Levhart mandžuský v přírodě Primorského kraje

Levhart mandžuský, známý také jako levhart amurský nebo levhart skvrnitý mandžuský (Panthera pardus orientalis nebo Panthera pardus amurensis), je kriticky ohrožený poddruh levharta skvrnitého. Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě.

Od ostatních osmi poddruhů levharta skvrnitého se liší především světlejší barvou a delší srstí přibližně 25 mm dlouhou v létě a až 70 mm v zimě. Má šedé oči a dlouhý hustý ocas o délce 60-97 cm. Celková velikost jde spíše proti Bergmannovu pravidlu a je tak v porovnání s ostatními levharty průměrná či mírně podprůměrná. Délka včetně ocasu dosahuje 190-226 cm a výška kohoutku 50-75 cm.

Je to nejseverněji žijící poddruh levharta. Žije v oblasti, kde zimy dosahují silně záporných teplot. Jeho přirozeným biotopem jsou člověkem nedotčené listnaté a smíšené husté lesy, kde je dostatek kopytníků a jelenů.

Původně byl široce rozšířen v nejjižnějších částech ruského Dálného východu (zhruba po 45° s.š.), v severovýchodní Číně a na Korejském poloostrově. Na většině tohoto území byl již vyhuben. Levhart mandžuský je převážně noční živočich, velmi opatrný a těžko pozorovatelný.

Park „Země leoparda“ je domovem většiny divoké populace levharta mandžuského a také velké skupiny tygra ussurijského. V roce 2021 bylo v tomto národním parku zaznamenáno asi 100 levhartů a 31 tygrů.

Čtěte také: Pardubický kraj: Tipy na víkendový výlet

Březost samic trvá 90-105 dní. Mají většinou 1-4 mláďata, přičemž obvyklý počet jsou 2. Mladí jedinci zůstávají s matkami zhruba do 2 let věku. Samice poprvé zabřeznou ve 3-4 letech. Velkým problémem miniaturní populace tohoto levharta je vzájemné křížení, které vede k degeneraci a k úmrtí mláďat. Přežití levhartů mandžuských v současnosti doslova visí na vlásku.

Může za to úbytek přirozené kořisti v důsledku kácení lesů, nelegální lov, lesní požáry, lidské „rozvojové“ stavební projekty a příbuzenské křížení.

Ochrana levharta mandžuského

Ruské a západní ochranářské skupiny utvořily organizaci s názvem Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se má pokusit levharty a tygry ussurijské, kteří jsou rovněž ohroženi, zachránit. Cílem je zajistit existenci dvou životaschopných populací levhartů.

Jelikož volně žijící populace je zoufale malá a je zde velké nebezpečí příbuzenského křížení, musí se část populace doplnit ze zoologických zahrad a speciálních reintrodukčních center.

Zvýšením nadějí pro tyto šelmy je zřízení rozsáhlého parku jménem „Země leoparda“, jehož vytvoření schválila ruská vláda v dubnu 2012. V roce 2022 měl rozlohu 4 710 km². Ruské úřady zavedly i další ochranářské opatření. Levhartům je dovoleno zabíjet domácí zvířata s tím, že zemědělcům za to bude poskytnuta kompenzace státem podporovanou pojišťovnou, ovšem jen za předpokladu že predátora nezabijí.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V květnu 2023 byl v pohoří Sichote-Aliň úspěšně zahájen projekt reintrodukce leoparda. Snahou o záchranu levharta mandžuského se zabývá i WWF.

Chov v zoologických zahradách

Tento poddruh levharta byl v srpnu 2019 chován přibližně v pěti desítkách evropských zoo. Zoo Praha, která patří mezi světově významné chovatele tohoto levharta, je tento poddruh chován s přestávkami od počátku 60. let 20. století. Soustavnější chov se datuje od roku 1992.

Vzhledem k nízkému počtu zvířat se jen obtížně daří sestavovat nepříbuzné chovné páry. Ústecká zoologická zahrada se k chovu tohoto vzácného druhu dostala v roce 2002, kdy sem byl přemístěn pár levhartů mandžuských z pražské zoologické zahrady postižené ničivými povodněmi.

Ústecká ZOO se tak zařadila mezi necelou desítku zahrad na světě, kde se odchovy levharta mandžuského daří.

Zvířata Přímořského kraje

Přímořské území je domovem sedmi druhů artiodaktylů: wapiti, goral amurský, divoký jelen sika, srnec, jelen pižmový, los a divočák. Nejvzácnější z nich...

Čtěte také: Životní prostředí Libereckého kraje

Fauna. Přímořský kraj je domovem 82 druhů savců, včetně: tygra, leoparda, jelena sika, gorala, wapiti, jelena pižma, srnce, mývala, sobola, kočky ussurijské, lišky, vydry, lasice, rosomáka, veverky, veverky, veverky, zajíce a mnoha dalších.

Nafotit levhartici s uloveným paviánem byla tedy opravdová výzva, ale v duchu jsem samici ukrytou za hradbou listí musel přemlouvat, aby svou kořist konečně přesunula na nižší větve. Za nějakou dobu začala skutečně sestupovat, a to právě na větev, která byla přímo přede mnou. Měl jsem tak krátkou příležitost udělat několik snímků levharta s paviánem v tlamě. Po několika krocích si však samice vše rozmyslela a zkusila se i s kořistí dostat opět výš. Při přeskakování z větve na větev jí pak pavián bohužel vypadl z tlamy a jeho tělo dopadlo do hlubokého, vyschlého koryta řeky.

tags: #levharti #v #přírodě #Primorský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet stability obce Křenovice
• Zlepšení ovzduší v ČR
• Recenze koše Brabantia NewIcon
• Spolehlivé vyklízení garáží v Lhenicích
• Recenze elektrického kompostéru