Energetické štítky byly poprvé zavedeny v roce 1995 a jejich cíl byl od počátku jasný: pomoci spotřebitelům vybrat si spotřebiče s menší spotřebou energie, což je nejen ekologicky, ale i ekonomicky výhodné. Myšlenka byla úspěšná - podle reportu Eurobarometr 492 z konce roku 2019 zná energetické štítky 93 % evropských spotřebitelů a 79 % je při nákupu nového spotřebiče bere v potaz. Dobře je přijali i Češi.
„Naši zákazníci se o energetickou náročnost spotřebičů zajímají, je to dokonce jeden z nejdůležitějších parametrů při výběru,“ uvádí Tomáš Urban, divizní ředitel pro nákup a prodej z Alza.cz. „Ať už vezmeme v potaz jakoukoliv kategorii domácích spotřebičů, vždy v ní evidujeme největší zájem právě o energeticky nejúspornější spotřebiče. Vůbec nejdůležitější je energetická účinnost pro kupující u kategorií praček, sušiček, myček, ledniček a mrazniček,“ dodává.
Od 19. března 2021 musejí být všechny spotřebiče z pěti vybraných skupin, například pračky, myčky nádobí či ledničky, opatřeny novým energetickým štítkem. Současně vešel 1. března v platnost balíček nových nařízení vztahujících se k takzvanému ekodesignu, která napomáhají oběhovému hospodářství. Nově se stupnice energetických tříd vracejí k původní škále A až G a došlo i k úpravě informací, které štítky nesou.
Během svého fungování byl koncept několikrát aktualizován, například v roce 2010 do něj k původním energetickým třídám A až G přibyly třídy A+, A++ a A+++, do nichž se aktuálně řadí většina nejnovějších spotřebičů, zatímco spodnější třídy zůstávají skoro neobsazené. V letošním roce přichází další velká aktualizace energetických štítků, která se ve snaze o větší přehlednost vrací právě k původní stupnici.
„Nově se tak spotřebiče dosud spadající do nejvyšších tříd A+ až A+++ mohou objevit ve třídách B až D. To ovšem vůbec neznamená, že se nějak mění jejich faktická úspornost, pořád lidem ušetří úplně stejně energií jako před přeštítkováním. Třída A by zatím měla zůstat prázdná a poskytnout tak prostor pro budoucí ještě úspornější inovace,“ popisuje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektroodpadu, jehož objemově nejpodstatnější část zabírají právě domácí spotřebiče.
Čtěte také: Jak připojit myčku a pračku
Nové energetické štítky se týkají zatím šesti skupin výrobků, jimiž jsou myčky nádobí, pračky a pračky se sušičkou, chladničky a chladničky pro skladování vína, svítidla, elektronické displeje, včetně displejů televizorů, monitorů a digitálních informačních displejů a chladicí spotřebiče s přímou prodejní funkcí. V platnost nové energetické štítky vešly 1. března 2021, respektive v případě svítidel vejdou 1. září 2021. Do 18. března však ještě kvůli náročnosti procesu přeštítkování platilo přechodné období, kdy se na spotřebičích mohl objevit starý štítek. Od 19. března ovšem staré štítky ztrácejí platnost a spotřebiče z uvedených kategorií mohou být označeny už jen tím novým.
Nové energetické štítky podle druhu výrobku neuvádějí jen spotřebu elektřiny, ale také jiné informace, ať už týkající se energií nebo dalších vlastností daného výrobku - u praček se sušičkou na nich najdete například i dobu trvání cyklu. Výrazným prvkem nových štítků je QR kód, přes který se spotřebitelé budou moci dostat k oficiálním údajům z databáze EPREL, do níž mají výrobci povinnost registrovat své produkty.
Společně s novými energetickými štítky začala od 1. března letošního roku platit i nová pravidla pro takzvaný ekodesign. Upraveny byly kupříkladu požadavky na minimální energetickou účinnost, došlo i k posílení práva spotřebitelů na opravu, což je jedním ze základů cirkulární ekonomiky.
