Znečištění povrchových a podzemních vod: Příčiny a důsledky

Pitná voda je nezbytná pro život a má význam pro správnou hydrataci organismu. Spolu s ní jsou doplňovány rozpuštěné minerální látky, vápník, hořčík, fluoridy, jod a další prvky, které se z vody v mnoha případech vstřebávají lépe než z potravy. Doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí. Proto si musíme dávat pozor, co pijeme.

Příčiny znečištění vody

Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby. Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, ale i odpad z domácností a továren. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.

Havarijní znečištění

Havarijní znečištění je únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody a chemické látky.

Znečištění podzemních vod

Velmi nebezpečné je znečišťování podzemních vod, které má velmi dlouhodobé následky. Dochází k němu zejména při přehnojování polí a při ropných haváriích. Znečištění podzemní vody je každá významná změna její jakosti, většinou způsobená člověkem (antropogenní znečištění). Někdy se jako znečištění označuje takový stav vody, kdy změna složení nebo vlastností způsobí překročení limitů platných právních předpisů.

Specifické znečišťující látky

Povrchovou vodu znečišťují různé průmyslové odpadní vody, látky vyplavené z polí i nečistoty z dopravy. Jedovaté látky ničí život ve vodě a narušují, až znemožňují samočisticí procesy ve vodě.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

• Detergenty - Jedná se o čistící a mycí prostředky, které obsahují tzv. tenzidy, tedy povrchově aktivní látky, které zabraňují výměně plynů a jsou jedovaté.
• Polychlorované bifenyly - Tyto látky jsou součástí mazadel, nátěrových hmot a hydraulických kapalin. Jedná se o toxické a karcinogenní látky, které se hromadí v tukové tkáni.
• Těžké kovy - Kovy se do vodních toků dostávají z odpadů a imisí.

Mechanické znečištění

Splavování zbytků hnojiv z polí vede k přemnožení řas a vodní hladina jimi zarůstá. Tím se znemožní výměna plynů mezi vodou a ovzduším. Přitom ve vodě ubývá kyslík, protože se spotřebovává na hnilobné procesy. Voda se stává mrtvou.

Historické havárie

Česká inspekce životního prostředí eviduje řadu havárií, které způsobily znečištění povrchových a podzemních vod:

• 1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava, způsobil rozsáhlou otravu ryb.
• 1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody, vedl k úhynu ryb.
• 1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, zjištěna vysoká koncentrace kyanidů.
• 1969: Únik melasy do řeky Chrudimky a Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, způsobil úhyn ryb.
• 1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová.
• 1970: Únik Dubacidu do Rakovnického potoka z n. p. Rakona Rakovník, způsobil rozsáhlou pěnivost.
• 1972: Únik mazutu v Mariánských Lázních, kontaminace místního potoka.
• 1972: Kontaminace studní naftou v obci Mlékojedy.
• 1972: Únik močůvky do Vlčického a Pilníkovského potoka a Labe, způsobil úhyn ryb.
• 1972: Únik fungicidu Dithane do řeky Osoblahy, způsobil úhyn ryb.
• 1972: Únik kyseliny chlorovodíkové do kanalizace v Ústí nad Labem.
• 1973: Znečištění řeky Ohře vlivem nevhodné manipulace s odpady z výroby akrylátových disperzí v Chemických závodech Sokolov.
• 1973: Únik mořírenských kalů s obsahem kyanidů do řeky Ostravice z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek.
• 1975: Únik čpavku z Jatek Jeseník do řeky Bělé, způsobil úhyn ryb.
• 1975: Únik motorové nafty z železniční cisterny do rybníka Jordán v Táboře.
• 1975: Únik nafty do Martinického potoka u obce Lukavec.
• 1975: Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka v Podhájí, způsobil úhyn ryb.
• 1976: Úplný úhyn ryb v úseku pod Táborem v důsledku kyslíkového deficitu způsobeného vypouštěním nečištěných odpadních vod.
• 1976: Únik alkalicko kyanidové lázně do Odolenovického potoka a Jizery z n. p. Šroubárna Turnov, způsobil úhyn ryb.
• 1978: Únik fenolu do Vltavy ze Spolany Neratovice, způsobil úhyn ryb a pachovou kalamitu.
• 1979: Únik leteckého petroleje do potoka Senice a Vsetínské Bečvy u Ústí u Vsetína.
• 1979: Únik mědící kyanidové lázně do řeky Bečvy z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm, způsobil úhyn ryb.
• 1980: Největší ropná havárie z ropovodu na území ČR u obce Bartoušov, únik 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy.
• 1980: Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s obsahem kyanidů a mědi do Červeného potoka a Litavky z n. p. ALBA Hořovice, způsobil úhyn ryb.
• 1981: Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s obsahem kyanidů a zinku do řeky Ohře z n. p. Šroubárna Žatec, způsobil úhyn ryb.
• 1982: Únik leteckého petroleje do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka) při dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně.
• 1982: Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice, únik popílku do Labe.
• 1982: Znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami z netěsné podzemní nádrže na LTO u francouzského velvyslanectví.
• 1982: Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky v důsledku destrukce dřevěné uskladňovací nádrže.
• 1982: Únik mědící lázně do Jizery z n. p. AZNP Mladá Boleslav, způsobil otravu ryb.
• 1983: Znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami z n. p. LIRA Horní Planá.

