Průzkumy ovzduší na Ostravsku: Výsledky a dopady

Kvalita ovzduší se v Moravskoslezském kraji opět zhoršila, a to kvůli zvýšenému výskytu prašného aerosolu, zejména v důsledku špatných rozptylových podmínek.

Podle informací z Krajského úřadu v celé oblasti Ostravska, Karvinska a Třinecka převyšovaly včera koncentrace polétavého prachu v ovzduší hodnoty 100 mikrogramů na m3, přičemž denní limit je 50 mikrogramů. Zlepšení předpokládají meteorologové ve druhé polovině týdne.

V případě zhoršeného ovzduší platí doporučení omezeného pobytu venku, větrat by se mělo jen krátce a intenzívně.

Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusejí přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především dýchacích cest a nemocí srdečně cévních. Snižují odolnost organismu, který pak snadněji podlehne virový m či bakteriálním infekcím.

Občané by měli být více ohleduplní ke svému okolí a zejména v těchto dnech využívat ekologická paliva (např. zemní plyn oproti tuhých palivům) ve svých domácích topeništích a při cestách přednostně využívat služeb městské hromadné dopravy. Podnikatelé a provozovatelé velkých zdrojů mohou ke zlepšení situace přispět tím, že optimalizují výrobu za účelem minimalizace vypouštění znečišťujících látek do ovzduší.

Čtěte také: Vědět více o průzkumech a terénní práci

Hodnocení kvality ovzduší v Evropě a v Česku

Pokud toužíte po skutečně čistém vzduchu, který by Světová zdravotnická organizace (WHO) hodnotila kladně, ve velkých českých městech jej nenajdete. Vyplývá to z údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která porovnávala kvalitu ovzduší v evropských metropolích.

Většina měřených lokací v Čechách a na Moravě byla hodnocena jako průměrná, ve Slezsku jako špatná. V porovnání se zbytkem Evropy na tom Česko nebylo nijak valně. Stále ale máme výrazně kvalitnější ovzduší než Polsko, které nejenže se může „chlubit“ nejznečištěnějším městem v celé EU, ale většina jeho měřených obcí dostala známku špatná a velmi špatná.

Údaje pocházejí z let 2019 a 2020 a týkají se toho, kolik jemných částic PM2,5 se průměrně v ovzduší měst za měřené období vyskytovalo. Čím větší koncentrace těchto částic ve vzduchu je, tím nižší je i jeho kvalita. A čím nižší kvalita ovzduší je, tím vzniká větší riziko pro lidské zdraví. Hovoří se v této souvislosti hlavně o ovlivňování plicního a kardiovaskulárního systému, v regionech, kde jsou dlouhodobě měřeny vysoké koncentrace, dokonce hrozí zkrácení délky života.

EEA se zaměřila, jak už bylo zmíněno, na částice PM2,5, které jsou nazývány jemnými, protože jsou malé (ale ne nejmenší, to jsou PM1 a PM 0,1). Známku dobrá dostala ta města, která měla průměrnou koncentraci PM2,5 pod 10 μg/m3, což je v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta mimochodem uvádí, že jakékoliv zvýšení o 10 μg/m3 snižuje předpokládanou dobu života u osob. Agentura hodnotila kvalitu ovzduší ve městech jako průměrnou, pokud jejich hodnoty PM2,5 byly mezi 10 a 15 μg/m3.

V rámci Evropy nejlépe dopadla Skandinávie, kde největší počet měst dostal dobrou známku. Pomyslným vítězem je obec Umea ve Švédsku, ta měla v posledních dvou letech průměrné hodnoty 3,7 μg/m3. Následovala Tampere ve Finsku s 3,8 μg/m3 a Funchal v Portugalsku s 3,8 μg/m3. Oproti tomu velké množství průměrných a špatných známek dostaly sever Itálie a Chorvatsko. Naprostým propadákem byla kvalita vzduchu v Polsku, kde výstražný červený puntík dostaly téměř všechny měřené lokace, několik jich dokonce překračovalo stanovy Evropské unie. Nejhůř na tom z celého kontinentu bylo polské město Nowy Sacz s průměrnou koncentrací 27,3 μg/m3.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V Česku nebylo vyhodnoceno ani jedno město jako s dobrým ovzduším. Většina se pohybuje na úrovni průměrné, přičemž ve Slezsku notoricky známém svým horším vzduchem kvůli těžbě uhlí padaly známky špatné. Konkrétně toto nelichotivé hodnocení dostaly Zlín, Olomouc, Ostrava, Havířov a Karviná. Nutno ale dodat, že všechna měřená česká města byla v limitech stanovených Evropskou unii, agentura jen použila přísnější hodnocení odpovídající WHO.