„Výrobci či dovozci spotřebičů budou nově povinni nabízet profesionálním opravářům klíčové náhradní díly pro jednotlivé modely svých produktů, a po dobu nejméně 7 až 10 let od chvíle, kdy byl na evropský trh dodán poslední kus daného modelu. Některé náhradní díly musejí výrobci nabízet i koncovým spotřebitelům, opět i léta poté, co je ukončen prodej daného modelu,“ doplňuje David Vandrovec s tím, že nová pravidla pro ekodesign dále také usnadňují demontáž a recyklaci spotřebičů po skončení jejich životnosti.
Evropská unie očekává, že díky energetickým štítkům a novým pravidlům pro ekodesign dosáhne do roku 2030 celkové roční úspory kolem 132 TWh. Nové energetické štítky by dle odhadů Evropské komise měly do roku 2030 přinést celkovou roční úsporu elektrické energie ve výši 38 TWh, tedy 38 milionů MWh. Balíček nařízení o ekodesignu by pak měl do roku 2030 celkově uspořit dalších 94 TWh ročně.
Čtěte také: Odpad pro pračku a sušičku
Sušičky prádla si stále hledají cestu do českých domácností. Možná je za tím silně zažitý zvyk sušit prádlo na šňůře či na sušáku a k tomu přizpůsobené prostory, možná relativně vysoká pořizovací cena, možná nedostatek místa zejména v panelákových koupelnách, kde se s kombinací pračka/sušička nepočítalo. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je ovšem pověst žroutů elektrické energie, která sušičky doprovází. Není to pouhá pověst, sušičky prádla skutečně mohou patřit k velmi hladovým spotřebičům, jejichž drahý provoz mnohého odradí. Zejména ve srovnání se sušením prádla na šňůře, které je zdarma, pokud nepočítáte čas nutný pro jeho pověšení a delší dobu schnutí.
Ze dvou základních typů sušiček se v České republice uchytily v zásadě pouze sušičky kondenzační. Odvětrávací sušičky, které potřebují odvod vzduchu s vodní párou, jsou náročné na instalaci a mají ze všech nejvyšší spotřebu elektřiny. To však kompenzuje jejich nízká cena. Kondenzační sušičky fungují na principu vysrážení vody do zvláštní nádoby (s jejím případným odtokem do odpadu) a mohou tak být provozovány v běžných koupelnách či kuchyních. K jejich zapojení stačí přívod elektřiny.
Jako alternativa k pračce a sušičce (při nedostatku místa umístěných nad sebou) se nabízí kombinace pračky a sušičky v jednom přístroji. Dřívější testy ukázaly, že výkony těchto kombinací nebývají nijak oslnivé a spotřeba vysoká (modely s tepelným čerpadlem zatím u těchto kombinací nenaleznete). Kapacita na sušení bývá navíc nižší než kapacita pro praní, takže jednu náplň je třeba sušit nadvakrát. Navíc mají „pračko-sušičky“ potíže se spolehlivostí. V kombinovaném přístroji je toho zkrátka víc, co se může porouchat. Přibližně dvacet procent praček a sušiček mladších šesti let potřebuje v průběhu svého života zásah opraváře, u kombinovaných přístrojů je to až třicet procent.
Karta se začala obracet s příchodem sušiček s tepelným čerpadlem. Tato technologie vyvinutá pro velké provozy si před několika lety nalezla cestu i do spotřebičů pro domácnost. Motivací byly pochopitelně snahy o úspory. V roce 2009 jsme otestovali dvě sušičky s tepelným čerpadlem, aby se ukázalo, že jsou skutečně výrazně efektivnější než ty klasické kondenzační. Tehdejší modely představovaly špičku co do výkonů, což se projevilo na jejich ceně - jedna stála přes čtyřicet tisíc, druhá přes dvacet tisíc korun.
„Průměrná spotřeba testovaných modelů s obdobnou kapacitou vybavených tepelným čerpadlem je 2,3 kWh na jednu náplň.“
Čtěte také: Automatická pračka - zapojení
Ceny mezitím klesly a technologie tepelného čerpadla se dostala i do cenově dostupnějších výrobků, které si nacházejí své zákazníky. Rozhodli jsme proto tento test věnovat pouze modelům s tepelným čerpadlem. Všechny testované sušičky představují ve srovnání s klasickými kondenzačními pokrok, tepelné čerpadlo tedy má svůj smysl. I přesto jsou mezi jednotlivými modely poměrně výrazné rozdíly a především levnější výrobky trpí nedostatky.
