Ekologická Témata v Akademii Věd České Republiky

Zemědělství představuje jednu z nejohroženějších oblastí lidské činnosti z pohledu dopadů klimatické změny.

Značné problémy již dnes způsobují četnější a intenzivnější periody sucha a vysokých teplot.

Tyto projevy klimatické změny budou dále zesilovat a postupně se k nim budou přidávat i nepřímé vlivy jako je například šíření nových škůdců, chorob či plevelů nebo zrychlující se degradace půdy.

Zemědělství má ale současně značný potenciál adaptace k podmínkám budoucího klimatu, a dokonce i zmírňování příčin prostřednictvím zachycení části uhlíku z atmosféry a jeho dlouhodobého uložení v půdě.

To ovšem vyžaduje začít s proměnou zemědělství okamžitě a nalézt odpovědi na řadu otázek jako jsou: Jaký bude mít dopad klimatická změna na kvalitu potravin? Dokážeme čelit klimatické změně šlechtěním nových odrůd, nebo bude nutná změna skladby zemědělských plodin, či dokonce bude nezbytná úplná změna zemědělského hospodaření v krajině? Jakou úlohu hraje v adaptaci a zmírnění klimatické změny půda a život v ní? Proč je biodiverzita tak zásadní pro adaptaci v zemědělství?

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Stabilní Izotopy a Historie Klimatu

Živé organismy tvoří čtyři základní prvky - uhlík, kyslík, vodík a dusík.

Jejich atomy, které obsahují různý počet neutronů, nazýváme izotopy.

Stabilní izotopy (izotopy nepodléhající radioaktivnímu rozpadu) jsou využívány v celé řadě vědních oborů i v ryze technických aplikacích.

Za optimálních podmínek upřednostňují rostliny pro svůj růst lehký izotop uhlíku (¹²C).

Za podmínek vysoké teploty či sucha ale nepohrdnou ani uhlíkem těžkým (¹³C).

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Klima tak zanechává v rostlinách svůj „izotopový otisk“.

Kvalita Ovzduší a Atmosférické Observatoře

Ovzduší patří k základním složkám životního prostředí, bez kterého se život na naší planetě neobejde.

Vzduch, který dýcháme, může obsahovat koktejl nebezpečných látek ovlivňující zdraví člověka, ale i celé ekosystémy.

Stejně tak může působit na přírodní procesy a změnu klimatu.

Ochrana ovzduší, snižování úrovně znečištění a predikce budoucího vývoje klimatu není možná bez předchozího měření daných látek a meteorologických parametrů, které provádíme na Národní atmosférické observatoří Košetice na Vysočině.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Víte, co způsobuje, co mají společného?

Jediné slovo: AEROSOLY - malé částice v atmosféře.

I když jsou hodně malé, jsou velmi důležité: ovlivňují zdraví a způsobují řadu důležitých přírodních jevů, dokonce i změnu klimatu nebo viditelnost na silnici!

A to nemluvě o tom, že se zcela odlišují městské aerosoly od venkovských či mořských!

Nanotechnologie a Jejich Aplikace

Nanotechnologie v současnosti stále více zasahují do výrobních procesů a do povědomí veřejnosti, ať už se jedná o materiály využitelné v medicíně, v kosmetice, v textilním průmyslu či v potravinářství.

Není tajemstvím, že v oblasti nanotechnologií patří Česká republika k absolutní světové špičce a nanotechnologie se staly nedílnou součástí průmyslu 21. století.

Přednáška provede posluchače světem nanočástic, ukážeme si, jak se dají zvýraznit částice a molekuly.

Vysvětlíme si a formou krátkých experimentů ukážeme rozdíl mezi fluorescencí a fotonovou upkonverzí.

Archeologický Výzkum a Zatopená Historie

Archeologický ústav AV ČR v Brně se již více než dekádu věnuje záchranné archeologii v prostoru soustavy vodních nádrží, ze kterých sestává Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice.

Kromě klíčové lokality Mohelno - Plevovce jsou na březích nádrží zkoumány i další paleolitické, mezolitické a pravěké lokality periodicky poškozované vodní erozí.