Dokonce Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve svém lednovém předběžném hodnocení loňské kvality ovzduší uvádí, že rok 2020 byl v Česku výjimečný - měřené koncentrace byly velmi nízké.

„Kvalita ovzduší byla v roce 2020 převážně velmi dobrá až dobrá. Nejčastěji byla velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší zaznamenána v Jihočeském a Plzeňském kraji a v kraji Vysočina, nejméně často v aglomeraci O/K/F-M (Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek pozn.

Podle meteorologů k tomu velkou mírou přispěl únor, kdy bylo počasí přející na jevy, které snižují znečištění ve vzduchu - vysoké teploty, hodně srážek a dobré rozptylové podmínky.

„Rok 2020 byl z hlediska znečišťování ovzduší a následného rozptylu znečišťujících látek příznivý i celkově. Rok 2020 byl na území ČR teplotně silně nadnormální a srážkově nadnormální. Vyšší teploty vedou ke snížené spotřebě paliv (tj.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Navíc tu byla pandemie a s nimi spojená omezení, kdy došlo k omezení pohybu lidí. „Detailní analýza vlivu nouzového stavu na kvalitu ovzduší ukázala, že v důsledku prokazatelného poklesu dopravy (stanoveného na základě geolokačních dat mobilních operátorů i sčítání dopravy) došlo také k poklesu emisí z dopravy. Týká se to i PM2,5.

„Roční průměrné koncentrace PM2,5 v letech 2012-2016 pozvolně klesaly, v letech 2017 a 2018 byl pozorován nárůst a v letech 2019 a 2020 opět postupný pokles, přičemž výraznější pokles byl zaznamenán zejména mezi lety 2018 a 2019.

Spokojenost obyvatel s kvalitou života v Ostravě

V průzkumu spokojenosti se životem v 83 evropských městech, který nedávno zveřejnila Evropská komise, si Ostrava vede velmi dobře. Kvalita života ve městě se za posledních pět let zlepšila podle 66 % dotázaných Ostravanů, což je třetí nejlepší výsledek mezi všemi sledovanými městy.

„Že se život v Ostravě v posledních letech mění k lepšímu, už není jen náš osobní vjem. Nyní to prokázal i mezinárodní průzkum. Dva ze tří dotázaných Ostravanů v něm říkají, že se jim v Ostravě žije kvalitněji než před pěti lety. Ostravané podle průzkumu velmi dobře hodnotí především veřejnou dopravu, zdravotnictví, sportovní nebo kulturní zázemí. Za cenově dostupné považují i bydlení, přičemž město Ostrava nyní intenzivně pracuje na dalším rozšíření nájemního bydlení v atraktivních lokalitách v centru. Spokojeni jsou také s množstvím zeleně ve městě i s dostupností on-line služeb úřadů.

Pokud jde o negativa, tak přestože se objektivně výrazně zlepšila kvalita ovzduší, občané města ji vnímají ještě stále jako neuspokojivou. Jako nedostatečné vidí i možnosti najít si opravdu dobrou práci.

V každém z 83 hodnocených měst bylo dotázáno 700 obyvatel starších 15 let. Kvalitativní posun v průzkumu spokojenosti života není přitom jediným úspěchem Ostravy v mezinárodním srovnání z poslední doby.

Dle aktuálního vydání Start-up Blink, respektovaného webového portálu zabývajícího se hodnocením inovačního prostředí v 1000 městech ze 100 států světa, zaznamenala Ostrava výrazný skok o rovných 100 míst na celkově 485. Vzestup Ostravy v žebříčku měst s nejlepšími podmínkami pro vznik a rozvoj start-up firem je především výsledkem tříleté systematické práce Moravskoslezského inovačního centra a.

„Ostravské a obecně moravskoslezské start-upy patří v současnosti ke špičce nejen v republice, ale i v celoevropské konkurenci. Jejich růst dokládá celá řada ocenění včetně těch zahraničních. Rozvoj start-upů přitom pomáhá celému podnikatelskému prostředí a zlepšuje tak životní úroveň v kraji.

Právě zlepšení kvality ovzduší, rozšíření plochy městské zeleně, vyšší počet úspěšných inovativních firem i atraktivních pracovních míst nebo širší nabídka dostupného bydlení ve městě - i toto jsou priority Strategického plánu rozvoje města Ostravy do roku 2023, který byl v roce 2016 vytvořen ve spolupráci s obyvateli pod značkou fajnOVA.

Zdroje znečištění ovzduší na Ostravsku

Nezávislý dvouletý průzkum ostravského zdravotního ústavu ukázal, že ovzduší v našem kraji nejvíce znečišťují doprava a prach přinášený větrem z Polska. Nejvíce znečišťuje průmysl?

„Doposud se podíly zdrojů znečištění odhadovaly z třiceti procent na dopravu, průmysl i lokální topeniště a zbytek na další zdroje," uvedla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová.

