Příroda a krajina České republiky: Statistiky a charakteristiky

Krajinný ráz je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, daný přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik.

Krajinný ráz úzce souvisí s typem krajiny.

Přírodní charakteristika krajinného rázu vychází z primární, tj. přírodní krajinné struktury a zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami daného území.

Kulturní charakteristika krajinného rázu vychází ze sekundární krajinné struktury, především ze současného způsobu využívání krajiny člověkem, tedy aktuálního land use/land cover. Zohledňuje také historické krajinné struktury, tj.

Nedílnou součástí krajinného rázu je rovněž estetická stránka krajiny, která je vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Hodnocení krajinného rázu je stejně jako typologii krajiny možné provádět v různém měřítku a na různých hierarchických úrovních.

Za tím účelem se vymezují oblasti krajinného rázu (rozsáhlá území charakteristického krajinného rázu, např. tvůrčí (tvorba nové krajiny nebo dotváření krajiny silně narušené předchozí činností člověka).

Poslední, tvůrčí forma hodnocení a ochrany krajinného rázu má úzkou souvislost s tzv. cílovou charakteristikou krajiny, jak ji definuje Evropská úmluva o krajině (2000), která přepokládá participativní přístup, tj.

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je krajinný ráz „chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu“.

Dále je konstatováno, že „zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině“.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Pro hodnocení krajinného rázu bylo zpracováno více metodik, které vesměs vycházejí z jeho definice a příslušného zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

V případě popisu a hodnocení krajinného rázu modelových území zaniklých krajin se jedná o preventivní hodnocení rozsáhlejších území, pro něž je možné použít metodiku autorů Bukáčka a Matějky.

Modelová území zde představují charakteristické krajinné celky, které se vyznačují svébytným krajinným rázem.

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky.

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů.

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů.

Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území.

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit.

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny.

Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů.

tags: #priroda #a #krajina #ceske #republiky #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Česká legislativa pro ekologii a BOZP
• Hybridní vozidla a životní prostředí
• Rozdíly mezi loukou a polem
• Vše, co potřebujete vědět o bambuckém másle
• Trendy v designu košů