Ve dnech 9. - 14. 9. 2012 se v Českých Budějovicích uskutečnila důležitá mezinárodní akce - 8. evropská konference o ekologické obnově. Uspořádala ji pracovní skupina pro ekologii obnovy při Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity pod záštitou evropské sekce celosvětově působící Společnosti pro ekologickou obnovu (Society for Ecological Restoration). Konference se zúčastnilo 328 předních odborníků, vědců i praktiků ze 40 zemí celého světa.
Ekologická obnova (ecological restoration) se zabývá uváděním narušených, degradovaných nebo úplně zničených ekosystémů do ekologicky přijatelného stavu, a to s pomocí přírodě blízkých metod, např. spontánní nebo řízené sukcese. Odborné podklady pro ekologickou obnovu poskytuje vědecká disciplína zvaná ekologie obnovy (restoration ecology). Podle direktivy Evropské unie by do r. 2020 mělo být v členských zemích obnoveno minimálně 15 % narušených ekosystémů a v naší zemi je skutečně co obnovovat. Proto je žádoucí ekologické obnově věnovat pozornost. Mimo jiné je to i známka civilizační vyspělosti každé země.
Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě. Přírodě blízká obnova pracuje s přirozenou sukcesí (samovolným vývojem) nebo se sukcesí usměrňovanou, kdy vývoj korigujeme žádoucím směrem. Ochrana přírody se v tomto případě nevylučuje ani s extenzivním rekreačním využitím. Řada ohrožených druhů potřebuje určitou míru narušování prostředí, takže přítomnost lidí jim nejen nevadí, ale může dokonce i prospívat.
Naším úkolem je najít rovnováhu mezi hospodářským využitím obnovené krajiny, volnočasovými aktivitami a ochranou přírody. Proto plně podporujeme návrh na vyhlášení chráněného území v části Lomu ČSA (a následně Lomu Vršany či v dalších plochách území ovlivněného povrchovou těžbou uhlí) , kde dosud převládaly rekultivace technického typu. Potenciál přírodě blízké obnovy je zde značný, jak dokládá více než čtyřicet let vědeckého zkoumání i řada zahraničních příkladů. Všude se přírodě blízká obnova osvědčila a lze předpokládat, že podobně pozitivní dopady bude mít i u nás.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která je rezortní institucí MŽP, se významně podílela na publikaci Ekologie obnovy v České republice, která vyšla ve volné návaznosti na konání konference a kde jsou představeny rozmanité projekty obnovy narušených nebo i zničených ekosystémů u nás. Velmi dobře se v poslední době rozvíjí spolupráce s již zmíněnou Těžební unií (její zástupci byli přítomni i na konferenci), která sdružuje většinu těžebních firem v rámci ČR. Těžaři již v poslední době v mnoha případech ochotně přistupují na projekty ekologické obnovy, protože se jim to vyplatí ekonomicky a zároveň tak pomohou při ochraně ohrožených druhů, což jim přináší i zlepšení obrazu u veřejnosti.
Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov
Nový školní rok teprve začal a my už jsme s žáky Benešovské střední odborné školy absolvovali intenzivní terénní cvičení na téma zadržení vody v krajině a revitalizace vodních toků. Dopoledne jsme strávili prohlídkou dvou ukázek revitalizace, která proběhla na různých místech Benešovského potoka. Žáci měli možnost si prohlédnout revitalizované koryto potoka a několik vytvořených tůní, kde jsme si ukázali jak revitalizace přispívá ke zpomalení odtoku vody z krajiny, ale i čeho se při úspěšné obnově vyvarovat. Úspěch mělo i lovení vodních organismů pomocí cedníků. Mezi nálezy patřily larvy jepic, ale také dravá ploštice splešťule blátivá.
