Prachové Depozity a Znečištění: Komplexní Pohled na Dopady a Řešení

Článek se zabývá problematikou prachových depozitů a znečištění, jejich vlivem na různé materiály a objekty, a možnostmi ochrany a restaurování. Prachové depozity a znečištění představují významný problém, který ovlivňuje nejen estetický vzhled, ale i fyzickou integritu různých objektů a materiálů.

Vliv Prachových Depozitů a Znečištění na Materiály

Prachové depozity a znečištění mohou mít destruktivní vliv na různé materiály, včetně kamene, kovu a organických látek. U kamenných soch a architektonických prvků dochází k usazování prachu a nečistot, které mohou vést k tvorbě krust a biologickému napadení. Tyto procesy urychlují erozi a degradaci materiálu.

Na místech omývaných srážkovou vodou se rovněž vyskytují tmavé povlaky, pevně spojené s povrchem. Tyto povlaky obsahují zejména Si, O, Al, S, Ca, Fe a C, tj. převážně koloidní formy SiO2 s výraznou příměsí uhlíku, především ve formě pigmentu (sazí), dále oxidy a hydroxidy železa, v malé míře sekundárními sírany, karbonáty a hlavně produkty biokoroze.

V místech, která část roku nevysychají, se nachází mohutné nálety nižších rostlin - mechů, lišejníků a řas. Tyto organismy erodovaly vrstvu povrchové modelace. Nejhojnější výskyt lze zaznamenat na vodorovných plochách a ve spodních partiích. Nárost mikrovegetace je umocněn na straně orientované na severní stranu. Sekundární produkty vznikající při jejich vegetaci, se na zasolení kamene podílí ve větší míře, než tzv. kyselé deště. Stav povrchů, s tím, že jde o dlouhodobě neudržovanou památku, vypovídá o jejich výrazném a dlouhodobém působení.

Častěji ve spodních partiích, někdy až hnědavými skvrnami s napohled jakoby mastným povrchem (jejich viditelnou složkou jsou zpravidla přeměněné a zmýdelnatělé zbytky pojiv olejových nátěrů).

Čtěte také: Životní prostředí a těžba

Na korozi kamenného materiálu se dále podílí působení atmosférických vlivů, především pronikáním srážkové vody do jeho porézního systému a následné zvyšování jejího objemu vlivem mrazu. Výše popsané korozivní procesy, podmiňují latentní, nyní urychlený, úbytek povrchů a to v různé síle abradované vrstvy, od cca 2 do 50 mm.

Při vizuálním průzkumu nebyly zatím potvrzeny zbytky starších nátěrů povrchů. Po umožnění přístupu budou fragmenty barevných vrstev dále zkoumány a podrobeny stratigrafickému vyšetření. Části modelace, tedy pozdější doplňky vápennocementových směsí, které jsou světlejší barvy a rozdílné struktury, jsou rovněž viditelné i na fotografiích.

Případová Studie: Sochy sv. Judy Tadeáše a sv. Leonarda v Dobříši

Jako příklad můžeme uvést sochy sv. Judy Tadeáše a sv. Leonarda v Dobříši, které jsou umístěny na terase u hřbitovního kostela Povýšení sv. Kříže. Tyto sochy jsou vytesány z petřínského pískovce, který je známý svými nevyhovujícími fyzikálními vlastnostmi ve vztahu k atmosférickým vlivům. Důsledkem je jejich značné poškození vlivem prachových depozitů, biologického napadení a povětrnostních podmínek.

Socha sv. Judy Tadeáše je osazena na vysokém hranolovém soklu s volutami a nástavcem, při pohledu od silnice na levé straně. Svatý v poutnickém rouchu se opírá o kyj, který drží v levé ruce, v pravé pak pozvedá otevřenou Bibli Svatou. Na pravé straně Svatý Leonard v řeholním šatě, stojící rovněž v kontrapostu se opírá o kovový, původně zlacený atribut kříže v pravé ruce a v levé nese planoucí srdce. Vysoký podstavec stejného typu a skladby jako u vedlejší sochy je také zcela zarostlý ve vegetaci.

Na čelních stranách plintů: S. LEONARDVS a S. THADEVS, na soklu v plochách ani na jiném místě nebyly zatím nalezeny žádné nápisy ani datace. Sochy jsou vytesány s největší pravděpodobností ze stejného pískovce jako je většina sochařských děl v areálu zámku Dobříš a to z tak zvaného petřínského nebo jak se někdy uvádí bělohorského pískovce. Jedná se o jemnozrnný snadno opracovatelný druh pískovce velice nevyhovujících fyzikálních vlastností, ve vztahu k působení atmosférických vlivů.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Restaurování a Ochrana Kulturních Památek

Restaurování a ochrana kulturních památek vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje důkladné čištění, konzervaci a případnou rekonstrukci poškozených částí. Důležitá je také preventivní ochrana, která zahrnuje pravidelnou údržbu a aplikaci ochranných nátěrů.

