Ekologická a evoluční biologie je tematicky obsáhlý program. Je zaměřen zejména na studium biosystematiky, taxonomie, ekologie, paleoekologie, evoluční ekologie, evoluční biologie, etologie a rozmanitosti organizmů na úrovni druhů, populací, společenstev a flór a faun různých území.
Důraz je kladen na studium interakcí mezi organizmy a jejich prostředím, a mezi organizmy navzájem, např. vztahy parazit-hostitel nebo predátor-kořist.
Odborná šíře programu vede k jeho dělení do pěti specializací: Botanika, Ekologie, Hydrobiologie, Parazitologie a Zoologie. Specializace jsou definovány jak taxonomickým zaměřením, tak metodickými přístupy. Jejich vymezení ovšem není plně diskrétní: v některých tematických okruzích se částečně překrývají, což je odrazem mezioborovosti současné biologie.
Cílem programu je příprava kvalifikovaných odborníků v oblasti výzkumu vymezeného jednou ze specializací programu: Botanika, Ekologie, Hydrobiologie, Parazitologie a Zoologie.
Absolvent programu ovládá, podle specializace a zaměření disertační práce, nejnovější a pokročilé pracovní metody a znalosti zejména z oblasti taxonomie rostlin, živočichů a dalších organizmů, biosystematiky, ekologie, paleoekologie, parazitologie, hydrobiologie, bioinformatiky, biostatistiky, molekulární biologie a genetiky. Také se orientuje v současných odborných diskuzích v těchto oborech, případně oborech navazujících, je schopen samostatně definovat odborné problémy, navrhnout postupy k jejich řešení a pomocí adekvátních metod je řešit.
Čtěte také: Studijní materiál z ekologie a evoluce
O svých výsledcích je schopen referovat jednak ve formě odborných článků v mezinárodních i národních časopisech, jednak prostřednictvím přednášek a posterů na mezinárodních nebo národních odborných fórech.
Jednotlivé pracovní skupiny Ústavu botaniky a zoologie pokrývají rozsáhlou paletu výzkumných témat, ve kterých jsou doktorandi školeni v rámci jednotlivých specializací, jako například:
Studenti jsou motivováni vysokou odbornou kvalitou výzkumu v přátelském a kooperativním prostředí. Jejich výkon je během studia finančně oceňován a motivován podle vnitřních pravidel Ústavu botaniky a zoologie a Přírodovědecké fakulty MU.
Program má dvě základní formy studia, prezenční a kombinovanou, které se liší zejména v požadavcích na pravidelnou přítomnost studentů na pracovišti. Prezenční forma je také spojena se zapojením studentů do pravidelné výuky nebo její přípravy.
Studenti prezenční formy pobírají měsíční stipendium dle platných a jednotných pravidel fakulty.
Čtěte také: Uplatnění v ekologické a evoluční biologii
Přijímací řízení probíhá formou prezentace tématu, uvažovaných metod a očekávaných výsledků uchazečem v angličtině a následného pohovoru, na základě čehož komise ověřuje a boduje úroveň odborných znalostí a předpokladů uchazeče k samostatné vědecké práci (0-200 bodů) a znalostí anglického jazyka (0-100 bodů).
Pro přijetí musí uchazeč celkem získat alespoň 120 bodů v odborné části a 60 bodů v jazykové části.
V rámci jednooborového studia se specializací má student možnost prohloubit si vědomosti v konkrétním zaměření daného studijního programu, specializaci si vybírá jednu.
Bakalářskou prací má student prokázat, že je schopen se orientovat v zadaném tématu, dokáže srozumitelně definovat cíle a prezentovat dosažené výsledky. Práce může být buď typu rešeršního nebo výzkumného (s vlastními daty a výsledky). Ve všech případech se jedná o samostatné a uzavřené dílo.