Spotřeba elektrické energie u sušiček bez tepelného čerpadla se snadno může vyšplhat až k 5 kWh za usušení jedné plné náplně, zpravidla 7 až 8 kg prádla. Průměrná spotřeba testovaných modelů s obdobnou kapacitou vybavených tepelným čerpadlem je 2,3 kWh, tedy přibližně polovina. Pokud budeme počítat s cenou elektřiny 5 Kč za kilowatthodinu, dostaneme se k tomu, že jednu sedmikilovou náplň usušíte s tepelným čerpadlem přibližně za dvanáct korun, bez něj snadno i za korun a dvacet haléřů. To už je důvod k zamyšlení zejména pro větší rodiny, kde pračka i sušička běží téměř denně.
Ceny kondenzačních sušiček bez tepelného čerpadla jsou sice nižší, ovšem úspora až několika tisíc korun ročně za elektřinu, zejména s ohledem na její stoupající cenu, dává šanci na brzkou návratnost takové investice.
V mnoha domácnostech elektřina tvoří rozhodující část spotřeby energie. Náklady na elektrickou energii pak mohou představovat nezanedbatelnou položku v rodinném rozpočtu. Přitom lze nemalou část spotřeby jednoduše ovlivnit.
První naše rada je velmi jednoduchá: neplýtvejte. Pokuste se zbytečně nesvítit, nenechávat přístroje zbůhdarma zapnuté, nepouštějte televizi, když odcházíte z místnosti apod. Nejúčinnější je se občas obejít bez elektřiny. Spotřebiče vypínejte úplně, jinak může docházet k velkému úniku energie. Za rok se spotřeba mnoha přístrojů, ačkoliv jsou v podstatě vypnuté, může nasčítat.
Starší nabíječky a síťové adaptéry ponechané v zásuvce mohou mít možná malou, ale zato stálou spotřebu, i když k nim není žádný přístroj připojen. Jiné je to v případě moderních nabíječek mobilních telefonů, které elektřinu nespotřebovávají, když k nim není telefon připojen.
Pro osvětlení je dobré využívat namísto klasických žárovek kvalitní LED zdroje, které mají menší spotřebu a delší životnost. Zároveň jsou odolnější vůči častému spínání. LED žárovky spotřebují přibližně sedmkrát méně elektrické energie než běžné žárovky. Během úklidu pravidelně utírejte prach ze svítidel i ze žárovek.
Nic netrvá věčně a každý spotřebič jednou doslouží. Nákup velkých spotřebičů si naplánujte dopředu. Zvolte takovou velikost, kapacitu, kterou skutečně budete běžně využívat. Vybrat si spotřebič dopředu má další výhodu v tom, že máte dost času na to zvolit si spotřebič s nižší provozní spotřebou - podle energetického štítku. Energetický štítek popisuje provozní spotřebu energie, účinnost a také hlučnost. Především vám napoví, jaká je roční spotřeba energie při běžném užívání spotřebiče, u praček zjistíte i spotřebu elektřiny na jeden prací cyklus.
V březnu 2021 vešel v platnost nové energetické štítky. Upustilo se od tříd A+, A++ a A+++ a začala platit stupnice v rozsahu A - G. Nejúspornější výrobek je označen třídou „A” a nejméně šetrný třídou „G”. I když jsou spotřebiče s nižší provozní spotřebou o něco dražší, vyplatí se vám to.
Roli sehrává i správná obsluha a čištění spotřebičů. Jejich provoz umožňuje jejich provoz s optimální (nejnižší) spotřebou.
Přemýšleli jste už někdy nad tím, že dokonale čistého oblečení můžete dosáhnout i praním při nižších teplotách? Praní na 30 °C je účinné, a navíc i ekologické. Snížit teplotu praní na 30 °C je jednoduchý a snadný způsob, jak snížit výdaje za energie a současně uhlíkovou stopu.
Místo dlouhých pracích programů se snažte oblečení osvěžovat krátkým praním při nižších teplotách nebo použijte rychlý parní cyklus. Naučte se používat všechny programy vaší pračky, abyste vždy zvolili ten nejefektivnější.
