Tropický deštný prales je ekosystém s největším zastoupením organismů, přičemž většina z nich je dosud neurčená. Odhady, kolik zde žije druhů, se různí, někdy se udává 50 %, někdy dokonce 90 % rostlinných a živočišných druhů této planety. Jedná se o jedno z nejúžasnějších prostředí naší planety. Pralesy se formovaly v dávných dobách, nejúspěšnější druhy sdílejí planetu stovky miliónů let.
Území velmi teplého klimatu s vysokým množstvím srážek (každodenní deště) z velké části zabírá tropický deštný les. Pod nimi najdeme různě vysoké stromy střední velikosti, které přecházejí ve spodní stromové patro a křoviny. Na něj navazují vlhké savany. Kmeny a větve propojují liány, popínavé a plazivé rostliny. Větve jsou pokryty epifytními orchidejemi, broméliemi a kapradinami.
Nezastupitelná je úloha pralesů jako hlavního rezervoáru vody a nazývají se právem plícemi Země. Zásadně zasahují do vodní a klimatické rovnováhy a do oběhu prvků. Absorbují významně sluneční energii. Pralesy váží čtvrtinu uhlíku celé biosféry, podílí se výrazně na vstřebávání CO2, který vzniká dýcháním a spalováním (auta, elektrárny, továrny). Tropické pralesy mají však velký význam pro rekreaci a turistiku. Jsou domovem původních obyvatel, kteří uměli žít s pralesem v harmonickém souladu.
Proč tyto důležité informace opakujeme? Protože ničení pralesů probíhá neudržitelným tempem a s tím, jak mizí z povrchu zemského, se blíží ekologická katastrofa. S mizením pralesů se efekt albeda (odrazivost světla) zemského povrchu, konvenční proudění, větrné systémy a režim dešťů ve všech tropických oblastech vychylují z rovnovážného stavu. Pokud před padesáti lety pokrývaly pralesy asi 12 % zemského povrchu (kolem 12 mil. km2), dnes je to asi polovina a při stávajícím tempu ničení zmizí poslední pralesy do poloviny století.
Ukažme si to na číslech. Každou vteřinu zlikvidujeme prales velikosti jednoho fotbalového hřiště, každou minutu plochu 40 až 60 hektarů, každý rok území 110 až 300 tis. km2, tedy 1 až 2 % celkové rozlohy. Zásadním krokem je vykácení stromů. Někde zmizí veškerý porost, jinde se vybírají cenná dřeva jako mahagon, teak, eben atd. a zůstává poničený porost, který ale částečně plní svou původní funkci. Vykácené plochy se bohužel následně vypalují a přeměňují na pastviny pro dobytek, které jsou málo a krátkodobě úživné. Větrná a dešťová eroze změní krajinu na poušť bez porostů, zatímco farmáři postupují dále ve stopách dřevorubců.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Důvodů je mnoho a je těžké vybrat nejdůležitější. Vždy je ale v pozadí touha po penězích, bezohlednost a neznalost, či spíše nepřiznání si důsledků svého počínání.
Tropické pralesy v Africe jsou místem s bohatými nalezišti ropy, minerálů a dřeva, které když se vytěží, vzniknou zde nenávratné škody. Tvořílo jej více než 6 milionů km2, je to místo obrovské biodiversity a jsou nenahraditelné. Z toho je v Africe 1,8 milionů km2 jehož střed tvoří Konžská pánev. Před 60 lety bylo deštných pralesů dvakrát tolik, pokrývaly vice než 15% zemské plochy.
V oblasti působí celá řada humanitární a neziskových organizací snažící se o zlepšení podmínek místní obyvatel a demokratizaci jednotlivých zemí. Téměř dvacítka zemí z nichž nejvýznamnější či nejznámější jsou Senegal, Libérie, Pobřeží Slonoviny, Nigérie, Kamerun a Konžská demokratická republika. Hospodářství je víceméně orientované na těžbu a těžební průmysl. V oblasti jsou pěstovány tropické plodiny - proso, maniok, batáty a především na vývoz na plantážích pěstované banány, kakaovník, kávovník, palma či podzemnice olejná nebo kaučukovník. Z deštného pralesa se také získává kvalitní a drahé mahagonové či ebenové dřevo.
Další státy - především zemědělské země s pomalu se rozvíjejícím průmyslem a hledající další cesty rozvoje ... např. turistický ruch v Kamerunu Gambie, Guinea, Togo, Benin. Sierra Leona, Pobřeží Slonoviny (zajímavostí je nejvyšší podíl produkce kakaa na světě), Guinea Bissau, Rovníková Guinea, Ghana , Kamerun (jedno z nejdeštivějších míst Afriky), Gabon, Republika Kongo, Středoafrická republika (žijí zde ve větší populaci gorily nížinné) a ostrovní Sv.
Domovem goril je tropický deštný prales rovníkové Afriky. Savany zabírají přibližně 40% afrického kontinentu. Tvoří přechod mezi pouští a tropickými lesy. Lesní plochy dnes zaujímají asi třetinu z potenciálně možného zalesnění kontinentu.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Nárůst civilizace provázený přechodem na tržní hospodářství vytváří tlak nejen na samotné obyvatelstvo, ale i divokou přírodu, která je dnes soustředěna pouze v národních parcích a početných rezervacích. Africké savany patří mezi nejbohatší travní ekosystémy světa s velkým zastoupením endemických druhů savců. Vodní a zejména bažinaté plochy (delta Okavanga, Nigeru) představují velmi citlivé ekosystémy s největší biodiverzitou na Zemi.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #příroda #afriky #deštný #prales #charakteristika