Předpisy Ministerstva životního prostředí v oblasti ochrany živočichů v České republice

Ochrana přírody a krajiny je v České republice upravena řadou právních předpisů, včetně zákonů, vyhlášek a nařízení. Tyto předpisy se zaměřují na ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a také na ochranu přírodních stanovišť a ekosystémů.

Zákony a nařízení

Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je základním právním předpisem v oblasti ochrany přírody a krajiny v České republice. Tento zákon definuje základní pojmy, stanoví obecné zásady ochrany přírody a krajiny a upravuje ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Nařízení Rady (EU) 2024/223 ze dne 22. prosince 2023 zavádí neodkladná doplňující a cílená opatření za účelem okamžitého urychlení některých povolovacích postupů pro konkrétní technologie a projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem zmírnit dopady energetické krize. Vzhledem k tomu, že rizika pro dodávky energie a ceny přetrvávají, bude i po konci června 2024 třeba rychleji zavádět projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné postupně ukončit zbývající dovoz ruského plynu do Unie. Platnost: 1. ledna 2024.

Zákon č. 428/2023 Sb. ze dne 14. prosince 2023, kterým se mění zákon č. Dle této zákonné novely se budou škody způsobené kormoránem velkým na rybách hradit i v letech 2024, 2025 a 2026. V případě škody způsobené na rybách kormoránem velkým v roce 2023 se náhrada poskytne postupem podle zákona č. Účinnost: 1. ledna 2024.

Zákon č. 1/2024 Sb. ze dne ze dne 20. prosince 2023, kterým se mění zákon č. Novela zákona zavádí právo získat digitální stejnopis průkazu - veřejné listiny. Digitální průkaz bude sloužit ke stejným účelům jako fyzický průkaz (kartička), tedy k prezenčnímu prokazování totožnosti a popř. dalších skutečností v průkazu uvedených. Prokazování digitálním průkazem bude mít tytéž právní účinky jako prokazování běžnou kartičkou. Novela zavádí novou skutkovou podstatu přestupku: zneužití digitálního stejnopisu průkazu. K projednání nového přestupku bude věcně příslušné Ministerstvo vnitra, které bude moci ukládat příslušné pokuty (max. do výše 10 000 Kč). Poskytovatelem potřebné mobilní čtecí aplikace „eDoklady“ i webové čtečky pro použití na přepážkách institucí je Digitální a informační agentura. Orgány veřejné moci jsou nyní postupně (ve třech vlnách digitalizace) povinny opatřovat si příslušná čtecí zařízení a uvádět je do provozu. Na AOPK ČR se tato povinnost vztahuje ke dni 1. července 2024. Účinnost: 20. ledna 2024, zčásti 2. ledna 2024.

Čtěte také: Emise hluku pneumatik

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2770 ze dne 12. prosince 2023 o zákazu dovozu exemplářů některých druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do Unie podle nařízení Rady (ES) č. Tímto nařízením se nahrazuje dosavadní prováděcí nařízení (EU) 2019/1587 stanovící seznam druhů, jejichž dovoz do Unie je zakázán. Nové prováděcí nařízení reflektuje aktuální vědecké poznatky o tom, že dovoz exemplářů některých druhů do Unie již není třeba zakazovat; u jiných druhů by dovoz naopak zakázán být měl. Konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) proto převedla určité druhy z přílohy II úmluvy CITES do přílohy I a z přílohy B do přílohy A nařízení (ES) č. 338/97. Platnost: 2. ledna 2024.

Vyhlášky

Vyhláška č. 395/1992 Sb. ministerstva životního prostředí České republiky, ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. Vyhláška č. 166/2005 Sb., ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. ze dne 11. června 1992, stanoví seznamy ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin chráněných mezinárodní úmluvou. Tyto seznamy jsou obsaženy v přílohách č. 1, 2 a 3 této vyhlášky.

• Příloha č. 1 obsahuje seznam druhů přímo ohrožených vyhubením, které jsou nebo mohou být dovozem nebo vývozem bezprostředně ohroženy ve své existenci.
• Příloha č. 2 obsahuje seznam druhů, které by mohly být ohroženy, pokud by obchod s nimi nebyl podroben přísné regulaci.
• Příloha č. 3 obsahuje seznam druhů stanovených na základě návrhu státu, jenž je členem mezinárodní úmluvy.