„Překvapivým výsledkem pro nás bylo zejména to, jak velké rozdíly ve znečištění ovzduší jsou mezi topnou a netopnou sezonou, jak velký vliv na kvalitu ovzduší u nás mají polské zdroje a lokální topeniště a také jak omezené území přímo ovlivňují velké průmyslové podniky," dodala Lucie Hellebrandová.

Na znečištění ovzduší prachovými částicemi PM10 se v kraji 27,5 procenty podílí polské zdroje, 24,5 procenty místní doprava a necelými 19 procenty lokální vytápění. Pokud ale zohledníme, jak velké množství obyvatel jednotlivé položky ovlivňují, bude pomyslný koláč rozdělen na výrazně odlišné díly. Pro 48 procent obyvatel je převažujícím původcem znečištění doprava a pro dalších 32 procent polské zdroje.

„Obecně lze říct, že kvalita ovzduší je špatná v celé oblasti Ostravska, Karvinska a Třinecka, zkrátka všude tam, kde je vysoká hustota obyvatel, dopravy a průmyslu," dodala Petra Špornová s tím, že kraj proto zavedl řadu opatření vedoucích k zlepšení kvality ovzduší. Mezi ty základní patří zpřísňování podmínek pro průmyslové podniky, častější čištění komunikací či výsadba izolační zeleně kolem krajských silnic.

„O vlivu lokálního vytápění na ovzduší víme, proto považujeme za významnou současnou výzvu na výměnu starých kotlů za nová ekologická zařízení. Právě domkaři totiž mají na ovzduší v Ostravě výrazný vliv," potvrdila ostravská mluvčí Andrea Vojkovská.

S cílem zlepšit ovzduší na Ostravsku provedla patřičná opatření také hutní společnost ArcelorMittal. Podle mluvčí Barbory Černé investovala skupina v průběhu prvních deseti let od vstupu do Nové huti čtyři miliardy korun a dosáhla tím snížení emisí prachu o celé dvě třetiny. Pomyslný žebříček znečišťovatelů ovzduší uzavírá energetika s necelými třemi procenty, z čehož mají velkou radost ve společnosti Veolia Energie ČR. „Ukazuje se, že naše investice do provozů mají smysl a výrazně se projevují na stavu ovzduší. V minulých letech jsme investovali asi čtyři a půl miliardy korun, v následujících letech to budou další dvě miliardy.

Dopady znečištění na zdraví obyvatel

Kašel a rýma, ale taky bronchitida nebo astma. To jsou běžné nemoci obyvatel, kteří se během zimy kvůli smogu často nemohou ani nadechnout. Třeba jako ti v Moravskoslezském kraji. Spermie ostravských strážníků, dýchací problémy novorozenců, ale také nemoci běžců, kteří týdně zdolají aspoň 10 kilometrů.

Britští badatelé doložili, že hmyz ve městech hůře konzumuje rostliny „nakrmené“ vysokým obsahem oxidů dusíku. Pod vlivem smogu se mu rostliny lépe ubrání.

Startuje tak jeden z největších výzkumů, který sleduje vliv špatného vzduchu na lidské zdraví. Zapojí se do něj celkem osm tisíc lidí z Ostravy, Prahy i Českých Budějovic. Evropská unie na projekt vyčlenila čtvrt miliardy korun.

Mladá maminka raději nevychází „Hned jak jsem vyšla ven, bylo poznat, že se vzduch strašně špatně dýchá, že je nepříjemný, jiný…“ popisuje třicetiletá Zuzana Plachká obraz, který poslední dny vídá za okny. U vyprávění přitom kojí svou dceru Johanku. Ta se svým dnešním obědem trochu bojuje, poprvé v životě totiž dostala rýmu a kašel. Zároveň s vyhlášením smogové situace. I proto do ostravských ulic Zuzana v posledních dnech raději nevychází.

Podobně jako mladou maminku trápí vzduch i strážníka Jaroslava. Ten venku běžně tráví 12 hodin denně. „Po ránu je to špatné. Holt s tím musíme bojovat,“ krčí rameny.

Právě Zuzana s Johankou a strážník Jaroslav patří ke skupinám, které teď začínají zkoumat vědci z Ostravské univerzity. Unikátní průzkum o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví zahájili vědci a lékaři v Moravskoslezském kraji. Po přípravné fázi začnou už zpočátku příštího roku shromažďovat údaje o tisícovkách lidí, kteří žijí ve smogovém regionu a porovnávat je se stejnými skupinami z jižních Čech. Rozborům podrobí jejich krev, moč, mateřské mléko, pupečníkovou krev i sperma.

