Primat VŠB EKF: Regionální a environmentální ekonomie

Dostává se k Vám sborník příspěvků z XI. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách, které se konalo v Pavlově ve dnech 18. - 20. června.

Sborník příspěvků XI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Pavlov 18. ­ 20. 6.

Regionální disparity

Disparity jako fenomén jsou velmi frekventovaným pojmem posledního desetiletí. Spolu s vývojem objektů a jejich částí dochází k vývoji jejich disparit. Podle slovníku cizích slov jde o nerovnost či rozdílnost. Disparita je rozdílnost, resp. nerovnoměrnost vývoje.

Ale jakou normu zvolit? Autor zamítá normu identičnosti. Musíme říci, podle jaké jednotky míry či podle jakého ukazatele rovnost posuzovat. O jakou rovnost se bude jednat? Disparity dle K. Handwörterbuch, 1995, str. 1985; Leser, 1993, str.

Regionální disparity jsou vzdálenosti mezi regiony v abstraktním metrickém prostoru. Implicitní referenci zvolit? Společenství? Disparita je rozdílnost, resp. nerovnoměrnost vývoje. podmínkách. multidimenziální přístup k jeho zkoumání. pohled na vývoj společenských objektů.

Čtěte také: Environmentální hrozby pro primáty

Převažující dimenze ­ ekonomické dimenze ­ rozšířit zkoumání na další dimenze, tj. sociálně-prostorové apod. (Gajdoš, Pašiak 2006). metod a technik výzkumu. vybraných výzkumů v oblasti regionální problematiky. v regionálním rozvoji. prostorového kontextu a hierarchických vazeb.

Politicky určeným regionům v daném státě anebo v rámci kohezní politiky EU. budoucího využití výsledků měření regionálních disparit v regionálním, příp. managementu. převážně jako negativní jev a je zaměřen na snižování regionálních disparit. ukazuje, že tento přístup má nejasné dopady a výsledky. přijmout přístup založený na zvyšování tzv. difuzi pozitivních efektů jako hlavní nástroj zmírňování regionálních disparit.

Následek zcela jiné pojetí měření regionálních disparit. v encyklopediích a slovnících cizích slov celá řada. Handwörterbuch, 1995, str. 1985; Leser, 1993, str. hospodářských rozvojových možnostech.

Koheze (soudržnosti) a nedostatek koheze je měřen velikostí disparit. tím i odpověď na základní otázku politiky: zlepšila se koheze nebo zhoršila? regionech. Koheze se zlepšuje při snížení disparit. Tomu se obecně říká konvergence. tehdy, když disparity narůstají. územní celky (např. zmiňován. existují a vyplývají z různých příčin.

Na změnu struktury a chování. ostatních zkoumaných subjektů a také např. způsob jejich dalšího přímého využití. např. jednání, k reakci na vzniklou, resp. Např. územní disparity analyzovány a vyhodnocovány. tvorbu regionálních strategií a programů, může také jít např. subjektů je neostrá, že způsoby užití získaných poznatků se mohou překrývat.

Čtěte také: Ekologické aktuality

Analyzováno několik hledisek pro identifikaci, hodnocení, resp. dopady regionálních disparit, která jsou považována za základní atributy disparit.

Měnící se význam faktorů v rozvoji regionálních ekonomik

Předložený příspěvek se zabývá měnícím se významem tzv. faktorů v rozvoji regionálních ekonomik. měkkých a tvrdých (lokalizačních) faktorů. development factors. factors in the first part of the contribution. definition of the soft factors. konkurenceschopnosti regionů.

Klasické tvrdé lokalizační faktory jako např. dobře vzdělaných pracovních sil se stávají stále více ubikvitními, tj. (jako ,,pull-faktor"). regionální ekonomiky naopak nabývají na relativním významu tzv. (Maskell, Malmberg, 1999). rozvoje z různých důvodů dosud reflektovány málo až popř. souvislosti s přechodem některých regionálních ekonomik od tzv. podílem terciérních a kvartérních aktivit (Rumpel, 2002). jejich schopnost kreativně generovat inovace.

Nabídky vysoce kvalitních parametrů měkkých faktorů. odpovídající kvalitu životního prostředí, bydlení, kultury, sportu, vzdělávání aj. v němž mají působit nebo již působí. uvést i další, komplementární příčiny. náklady klíčovou roli a regionální produkce (např. průmyslu atd.) byla značně závislá na dostupnosti surovin. statický přístup a důraz na optimalizaci transakčních nákladů (např. zemědělství) a sekundérem (průmyslová výroba).

Vysvětlení. (Bathelt, Glücker, 2002). zvýraznila s nástupem ,,nových" kreativních odvětví jako např. založených na vysoce kreativních pracovních silách (viz např. S tím souvisí vzestup významu tzv. ekonomiky, ve které hrají měkké faktory klíčovou roli (Florida, 2002, Musterd et al., 2007). prostorového rozložení socioekonomických aktivit stále velmi důležité. firem, a to především v rámci tzv. endogenně orientovaného regionálního rozvoje (viz např. Ježek, 2007). regionu.

