Ekologická a evoluční biologie: Uplatnění a možnosti studia

Ekologická a evoluční biologie je tematicky obsáhlý program. Zaměřuje se zejména na studium biosystematiky, taxonomie, ekologie, paleoekologie, evoluční ekologie, evoluční biologie, etologie a rozmanitosti organizmů na úrovni druhů, populací, společenstev a flór a faun různých území.

Důraz je kladen na studium interakcí mezi organizmy a jejich prostředím, a mezi organizmy navzájem, např. vztahy parazit-hostitel nebo predátor-kořist.

Specializace v oboru

Odborná šíře programu vede k jeho dělení do pěti specializací:

• Botanika
• Ekologie
• Hydrobiologie
• Parazitologie
• Zoologie

Specializace jsou definovány jak taxonomickým zaměřením, tak metodickými přístupy. Jejich vymezení ovšem není plně diskrétní: v některých tematických okruzích se částečně překrývají, což je odrazem mezioborovosti současné biologie.

Formy studia

Program má dvě základní formy studia, prezenční a kombinovanou. Ty se liší zejména v požadavcích na pravidelnou přítomnost studentů na pracovišti. Prezenční forma je také spojena se zapojením studentů do pravidelné výuky nebo její přípravy. Studenti prezenční formy pobírají měsíční stipendium dle platných a jednotných pravidel fakulty.

Čtěte také: Studijní materiál z ekologie a evoluce

Průběh studia

Společný univerzitní základ

K úspěšnému zakončení studia student v bakalářských studijních programech získá 15 kr. z předmětů tzv. Společného univerzitního základu. Mezi tyto kredity se počítají:

• 2 kredity z předmětů sportovních aktivit (TV)
• 4 kredity za cizí jazyk
• 9 kreditů za předměty společensko-vědního či přírodovědného základu - tzv. CORE předmětů.

TV

Všichni studenti prezenčního studia bakalářských studijních programů mají povinnost během studia splnit podmínky pro udělení dvou zápočtů (1 zápočet = 1 kredit) z předmětů sportovních aktivit vypisovaných pod kódy P9.

Povinně volitelné předměty

Studenti povinně zapisují alespoň jeden z uvedených předmětů v 2. semestru (základní metody).

Z povinně volitelných předmětů všech semestrů 2. a 3. roku studia student povinně volí alespoň v rozsahu 19 kreditů. Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a ve 2. roce tím pádem není vypsán, mohou jej studenti absolvovat ve 3. roce.

Z povinně volitelných předmětů 3. a 5. semestru student povinně volí alespoň v rozsahu 10 kreditů. Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a ve 2. roce tím pádem není vypsán, mohou jej studenti absolvovat ve 3. roce.

Čtěte také: Seznam okruhů ke státnicím z ekologie

Z povinně volitelných předmětů 4. a 6. semestru student povinně volí alespoň v rozsahu 16 kreditů. Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a ve 2. roce tím pádem není vypsán, mohou jej studenti absolvovat ve 3. roce.

Základní specializační předměty

Studenti volí povinně ve 4. semestru jeden ze specializačních předmětů podle zaměření své bakalářské práce - parazitologie (Bi6330), hydrobiologie (Bi6360), vertebratologie (Bi8130), evertebratologie - půdní biologie (Bi8001) a entomologie (Bi6760). Pokud je vybraný předmět vypisován v dvouleté periodě a v daném roce tím pádem není vypsán, absolvují jej studenti v 6. semestru.

Volitelné předměty

Z nabídky dalších předmětů studenti volí tak, aby naplnili celkový počet 180 kreditů v bakalářském studiu. Pro naplnění tohoto počtu studenti mohou zapisovat i další předměty z nabídky povinně volitelných (nad rámec minimálního potřebného počtu kreditů) ve společné části i v zaměření botanika nebo zoologie. Jejich výběr podléhá primárně zaměření bakalářské práce; v případech, kdy to zaměření BP vyžaduje, je možno vybírat i z dalších předmětů nabízených mimo zmíněné nabídky.

Blok odborného zaměření

Doporučený studijní plán je společný pro 1. ročník studia; od 2. ročníku studenti vybírají mezi bloky odborného zaměření Botanika nebo Zoologie. Liší se skladbou doporučených předmětů, které odrážejí rozdílné metodické a teoretické znalosti potřebné k vypracování bakalářské práce zaměřené na botaniku nebo zoologii. Rozhodnutí, na základě kterého se přihlásí ke konkrétnímu zaměření, učiní studenti na konci 1. ročníku (před registrací do podzimního semestru 2. ročníku).

• Oborový seminář 5.
• Oborový seminář 6.

Bakalářská práce

Bakalářskou prací má student prokázat, že je schopen se orientovat v zadaném tématu, dokáže srozumitelně definovat cíle a prezentovat dosažené výsledky. Práce může být buď typu rešeršního nebo výzkumného (s vlastními daty a výsledky). Ve všech případech se jedná o samostatné a uzavřené dílo.

