Afrika je druhým největším světadílem s rozlohou 30,3 mil. km² včetně přilehlých ostrovů. Je považována za nejteplejší světadíl a díky barvě pleti obyvatel je označována jako "černá". Mezi další "nej" Afriky patří druhá největší průměrná nadmořská výška (750 m). Od Evropy ji odděluje Gibraltarský průliv a s Asií ji spojuje Suezská šíje, kterou dnes odděluje Suezský průplav.
Afrika má malou vertikální členitost, převládají náhorní plošiny a rozsáhlé pánve, z nichž vystupují horské masívy. Tektonickými pohyby ve třetihorách vznikly ve východní Africe příkopové propadliny, které dnes z větší části vyplňují jezera a sopečné kužele. Největší horou Afriky je vyhaslá sopka Kilimandžáro (5895 m). Ve východní části se rozkládají i rozsáhlé lávové plošiny, z nichž největší je Etiopská vysočina. Mezi další významné geografické prvky, které charakterizují povrch Afriky, patří pouště.
Ve středu Afriky se nacházejí deštné pralesy, které postupně přecházejí v savany, stepi, polopouště až v pouště. Na severu Afriky se rozkládá největší poušť světa Sahara (s rozlohou 8 mil. km²), na jihu pak polopouštní plošina Kalahari a poušť Namib. Savany, stepi, polopouště a pouště jsou pro Afriku typické a zabírají více než 2/3 celého kontinentu a dále se šíří. Africké řeky jsou významným zdrojem vodní energie, ale četné vodopády a peřeje omezují jejich splavnost. Třetina území Afriky tvoří bezodtokovou oblast. Mezi nejvýznamnější řeky patří Nil, Niger, Kongo a Zambezi.
Nejvýznamnější jezera leží ve východní Africe a jsou hluboká, protože vyplňují příkopové propadliny vzniklé tektonickými pohyby. Největším je Viktoriino jezero (rozloha 68 000 km², leží v 1134 m nad mořem, je hluboké 85 m a má mnoho ostrovů). Klimatické podmínky a vegetační poměry v Africe jsou závislé především na zeměpisné poloze. Převážná část leží v tropickém pásu, jen jižní a severní pobřeží leží v pásu subtropickém. Rozložení Afriky po obou stranách rovníku vytváří zrcadlově se opakující šířková pásma podnebí, půd a vegetace.
V tropickém pásu v oblasti rovníku se nachází celoroční vlhké a horké podnebí vnitřních tropů. Charakteristické jsou minimální denní i sezónní teplotní výkyvy a srážky, které se ve formě prudkých lijáků pravidelně denně opakují (dopoledne výpar, odpoledne déšť). Vegetaci v této části tropické oblasti tvoří deštné pralesy, které pokrývají pobřeží Guinejského zálivu a celou Konžskou pánev. Na sever a na jih od rovníkové oblasti se vytváří podnebí vnějších tropů s obdobím dešťů a sucha. V oblasti obratníků jsou teplotní rozdíly extrémní a skoro neprší.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Nigérie je nejlidnatější ze 15 západoafrických států. V oblasti nepřevažují vysoké plošiny, při pobřeží jsou nížiny. Klimatické pásy se liší množstvím srážek. Na severu poušť přechází v Sahel, pak v savanu a nakonec v tropické lesy. V celé oblasti půdy snadno podléhají erozi. Je zde obsažena pestrá fauna kopytníků, opic, ptáků a hadů. Jen vzácně se zde vyskytují lvi a sloni. Mezi nepříjemný hmyz patří mouchy tse-tse a termiti. Nalezneme tu i velké nerostné bohatství např. ropa, zlato a diamanty. Obyvatelstvem jsou převážně černoši, výjimkou je jen sever regionu. Populační přírůstek je veliký. Rodiny mívají 6-7 dětí. 80% zdejšího obyvatelstva pracuje v zemědělství. Převažují zde malá města, ale ty se velice rychle rozrůstají. Západní Afrika je největším dodavatelem kakaa na světě.
Afrika je společně s Asií pokládána za kolébku lidstva. Nepříznivé přírodní poměry dlouho ztěžovaly pronikání Evropanů z pobřeží do nitra afrického kontinentu. Teprve až roku 1488 obeplul B. Diaz nejjižnější cíp Afriky mys Dobré naděje. Až 19. století bývá spojováno s dobrodružným objevováním vnitrozemského kontinentu. Hlavním důvodem tohoto pronikání byl obchod s otroky a získání nového uzemí, které obsahuje nerostné bohatství. Postupně docházelo ke vzniku koloniálních říší. K rozpadu koloniálních mocností došlo až v 60. a 70. letech 20. století. I v Africe, zvláště v důsledku nízké vzdělanosti, je problémem překonání tradice mnoha dětných rodin. Nekontrolovatelný populační růst komplikuje rozvoj hospodářství a vyhrocuje sociální situaci.
Strukturou, úrovní a rozmístěním hospodářství patří Afrika do rozvojového světa, do skupiny jih. Jediným africkým státem skupiny Sever je Jihoafrická republika (JAR). Přesto, že má Afrika dostatek přírodních zdrojů a nadbytek pracovní síly, má řadu negativních prvenství v sociální a hospodářské sféře. Hospodářství afrických států (kromě JAR) je jednostranně zaměřeno na těžbu, produkci a export surovin a jedné nebo několika vývozních plodin. Hlavními jádrovými oblastmi jsou údolí a delta Nilu, pobřeží Středozemního moře a Guinejského zálivu, měďný pás Zairu a Zambie i JAR. ROSTLINNÁ VÝROBA má v rámci Afriky rozhodující postavení.
Přesto, že má Afrika obrovské zdroje surovin a nadbytek levné pracovní síly, je kromě JAR průmysl rozvinut nedostatečně. Je zaměřen převážně na těžbu surovin, zpracování zemědělských produktů, produkci textilního a kožedělného průmyslu. Významnou částí exportu řady afrických států jsou produkty těžebního půmyslu. Nejvíce ropy a zemního plynu produkují Libye, Alžírsko a Nigérie.
| Řeka | Délka (km) | Průtok (m3/s) |
|---|---|---|
| Nil | 6671 | - |
| Kongo | - | 41 000 |
| Niger | 4160 | - |
| Zambezi | 2660 | - |
| Orange | 1860 | - |
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #příroda #a #povrch #Nigérie #charakteristika