Bezpečnost při rozdělávání ohně v přírodě

04.03.2026

V létě se mnoho lidí vydává na různé výlety, pobývá na chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů. I přitom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí.

Výběr vhodného místa pro ohniště

Při rozdělávání ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech!

Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí) nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (minimálně 100 m), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů.

Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí - např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod.

Bezpečné rozdělávání a udržování ohně

K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byla polena poskládána do stabilní pyramidy (pomohou např.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole.

Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě.

Propanbutanové vařiče, lampy atp. jsou velmi nebezpečné, zvýšenou pozornost je třeba věnovat výměně plynových lahví (v místnosti či v okolí nesmí být otevřený oheň), nebezpečné jsou i benzinové vařiče a letlampy, zejména pokud nejsou dostatečně těsné a tlakový rozehřátý benzin a jeho páry začnou unikat. Pozor aby nebyly na propanbutanové lahve připojeny spotřebiče určené pro zemní plyn.

Používáme-li svíčky k osvětlení v budově nebo v přírodě (například při noční hře), dbáme opatrnosti jako při zacházení s otevřeným ohněm. Rozdělávání ohně a používání sirek dětmi je možné pouze pod dohledem odpovědné osoby či za přesně vymezených podmínek (např.

V poslední době je velmi oblíbená zábavná pyrotechnika. Kromě obliby u dětí je často používána na vnější efekt v rámci programu, táborových her atp. Je třeba si uvědomit požární nebezpečí, které z jejího užívání plyne, ale i nebezpečí úrazu při nevhodné manipulaci.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Zákaz manipulace dětí s elektrickými zařízeními, pozor na poškozené zásuvky, vypínače, spotřebiče. Nepouštíme draky v blízkosti elektrického vedení (tzn. vzdálenost od elektrického vedení by měla být pro jistotu dvojnásobná nežli kolik máme na cívce provázku). Nedotýkáme se postiženého elektrickým proudem, není-li vyproštěn z elektrického okruhu, vždy nejprve vypneme proud.

Všechna elektrická zařízení včetně rozvodů, přívodních a prodlužovacích šňůr atp.

Byť se zdá, že jsou vařiče bezpečné, tak i zde musíme dávat pozor. Ideální místo je na nehořlavém podloží, blízko u vodního zdroje. Vždy si odstraňte z dosahu trávu, listí, no, prostě vše co hoří. Podívejte se jaké je podloží, pokud je tam hrabanka nebo kořeny či mech, tak jděte raději hledat jiné místo. Mějte po ruce záložní plán na uhašení. Vhkou hlínu nebo dostatek vody po ruce. Příprava na hašení je velice důležitá.

Pokud děláte velký oheň a budete u něj několik hodin, tak počítejte s tím, že na uhašení budete potřebovat i několik litrů vody. Nestačí ho jen počůrat. Dobré je uhasit vše žhavé, polejt i okolní kameny, ty bývají také žhavé. Popel s vodou promíchat a když bude vše studené, abyste v tom udrželi ruce, tak vše rozházejte po okolí. Zároveň se ujistítě, že nic není žhavé.

U dřívkáče stačí pár minut počkat, díky dobrému spalování vše uvnitř shoří. Kolikrát zbyde jen hrsta popela. Na hašení je dřívkáč lepší.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Uhašení ohniště

Vaše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte - ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné.

Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště.

Po ukončení otevřený oheň (táborák) dokonale uhasíme zalitím vodou. Pozor: zemí zasypané žhavé uhlíky mohou s nedostatkem vzduchu doutnat i několik dnů a pak prodoutnat na povrch a být rozdmýchány větrem v požár! Po dokonalém uhašení ohniště dokonale zahladíme (pokud není stále).

Co se smí a nesmí pálit

V otevřeném ohni (ale i v kamnech) lze spalovat pouze obvyklá přírodní paliva (dřevo, uhlí, brikety, slámu, seno, papír apod.). Nikdy nepálíme plasty, gumu (např. pneumatiky) atp., neboť při nízkých teplotách spalování vzniká řada toxických sloučenin ohrožujících zdraví a životní prostředí. Nikdy nepálíme hořlaviny I. a II. třídy, tlakové nádoby od sprejů, výbušniny (např.

Legislativa a pravidla

Při pořádání akce pro 200 a více osob je povinen organizátor projednat požární zabezpečení s územně příslušným hasičským záchranným sborem. Oheň se smí rozdělávat pouze na povolených místech (povoluje majitel pozemku, obecní úřad, příp. U ohně musí být vždy přítomen plnoletý vedoucí, bez jeho účasti je možno rozdělávat oheň pouze s jeho vědomím a souhlasem, a to na místech osvědčených, bezpečných a k tomu určených.