Ministerstvo životního prostředí stanoví ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství proměnné veličiny vzorců obsažených v příloze č. 3 vyhlášky č. 432/2005 Sb. ze dne 18. listopadu 2005, jež stanoví podmínky poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření ve smyslu § 58 odst. 2 ZOPK. Sdělení mj. reaguje na situace, kdy v praxi může docházet k souběhu některých typů omezení na jedné ploše pozemku. Pouze ve vybraných případech lze za takové situace jednoduše sčítat sazby pro jednotlivá omezení.

Zvláštní ochrana druhů

Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné. Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Čtěte také: Nakládání s odpady v jídelnách

Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů. Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop.

Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimy užívaná sídla.

V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin. Z uvedených zákazů lze v konkrétních případech povolit výjimku.

U kategorie ohrožených druhů je rozdíl, zda se jedná o rostliny nebo živočichy. Pro ohrožené druhy rostlin platí, že nájemci a vlastníci mohou prolomit výše uvedené zakázané činnosti v souvislosti s běžným obhospodařováním svých pozemků bez nutnosti dalšího povolení, blíže viz § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny. U ohrožených druhů živočichů je situace odlišná (§ 50 zákona). V případě zásahu do přirozeného vývoje těchto živočichů je při činnostech souvisejících s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.

Zákon o ochraně přírody a krajiny dále upravuje podmínky držení, chovu, pěstování, prodeje, výměny nebo nabízení za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněných druhů. Každý, kdo tímto způsobem nakládá se zvláště chráněným jedincem, musí být schopen prokázat jeho legální původ. Upravena je také povinnost evidence zvláště chráněných druhů živočichů chovaných v lidské péči.

Čtěte také: Evropská unie a ochrana ovzduší

Metodické pokyny

Metodický pokyn k aplikaci institutu společného rozhodnutí v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na přijetí zákona č. Tento metodický pokyn je samostatnou přílohou Věstníku MŽP za měsíc leden 2024. Pokyn vysvětluje, jak chápat pojem „společné rozhodnutí“ zakotvený v § 83 ZOPK a pomocí příkladů objasňuje, jak se tento typ rozhodnutí povinně uplatní ve dvou odlišných případech. Zaprvé v režimu § 83 odst. 4 ZOPK, v němž je společné rozhodnutí stanoveno jako obecný procesní postup, který se použije, za splnění předepsaných podmínek, v jakémkoliv řízení vedeném podle ZOPK. Druhým případem je § 83 odst. 9 ZOPK, který zavádí společné rozhodnutí konstruované speciálně pro záměry vyžadující jednotné environmentální stanovisko, které aspoň zčásti zasahují chráněné území. Metodika se věnuje i otázkám použití nové právní úpravy v přechodném období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024.

Metodický pokyn ke zpracování plánů péče o maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma je určen příslušným orgánům ochrany přírody a stanoví odpovědnost a některé povinnosti při zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Jako závazný podklad pro zpracování plánů péče o ně je "Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma", která je v přílohou tohoto pokynu. Jedná se o aktualizovanou Osnovu, účinnou od 1. 1. 2024.

Soudní rozhodnutí

Nález pléna Ústavního soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. Ústavnímu soudu („ÚS“) byl Krajským soudem v Ostravě („KS“) předložen návrh na zrušení § 23a odst. 3 poslední věty zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon EIA“). KS návrh podal v souvislosti s aktuálně řešenou žalobou ekologického spolku směřující proti povolení stavby silnice R48 (obchvat Frýdku-Místku o délce 380 m). Obchvat je součástí dálnice D48, tzn. jednoho z prioritních dopravních záměrů, o který se vede letitý spor před správními orgány i soudy. Napadené ustanovení dle ÚS nezasahuje do jádra ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí, sleduje legitimní cíle a představuje racionální prostředek k jejich dosažení. Dotčená právní úprava umožňuje také rozvoj transevropské dopravní sítě a vede tak k naplnění závazků České republiky vyplývajících z unijní legislativy. Na druhou stranu, určitým nedostatkem, na který ÚS upozornil, je chybějící záruka, že závazné stanovisko dle napadeného ustanovení zákona EIA nebude platné nepřiměřeně dlouho (na neurčito). Nepřiměřenost doby platnosti stanoviska by však bylo možné případně namítat v navazujících správních řízeních, resp.