Mezi jednu z nejvýznamnějších patří zatopené kramolínské hradisko.

V roce 2021 zde byla provedena fotografická dokumentace dochovaných úseků hradiska a realizován intenzivní povrchový sběr a detektorový průzkum s podporou GPS, kdy bylo snahou zaznamenat přesnou polohu nálezu co největšího množství artefaktů.

V průběhu dvou prospekčních expedic se podařilo prokázat, že na hradisku zůstávají dochované rezidua černě zbarvené kulturní vrstvy, které postupně rozplavuje vodní eroze a vynáší na povrch velké množství archeologických nálezů z různých fází pravěku a raného středověku.

Nově se podařilo získat více jak 1 300 nálezů.

Lokalita Mohelno - Plevovce je situována v bývalém meandru řeky Jihlavy u Mohelna, který je od 70. let minulého století zatopen vodami Vodního díla Mohelno.

Výzkum lokality dosud odhalil pozůstatky osady tvořené pěti obydlími z doby před 23 tisíci lety.

Z těchto obydlí se dochovaly pouze kameny dlážděné podlahy o průměru 3-4 m, na nichž se nacházely kamenné nástroje, barviva, zbytky lovené zvěře a uhlíky po spáleném dřevu.

Nálezy kamenných nástrojů z Mohelna - Plevovců dokládají na jedné straně vysokou mobilitu tehdejších populací (suroviny z jižního Polska, východního Slovenska či od dnešního Balatonu), ale na druhé straně i dobrou adaptaci na lokální zdroje (křišťál, křemen, křemičité zvětraliny hadce).

Jazykové Aspekty a Dialektologie

Archiv zvukových záznamů nářečních promluv, který je uložen v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, je největší sbírkou svého druhu v České republice.

Jeho jádro tvoří nahrávky z 60. a 70. let minulého století, pořizované soustavně při terénních výzkumech pro Český jazykový atlas.

Nahrávky jsou unikátní nejen po stránce jazykové, ale i obsahové.

Řada z nich se dotýká mj. významných dějinných okamžiků (světových válek, invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa aj.), na něž je vzpomínáno perspektivou prostých lidí, jejichž životy byly těmito krizovými situacemi různou měrou zasaženy.

V přednášce bude tato část zvukového fondu představena jednak z hlediska jazyka, jejž nahrávky prezentují, jednak jako možný pramen pro bádání historická, etnologická či antropologická.

Čeká vás putování po nářečích českého jazyka, tentokrát zaměřené na lidová pojmenování destilátů a likérů.

Dozvíte se, co má společného šámovice s perlovou vodou, co to byla krampampula nebo kde se v češtině vzala tajemná rozoliška.

Nahlédnete pod pokličku tzv. krycích názvů, z nichž můžeme jako drobnou ochutnávku nabídnout bulůvku, hafnu, gebuli či randu.

My Češi se spolu dorozumíváme česky, avšak ne vše, co nám při komunikaci vyjde z našich úst, je ryze českého původu.

Nežijeme v izolaci, přicházíme do styky s cizinci a jejich kulturami.

Kromě zboží, znalostí a informací si s nimi vyměňujeme i slovní zásobu; ale naše jazyky se navzájem ovlivňují i v jiných vrstvách jazyka, než je slovní zásoba.

Snad všichni vědí, že čeština obohatila celou řadu jazyků užívaných po světě o slovo robot, jež vytvořil spisovatel Karel Čapek.

Poslali jsme do světa více takových slov; některá slova původem česká nebo slovanská se nám v pozměněné podobě vrátila do jazyka zpět.

Jak se získává nářeční materiál? Jak dialektologové postupují při práci v terénu a jak shromážděný materiál archivují a zpracovávají? Jak probíhaly výzkumy pro Český jazykový atlas a jak vypadají nářeční zkoumání dnes?

tags: #prf #uk #ekologie #tycova #témata

Oblíbené příspěvky:

• Dialektika přírody: analýza času a prostoru
• Pokuta za přejetí plné čáry v ČR
• Třídění odpadu v ČR a odměny
• Napojení dvou nemovitostí na společnou kanalizaci
• Německá ekologická plaketa – podmínky pro vjezd