Projekty, Příroda a Zajímavosti v Praze

Praha je město s bohatou historií a kulturou, ale také s překvapivě rozmanitou přírodou. Celková výměra zahrad a parků na území města činí cca 3965 ha, což je přibližně 8 procent plochy města. Péče o zeleň v hl. m. Praze probíhá dle Koncepce péče o zeleň v hlavním městě Praze schválené v roce 2010.

Projekty zaměřené na pražskou přírodu

Odbor ochrany prostředí MHMP zajišťuje prostřednictvím Lesů hl. m. Prahy správu zahrad a parků skupiny ploch celopražského významu a zároveň zastupuje hl. m. Prahu.

Rohanský a Libeňský ostrov

Česko-belgický tým OMGEVING + FISER + VRV + SINDLAR vyhrál soutěžní dialog, kterým hl. m. Praha hledalo řešení budoucí podobu Rohanského a Libeňského ostrova. Úkolem bylo navrhnout, do jaké podoby se během příštích let bude veřejné prostranství podél řeky Vltavy v území od cyklostezky k Rohanskému nábřeží měnit, jak bude fungovat a jak o něj budeme pečovat. Lokalita se tak stane místem nejen pro divokou přírodu, ale také pro odpočinek a zároveň bude chránit Pražany před povodněmi.

V prosinci 2025 byla dokončena pracovní verze Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova, která vychází z výsledků soutěžního dialogu a z podnětů získaných v rámci participace s veřejností. Dokument naznačuje dlouhodobý směr proměny území a jeho budoucí podobu. Současně vznikla také Strategie rozvoje řeky, zaměřená na péči o území kolem Vltavy a na roli řeky ve městě. Tento dokument bude dále projednáván s organizacemi, které v území působí. V prosinci 2025 byly rovněž podepsány smlouvy na přípravu Parku Maniny, včetně architektonické studie a navazující dokumentace. Práce na projektu jsou plánovány na několik let a následně by měla navázat samotná realizace parku.

Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova

Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova je podkladem pro rozvoj území o rozloze 56 hektarů, které se rozprostírá mezi cyklostezkou a řekou od Hlávkova mostu až po špičky Libeňských kos. Cílem koncepce je v místě částečně zachovat městskou divočinu, upravit území pro volnočasové aktivity a lidem přiblížit řeku a přírodu v centru města.

Čtěte také: Bydlení v přírodě: Detailní článek

Hlavní principy a základní stavební kameny rozvoje celého území jsou mimo jiné udržitelnost, multifunkčnost, neformálnost a prostupnost. Důležitým tématem je propojení území s okolními čtvrtěmi a koordinace s ostatními projekty na Vltavě, které se v Praze připravují či realizují.

Park Maniny

Park Maniny, povodňový park na řece Vltavě, je jedním z posledních velkých projektů, který má potenciál zlepšit protipovodňovou ochranu v Praze. Vítězný návrh dokázal najít vhodnější a efektivnější přístup k území, a to v kontextu současných majetkoprávních vztahů a za dostupných finančních prostředků. Počítá s výrazně nižšími odkopy terénu, tedy i s nižšími náklady na realizaci, přičemž efektivita protipovodňového opatření je zachována.

Spolu se stavbou libeňského inundačního (povodňového) mostu se tak naplní funkce protipovodňové ochrany území, které poskytne větší plochu pro rozliv vody a zpomalí proud řeky během povodní.

Území zvané Rohanský ostrov s Parkem Maniny v jeho středu má předpoklady nabídnout návštěvníkům možnost na chvíli se „odpojit“, nechat město za zády, bloumat pěšinami, projít křovím, lehnout si do trávy, uslyšet křik racků, bzukot včel, ucítit vůni líně plynoucí řeky. Rohanský ostrov bude veřejným prostorem nejen pro obyvatele současného Karlína, Libně, Holešovic, ale také pro cca 18 tisíc residentů v nových čtvrtích v dosahu 15 minut chůze od parku.

Od jara 2022 do jara 2023 probíhal mezinárodní soutěžní dialog, jehož výsledkem je studie Parku Maniny a koncepce Rohanského a Libeňského ostrova. Vítěze vybrala odborná komise na jaře 2023, stal se jím česko-belgický tým OMGEVING+FISER+VRV+SINDLAR, který představil nejvyváženější nabídku.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

IPR proto nechal zpracovat historické, přírodovědecké, sociální, biologické a dendrologické rešerše. Budoucí podoba Rohanského ostrova vzniká ve spolupráci s místními aktéry, jako je veřejná správa, majitelé pozemků, kulturní a sportovní spolky, neziskové organizace a další.

Uhříněves a její okolí

Uhříněves a její okolí má charakter urbanizované krajiny, ale přesto se může právem pochlubit řadou přírodních zajímavostí. Jsou jako korálky navlečeny na vodní toky Říčanka, Rokytka a Pitkovický potok a tvoří součást tzv. přírodních parků (Říčanka, Rokytka a Botič - Milíčov). Účelem těchto přírodních parků je nejen zajistit územní ochranu cenných přírodních částí krajiny, ale současně umožnit využití této krajiny jako rekreačního zázemí pro obyvatele Prahy.

