Nové ekologické předpisy pro stavbu domu v České republice

Nová vláda chce projednat a schválit nový stavební zákon, respektive se chce vrátit k původní verzi zákona z roku 2021, který připravila exministryně Klára Dostálová.

Od staronové legislativy se očekává, že splní to, co má vláda v programovém prohlášení. Například se mají zrušit zbytečně restriktivní stavební a ekologické předpisy a normy.

Změna je proto nutná a bylo by dobře, kdyby k ní došlo rychle, i když se zdá, že závazek na přijetí nového stavebního zákona hned na prvním jednání vlády, bez odborného posouzení, je unáhlený.

Dřevostavby jako ekologická alternativa

Česko je druhým největším exportérem kulatiny v Evropské unii. Proto je důležité se k dřevostavbám vrátit a využívat ekonomický potenciál přírodních surovin.

Stavění ze dřeva je navíc ekologickou alternativou k tradičním stavebním materiálům, protože je k jeho výrobě zapotřebí méně energie a produkuje se méně emisí skleníkových plynů. Stavby ze dřeva jsou méně energeticky náročné na výrobu stavebního materiálu, dřevo také dobře izoluje vnitřní teplotu a váže oxid uhličitý.

Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí

Jednou z klíčových změn je nová verze normy ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb, která vstupuje v platnost 1. srpna 2025. Úprava odstraňuje zásadní technické bariéry pro využití dřeva ve výstavbě - umožňuje totiž požárně bezpečné řešení až do výšky 22,5 metru. Díky tomu lze nyní běžně navrhovat a stavět vícepodlažní dřevostavby, a to i s využitím inovativních technologií jako jsou CLT panely.

Součástí reformy jsou i další aktualizace - například norma ČSN 73 0582 pro denní osvětlení budov, která nově umožní flexibilnější návrhové přístupy, nebo změny v normě ČSN 73 0540 pro tepelnou ochranu budov, které jdou vstříc vyšší energetické účinnosti.

„Změna stavební normy v oblasti požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb otevírá nové příležitosti pro realizaci projektů dostupného a udržitelného bydlení s vyšším využitím dřeva.

Ministerstvo průmyslu a obchodu současně pracuje na zajištění dostupnosti klíčových stavebních materiálů, včetně kameniva a písku, jejichž rostoucí cena prodražuje náklady na výstavbu. Důležitou roli mohou sehrát také alternativní a recyklované stavební materiály.

Zavedení nových norem je praktickým krokem k rozvoji moderního, dostupného a udržitelného stavebnictví, které bude lépe odpovídat současným potřebám občanů i průmyslu.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Bezemisní budovy od roku 2030

Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené domy "budovami s nulovými emisemi". Do roku 2050 budou muset všechny budovy v EU dosáhnout úrovně budov s nulovými emisemi. Budovy představují 40 % konečné spotřeby energie v členských státech Evropské unie a 36 % jejích emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Přitom 75 % budov v Unii je stále energeticky neúčinných.

Podle odsouhlaseného znění směrnice budou všechny nově postavené budovy od roku 2030 "budovami s nulovými emisemi". Definuje je velmi nízká energetická náročnost, nulové emise uhlíku z fosilních paliv v místě, kde stojí, a nulové nebo velmi nízké množství emisí skleníkových plynů z jejich provozu. V novostavbách dosud často využívané kotle na zemní plyn by měly být nahrazeny tepelnými čerpadly, soustavou zásobování teplem nebo kotli na biomasu. Pokud to bude technicky možné, budova bude muset instalovat fotovoltaickou elektrárnu.

Podle směrnice budou investice směřovat především do renovací stávajícího fondu budov, přičemž zvláštní důraz bude kladen na budovy s nejhoršími parametry. Směrnice požaduje, aby členské státy EU renovovaly budovy tak, aby do roku 2030 dosáhly snížení průměrné spotřeby energie v bytovém fondu o 16 % a následně do roku 2035 v rozmezí 20-22 %. Až 55 % tohoto cíle má být dosaženo renovací těch nejméně úsporných budov.

Směrnice rovněž stanovuje rok 2040 jako cílové datum pro vlády členských států, dokdy mají ukončit používání kotlů na fosilní paliva ve všech budovách. Podle směrnice budou od roku 2027 postupně zaváděny požadavky, aby nové veřejné a nebytové budovy byly vybaveny střešními solárními zařízeními.

Klíčovou roli pro zrychlení renovací budou hrát programy podpory, v rezidenčním sektoru v Česku program Nová zelená úsporám.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Nová směrnice EU a modulární stavby

Evropská unie schválila 12. dubna letošního roku směrnici, která významně mění pravidla pro vlastníky domů. Do několika let se v celé Evropě - včetně České republiky - začnou naplno uplatňovat požadavky na bezemisní výstavbu a zásadní renovace stávajícího bytového fondu. Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) počítá s tím, že všechny nové domy musí být od roku 2030 bezemisní, a starší domy budou muset dosáhnout minimálně energetické třídy D do roku 2033. Pro mnoho domácností to bude znamenat zásadní investice.

