Seznam povolených fungicidů v ekologickém zemědělství

18.04.2026

Biopěstitelé a sadaři zaměření na ovoce určené na dětskou výživu se neobejdou bez možnosti využití účinných nechemických metod ochrany.

Obecné metody a přípravky v ekologickém zemědělství

V obecném měřítku se jedná především o následující skupiny metod či přípravků:

biopreparáty
botanické insekticidy
elicitory
rostlinné oleje
feromony
minerální látky

Biopreparáty

Zvláštní kategorii tvoří tzv. Jedná se o přípravky na ochranu rostlin na bázi mikroorganismů (bakterií, virů, hub a dalších organismů) používaných k regulaci škůdců. Ty však mohou být využívány pouze pokud nebyly geneticky modifikovány ve smyslu směrnice č. Nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství z roku 1991 jsou tyto přípravky v ekologickém zemědělství použitelné.

Bacillus thuringiensis

Patogenita mikroorganizmu pramení z přítomnosti tzv. δ-endotoxinu působícího ve střevě hmyzu. Účinek bakteriálních přípravků je výhradně požerový, podmíněný zkonzumováním určitého množství ošetřené biomasy škůdcem. Využíváno je několik poddruhů patogenu s odlišným spektrem citlivých skupin hmyzu:

B. thuringiensis ssp. kurstaki a B. t. ssp. aizawai účinkují proti housenkám motýlů.
B. thuringiensis ssp. tenebrionis nachází uplatnění proti některým broukům (např. květopasu jabloňovému).
B. thuringiensis ssp. israelensis má potenciální využití proti dvoukřídlému hmyzu.

V ovocnářství nalezly své místo především B. thuringiensis ssp. kurstaki a ssp. aizawai v ochraně proti polyfágním listožravým housenkám, slupkovým a pupenovým obalečům a doplňkově i proti obaleči jablečnému. Účinnost B. thuringiensis je dostatečná za teplotních podmínek, kdy probíhá aktivní žír housenek; v extrémně horkých dnech se však efekt zásahu snižuje. Využívání přípravků na bázi B. thuringiensis sahá poměrně do vzdálené historie - první komerční formulace vznikla již ve 40. letech 20. století. B. thuringiensis ssp. kurstaki byl objeven na konci 60. let a je základem dosud využívaných produktů.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

Entomopatogenní viry

V ochraně sadů jsou úspěšně využívány dva druhy entomopatogenních virů z čeledi Baculoviridae, a to virus granulózy obaleče jablečného (CpGV) a virus granulózy obaleče zimolezového (AoGV). Vznik těchto přípravků můžeme považovat ze jeden z největších úspěchů vývoje metod biologické ochrany ovoce. CpGV, významnější z obou zmíněných virů, se v komerční podobě objevil na trhu již roce 1988 (Madex, Andermatt Biocontrol AG) a po 10 letech bylo tímto virem (včetně konkurenčních produktů) ošetřeno v Evropě 100 tis. ha sadů. Virus je uložen v proteinovém obalu, k jehož narušení dojde v silně alkalickém prostředí (pH>10,0). Takové podmínky se nacházejí uvnitř zažívacího traktu housenky, takže virus se aktivuje bezprostředně po pozření virové částice. Během 2-4 dnů virus zasáhne většinu orgánů hostitele a larva přestane přijímat potravu. Po úhynu organizmu dojde k uvolnění milionů nových virů do prostředí a k infikování dalších larev. Laboratorní testy prokazují, že 1-2 přijaté virové částice na 1 larvu vedou k 50% mortalitě v populaci.

Virové částice mají lipofilní charakter, což umožňuje jejich adhezi k voskovým povrchům plodů i listů a odolnost proti dešti. Viry jsou však citlivé k UV záření, takže v době slunného letního počasí musíme aplikace provádět častěji. Po pozření inokula může housenka před úhynem způsobit povrchový požerek, k jehož zahojení je potřebný růst plodu. Z tohoto důvodu je výhodnější využití CpGV na první generaci škůdce. Obaleč jablečný je bohužel schopen selektovat populace rezistentní vůči dlouhodoběji používaným kmenům CpGV, kdy postupně na konkrétní lokalitě dochází ke snižování účinnosti viru. Riziku jsou vystaveni především ekologičtí pěstitelé, kde je výběr možností ochrany užší, než v integrované produkci.