Nález Ústavního soudu ze dne 10. ledna 2024, sp. zn. I. Ekologický spolek zveřejnil na sociálních sítích reklamní spot společnosti ČEZ, a. s., nazvaný „Rozsvícení vánočních stromů“. Původní spot ale předem zveřejněním upravil tak, že přidal záběry poškozených, suchých a vykácených lesů i lesních požárů s komentářem, že uvedená společnost svojí činností škodí životnímu prostředí. Městský soud v Praze uložil ekologické organizaci zdržet se neoprávněného užití reklamního spotu a společnosti ČEZ, a. s., se za neoprávněný zásah (tj. za zveřejnění dehonestujícího spotu) omluvit. Vrchní soud v Praze ale rozsudek městského soudu změnil a žalobu společnosti zamítl s odůvodněním, že jde zjevně o boj ekologické organizace proti velkému producentovi emisí za zdravější životní prostředí. A tento boj je pod ochranou ústavně zaručené svobody slova. Nejvyšší soud poté dovolání společnosti odmítl. ÚS však společnosti nevyhověl. Uvedl, že parodické či satirické umělecké projevy, jakožto příspěvky do veřejné debaty, již ze své podstaty provokují a pobuřují. Humor, nadsázka, ironie i sarkasmus jsou podle ÚS nutnou součástí společenského dialogu a v demokratické společnosti přispívají ke svobodné výměně názorů. Tyto projevy jsou proto chráněny svobodou projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Je však nutné je vždy posuzovat kontextuálně, tzn. dle jejich skutečného obsahu, pravdivosti a přínosu k diskusi o otázce obecného zájmu. Svoboda projevu se tak nevztahuje na nenávistné projevy, a to ani satirické či parodické (např. Ani parodie, humor, nadsázka, ironie, sarkasmus nebo satira tedy dle názoru ÚS nesmí překročit obecně akceptovaná pravidla slušnosti. Ohledně posuzovaného spotu nicméně bylo zřejmé, že nejde o „oficiální“ reklamu, ale o snahu někoho jiného s nadsázkou (a aniž by bylo porušeno autorské právo společnosti) kriticky upozornit na negativní dopady činnosti společnosti na životní prostředí.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. prosince 2023, č. j. Česká inspekce životního prostředí („ČIŽP“) uložila městu Klatovy pokutu ve výši 100 000 Kč za přestupek podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny („ZOPK“). Město se provinilo tím, že prostřednictvím dodavatelské firmy nechalo do jedenácti vzrostlých stromů v městském parku (sedmi dubů, jedné lípy, jednoho javoru a dvou jasanů) nainstalovat lanové centrum. Dřeviny byly poškozeny umístěním šroubů (konkrétně 16 šroubů o šířce 5 cm a hloubce závrtu cca 5 cm do každého kmene stromu). Město před správními soudy zejména argumentovalo, že u stromů nedošlo k podstatnému ani trvalému snížení ekologických ani společenských funkcí, že si pro realizaci stavby opatřilo veškerá povolení, a také tím, že realizaci provedla dodavatelská firma, která dřeviny preventivně ošetřila štěpařským voskem. Město rovněž nesouhlasilo s tím, že ČIŽP při uložení pokuty vycházela „pouze“ z odborného posouzení AOPK ČR, aniž zohlednila souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku („VKP“) vydané pro účely stavebního řízení. Městský soud v Praze nejprve žalobě města vyhověl se závěrem, že správní orgány nedostatečně zjišťovaly bližší okolnosti smluvního vztahu mezi městem a zhotovitelem prací, resp. Nejvyšší správní soud („NSS“) rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, protože naopak usoudil, že závěry správních orgánů o přičitatelnosti škodlivého následku (poškození dřevin) žalobci se opírají o dostatečně zjištěný skutkový stav věci. V dalším řízení městský soud žalobu města zamítl a s odkazem na odborné posouzení AOPK ČR konstatoval, že zásah dřeviny oslabil z pohledu vitality i zdravotního stavu a vyvolal riziko infekce (které mohlo ošetření voskem pouze zmírnit). Místa upevnění šrouby jsou místy možného zlomu, selhání dřeviny a vyvolávají energeticky náročný obranný proces. Zásah do dřevin je trvalý a nevratný. Posouzení AOPK ČR zmiňuje rovněž problematický estetický aspekt a skutečnost, že se ze stromů staly pouhé sloupy nesoucí konstrukce. Městský soud se tedy ztotožnil se závěry správních orgánů, že popsaný charakter a důsledky zásahu představují narušení ekologických a společenských funkcí dřevin, neboť jsou významné pro jejich další dlouhodobý vývoj a zdravotní stav, a narušena byla rovněž původní společenská funkce parkových dřevin. Dřeviny tedy byly nedovoleně poškozeny a toto poškození je přičitatelné rovněž městu, které závadné zásahy do kmenů stromů objednalo. Město podalo proti rozsudku kasační stížnost, v níž zejména uvedlo, že využití stromů jako podpěr pro herní prvky je obvyklé a cílem městského parku je