Primární Ekologická Sukcese: Definice a Význam

Jednotlivé druhy i celá ekologická společenstva se vzájemně nahrazují nejen v prostoru, ale i v čase. Tyto změny jsou předmětem zájmu jednak ekologů, kteří studují relativně krátká časová měřítka a jednak paleontologů, kteří studují velmi dlouhé periody. Sukcese představuje postupné změny ve struktuře a funkci společenstva v průběhu ekologického času. Jedná se o uspořádaný vývoj bioty na daném místě, kdy jedno společenstvo střídá druhé.

Sukcese je zcela normálním procesem v jakémkoli ekosystému, v němž dochází k disturbancím, které opakovaně narušují či likvidují celá společenstva. Jestliže dojde k odstranění půdy a veškerého organického materiálu (např. ledovcem nebo vulkanickou erupcí), potom následný proces sukcese označujeme jako primární sukcesi.

Ekologie je věda zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Zahrnuje studium jedinců, populací a společenstev, a také interakce mezi nimi a jejich abiotickým prostředím. Ekosystém je základní funkční jednotka v ekologii, zahrnující společenstvo organismů a jejich fyzické prostředí, se kterým interagují. Společenstvo představuje soubor populací různých druhů, které žijí a interagují v určitém prostředí.

Ekologická sukcese je proces postupných změn ve struktuře a složení společenstva v čase. Existují různé typy sukcese, včetně primární sukcese (na místech, kde dříve nebyl život) a sekundární sukcese (na místech, kde byl život narušen). Klimax představuje teoreticky konečné stádium sukcese, kdy je společenstvo relativně stabilní.

Teorie Sukcese

Navzdory desetiletím výzkumů zůstává teorie sukcese stále diskutovaným tématem mezi ekology. Mnoho rozepří stále vyvolává původní debata mezi Clementsem a Gleasonem o organizaci společenstev. Podle Clementsova pohledu stojí na počátku sukcese pionýrské druhy, které kolonizují nově vzniklá či uvolněná stanoviště. Území tak připravují k osídlení pro další druhy organismů, které jsou lépe přizpůsobené konkrétním podmínkám prostředí. Tento proces obměny druhů a společenstev se opakuje, dokud se na stanovišti nevyvine relativně stabilní klimaxové společenstvo.

Čtěte také: Co jsou primární a sekundární emise?

Podle Clementsova přístupu jsou sukcesní sledy rostlinných společenstev charakteristické postupným zvyšováním biomasy, růstem složitosti a stability ekosystému. Podoba klimaxového společenstva je určena především klimatickými a půdními (edafickými) podmínkami. Oproti tomu Gleasonovo pojetí není deterministické a upozorňuje na možnost vzniku alternativních klimaxových společenstev na daném místě či v daném regionu. Rovněž si více všímá velké různorodosti sukcesních sérií. Podle tohoto přístupu nemusí být sukcese čistě procesem poháněným mezidruhovými interakcemi a autogenní modifikací lokálních podmínek.

Primární sukcese a lidská činnost

Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a také Botanického ústavu AVČR v Třeboni, se svým americkým kolegou Lawrence K. Walkerem prozkoumali rozdíly mezi primární a sekundární sukcese, ve vztahu k míře počáteční disturbance. Použili k tomu dva typy disturbancí, které je důsledkem lidských aktivit - těžbu a orbu. Do svého výzkumu zahrnuli 73 studií primární sukcese na místech ovlivněných těžbou a 93 studií sekundární sukcese, která probíhala na polích ponechaných ladem, v různých biomech světa.

Autoři studie dospěli k závěru, že se šance na návrat původní vegetace se mezi jednotlivými biomy podstatně liší. Jak primární, tak i sekundární sukcese dospěje k původní vegetaci pravděpodobněji v biomech chladnějšího klimatu, než v teplých oblastech světa, a pro primární sukcese také pravděpodobněji ve vlhkém, nežli v suchém prostředí. V případě primárních sukcesí s větší pravděpodobností dochází k nárůstu druhového bohatství a také je nižší šance, že sukcesi ovlivní invazní druhy, nežli u sekundárních sukcesí.