Dosloužila vaše stará pračka? Při volbě nového spotřebiče hledejte takový, který se intuitivně ovládá a je vybavený nejnovějšími technologiemi. Hledejte modely, které nabízejí programy šetrné k životnímu prostředí a zároveň vyhovují vašim potřebám. Vaší prioritou by také měla být pračka, která je co nejvíce energeticky účinná.
Velikost, způsob plnění, spotřeba, počet programů, cena, vzhled a ještě další údaje jsou kritéria, podle kterých si vybíráme pračku. Stejně tak bychom měli vědět, zda budeme prádlo z pračky věšet na šňůry nebo sušit v sušičce. Základní informace naleznete na energetickém štítku, kterým musejí být pračky vybaveny.
Díky velikosti 40 x 60 cm se vešly i do malých koupelen v panelových domech pračky plněné shora. Ale dnes už si lze koupit i pračky plněné zpředu od hloubky 30 cm. Proto i do malé koupelny si můžeme postavit pračku plněnou jak zpředu, tak shora. Ale menší pračky mají také menší buben a pojmou tedy méně prádla.
Pračky plněné zpředu si můžete kupovat nejen užší, ale majitelé malých garsoniérových koupelen ocení pračku, která je hluboká 43 cm a vysoká pouze 69,5 cm (standardní pračky mají výšku 85 cm).
Dnešní pračky dokážou vyprat 5 kg prádla v méně než 40 litrech vody. A to kvalitněji než starší pračky, které spotřebovaly mnohem více vody. Důvod je jeden - zcela se změnil způsob praní. Zatímco u starších praček se napustila voda do určité výšky tak, aby bylo prádlo ponořené a převalovalo se v ní, dneska pračky využívají systém sprchování, také se mu říká kaskádové praní.
Ještě více vody, ale také elektrické energie a času ušetří aqua senzory. Ty zjišťují v odtékající vodě množství nečistot a pracího prášku. Podle těchto údajů pak buď prodlužují, nebo zkracují dobu máchání.
Nejnovější typy praček, podobně jako jiné přístroje, jsou vybaveny displejem komunikujícím v češtině. Na displeji se objevují informace, v jakém stadiu praní právě je, kolik času zbývá do konce, na jakou teplotu praní je pračka nastavená, případně při jaké rychlosti probíhá odstřeďování. Podobně displej upozorňuje na nedostatky nebo závady. Za standard už se považuje možnost oddálení praní.
Nejdražší typy praček bývají vybaveny množstevní automatikou (fuzzylogic, fuzzy, šestý smysl), která zajistí nejúspornější praní. Pračka si monitoruje, kolik vody prádlo nasáklo a za jakou dobu, a podle toho určí, kolik je uvnitř prádla a z jakého materiálu. Tomu přizpůsobí i délku praní, spotřebu vody, počet máchání i intenzitu odstředění.
Funkci aquastop ocení nejen ti, kdo mají sousedy pod sebou. Aquastop přeruší napouštění vody, jestliže dojde k netěsnosti přívodní nebo odpadové hadice, případně jiným netěsnostem.
Raději než sušit prádlo nad vanou, kde překáží a schne pomalu, rozhodnou se někteří obětovat několik tisíc korun a koupí si sušičku. Přitom ze zkušeností mnozí tvrdí, že je lepší pořídit si samostatnou pračku a samostatnou sušičku než jeden kombinovaný přístroj. U kombinované pračky se sušičkou se na sušení dává pouze poloviční náplň než na praní. Proto na jednu várku prádla potřebujete dvojí sušení. Vyprat prádlo trvá něco málo přes hodinu, stejně času zabere každé sušení. Na vyprání a usušení jedné várky proto počítejte s třemi až čtyřmi hodinami času.
Kromě toho samostatné sušičky mají stěny bubnu hladké a prádlo se o ně vyhladí, proto některé kusy už nemusíte ani žehlit. U děrovaného bubnu praček tato výhoda neplatí.
Kdo uvažuje o sušičce prádla, měl by na to myslet už při výběru pračky. Dobře vyždímané prádlo obsahuje málo vody, a proto také sušení je kratší a tím i ekonomičtější.