„62 procent naší populace je vystaveno vyšší koncentraci smogu, než je standard. Díky našim klimatickým podmínkám jsou v létě koncentrace velmi nízké, v zimě je to naopak dvojnásobek nebo trojnásobek této koncentrace, což už může negativně ovlivňovat třeba výsledky těhotenství,“ popisuje.

Následujících pět let proto budou vědci porovnávat plodnost, výskyt respiračních onemocnění, ale třeba taky genetické změny osmi tisíc lidí, kteří se do výzkumu zapojí. Jak smog působí na děti, ale vědí už teď. „Děti z Karvinska dopadají v porovnání s dětmi z Českých Budějovic méně příznivě.

Vývoj kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

Koncentrace většiny měřených znečišťujících látek v ovzduší Moravskoslezského kraje se v meziročním srovnání let 2013 a 2014 snížily. Některé dokonce významně.

Podle aktuální statistiky, mapující kvalitu ovzduší v kraji, došlo mezi lety 2013 a 2014 k poklesu ve většině měřených kategorií znečisťujících látek. Zmenšila se však i rozloha území, které je považováno za znečištěné, a to o 9,4 %. V oblastech kraje, jehož ovzduší pravidelně překračuje imisní koncentrace, tedy nyní žije o 114 tisíc obyvatel méně. Situace však stále není pozitivní.

Nové technologie filtrů v továrnách a automobilech sice přinesly určité zlepšení, problémem však stále zůstávají lokální topeniště. Ty totiž v zimních měsících, kdy jsou tradičně zhoršené rozptylové podmínky, tvoří nejvýznamnější zdroj znečištění. Oblast Ostravsko­ Karvinské aglomerace je navíc v rámci hustoty výskytu lokálních topenišť na republikové špičce. V rámci deseti nejexponovanějších českých lokalit jich je totiž zdejších hned pět. A Orlová spolu s Bohumínem zaujímají první dvě příčky.

Samotná statistika poklesu emisních hodnot pak problematičnost lokálních topenišť jasně potvrzuje. Největší pokles byl totiž zaznamenán u těkavých organických látek a u oxidů dusíku, jichž v roce 2014 oproti předchozímu roku ubylo v součtu o 6 580 tun. Tyto hodnoty se však týkají zejména průmyslu a dopravy.

Lokální topeniště s emisemi pevných prachových částic a oxidu siřičitého sice také zaznamenaly určitý pokles, ale zdaleka ne tak významný. Těchto znečišťujících látek totiž ubylo jen o 1 360 tun. Tato statistika je pak navíc ještě jasnější v rámci procentuálního srovnání. 02.

Monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ovzduší

Odborná zpráva o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných v rámci tohoto subsystému v roce 2023 v sídlech České republiky. Sběr dat o kvalitě venkovního a vnitřního ovzduší, jejich ukládání, zpracování a vyhodnocení je výsledkem pracovníků Státního zdravotního ústavu v Praze za spolupráce pracovníků zdravotních ústavů a krajských hygienických stanic.

Měřicí stanice provozované zdravotními ústavy, zapojené do monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ovzduší, jsou také součástí Informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ISKO). Z této databáze jsou recipročně přebírána a zahrnuta do zpracování data z vybraných stanic Státní imisní sítě provozované ČHMÚ. Součástí systému je i pylový monitoring realizovaný ve spoluprací s ČIPA (Česká asociace pro astma) v 11 městech České Republiky.

Předkládaná zpráva obsahuje výsledky za třicátý rok monitorování. Je členěna tak, aby byla předložena vždy komplexní informace o každém sledovaném ukazateli. Obsahuje text a grafické výstupy souhrnně pro všechna monitorovaná sídla jako republikový přehled. Snahou autorů byla maximální přehlednost a snadná orientace ve výsledcích.

Měřené hodnoty a následně odhady dopadů znečištěného ovzduší na zdraví byly v roce 2023 nejvíce ovlivněny příznivými rozptylovými podmínkami a pokračujícím teplotně nadprůměrným zimním obdobím (už od roku 2012) společně s doznívajícím dopadem energetické krize a útlumem některých velkých průmyslových celků.

Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách. Další spolupůsobící zdroje (teplárny - CZT, domácí vytápění, malé a střední průmyslové podniky) mají lokální význam.

Vyšší hustota dopravní sítě a intenzita dopravy nebo kombinace velkých průmyslových zdrojů a dálkového nebo i přeshraničního transportu mohou vést k dlouhodobě zvýšeným až nadlimitním hodnotám, a to u více látek.

Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území krajských měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva.

tags: #pruzkumy #ovzduší #Ostravsko #výsledky

Oblíbené příspěvky:

• Bushcraftové tipy pro opékání masa
• Klavírní hudba a ekologie
• Dopady na Českou republiku
• Využití recyklované vody
• Průvodce košem na tříděný odpad Joseph Joseph