Očekávaný rozsah práce je 20 až 30 stran textových stran A4 (sazba 12 bodovým písmem Times New Roman či Arial s řádkováním 1,5), k tomu případně přílohy. Bližší specifikace práce z hlediska tématu, očekávaného postupu, výstupů a doporučené literatury jsou součástí písemného zadání, které podepisuje vedoucí práce, vedoucí pracovní skupiny, vedoucí ústavu a student (případně také konzultant). Práci by měl student vypracovat co nejsamostatněji.
Čtěte také: Seznam okruhů ke státnicím z ekologie
Je možná pomoc školitele nebo jiných odborníků při řešení složitějších problémů, např. determinaci obtížně určitelných taxonů nebo analýze dat složitějšími statistickými metodami. I v tom případě se však očekává, že student provede převážnou část sběru dat, determinační, analytické i syntetické práce samostatně a bude dobře rozumět všem částem práce, i těm, které nevypracoval zcela samostatně. Části, které sám nevypracoval, jako např. statistickou analýzu, jasně označí v poděkování.
K úspěšnému zakončení studia student v bakalářských studijních programech získá 15 kreditů z předmětů tzv. Společného univerzitního základu. Mezi tyto kredity se počítají 2 kredity z předmětů sportovních aktivit (TV), 4 kredity za cizí jazyk, a 9 kreditů za předměty společensko-vědního či přírodovědného základu - tzv. CORE předmětů.
Všichni studenti prezenčního studia bakalářských studijních programů mají povinnost během studia splnit podmínky pro udělení dvou zápočtů (1 zápočet = 1 kredit) z předmětů sportovních aktivit vypisovaných pod kódy P9.
Studenti povinně zapisují alespoň jeden z uvedených předmětů v 2. semestru (základní metody).
Doporučený studijní plán je společný pro 1. ročník studia; od 2. ročníku studenti vybírají mezi bloky odborného zaměření Botanika nebo Zoologie. Liší se skladbou doporučených předmětů, které odrážejí rozdílné metodické a teoretické znalosti potřebné k vypracování bakalářské práce zaměřené na botaniku nebo zoologii.
Rozhodnutí, na základě kterého se přihlásí ke konkrétnímu zaměření, učiní studenti na konci 1. ročníku (před registrací do podzimního semestru 2. roku).
Z povinně volitelných předmětů všech semestrů 2. a 3. roku studia student povinně volí alespoň v rozsahu 19 kreditů. Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a ve 2. roce tím pádem není vypsán, mohou jej studenti absolvovat ve 3. roce.
Studenti volí povinně ve 4. semestru jeden ze specializačních předmětů podle zaměření své bakalářské práce - parazitologie (Bi6330), hydrobiologie (Bi6360), vertebratologie (Bi8130), evertebratologie - půdní biologie (Bi8001) a entomologie (Bi6760). Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a v daném roce tím pádem není vypsán, absolvují jej studenti v 6. semestru.
Z povinně volitelných předmětů 3. a 5. semestru student povinně volí alespoň v rozsahu 10 kreditů. Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a ve 2. roce tím pádem není vypsán, mohou jej studenti absolvovat ve 3. roce.
Z povinně volitelných předmětů 4. a 6. semestru student povinně volí alespoň v rozsahu 16 kreditů. Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a ve 2. roce tím pádem není vypsán, mohou jej studenti absolvovat ve 3. roce.
Z nabídky dalších předmětů studenti volí tak, aby naplnili celkový počet 180 kreditů v bakalářském studiu. Pro naplnění tohoto počtu studenti mohou zapisovat i další předměty z nabídky povinně volitelných (nad rámec minimálního potřebného počtu kreditů) ve společné části i v zaměření botanika nebo zoologie.
Jejich výběr podléhá primárně zaměření bakalářské práce; v případech, kdy to zaměření BP vyžaduje, je možno vybírat i z dalších předmětů nabízených mimo zmíněné nabídky.
tags: #prf #mu #ekologicka #biologie #studium