jeho aktivní užívání obyvateli, nikoli ochrana zacílená na oddělení lidí a stromů. NSS tuto opakovanou kasační stížnost připustil, neboť v rámci té, kterou město podalo poprvé, se mohl (vázán žalobními body) zabývat pouze otázkou přičitatelnosti přestupkového jednání městu, zatímco k dalším sporným otázkám se závazně nevyslovil. NSS při opětovném posuzování kauzy shledal, že narušením kmenů šrouby došlo přinejmenším ke snížení ekologických funkcí stromů a jejich původní parková společenská funkce byla redukována na funkci zábavní atrakce. Argument o větší atraktivitě parku a zvýšení jeho návštěvnosti může jen stěží obhájit popsané zásahy do kmenů zdravých stromů, které navíc bylo možné provést s využitím jiných, šetrnějších technologií upevnění. NSS uzavřel, že kasační stížnost není důvodná a přiklonil se k závěrům správních orgánů o tom, že sporný zásah do dřevin skutečně představoval jejich poškození ve smyslu § 88 odst. 1 písm.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2024, č. j. ČIŽP uložila podnikající fyzické osobě pokutu ve výši 15 000 Kč za spáchání přestupku dle § 88 odst. 1 písm.i) ZOPK, konkrétně za škodlivý zásah do významných krajinných prvků - rybníků nalézajících se v k. ú. Nové Dvory u Velké Losenice. Podnikatel totiž na rybníky vypustil a choval zde kachny divoké březňačky (minimálně 60 kusů), čímž došlo k poškození funkce rybníků a k oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. MŽP poté v rámci odvolacího řízení pokutu snížilo na 3 000 Kč, neboť uvážilo i další faktory, které mohly ekologicko-stabilizační funkci rybníků negativně ovlivnit. Podnikatel se obrátil na krajský soud, který jeho žalobu zamítl. V kasační stížnosti pokutovaný připustil, že souhlas s vypouštěním kachen neměl. Argumentoval však okolností, že ačkoli kachny vypouštěl již od roku 2013, ČIŽP s jistotou neurčila, kdy přesně byl škodlivý následek, který je mu kladen za vinu, způsoben. A zda vůbec je mezi jeho jednáním a tímto následkem příčinná souvislost. Ačkoli nepolemizoval se závěry o tom, že kachny mohou způsobit zakalení vody, že okusem porostů a hrabáním v bahně, jakož i lovením drobných živočichů (pulců i rybího potěru) dochází k ovlivnění biotopu, namítal, že VKP mohl být negativně ovlivněn i dalšími faktory (např. NSS shledal kasační stížnost nedůvodnou. S odkazem na svou konstantní judikaturu uvedl, že odpovědnost vznikající na základě § 88 ZOPK je odpovědností objektivní, tj. za následek, bez ohledu na zavinění. Otázka zavinění se vůbec nezkoumá. Posuzuje se však naplnění obligatorních znaků objektivní stránky dotčené skutkové podstaty, kterými jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. V předložené kauze správní orgány svým povinnostem dle NSS dostály, řádně zjistily skutkový stav a dostatečně vysvětlily, jak vypouštění a chov kachen mohlo VKP negativně zasáhnout. Správní orgány vycházely z odborného vyjádření AOPK ČR poukazujícího na skutečnost, že chov kachen ve zjištěných hustotách na daných rybnících mnohostranně a nevyhnutelně narušuje tamější ekosystém. K tomu, aby byl zásah posouzen jako škodlivý, dle NSS postačuje závěr o ohrožení či oslabení funkcí VKP. Otázka, zda tento stav byl způsoben již dříve vypuštěnými kachnami (resp.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 7. Vyvstala otázka, zda činnosti za účelem údržby protipožární infrastruktury v chráněném území podléhají tzv. Soudní dvůr konstatoval, že pokud tyto činnosti, prováděné v souladu s vnitrostátní právní úpravou na úseku protipožární ochrany lesů, mění fyzický stav dotčené lokality, pak tzv. odpovídajícímu posouzení podléhají. Popsané činnosti proto nelze zahájit, resp. v nich pokračovat, před provedením posouzení jejich důsledků (výjimkou z posuzování je však hrozba bezprostředního nebezpečí či újmy). Příslušné orgány členského státu mají povinnost přijmout opatření k nápravě případných negativních důsledků, pokud by byly způsobeny činnostmi provedenými bez předchozího posouzení.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 304/2019-79 ze dne 23. 2. Nejvyšší soud se mj. zabýval možností ekologického spolku (Děti Země) namítat zákonnost závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru. Spolek, jehož posláním je ochrana přírody a krajiny, může uplatňovat námitky pouze v takovém rozsahu, v jakém je nebo může být dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se zabývá. Soud přisvědčil spolku, že negativní vliv požárů na různé složky životního prostředí (zejména na ovzduší, ekosystémy či organismy) nelze bez dalšího předem vyloučit a takovéto námitky apriorně odmítat.