Přírodní parky jsou součástí územního systému ekologické stability, který zahrnuje kromě plošných prvků tzv. biocenter (např. „Prknovka“ u rybníka Vodice, Obora v Uhříněvsi), také prvky liniové tzv. biokoridory (např. vodní tok Říčanky a Rokytky). Cílem územního systému ekologické stability je dosažení rovnováhy mezi přírodními prvky a urbanizovanou krajinou. Pouze ekologicky stabilní krajina umožňující existenci druhově pestrých společenstev má z dlouhodobého pohledu schopnost samoregulace.

Přírodní památka Obora v Uhříněvsi

Zvláště chráněným územím byla Obora v Uhříněvsi vyhlášena v roce 1982 a necelých 35 ha lesa je dnes prakticky obklopeno zástavbou, pouze směrem na Netluky se otevírá do volné krajiny. Je součástí přírodního parku Říčanka. Na leteckých snímcích vypadá toto území jako zelený koberec a bez nadsázky lze říci, že jsou to plíce Uhříněvsi. Směrem k Podleskému rybníku je Obora propojena tokem Říčanky s dalšími přírodně cennými lokalitami v okolí Dubče.

Obora je zajímavá nejen výskytem řady lesních společenstev doprovázených pestrým bylinným patrem, ale je také domovem pro velký počet živočišných druhů. Nejstarším a nejmohutnějším dubem v Oboře je současné době přibližně 20 m vysoký dub letní nalézající se u potoka ve střední části Obory na rozhraní pole a bývalé černé skládky. Tento „král dubů“ je starý cca 360 let a pyšní se obvodem kmene 505 cm měřeným ve výčetní výšce 130 cm nad zemí a je vyhlášen jako památný strom.

Čtěte také: Výlety do přírody z Prahy

Přírodní památka Pitkovická stráň

Zvláště chráněným územím byla Pitkovická stráň vyhlášena v roce 1969 a její rozloha je pouhých 0,51 ha. Představuje ukázku skalní stepi, která byla u nás rozšířená v teplém období před 10 - 8 000 lety. Zachování teplomilných společenstev rostlin a živočichů umožnilo v minulosti pravidelně prováděné vypásání. Díky trpělivé práci pracovníků ochrany přírody můžeme každý rok v březnu se zatajeným dechem pozorovat titěrné kvítky nenápadného žlutého křivatce českého, který patří mezi silně ohrožené druhy a největší vzácnost Pitkovické stráně.

Přírodní rezervace Mýto

Tato jediná přírodní rezervace na jihovýchodě Prahy byla vyhlášena v roce 1988. Má rozlohu necelých 18 ha a je součástí přírodního parku Rokytka. Leží na jihovýchodním okraji Nedvězí a důvodem ochrany tohoto území je přirozeně meandrující potok Rokytka obklopený luční nivou, kterou lemují přirozená společenstva černýšové dubohabřiny a habrové javořiny.

Aktivity spojené s poznáváním pražské přírody

• „iNaturalist ve výuce“ aneb seznamení s aplikací pro pedagogy proběhne 31.3.
• Prahou za přírodou: Za houbami Obory Hvězda, 8.11.
• Poslední exkurze roku 2025, tentokrát za ptactvem Vltavy.

City Nature Challenge

City Nature Challenge je projekt, ve kterém se spojí pozorovatelé přírody z měst z celého světa. Pojďte do toho i Vy a zjistěte, jak bohatá a unikátní je pražská příroda! Stáhněte si aplikaci iNaturalist na váš mobilní telefon a potom jen stačí ve vybraných dnech pomocí ní fotografovat přírodu na území Prahy.

Zajímavosti o zeleni v Praze

Mezi nejatraktivnější pražské parky a zahrady ve správě městských částí patří např. Vyšehrad, Kampa, Františkánská zahrada, Riegrovy sady, Ladronka, Vojanovy sady. Více informací o těchto a dalších lokalitách lze získat na stránkách jednotlivých MČ, na Portálu HMP v části k pražským parkům, na stránkách Pražské informační služby nebo např.

Území Prahy je do značné míry jedinečné početným zastoupením přírodě blízkých biotopů, míst, kde se lidské působení doposud neprojevilo příliš negativně. Pražská příroda a krajina poskytuje nezbytný životní prostor pro celou řadu druhů živočichů i květeny včetně chráněných druhů a poskytuje zároveň - ne však na celém území ve stejné kvalitě - kvalitní životní prostředí pro běžný život i rekreační vyžití obyvatel Prahy i jejích návštěvníků a turistů.

Městské parky, historické zahrady, lesy, stromořadí, zvláště chráněná území, přírodní parky i vodní toky vytvářejí zároveň ojedinělý kolorit města a přispívají k jeho atraktivitě a výjimečné atmosféře.

tags: #prahy #projekty #priroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Více o CIF čističi odpadu (1kg)
• Oblast Nasobůrky: Recyklace a prodej písku
• Tipy na ubytování v Ústeckém kraji
• Znečištění české krajiny
• Jak připojit WC