Přenesení Emisí na Třetí Země: Definice a Souvislosti

Sotva začalo v Evropě naplno platit nové uhlíkové clo, už kolem něj vzniká první velký spor. Nový systém totiž zdražuje dovoz ze třetích zemí tím, že k ceně přičítá i emise vzniklé při výrobě. Skupina dvanácti členských států chce, aby se do něj dočasně nezahrnovala hnojiva. Podle části států to může zdražit potraviny a zvýšit tlak na zemědělce. Opačný názor zastávají evropští výrobci hnojiv, kteří se dosud jen obtížně vyrovnávali s levnou zahraniční konkurencí.

Mechanismus Uhlíkového Vyrovnání na Hranicích (CBAM)

Od začátku přechodného období, které začalo dne 1. října 2023, stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, shromažďuje Komise údaje a informace o provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), jak je stanoveno v uvedeném nařízení, mimo jiné prostřednictvím analýzy čtvrtletních zpráv předkládaných oznamujícími deklaranty.

Nařízení (EU) 2023/956 se vztahuje na určité uhlíkově náročné zboží dovážené do Unie. Zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956 zahrnuje „jiné kaolinitické jíly“ v seznamu cementářského zboží. Zatímco kalcinované kaolinitické jíly jsou uhlíkově náročné výrobky, u nekalcinovaných kaolinitických jílů tomu tak není. Příloha II nařízení (EU) 2023/956 uvádí seznam zboží, u něhož by se při výpočtu obsažených emisí měly zohledňovat pouze přímé emise. U zboží, které v této příloze není uvedeno, by měly být zohledněny přímé i nepřímé emise.

Výjimka De Minimis

Výjimka uplatňovaná na dovoz zboží nepatrné hodnoty, tedy zboží, jehož celková hodnota nepřesahuje 150 EUR na zásilku, uvedená v článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 , se jeví jako nedostatečná k zajištění toho, aby se CBAM vztahoval na dovozce v poměru k dopadu těchto dovozců na emise, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/956.

Pro dovozce malých množství zboží by splnění oznamovacích a finančních povinností stanovených v nařízení (EU) 2023/956 mohlo představovat nepřiměřenou zátěž. V nařízení (EU) 2023/956 by měla být zavedena nová prahová hodnota založená na kumulativní čisté hmotnosti dováženého zboží na dovozce v daném kalendářním roce (dále jen „jednotná hmotnostní prahová hodnota“) a zpočátku by měla být stanovena na úrovni 50 tun. Jednotná hmotnostní prahová hodnota by se měla kumulativně uplatňovat na veškeré zboží v odvětvích vyrábějících železo a ocel, hliník, hnojiva a cement.

Čtěte také: Chráněné rostliny v zahradě

Pokud čistá hmotnost veškerého zboží dovezeného dovozcem v daném kalendářním roce kumulativně nepřesáhne jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, měl by být tento dovozce, včetně dovozce se statusem schváleného deklaranta pro CBAM, v příslušném kalendářním roce osvobozen od povinností podle nařízení (EU) 2023/956 (dále jen „výjimka de minimis“).

V odvětvích vyrábějících elektřinu a vodík se klíčové parametry, jako je množství dovozu, obchodní modely, celní informace a intenzita emisí, výrazně liší od parametrů v odvětví železa a oceli, hliníku, hnojiv a cementu. Z těchto rozdílů vyplývá, že podřízení dovozu elektřiny a vodíku jednotné hmotnostní prahové hodnotě by vyžadovalo složité úpravy, které by znemožnily podstatně snížit administrativní náklady dovozců v těchto odvětvích.

Dopad na Zemědělství a Hnojiva

Hnojiva tvoří významnou část nákladů farmářů, jejich ceny jsou proto citlivým tématem evropské politiky.

Jednotná hmotnostní prahová hodnota by se měla kumulativně uplatňovat na veškeré zboží v odvětvích vyrábějících mimo jiné hnojiva.