Komise na základě informací dodaných vnitrostátními orgány v souladu s ustanoveními směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, přijala dne 16. 2. Předkládací soud měl pochybnost o tom, zda takováto vyhláška vymezuje rámec pro budoucí schvalování záměrů ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) této směrnice. Vyhláška sice stanoví obecné zákazy a povinnosti získat povolení pro velký počet záměrů, avšak neobsahuje zvláštní pravidla pro schvalování záměrů uvedených v přílohách I a II směrnice 2011/92, nýbrž v první řadě slouží k zamezení jejich realizace, resp. k tomu, aby byly tyto záměry v souladu s ochranou přírody. Tázal se mj. na to, zda je nezbytné, aby plán nebo program k tomu, aby spadal do působnosti čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/42, vykazoval konkrétní zaměření, resp. specifickou vazbu na tyto záměry, nebo zda postačí, aby např.

Seznam kriticky ohrožených druhů

Příloha č. II vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. uvádí seznam druhů rostlin, které jsou prohlášeny za kriticky ohrožené. Níže je uveden výňatek z tohoto seznamu:

• Bahenka psárkovitá (Heleochloa alopecuroides)
• Bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides)
• Bařička přímořská (Triglochin maritimum)
• Bažanka vejčitá (Mercurialis ovata)
• Bělolist žlutavý (Filago lutescens)
• Bika klasnatá (Luzula spicata)
• Blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris)
• Bledule letní (Leucojum aestivum)
• Bradáček srdčitý (Listera cordata)
• Bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca)
• Bublinatka obecná (Utricularia vulgaris)
• Bublinatka vícekvětá (Utricularia bremii)
• Bytel rozprostřený (Kochia prostrata)
• Čilinka (přeslička) peřestá (Hippochaete variegata)
• Čilimník bílý (Chamaecytisus albus)
• Devaterníček skalní (Rhodax rupifragus)

Další opatření

Na základě Koncepce environmentální bezpečnosti 2020-2030 s výhledem do roku 2050 předkládá samostatné oddělení bezpečnosti a krizového řízení dvě metodiky, které mohou pomoci při přijímání cílených opatření pro prevenci negativních dopadů extrémních klimatických jevů. Metodiky určují vhodné postupy pro zlepšení městského prostředí, včetně specifikace postupu pro provedení analýzy klimatu daného města. V metodikách jsou prezentovány soubory doporučení a zásad pro zajištění plně funkční zeleně tak, aby byly respektovány nároky a požadavky při jejím vysazování v městské infrastruktuře a zeleň mohla efektivněji zmírňovat tzv. tepelný ostrov města.

Ministerstvo životního prostředí zajistilo v souladu s § 45c odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracování souhrnů doporučených opatření pro EVL: Borkovická blata (aktualizované SDO), Červená Třemešná - rybník, Horní Ploučnice (aktualizované SDO), Hovoranské louky (aktualizované SDO), Knížecí les, Krumlovsko--rokytenské slepence (aktualizované SDO), Louky pod Kumstátem (aktualizované SDO), Ratajské rybníky (aktualizované SDO), Štíří důl - Řeka (aktualizované SDO), Tichá Orlice (aktualizované SDO), Údolí Moravice (aktualizované SDO). V souladu s ustanovením § 45e odst. Certifikovaná metodika Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Metodika i atlas jsou výsledkem zpracovaným v rámci řešení výzkumného projektu „Invazní nepůvodní mikroorganizmy jako riziko pro lesní ekosystémy ČR.

tags: #předpis #ministerstva #životního #prostředí #ochrana #živočichů

Oblíbené příspěvky:

• Třídění textilu
• Objednání svozu odpadu Trutnov
• Udržitelnost papírových tašek
• Ochrana přírody v ČR
• Druhy kompostu