Zdravotní rizika spojená s pitnou vodou

Pitná voda může být kontaminována mikrobiologicky i chemicky. Znečištění zdroje může mít na svědomí člověk (antropogenní znečištění - dusičnany, pesticidní látky, olovo ad.), ale i geologické podloží (přírodní výskyt - arzen, fluoridy, železo, mangan ad.).

• Mikrobiologická rizika: Způsobují infekční onemocnění (např. salmonelózy, úplavice, průjmy).
• Chemická rizika: Zahrnují dusičnany, dusitany, olovo, arzen, vedlejší produkty dezinfekce (THM), pesticidní látky, železo a mangan.
• Radiologická rizika: Nejčastěji způsobené přírodním radioaktivním plynem radonem.

Globální příčiny znečištění vody

• Zemědělství: Hnojiva, pesticidy a živočišný odpad kontaminují vodní cesty.
• Kanalizace a odpadní vody: Většina světových odpadních vod se vrací do životního prostředí bez čištění.
• Znečištění ropou: Úniky tankerů a pozemní zdroje přispívají k znečištění moří.
• Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad přetrvává v životním prostředí po tisíce let.

Důsledky znečištění vody

Důsledky znečištění vody jsou velmi závažné jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví. Vodní živočichové mohou onemocnět nebo uhynout a celé ekosystémy mohou být poškozeny. Znečištěná voda může také kontaminovat podzemní vody a zemědělské plodiny, čímž ohrožuje lidské zdraví. Čištění znečištěné vody trvá dlouho a vyžaduje značné finanční prostředky.

• Lidské zdraví: Znečištěná voda způsobuje nemoci jako cholera, giardia a tyfus.
• Životní prostředí: Eutrofizace a chemická kontaminace narušují vodní ekosystémy.

Prevence znečištění vody

S její ochranou by měl ale začít především každý sám u sebe:

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

• Vlhčené ubrousky, hygienické potřeby a jiné materiály nepatří do záchodové mísy.
• Lehkomyslná likvidace olejů, tuků, barev, ředidel a jiných chemikálií může způsobit rozsáhlé škody.
• Omezte používání chemikálií na trávnících a zahradách.

Kontrola kvality vody ve studních

Zatímco kvalita pitné vody ve vodovodním řadu je pravidelně kontrolována a upravována, kvalitu vody ve vaší studni musíte pro své vlastní dobro kontrolovat sami. V případě využívání studny lze doporučit analýzu základního chemického rozboru cca 1x ročně, a to v rozsahu: bakteriologický rozbor, Fe, Mn, pH, CHSK-Mn, Ca, Mg, dusičnany, dusitany, As, pH, chloridy a sírany.

Plošné znečištění povrchových vod

Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele, jako je dusík, případně vybrané pesticidy, představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod.

Z hlediska typů plošného znečištění představují jeho nejvýznamnější vstupy zdroje ze zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy), následované vstupy z atmosférické depozice (polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy aj.), nakonec to jsou vstupy látek přirozeného původu (opět dusík a fosfor a navíc kovy).

Závěr

Z tohoto tématu jsme se naučili, že voda je životně důležitý a omezený zdroj, který je nutné chránit. Uvědomili jsme si, že velká část znečištění vody je způsobena lidským chováním a že jej lze omezit zodpovědnějšími rozhodnutími. Respekt k přírodě, opatrné používání chemických látek a dodržování předpisů na ochranu vody jsou nezbytné pro zajištění zdravější budoucnosti pro všechny.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #povrchovych #a #podzemnich #vod #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Nejčastější příčiny požárů v přírodě
• Komplexní pohled na odpady
• Komunální Odpad - Identifikace
• Zavedení zálohového systému v ČR
• Environmentální vzdělávání dětí