„Evropské směrnice vytvářejí tlak na vlastníky nemovitostí, ale zároveň otevírají prostor pro moderní a efektivní řešení novostaveb. Konstrukční systém modulárních domů je připraven těmto požadavkům vyhovět, a to jak z pohledu energetické účinnosti, tak celkové udržitelnosti,“ říká David Rieger, obchodní ředitel společnosti Warex, která se specializuje na modulární stavebnictví.

Podle odborníků bude pro mnoho majitelů nemovitostí náročné přizpůsobit se novým normám - a to nejen technicky, ale především finančně. Investice do zateplení, výměny oken, nového vytápění nebo instalace solárních panelů mohou dosáhnout stovek tisíc korun. Navíc platí, že nemovitosti, které nebudou splňovat nové normy, nebude možné v budoucnu prodat ani pronajímat.

„Nabízíme řešení, které je nejen dostupnější, ale také připravené na budoucnost. Modulární domy lze konfigurovat v energeticky úsporném i zcela bezemisním standardu. Navíc se jedná o proces výstavby, který je rychlý, předvídatelný a méně zatěžující než tradiční formy,“ vysvětluje Rieger.

Modulární domy už dnes splňují parametry, které bude EU vyžadovat až za několik let. Ať už jde o využití ekologických materiálů, rekuperaci, obnovitelné zdroje nebo efektivní řízení spotřeby energie, jejich konstrukce je na přísné normy připravená.

Česká republika se přitom bude řídit vlastními specifiky, zároveň ale musí do května 2026 směrnici implementovat do své legislativy.

„Z pohledu koncového uživatele může nová legislativa působit komplikovaně, ale zároveň je to příležitost. Modulární stavby jsou připravené tuto změnu nejen reflektovat, ale i urychlit. A to jak u novostaveb, tak u náhrad za nevyhovující objekty,“ uzavírá Rieger.

Dopad na stavební trh a preference developerů

Podle loňské studie CEEC Research věnuje 85 % developerů při plánování svých projektů pozornost prvkům udržitelnosti a zelené infrastruktury. Zbylých 15 % tuto oblast zatím opomíjí. Téměř 60 % respondentů z oboru zároveň vnímá přínos těchto prvků i z hlediska přitažlivosti pro investory.

Bytové domy budou stále častěji kombinovat tepelná čerpadla se solárními panely, nové projekty musí zároveň zajistit minimálně polovinu parkovacích míst s nabíječkami pro elektromobily.

Zásadní změny začnou platit už v letech 2028 a 2030. Cílem Evropské unie je, aby do roku 2050 byly bezemisní všechny budovy bez výjimky. U zdrojů energie, které si technické zařízení budovy nezvládne vyrobit přímo v místě, musí být zajištěn stoprocentní původ z bezemisních zdrojů při jejich nákupu.

Na konkrétním znění novely, která zanese evropskou směrnici do českého právního řádu, nyní pracují odborníci z ministerstva průmyslu. Řeší, jak zavést do zákona například podmínky pro výstavbu dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, požadavky na nový standard výstavby a renovace budovy nebo instalace solární technologie na střechy.

Splnění ekologických kritérií nebude levné. Cesta ke splnění ESG parametrů zásadně ovlivňuje celý realitní trh - od developerů po banky.

Zjednodušení stavebního řízení a nové role stavebních úřadů

Stavební řízení v České republice je považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. Nový stavební zákon se měl s těmito problémy vypořádat. Původní znění NSZ z roku 2021 vytvářelo novou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Novela z roku 2023 ale vrátila kompetence k povolování většiny staveb na obecní a krajské úřady s tím, že krajské úřady budou ve více případech než dosud rozhodovat v 1. stupni. Současně zanikají specializované (vodoprávní, dopravní, báňské) stavební úřady.

Jedním z hlavních cílů NSZ mělo být zavedení jednotného, integrovaného řízení o povolení stavby, namísto současného územního a stavebního řízení, řady dalších „zvláštních postupů” a až desítek stanovisek dotčených orgánů. I po novele rovněž platí, že odvolací stavební úřad nebude oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností.

Územně plánovací dokumentace na všech úrovních, tedy územní rozvojový plán pro území celého státu, zásady územního rozvoje kraje, územní plány obcí a regulační plány, budou pořizovány v jednotně upraveném procesu.

Praha, Brno a Ostrava mají možnost vydat vlastní stavební předpisy, které stanoví podrobné požadavky na výstavbu odchylně od „celostátních” prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu.

Novelou stavebního zákona dochází k upuštění požadavku na „přímé“ denní osvětlení obytné místnosti. Dochází také ke zrušení konkrétně stanovených odstupových vzdálenosti 7 m mezi rodinnými domy a tzv. “sklopné výšky” v případě protilehlých stěn s okny.

Tabulka: Srovnání požadavků na výstavbu v Praze, Brně a Ostravě

tags: #nove #ekologicke #predpisy #pro #stavbu #domu

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zemědělství
• Jak vybrat stojící klozet?
• Návod na připojení sušičky Whirlpool
• Koeficient ekologické stability
• Knihy o Sibiři