Zatímco v Česku zemědělci řeší dopady syntetických hnojiv a hledají jejich organické alternativy, v Nizozemsku si farmáři lámou hlavu s opačným problémem.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Povinnosti a Postupy pro Dovozce

Dovozce, který očekává překročení roční jednotné hmotnostní prahové hodnoty, by měl podat žádost o povolení. Takový dovozce by měl získat status schváleného deklaranta pro CBAM před překročením jednotné hmotnostní prahové hodnoty. Povinnost získat status schváleného deklaranta pro CBAM před překročením jednotné hmotnostní prahové hodnoty by mohla vést k tomu, že na začátku roku 2026 bude podán vysoký počet žádostí.

S cílem usnadnit uplatňování nařízení (EU) 2023/956 po skončení platnosti přechodných ustanovení a zabránit možným narušením dovozu je vhodné umožnit dovozcům a nepřímým celním zástupcům, kteří do 31. března 2026 řádně podali žádost o povolení, aby v roce 2026 pokračovali v dovozu zboží i poté, co překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, a to až do rozhodnutí o udělení povolení.

Schválení deklaranti pro CBAM by měli podávat své roční prohlášení CBAM a vyřadit odpovídající počet certifikátů do 30. září roku následujícího po roce dovozu zboží. S cílem poskytnout schváleným deklarantům pro CBAM flexibilitu při plnění jejich povinností by jim pozdější datum podání poskytlo více času na shromáždění nezbytných informací k zajištění toho, aby obsažené emise byly ověřeny akreditovaným ověřovatelem a k zakoupení odpovídajícího počtu certifikátů CBAM.

Výpočet Emisí a Standardní Hodnoty

Emise obsažené ve zboží se vypočítají pomocí metod stanovených v příloze IV. Standardní hodnoty by měla vypočítat a zpřístupnit Komise. Z informací shromážděných během přechodného období vyplývá, že oznamující deklaranti mají potíže se získáním požadovaných informací o ceně uhlíku skutečně zaplacené ve třetí zemi.

S cílem usnadnit odpočet ceny uhlíku by Komise měla pokud možno stanovit roční průměrnou cenu uhlíku vyjádřenou v EUR/tuna CO2 ekv. Důkazy požadované pro odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku vycházejí z informací relevantních pro stanovení a ověření skutečných obsažených emisí. Pokud jsou obsažené emise deklarovány na základě standardních hodnot, mělo by být možné uplatnit odpočet ceny uhlíku pouze odkazem na roční standardní ceny uhlíku, jsou-li k dispozici.

Čtěte také: Porovnání aktivity a emise

Tabulka: Jednotná Hmotnostní Prahová Hodnota a Emise

Zelená Dohoda pro Evropu

Snad žádný evropský dokument nepřitáhl v posledních letech v Česku tolik mediální pozornosti jako Zelená dohoda pro Evropu. A nesklidil tolik kritiky. Výzkumy přitom odhalily zajímavý paradox, že European Green Deal sice nemalé části české veřejnosti vadí, ale jen málokdo tuší, co se v něm vlastně píše. Jde o právně nezávazný dokument. Opatření, která navrhuje, nabývají legislativní podoby v balíčku Fit for 55.

EU nastavuje pravidla a podmínky především legislativními akty - ve formě směrnic či nařízení. Vše obvykle začíná u Evropské komise, která navrhne znění legislativního aktu. Poté návrh putuje do Evropského parlamentu (složeného z volených europoslanců z jednotlivých členských států) a Rady EU (složené z ministrů členských států). Obě instituce přitom mohou navrhovaný akt připomínkovat a pozměňovat. Aby akt vstoupil v platnost, musí být přijat jak Parlamentem, tak Radou.

tags: #přenesení #emisí #na #třetí #země #definice

Oblíbené příspěvky:

• Účinky Pektafitu na zdraví
• O nakládání s odpady ve Frýdku-Místku
• Historický vývoj klimatu
• Jak správně třídit masky?
• Tipy a inspirace pro aktivity v přírodě s dětmi