Jestliže se rozhodnete pro nákup sušičky, můžete čekat v obchodě otázku, zda si přejete sušičku odtahovou nebo kondenzační. Odtahové sušičky jsou o něco levnější než kondenzační, ale k jejich provozu potřebujete - podobně jako u digestoří - odvod vlhkého vzduchu.
U nových typů sušiček už si neurčujete čas, jak dlouho se má prádlo sušit, ale nastavujete si, jaké prádlo budete sušit a zda má být připraveno na mandlování, žehlení, zda ho chcete suché nebo přesušené (tato funkce se používá u oděvů ze silnějších látek, jako jsou rifle, froté župany a podobně, aby proschly všechny lemy i zdvojené či ztrojené kapsy).
Zjistěte, jak při úklidu a praní šetřit přírodu i peníze. Ekologické metody mohou být totiž stejně účinné jako tradiční přístupy. Základním stavebním kamenem ekologičtějšího bydlení je správný výběr domácích spotřebičů.
Správnou volbou tak můžete dosáhnout nejen úspory elektřiny, ale i vody. Moderní pračky navíc bývají vybavené speciálními senzory, které automaticky upravují spotřebu vody a délku cyklu podle skutečného obsahu a míry znečištění prádla. Zásadní je skutečnost, že značná část elektrické energie, kterou pračka spotřebuje, jde na ohřev vody.
Možná vás to překvapí, ale pokud si čtyřčlenná domácnost koupí pračku s větší kapacitou, může ročně ušetřit tisíce litrů vody. Důvod je jednoduchý: větší kapacita znamená méně pracích cyklů. Naplnění bubnu optimálním způsobem je ostatně jedním z nejjednodušších způsobů, jak snížit náklady.
Jedním z nejčastějších nedorozumění je představa, že více pracího prostředku znamená čistší prádlo. Při správném dávkování dosáhnete hned několika výhod. Prádlo bude lépe vyprané, pračka se nepoškodí usazeninami a v neposlední řadě ušetříte peníze, neboť vám balení pracího prostředku vydrží déle.
Ekologicky a ekonomicky se můžete chovat nejen při praní, ale i při sušení prádla. Nejekonomičtějším, nejekologičtějším i nejšetrnějším způsobem je samozřejmě přirozené sušení na vzduchu. Při přirozeném sušení navíc nedochází ke stahování textilií nebo blednutí barev, a tak vám oblečení vydrží déle.
Když už se rozhodnete, že vaše domácnost potřebuje sušičku, nejúspornější řešení představují modely s tepelným čerpadlem. Ty totiž suší při nižších teplotách, čímž se snižuje riziko sražení nebo jiného poškození oblečení.
Na trhu se můžete setkat i s kombinovanými spotřebiči, které dokážou prát i sušit. Jejich hlavní výhodou je úspora místa, ale je tu i řada nevýhod. Kapacita bývá nižší pro sušení než pro praní. Prádlo tak často musíte rozdělit na více cyklů, což zvyšuje spotřebu energií. A kromě toho také často kombinované spotřebiče spotřebovávají více vody.
Realita je však jiná. Moderní myčka nádobí je totiž nejen praktickou pomůckou, ale také jedním z nejúčinnějších způsobů, jak šetřit vodu i energii. Zatímco moderní myčka nádobí spotřebuje na jeden cyklus přibližně dvacet litrů vody, ruční mytí jí potřebuje násobně více. Při výběru myčky opět neopomeňte zařazení do energetické třídy nebo přítomnost ekologických programů.
Nejsou to jen moderní spotřebiče, díky nimž se můžete při praní či úklidu domácnosti chovat ekologičtěji. Nejjednodušší univerzální čistič si připravíte ze tří ingrediencí: jeden díl bílého octu smíchaný se třemi díly vody a deseti kapkami esenciálního oleje. Tato směs efektivně odstraňuje tuk, usazeniny a poskytuje dezinfekční účinek.
Ekologické chování zahrnuje i snahu o snížení odpadu, který v domácnosti vyprodukujete. V souvislosti s úklidem je jedním z nejsnadnějších kroků přechod na utěrky z mikrovlákna. Jedna taková utěrka vydrží desítky praní, což se rovná i řadě měsíců až let bez papírových utěrek.
tags: #pračka #se #sušičkou #ekologie #spotřeba