Ano, je to tak, platí zákon rozdělávání ohně a kouření všude. Až teda na pár mist, která jsou na rozdělávání ohně přisbůsobená, ale těch moc není. Tenhle zákaz tady byl, je a bude dál. I přes to je zde silná základna trempů, zálesáků a dalších lesních stvoření, kteří si to bez praskání ohně neumí představit. Je zde hodně míst, kde jsou tábořiště a ohniště desítky let. A jsou tam proto, že jsou tolerovány. Otevřený oheň je třeba cigareta, zapalovač nebo vařič. Takže pozor na to.

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, znění p.p. zakazuje tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody v národních parcích § 16, chráněných krajinných oblastech § 26 a národních přírodních rezervacích § 29. Místa k rozdělání ohně vyhrazují dle § 78/2 správy těchto oblastí (definované dle § 78/1 vyhláškou min. ŽP) opatřením obecné povahy (ve smyslu § 171 a násl. správního řádu).

Vždy nutno zohlednit konkrétní podmínky (např. extrémní sucha, zákaz rozdělávání ohňů, blízkost lesa viz dále, stohu, dozrávají obilí, suchá tráva - min. vzdál. 100 m apod.) Počítejte s určením odpovědné osoby, popisem zajištění pořádku a úklidu a požární ochrany dle zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně, znění p.p.. (zejména § 17[1]), tj. zejména počínat si tak, aby nedocházelo ke vniku požáru, zajistit dostatečné hasící prostředky a stálý dohled dospělé osoby.

Hasiči doporučují akci předem konzultovat s místní hasičskou správou z důvodu předejití hlášení falešných požárů a prevence (odborná konzultace) přijatých opatření. Redpipi. V lese a 50 metrů od něj je dle § 20[1] zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, znění p.p. zakázáno rozdělávat ohně.

Výjimku může dle § 20/4 povolit vlastník, tj. soukromý či obec nebo obecní úřad s rozšířenou působností dle § 47/1a ve spojení s § 48/1f[2]. Někde vyhláškou výslovně zakazují rozdělání ohně ve veřejné zeleni. V Praze jsem takový zákaz nenašel, ale je pravděpodobné, že by takový oheň nebyl povolen.

Režim veřejných prostranství obec upravuje vyhláškou dle § 10[3] zákona 128/2000 Sb. o obcích, znění p.p. (případně analogicky zákona o Hl. městě Praze), jež zpravidla stanoví povinnost ohlásit a zaplatit nadstandardní užití veřejného prostranství (např. užití prostranství pro rozdělání ohně jako kulturní akce dle § 10b).

Otázky a odpovědi

Dotaz: je možné aby obec ve své rozhodovací činnosti došla k názoru, že obecně závaznou vyhláškou stanoví, že bude možné rozdělávat oheň v lese po předchozím zaplacení zvláštního poplatku na obecním úřadě?

Dotaz: Lze rozdělávat velkou (téměř 2 m vysokou) vatru při tzv. pálení čarodějnic na zahradě ve vzdálenosti 15 m od sousedního obytného domu? Odpověď: po právní stránce zde není překážka, ledaže máte čarodejnice 3x týdně a kouř je pravidelně zanášen k sousedům, (nadměrné obtěžování kouřem nad míru přiměřenou poměrům - § 127 OZ). Samozřejmě si počínáte tak, aby nedošlo ke vzniku požáru (z. o protipož.

Dotaz: Dobrý den,Je stanovena minimální vzdálenost pro rozdělávaní ohně ( pálení čarodějnic ) od soukromého pozemku kde se nachází rodinný dům. Popřípadě kde a na koho se mohu obrátit. Odpověď: To je praktický dotaz. Přesná hranice patrně není vymezena, ale lze se částečně orientovat dle následujícího. Příloha 8 vyhl. vzdálenost hořlavých materiálů ve směru hlavního sálání od krbu 8m a 2m v ostatních směrech. Krb je něco jiného než ohniště, takže ty 2 metry použitelné nejsou, ale těch 8m určitě ano (argumentace a minory ad maius).

Dotaz: dobrý den, chystáme pálení čarodějnic a máme problém stím že na předešlém míste nám to nechtějí povolit a starosta obce nám vzkázal že nám to povolí pouze v parku. Ja mam velké obavy o bezpečnost a zároveň i o stromy. V parku není vhodné místo kde tak velky oheň udělat. Odpověď: Oprávněné osoba může vyhradit místo pro rozdělání ohně třeba i v lese.

Dotaz: Dobrý den,zajímalo by mě, zda se může rozdělávat oheň (pálit čarodějnice) v blízkosti středotlaku plynu a v jaké vzdálenosti. Středotlak plynu na tomto místě je sveden pod potok. Na obou stranách potoka se tak nachází odvětrávací potrubí.

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz na pořádání ohně při májce. U nás v obci hasiči pořádají oheň v těsné blízkosti stánku s trafikou - cca 1-2 m, v blízkosti RD- cca 6-8 m, je to na veřejném prostranství těsně vedle hlavní silnice uprostřed obce v zástavbě. Pálí zde čerstvé osekané větve s jehličím, čerstvou kůru ze stromu a nevyschlá polena dřeva. Jiskry lítají po celém okolí. Je toto právně v pořádku? Odpověď: Z hlediska občansko právního - obtěžování emisemi nad míru - to bude o.k. - jednou za rok.