Tento průzkum, provedený bez lešení a přímého přístupu, je pouze vstupní, sloužící především jako podklad, pro schválení koncepce restaurování. Vzhledem k vážnému poškození soch, plánuje její majitel výběr dodavatele a provedení záchranných prací, pokud možno v příštím roce. Jejich hodnota je podstatná pro způsob restaurování, k němuž je třeba vždy přistupovat s maximální šetrností a profesionalitou, navíc, jde  li o takto cenné dílo.

Příklady vlastností pískovce je stav soch z dílny I.F. Vzhledem k tomu že se sochy nenacházejí tzv. jasné době zcela dožívající.

Konstrukční Řešení a Povrchová Ochrana

Konstrukční řešení má zásadní vliv i na provedení určitého typu povrchové ochrany. V některých případech může nevhodné konstrukční řešení znemožnit dokonce provedení kvalitní povrchové ochrany. Nevhodnou polohou profilových tyčí nebo kombinací sestav profilů v příhradových konstrukcích (mostovky, stožáry) mohou vznikat žlaby, v nichž se udržuje voda s nahromaděnými nečistotami.

Častým ohniskem koroze jsou svařované spoje. Při svařování dochází vždy k místnímu spálení nátěrů i odpaření žárově vytvořeného zinkového povlaku. K podbarvení se proto musí použít speciální nátěrová hmota, která zaručuje dobré antikorozní vlastnosti a neovlivňuje kvalitu sváru. Při svařování obalovými elektrodami nebo pod tavidlem zůstává ve sváru a jeho okolí struska a poprašek z elektrod.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Zvýšenou pozornost je nutné věnovat ochraně styčných ploch přeplátovaných spojů. Jestliže při vytvoření přeplátovaného spoje není použito podbarvení, zůstává povrch v těchto místech obnažen. Do vzniklé spáry může vnikat vzdušná vlhkost a nečistoty. V důsledku toho potom dochází v tomto prostoru k intenzivnější korozi. Z hlediska povrchové úpravy poskytují lepší možnosti svařované spoje, u nichž je zajištěna jejich hermetičnost.

U šroubových nebo nýtovaných přeplátovaných spojů se doporučuje před vlastním spojením dílů provést dodatečnou povrchovou ochranu styčných ploch. Určité omezení je při nýtování za tepla, kdy může dojít k místnímu spálení nátěru.

Konstrukční řešení by mělo být navrženo tak, aby nevznikaly na výrobku štěrbiny. V úzké štěrbině lze nátěr zhotovit prakticky jen máčením, příp. Aplikace těchto způsobů je však většinou nehospodárná. V těchto místech se hromadí voda, prach a jiné nečistoty. Zadržená dešťové voda rozpouští agresivní složky atmosféry, které se stálým odpařováním vody a přístupem nových nečistot postupně koncentrují.

Uzavřené profily většinou nevyžadují povrchovou úpravu vnitřních ploch, čímž se snižuje celková upravovaná plocha konstrukce. výhoda hladkého oblého povrchu, který snižuje možnost usazování prašných nečistot. Aby nedocházelo ke korozi vnitřních částí konstrukce, musí být provedeny profily jako „vzduchotěsné“.

Ochrana Elektronických Prvků a Systémů

Při volbě elektronických prvků a systémů do ztížených provozních podmínek je nutné zachovávat rovněž celou řadu pravidel. Elektronické systémy pro tropické oblasti suché prašné, jim podobná prostředí a prostředí s velkými změnami teplot (-5 až +50 °C), musí být projektovány a konstruovány tak, aby při maximální teplotě okolí 50 až 55 °C nebyla provozní teplota elektronických prvků vyšší, než je jejich dovolená maximální provozní teplota.

Vodiče a kabely pro tropické oblasti suché a prašné, jim podobná prostředí a prostředí s velkými změnami teplot (-5 až +50 °C) nevyžadují mimořádných opatření. Je třeba jen počítat se změnami, k nimž může v těchto podmínkách dojít u izolací z některých plastů (urychlené stárnutí vlivem nízké vlhkosti a zvýšené teploty).

Venkovní Izolátory a Kontaktní Systémy

U venkovních izolátorů v tropické oblasti suché prašné a jim podobném prostředí a prostředí s velkými změnami teplot (-5 až +50 °C) dochází k usazování prachu, který může obsahovat soli, průmyslová hnojiva nebo průmyslové exhaláty. V těchto oblastech jsou nedostatečné srážky a k mytí izolátorů není k dispozici voda. Pro tato prostředí se nejlépe osvědčily skleněné izolátory.

Ve vlhkých tropických oblastech a ve vlhkém prostředí se znečištěnou atmosférou jsou ohroženy zejména spínací kontakty, především vysokou vlhkostí a atmosférickými nečistotami. Obsahuje-li atmosféra sirovodík a sloučeniny se sulfidickou vazbou, podléhají korozi zejména kontakty ze stříbra a ze stříbrných slitin.

tags: #prachové #depozity #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• INISOFT a převod zůstatku
• Kompost pro vaši zahradu
• Rozdíl mezi primárními a sekundárními emisemi
• Pevné částice a znečištění ovzduší
• Dopad klimatických kampaní