Čtěte také: Perspektivy po studiu biologie

Očekávaný rozsah práce je 20 až 30 stran textových stran A4 (sazba 12 bodovým písmem Times New Roman či Arial s řádkováním 1,5), k tomu případně přílohy. Bližší specifikace práce z hlediska tématu, očekávaného postupu, výstupů a doporučené literatury jsou součástí písemného zadání, které podepisuje vedoucí práce, vedoucí pracovní skupiny, vedoucí ústavu a student (případně také konzultant). Práci by měl student vypracovat co nejsamostatněji. Je možná pomoc školitele nebo jiných odborníků při řešení složitějších problémů, např. determinaci obtížně určitelných taxonů nebo analýze dat složitějšími statistickými metodami. I v tom případě se však očekává, že student provede převážnou část sběru dat, determinační, analytické i syntetické práce samostatně a bude dobře rozumět všem částem práce, i těm, které nevypracoval zcela samostatně. Části, které sám nevypracoval, jako např. statistickou analýzu, jasně označí v poděkování.

Přijímací řízení

Přijímací řízení probíhá formou prezentace tématu, uvažovaných metod a očekávaných výsledků uchazečem v angličtině a následného pohovoru. Na základě čehož komise ověřuje a boduje úroveň odborných znalostí a předpokladů uchazeče k samostatné vědecké práci (0-200 bodů) a znalostí anglického jazyka (0-100 bodů).

Podmínky přijetí

Pro přijetí musí uchazeč celkem získat alespoň 120 bodů v odborné části a 60 bodů v jazykové části.

Možnosti studia

V rámci jednooborového studia se specializací má student možnost prohloubit si vědomosti v konkrétním zaměření daného studijního programu, specializaci si vybírá jednu.

Výzkumné projekty a témata

Níže jsou uvedeny příklady výzkumných témat a projektů, které mohou studenti v rámci studia ekologické a evoluční biologie realizovat:

• Biodiverzita a obnova ekosystémů: Výzkum se zaměřuje na obnovu biodiverzity antropogenních stanovišť a vývoj udržitelných postupů pro agroekosystémy.
• Rostlinná společenstva v urbanizovaných oblastech: Cílem je prozkoumat rozmanitost rostlinných společenstev v urbanizovaných oblastech a faktory, které formují jejich strukturu a funkci.
• Diverzita evropské vegetace a typy stanovišť: Tento široký výzkumný okruh zahrnuje různé analýzy diverzity evropské vegetace a typů stanovišť.
• Funkční znaky rostlin: Výzkum se zaměřuje na zkoumání funkčních znaků rostlin a toho, jak ovlivňují populační dynamiku, druhovou interakci a koexistenci, ekologické niky a geografické rozšíření.
• Holocénní historie karpatských stanovišť: Cílem je prozkoumat holocénní historii stanovišť Západních Karpat pomocí paleoekologických sekvencí získaných z rašeliny, karbonátů nebo jezerních sedimentů.
• Diverzita a ekologie evropských rašelinišť: Výzkum se zaměřuje na prozkoumání diverzity a vegetační ekologie evropských rašelinišť z hlediska cévnatých rostlin, mechorostů a rozsivek.
• Ekologie netopýrů: Tento široký výzkumný okruh zahrnuje různé aspekty ekologie netopýrů.
• Diverzita suchozemských a sladkovodních měkkýšů: Tento doktorský výzkumný projekt se zaměřuje na různé aspekty diverzitních vzorců, ekologie, paleoekologie, fylogeneze a systematiky suchozemských a sladkovodních měkkýšů.
• Ekologie evropských slatinišť: Výzkum se zaměřuje na prozkoumání diverzity a ekologie evropských slatinišť, zejména vápnitých slatinišť.
• Hnízdní parazitismus u sumců: Tento projekt bude studovat původ, evoluční trajektorie, ekologické prostředí a behaviorální adaptace v hnízdně parazitickém systému kukaččího sumce (Synodontis multipunctatus) a jejich hostitelů z řad cichlid v jezeře Tanganika a v zajetí.
• Zdraví ekosystémů a střevní mikrobiom lidoopů: Projekt se zaměří na studium střevního mikrobiomu lidoopů jako indikátoru zdraví tropických ekosystémů.
• Evoluce životních strategií u ryb: Projekt se bude zabývat životními strategiemi u několika kladů sladkovodních ryb.
• Vliv teplotních extrémů na obojživelníky: Tento PhD projekt nabízí flexibilní a interdisciplinární přístup k řešení těchto výzev.
• Mechanismy diverzifikace v evoluční a paleobiogeografické perspektivě: Tento projekt si klade za cíl zlepšit naše chápání mechanismů diverzifikace v evoluční a paleobiogeografické perspektivě.

tags: #ekologicka #a #evolucni #biologie #uplatneni

Oblíbené příspěvky:

• Odpad pod úrovní potrubí – řešení
• Vstup na burzu krok za krokem
• Budoucnost energetiky v kontextu klimatu
• Třídění odpadu Hranice
• Semináře o podnikové ekologii