Právní předpisy

Vzhledem k tomu, že otevřený oheň ve venkovním prostředí je jednou z nejčastějších příčin vzniku požárů, stanoví právní předpisy řadu zákazů, omezení, povinností a s tím souvisejících preventivních opatření pro jeho rozdělávání a manipulaci s ním, a to jak z hlediska místa a času, tak z hlediska povětrnostních podmínek. Většina takových zákazů, povinností a opatření je zakotvena přímo v zákoně o požární ochraně či v zákonech sloužících k ochraně dotčených složek životního prostření (např. lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně ovzduší).

Každý kraj má v tomto směru svou vlastní úpravu, která je však v základních rysech (z logiky věci) shodná.

Podle zákona o požární ochraně dále platí, že ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár[5]. V tomto směru se jedná především o dohled rodičů nad dětmi v tom smyslu, aby děti např. při neopatrné hře se sirkami či zapalovačem nezaložily požár.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou pak povinny při spalování hořlavých látek na volném prostranství, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru[7]. Taková opatření spočívají např. až do jeho úplného uhašení ze strany k tomu způsobilých osob, připravenost alespoň minimálního množství hasebních prostředků pro případ nenadálého rozšíření ohně (např. s vodou), atd. a které mohou v případě potřeby vyhlásit svým nařízením pro své území i jednotlivé obce[9].

Zákon o požární ochraně k tomu dále stanoví, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny spalování hořlavých látek na volném prostranství, včetně přijatých opatření proti vzniku a šíření požáru, předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, kterém může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat[11].

Uvedené zákazy se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese[14].

Pokud jde o území, kde je rozdělávání ohně omezeno, platí, že s výjimkou k tomu vyhrazených míst je zakázáno rozdělávat ohně na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací[21] (ty se však na území okresu Kutná Hora nenacházejí).

Obecně je však zakázáno poškozování (národních) přírodních památek a na území přírodních rezervací rovněž provádění (poškozujících) činností, které mohou negativně ovlivňovat biologickou rozmanitost, strukturu a funkci ekosystému nebo nevratně poškozovat půdní povrch[23]. V případě jednotlivých přírodních objektů je třeba předně upozornit na to, že oheň nesmí poškodit dřeviny (stromy, keře) rostoucí mimo les, neboť ty jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením[24].

Zvlášť zakázáno je také poškozování památných stromů a provádění takových činností v jejich ochranném pásmu, které by je mohly poškodit[25]. Takovou činností by mohlo být právě rozdělávání a udržování otevřeného ohně. S rozděláváním ohně v přírodním prostředí souvisí i zákaz (plošného) vypalování porostu (trávy), který platí bez jakékoli výjimky, pokud jde o místo vypalování, pro fyzické osoby, právnické osoby i podnikající fyzické osoby, tj.

V topném období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. o požární prevenci[46]).

to, že právní předpisy (zejména zákon o ochraně ovzduší) v zájmu ochrany lidského zdraví a čistoty ovzduší výrazně regulují výčet materiálů a paliv, které lze v otevřených ohništích spalovat (druh paliva rovněž ovlivňuje způsob a rychlost hoření, což má vliv i na bezpečnost rozdělávání a užívání otevřeného ohně a nakládání s ním).

ve zdrojích znečišťování ovzduší, které nejsou palivy určenými výrobci jejích zařízení, je zakázáno[50]. o odpadech pak v této souvislosti stanoví, že odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší[51].

a právnické či podnikající fyzické osobě pokutu v řádech několika několik set tisíc korun českých. a k ukládání sankcí při zjištění jejich porušení či nedodržení.

Obecně je pak kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o pořádní ochraně předmětem státního požárního dozoru, který vykonává (s určitými výjimkami) u obcí, fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob hasičský záchranný sbor kraje, tj. pro území Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, a který spočívá i v ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a v kontrole plnění těchto opatření[55].

Pokud jde o výše popsaná pravidla pro nakládání s otevřeným ohněm a související protipožární opatření, je důležité, aby o nich měla v rámci předcházení vzniku požárům povědomí co nejširší veřejnost včetně dětí a mládeže.

Dodržování pravidel a ohleduplnost

Při přespávání v přírodě, ať už pod širým nebem nebo ve stanu, je důležité si uvědomit, že se nacházíte v prostředí, které si zaslouží úctu a ohleduplnost. Respektování přírodních zákonitostí i legislativních omezení není jen otázkou dodržování pravidel, ale především projevem slušnosti a zodpovědnosti vůči krajině i ostatním návštěvníkům.

Některé činnosti jsou zákonem výslovně zakázány, jiné jsou nepřípustné z etických či ekologických důvodů. Vyvarujte se jim nejen při nocování, ale i při běžném pohybu přírodou. Pomůžete tak zachovat krajinu v co nejpřirozenějším stavu i pro další generace.