Tento článek se zabývá předpisy a opatřeními, které mají za cíl zabránit ohrožení a zajistit prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. Jsou zde definovány klíčové pojmy a povinnosti, které musí dodržovat uživatelé a provozovatelé objektů, kde se takové látky vyskytují.
Pro účely tohoto článku jsou důležité následující definice:
Uživatel objektu má povinnost zpracovat protokol, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu provedený podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je menší než 1 (dále jen „protokol o nezařazení“), a protokol o nezařazení uchová pro účely kontroly prováděné podle § 39. Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 6.
Uživatel objektu předloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesáhne 2 % množství uvedeného v příloze č. 1.
Provozovatel je povinen na základě seznamu:
Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Právní předpisy
Provozovatel předloží návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 1.
Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 5.
Objekt je zařazen do skupiny A, pokud:
Objekt je zařazen do skupiny B, pokud:
Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle § 5 odst. 3.
Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství
Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení zaslaný uživatelem objektu podle § 4 odst. 3.
Krajský úřad na základě informací obsažených v návrzích na zařazení předložených podle § 5 odst. 3 a protokolech o nezařazení předložených podle § 4 odst. 3 identifikuje objekty, u kterých může dojít k domino efektu, a rozhodne o zařazení těchto objektů do skupiny A nebo do skupiny B. Při zařazování objektu do příslušné skupiny pro případ domino efektu postupuje krajský úřad podle § 6 odst. 1.
Provozovatel předloží krajskému úřadu návrh na změnu zařazení objektu ze skupiny A do skupiny B nebo ze skupiny B do skupiny A (dále jen „návrh na změnu zařazení“) do 1 měsíce ode dne, kdy dojde k takové změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která může vést ke změně zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. O připravovaném návrhu na změnu zařazení uvědomí provozovatel krajský úřad před provedením těchto změn. Pro účely zpracování návrhu na změnu zařazení a rozhodování o něm se § 5 odst. 4 a 5 a § 6 odst. 1 použije obdobně.
Pokud dojde k takovému snížení množství nebezpečné látky umístěné v objektu, po kterém toto množství nedosahuje množství uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu nedosahuje hodnoty 1; v tomto případě provozovatel postupuje podle § 4 odst. 1.
Provozovatel bezpečnostní program přezkoumá nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení a poté vždy nejméně jednou za 5 let. O provedeném přezkumu bezpečnostního programu pořídí záznam, ve kterém uvede seznam změn provedených v objektu a jejich popis.
Čtěte také: Stavba domu a ekologie
Pro účely zpracování bezpečnostní zprávy se § 10 odst. 3 použije obdobně.
Provozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy.
Provozovatel objektu, u kterého dochází ke změně zařazení podle § 8 odst. 1, zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu ve lhůtách stanovených pro jeho předložení v § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 1.
Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, pokud potřeba jejího provedení vyplývá ze závěru zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle § 13 odst. 2 písm. c).
Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánování koncové prvky varování.
Provozovatel předloží podklady podle odstavce 2 krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy podle § 12 odst. 1.
Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelem podle § 27 odst. 3.
Zjistí-li krajský úřad, v jehož správním obvodu se zdroj rizika nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na území jiného kraje, vyzve dotčený krajský úřad k součinnosti při stanovení zóny havarijního plánování.
Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje postupem stanoveným zákonem o integrovaném záchranném systému vnější havarijní plán.
Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje vnější havarijní plán do 2 let ode dne stanovení zóny havarijního plánování podle § 28 odst. 1.
Krajský úřad zajistí veřejné projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace.
Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo jeho část (dále jen „nový objekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 návrh na zařazení a posouzení rizik závažné havárie a předloží je krajskému úřadu nejpozději při podání žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska. Pro zpracování návrhu na zařazení a posouzení rizik závažné havárie se použijí § 5 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1.
Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle odstavce 1 a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B se § 6 odst. 3 použije obdobně.
Krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem podle odstavce 1 pověřenou právnickou osobou.
Provozovatel nového objektu zařazeného podle § 31 odst. 2 zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do skupiny A nebo do skupiny B.
Provozovatel nesmí nový objekt uvést do zkušebního provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona.
Provozovatel zajistí pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění odpovědnosti“) po celou dobu užívání objektu, včetně etapy zkušebního provozu.
Výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo schválené bezpečnostní zprávě; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného pro etapu zkušebního provozu podle odstavce 2 písm. b) musí výše limitu pojistného plnění odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie stanovených na základě posouzení rizik závažné havárie předloženého krajskému úřadu podle § 31 odst. 1.
Provozovatel předloží krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti sjednaném podle odstavce 2 písm. a) a pojistky k evidenci a uložení do 30 dnů ode dne jejího uzavření; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného podle odstavce 2 písm. b) předloží provozovatel ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti a pojistky před zahájením zkušebního provozu.
Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje a provozovatelem zpracuje pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jasně a srozumitelně formulovanou informaci o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie podle zákona o právu na informace o životním prostředí.
Krajský úřad poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci zpracovanou podle odstavce 1 pro objekt zařazený do skupiny B nejméně jednou za 5 let. Pokud se informace týká objektu zařazeného do skupiny B určeného zároveň podle § 7 odst. 1, poskytne ji veřejnosti nejméně jednou za 3 roky.
Krajský úřad aktualizuje informaci zpracovanou podle odstavce 1 po každé změně v objektu, která může ovlivnit bezpečnost mimo objekt, zejména po každé změně v objektu uvedené v § 8 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1.
Provozovatel objektu aktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění tyto informace nebo učiněné závěry.
Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu a stanovit k tomu lhůtu.
Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí.
Krajský úřad bezodkladně doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra hlášení o vzniku závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 37 odst. 4.
Česká inspekce životního prostředí sestavuje seznam provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, u kterých bude kontrola prováděna, s uvedením objektů určených podle § 7 odst. 1.
Česká inspekce životního prostředí může stanovit četnost kontrol u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B odchylně od odstavce 3, pokud vypracuje roční plán kontrol na základě systematického hodnocení rizik.
tags: #predpisy #pro #zabraneni #ohrozeni #prevence