Ministerstvo životního prostředí.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

tags: #prachove #znecisteni #povrchova #tezba #Ceska #republika