Odpoledne jsme si pak terénní poznatky shrnuli v ucelené přednášce o významu vody v krajině. Uvedli jsme si i příklady vodních a mokřadních ekosystémů naší krajiny, jakým problémům v současné době čelí a jaké jsou možnosti jejich revitalizace. Za pomoci vzorků několika typů substrátu si žáci mohli prakticky vyzkoušet, jak moc jsou schopné zadržovat vodu, ověřit si tak své předpoklady a ukázat si, jak kvalita půdy ovlivňuje například i riziko vzniku povodní. Na závěr tohoto cvičení žáci zkusili navrhnout vlastní projekt revitalizace vybraného vodního toku. K dispozici měli nově navržené pracovní listy, které do té doby nebyly do výuky zařazeny. I přes poměrně krátkou dobu na vypracování úkolu se s ním žáci vypořádali velmi dobře.
Mezi návrhy na zlepšení patřilo navrácení vybraných vodních toků do jejich původního koryta tam, kde je to možné, navržení nového koryta s meandry a širokou nivou, navržení mělkých tůní, odklizení odpadků a podobně. Společně s žáky jsme pak jednotlivé projekty měli možnost prodiskutovat nejen z pohledu biologické rozmanitosti, ale také z pohledu veřejnosti, kterou je vždy nezbytné do projektů obnovy zapojit. Doufáme, že si tak žáci udělali nový pohled na vodu v krajině a překážky, kterým mokřadní ekosystémy každý den čelí. Během terénní části cvičení jsme také nasbírali materiál pro VR prohlídku. Žáci měli za úkol pořizovat fotografie a videa. My jsme přijeli vybaveni dronem a speciální kamerou, která pořizuje 360° fotografie. Tento materiál pak žáci pod naším vedením zpracují do vlastní VR prohlídky, díky které budou moci předat své zkušenosti poutavou formou dále.
Opět po roce jsme se vrátili k vegetačnímu snímkování šumavských pramenišť. Právě máme za sebou již druhý třídenní výjezd do terénu, kdy jsme zatím navštívili 20 pramenišť po celé Šumavě od Gerlovy Huti až po pravý břeh Lipna. Avšak stále máme před sebou množství nových lokalit a dobrodružství. Na úspěch obnovy se ale samozřejmě nedíváme pouze přes vegetaci, ale do projektu jsou zapojeni specialisté na makromycety (houby) i makrozoobentos (vodní bezrobratlí).
Dne 3. července jsme monitorovali pokusnou plochu na střeše obchodního domu Nový Smíchov, kde sledujeme vliv různých zásahů a výsevů několika druhů rostlin. Červen byl extrémně suchý a horký, což se podepsalo na celé vegetaci střechy - většina rostlin byla poškozena stresem z nedostatku vody. Výjimkou byly rozchodníky - tučnolisté rostliny, které díky svému speciálnímu metabolismu sucho snášejí velmi dobře a v době monitoringu bohatě kvetly. Rostliny z výsevů lépe prosperovaly v místech, kde byly podmínky o něco příznivější, například alespoň částečné zastínění, nebo větši vlhkost. Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život.
Čtěte také: 5. třída: procvičování přírodovědy pomocí pracovních listů
Tato skupina se soustředí především na procesy vedoucí k utváření a udržování rostlinné diverzity v druhově bohatých polopřirozených lučních společenstvech a na význam této diverzity pro všestranné fungování ekosystémů. Naše práce je motivována potřebou rozšířit a prohloubit znalosti o rozložení biodiverzity v prostoru a čase a o mechanismech, které za tímto rozložením stojí. V průběhu několika minulých let byly nashromážděny důkazy, které jasně ukazují, jak nahlížení na rostlinná uskupení z pohledu jejích funkčních vlastností (traitů) může přinést nový pohled na proces utváření rostlinných společenstev a soužití druhů v čase. Náš výzkum soustředíme obzvláště na mechanismy uchycování druhů (dynamika mezer v porostu, reprodukční a klonální znaky), druhové interakce (kompetice, facilitace, poloparazitismus) a lokální adaptace (fenotypová plasticita a dědičná epigenetika) pomocí studia různých nadzemních i podzemních znaků rostlin.