Sukcese na výsypkách po těžbě

Hlavním pilířem naší energetiky jsou stále tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí. Naprostá většina této strategické suroviny je dobývána povrchově, lomovým způsobem. Těžební společnosti jsou k němu vedeny především ekonomickými důvody. Mocné vrstvy zemin, jež v dávné minulosti překryly hnědouhelné sloje, musí být odtěženy a někde jinde uloženy. Vznikají tak rozsáhlé plochy krajinných novotvarů - výsypek. Po vytěžení zásob uhlí se materiál z nově skrývaného nadloží ukládá do vnitřních výsypek. Tento prostor však svou kapacitou ani zdaleka nestačí, a tak musí být značná část tohoto materiálu uložena mimo vlastní těžební pole na vnější výsypky, převyšující rostlý terén o desítky až stovky metrů. V krajině narušené povrchovou těžbou je většina funkcí utlumena.

Výsypky a ostatní plochy devastované v souvislosti s povrchovou těžbou výsypek jsou již nedlouho po svém vzniku osídlovány živými organismy. Jde o počátek ekologické sukcese, v tomto případě primární, protože v substrátu pocházejícím z nadloží hnědouhelných slojí nejsou přítomny žádné formy života. Společenstva organismů jsou zprvu velmi jednoduchá, což je charakteristický znak všech pionýrských sukcesních stadií ekosystémů. Jejich součástí jsou jednak běžné druhy tolerující široké rozmezí podmínek prostředí, jednak druhy úzce specializované právě na tato extrémní stanoviště. Linduška úhorní je původem stepní až polopouštní pták. V České republice žije především v severozápadních Čechách a zde na výsypkách nedlouho po nasypání, které poušť či polopoušť připomínají.

Čtěte také: Primární emise akcií detailně

Řada studií prokázala, že se stárnutím výsypky a rozvojem vegetačního krytu se zvyšuje počet druhů. Obecně lze proklamovat, že lesnická rekultivace je významným akceleračním faktorem v žádoucím vývoji směrem k lesu. Značný význam pro obratlovce na výsypkách mají mělká, tzv. „nebeská jezírka“, tvořící se v terénních depresích vznikajících při sypání velkozakladači. Většinou bývají dotována jen srážkovou vodou. Poměrně rychle bývají osídlována vodními organismy včetně mokřadní vegetace. Běžně tu nacházíme ropuchu zelenou, kuňku obecnou, skokana skřehotavého. Nechybí ani blatnice skvrnitá, ropucha obecná, čolek obecný a čolek velký.

Možnosti obnovy krajiny pomocí sukcese

Mezi hlavními motivy rekultivace konkrétního území by mělo být jeho plnohodnotné zapojení do okolní krajiny. V současné době naprostá většina biologických rekultivací probíhá formou řízené sukcese. Ve všech jmenovaných případech se samozřejmě uplatňuje ekologická sukcese, která je však manipulována směrem k cílenému stavu. Zdravá krajina však neobsahuje jen produkční, případně rekreační plochy. Její přirozenou součástí jsou přírodní stanoviště vysoké biologické kvality. Ta mají velký význam jak z hlediska ekologického, tak estetického.

Dosavadní výsledky jednoznačně potvrzují, že přirozená sukcese je využitelná jako rovnocenná forma obnovy devastované krajiny po povrchové těžbě. Touto cestou vznikají ekosystémy zajímavé jak z hlediska ochrany přírody, tak atraktivity pro návštěvníky. Jako doplněk ploch rekultivovaných tradičními postupy mohou jednoznačně přispět k větší ekologické stabilitě posttěžební krajiny.

Čtěte také: Recyklace plastů

tags: #primarni #ekologicka #sukcese #definice

Oblíbené příspěvky:

• Podpora třídění odpadu v Tišnově
• Princip fungování intenzimetru IT-65
• Udržitelné řešení pro budoucnost
• Prevence majetkové kriminality
• Udržitelná budoucnost Dánska