Čtěte také: Ekologie primátů a hospodářství

Konkurenceschopnost podniků (Mayer-Stamer, 1999). vzájemně komplementární. omezí jen na toto konstatování (viz např. Revilla Diez, Schätzl, 2006). ,,měkký". regionální rozvoj a proto považují např. lokalizačními faktory, neboť není možná exaktně stanovit jejich vzájemný poměr. a interakcích (Voß, 2004). podle jejich vlivu. jsou determinovány tržními silami nebo přímými intervencemi trhu. měřitelný (,,invisible impact") dopad na ekonomické výstupy tj.

Tvrdé lokalizační faktory. Měkké podnikatelské lokalizační faktory. Měkké individuální lokalizační faktory. aktivity podniků. zdroji v regionu. které jsou dále podrobovány hlubšímu výzkumu. S pojmem metafaktory se setkáváme také u Grabowa (2005). izolovaně, nýbrž jako komplex provázaných faktorů. ztrát. První skupinou jsou měkké faktory, jejichž důležitost je vnímána jako vysoká. studie, které dle našeho názoru patří k nejzajímavějším pracím na toto téma. lokalizačních faktorů v rovině empirie. nejobsáhlejší studii na téma měkkých lokalizačních faktorů vůbec. rozhodování cca 2000 firem na území celého Německa.

Nejmenším městem byl Schweinfurt 54 tis. obyvateli a největším Berlin s 3,6 mil. podnicích. faktorům v kontextu kvality života ve městech či regionech. jako např. skupinami. kdy např. diferencovaný přístup (např. Podle funkce podniku (např. centrála vs. města (např. základních skupin tj. zejména průmyslovými podniky. Avšak v některých odvětvích terciéru jako např. vývoj, kultura, umění, sport, reklama byl hodnocen naopak tomu jako nedůležitý. lokalizačním rozhodování byl hodnocen jako spíše druhořadý. rozhodnutí ať v pozitivním, či negativním smyslu.

Služeb, především pak u bank, vydavatelství aj. úrovně hodnocení odvětví výroby kancelářských a IT-produktů. jako pull-faktor například u podnikových centrál a u výše jmenovaných odvětví. podniků působících v lokalitě relativně krátce. města a kulturní nabídka. rozdílu velikosti a podílu kvalifikovaného personálu) jako velmi důležité. ohledně tohoto faktoru u respondentů z malých měst vyšší spokojenost. šetření v úzkém vztahu s faktorem volnočasových aktivit a kvalitou životního prostředí.

Lokalizačním rozhodování jako kvalita bydlení. vysokém symbolickém významu. službami a průmyslem. zařízení. aktivitami. Zároveň existují výrazné rozdíly ve spokojenosti. Tento faktor patří spíše k nedůležitým. preferenci mezi zaměstnanci v průmyslu a službách jako je tomu u faktoru atraktivity. se ukázalo, že význam mu připisují někteří jak v průmyslu, tak ve službách. jsou krátce v lokalitě, připisují nadprůměrný význam regionálním kvalitám. kultura/umění/sport.

Hudební a umělecká scéna, kina, restaurace, events). studie zaměřené na aktéry realizující své aktivity v oblasti tzv. services"). 2001). (2000 cit. v Helbrecht, 2001 str. hovoří o klíčovém myšlenkovém prostoru (,,Denkraum"; Helbrecht, 2004). o individuální kvalitativní interview (v Mnichově jich bylo realizováno padesát dva). Standart" nebo ,,Look and feel"). uvedených lokalizačních faktorů. lokalizačního faktoru byla hodnocena ze 77 % jako důležitá. se v percepci respondentů umístila atmosféra místa (Helbrecht, 2001, str. význam, věnována potřebná pozornost.

Představují zásadní element udržitelné konkurenceschopnosti regionu (viz např. Thießen, 2005). kreativní odvětví jako reklama, design atd.). omezené kooperace. pro získávání osobních kontaktů (viz srovnej např.

Konkurenceschopnost České republiky a jejích regionů

Článek se zabývá konkurenceschopností České republiky a jejích regionů. infrastruktura, cestovní ruch). Stručně jsou uvedeny hlavní regionální disparity. regionů. ekonomických subjektů. regionů a obcí. moderní struktura ekonomiky, např. rozvoje, tj. rozvoj. vývoje. rozvoje regionů. v daném regionu vyprodukovány.

Tab. č. výkonnosti byl ve srovnání s ČR téměř dvojnásobný. pokračovat i v dalším období. do Prahy. právě Prahou, dnes naopak z dynamiky Prahy profituje. HDP v těsném závěsu za Prahou. Dynamika většiny ostatních regionů úzce koreluje s ČR. regionů. Královéhradecký. Nejnižší a dlouhodobě se zhoršující dynamiku vykazují kraje Karlovarský a Ústecký. sledovaném období, které je v případě Ústecka a Karlovarska záporné. zakončena. regionech.

Doprovázeným negativními trendy v oblasti zaměstnanosti. vysoce překračuje celorepublikový průměr. Tab. č. jednotlivých krajích oproti celorepublikovému průměru. republikové úrovni. svém důsledku ústí do změn postavení některých krajů. jedná o regiony, jejichž výkonnostní schopnost se dlouhodobě zlepšuje, tj. mezi výkonem regionu a národní výk...

tags: #primat #vsb #ekf #regionalni #a #environmentalni

Oblíbené příspěvky:

• Krajinná ekologie v kostce
• Tipy pro dokonalý relax v přírodě
• Nové kontejnery na textil ve Zlíně
• Recenze košů Trento
• Zapojení veřejnosti do výzkumu