Mezi českými účastníky zmíněné konference byli především vědci, studenti a pracovníci ochrany přírody (hlavně z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a nevládních organizací), avšak málo lidí zodpovědných např. za rekultivace narušených území a dalších praktiků. Nulový zájem projevila příslušná rezortní ministerstva (životního prostředí a zemědělství), do jejichž kompetencí ekologická obnova spadá. Je to škoda, protože se jednalo o první mezinárodní akci tohoto zaměření konanou u nás, která se zřejmě mnoho let nebude opakovat.
Přes řadu materiálů a publikací, speciálních seminářů přímo na ministerstvu a dokonce přípravu návrhů legislativních změn, které by podpořily přírodě blízkou obnovu, úředníci a vedení ministerstva nekonají a většinou ani nekomunikují. Několik ministrů životního prostředí nereagovalo na dopisy řady předních odborníků, nevládních organizací a zástupců těžebních firem (neobtěžovali se obvykle ani formálně odpovědět). Dopisy mj. upozorňovaly na zbytečné plýtvání penězi za rekultivace. Na žádost o nějakou podporu výše zmíněné konference adresovanou ministrovi rovněž nepřišla žádná reakce (ministr zemědělství alespoň slušně odpověděl). Někteří úředníci MŽP ČR dokonce projekty ekologické obnovy aktivně torpédují a maří tak úsilí svých vstřícnějších kolegů. Podpora přírodě blízkým postupům při rekultivacích je přitom jedním z úkolů platného Státního programu ochrany přírody. Ministerstvo opravdu nezajímá, co se s naší značně narušenou přírodou děje a bude dít?
Stále se však ve veřejném prostoru objevují hlasy, které zpochybňují funkčnost přírodě blízké obnovy a její význam pro ochranu přírody. Proměna těžebního prostoru na hospodářský les, kulturní louku nebo pole má však s obnovou přírodního ekosystému pramálo společného.
Jako příklad můžeme uvést převážně zbytečné technické rekultivace mosteckých výsypek. Tam dochází až k absurdním situacím, kdy jsou za velké peníze (až 2 mil. Kč za hektar) zničeny již velmi pěkné a přírodě blízké porosty a místo toho v řadách vysázeny stromky. Takto bylo „zrekultivováno“ cca 1000 ha Radovesické výsypky, takže si čtenář snadno dopočte, kolik to asi stálo. Rekultivace této výsypky byla přitom hrazena ze značné části ze státního rozpočtu, čili penězi z našich daní. Stejně absurdně působí zemědělské rekultivace, kdy se draze vytvoří na výsypce louka, kterou pak ale stejně nikdo nevyužívá a v okolí řada jiných luk leží ladem.
Čtěte také: Ekologie a voda: Materiály pro děti
S podobně absurdními situacemi se setkáváme i při rekultivacích kamenolomů nebo pískoven. Zaznamenali jsme i případ, kdy na jedné pískovně před několika lety buldozer shrnul spontánně narostlé borovice, poté byl navezen organický materiál a zasázeny zhruba stejně velké nové borovičky. Výsledný porost se lišil od předchozího v podstatě jen tím, že borovičky byly v řadách, zato to stálo asi 1,2 mil. Kč za jeden hektar takovéto „rekultivace“. Rozumnějším přístupům ovšem často brání Lesy České republiky, které většinou trvají právě na oněch řadách boroviček.
Lze však doufat, že podobně jako v jiných zemích světa se moderní přístupy k obnově poškozené přírody prosadí i v naší zemi. Odborných podkladů pro to máme u nás dost a dost, v tom se můžeme směle srovnávat i s vědecky a kulturně nejvyspělejšími zeměmi světa.
V roce 2008 vzniklo prohlášení tří stovek odborníků na podporu přírodě blízké obnovy, které podpořily nevládní organizace věnující se ochraně přírody i Těžební unie, která sdružuje české těžební firmy. Přestože vědci, nevládní organizace i těžební firmy byli v této otázce zajedno, narážely jejich snahy na řadu úskalí, především na zastaralou legislativu, stereotypy v rozhodování některých úřadů nebo zájmy rekultivačních firem. Česká ekologie obnovy získala dobré jméno v zahraničí.
tags: #pracovní #skupina #ekologie #obnovy #projekty