AoGV, používaný proti obaleči zimolezovému, má obdobný mechanizmus účinku jako CpGV, ale působí pomaleji a housenky mohou před úhynem ještě způsobit škodu. Oba zmíněné entompatogenní viry jsou zcela selektivní k necílovým organizmům včetně přirozených nepřátel a opylovačů. Tato vlastnost však není vždy vnímána pozitivně, neboť musíme individuálně zasahovat proti slupkovým obalečům a dalším škůdcům, což do jisté míry může zvýšit náklady na ochranu. Tato dílčí nevýhoda platící i pro jiné biologické metody je však zcela vyvážena přínosem pro životní prostředí a pro zdravotní bezpečnost produkce. Viry snášejí úzké rozpětí pH (v neutrální oblasti), a tak mají omezené využívání v tank-mixech.

Entomopatogenní houby

Z patogenů houbového původu se v ochraně sadů uplatňují některé vřeckovýtrusné houby (Ascomycota), z nichž je nejznámější Beauveria bassiana. Je virulentní k širokému spektru druhů hmyzu, jenž alespoň část svého vývoje prodělává v půdě nebo v místech uchovávajících vyšší vlhkost (úkryty pod kůrou apod.). Z dalších entomopatogenních hub potenciálně využitelných v sadech je možno jmenovat druhy Beauveria brongniartii, Metarhizium anisopliae a Isaria fumosorosea.

Entomoparazitické hlístice

Jedná se o půdní entomoparazitické hlístice využívané proti larvám brouků z čeledi nosatcovitých (lalokonosci rodu Otiorhynchus) škodících na kořenech rostlin. Háďátko vykazuje patogenitu i k dospělcům. Háďátka ihned po aplikaci aktivně vyhledávají hostitele, do něhož pronikají přirozenými tělními otvory. Hmyz není usmrcen přímo háďátky, ale symbiotickými baktériemi (Photorhabdus luminescens), které se uvolňují z trávicího ústrojí parazita. Účinnost je závislá na vlhkosti půdy a její teplotě (nad 12 °C).

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

Spinosad

Jde o produkt fermentačního procesu spojeného s aktinomycetou Saccharopolyspora spinosa. Zahrnuje dvě složky, spinosyn A a spinosyn D. Vykazuje požerový i kontaktní účinek - požerový efekt je však 5-10× vyšší. Ovlivňuje aktivitu acetylcholinesterázy (působí přes nervový systém obdobně jako neonikotinoidy). Má širokospektrální a velice razantní účinek a larvicidně je používán proti housenkám motýlů a merám, jako adulticid proti broukům (květopas, zobonosky). Není však účinný proti mšicím. Díky rychlému odbourávání má spinosad nízké riziko výskytu reziduí v plodech, avšak jako látka je monitorován a může být problémem v produkci na export do zemí, kde spinosad není povolen k použití v bioprodukci (Německo). Negativem je také toxicita spinosadu k necílovým druhům členovců, zejména k blanokřídlým parazitoidům, škvorům a bohužel i ke včelám.

Typhlodromus pyri

Jedná se o dravého roztoče tradičně využívaného v ovocnářství a ve vinohradech v ochraně proti sviluškám. Je velký asi 0,6 mm, oproti fytofágním druhům je mnohem pohyblivější a vizuálně odlišný. V jeho jídelníčku kromě svilušek nalezneme i další skupiny roztočů, jako jsou hálčivci a vlnovníci, kde je ale biologická regulace méně efektivní, a to kvůli skrytému způsobu života těchto druhů. Jedna samice vysaje během jednoho dne 8 dospělých svilušek nebo několik set hálčivců. Po spotřebování živé kořisti je T. pyri dočasně schopen přijímat alternativní potravu (pylová zrna, hyfy hub). Jedná se o velmi odolný a přizpůsobivý druh, což postupně umožnilo jeho uplatnění v komerčním měřítku. Po introdukci zůstává stálým obyvatelem sadů, kde přezimuje a je schopen se množit. K biologické regulaci svilušek dochází postupně po introdukci T. pyri, jež se provádí prostřednictvím plstěných pásek obsahujících oplozené samičky. Pásky se umisťují na kosterní větve či kmínky v hustotě odpovídající 3-5 tisíc jedinců/ha.

Další antagonistické organismy

Za zmínku stojí např. houba Aureobasidium pullulans využívaná proti bakteriální spále růžokvětých, proti skládkovým patogenům, a také plísni šedé ve vinohradech. Obdobným příkladem jsou půdní antagonistické houby Trichoderma spp. nebo Bacillus subtilis podporující růst a vitalitu kořenů rostlin. Další strategií je inokulace mykorhizní houby Glomus intraradices u sazenic révy vinné.

Botanické insekticidy

Botanické insekticidy zahrnují skupinu přírodních látek rostlinného původu, které vykazují různorodou biologickou aktivitu na škůdce a jejich vývojová stadia.

Azadirachtin

Azadirachtin pochází ze semen tropické rostliny Azadirachta indica. Zahrnuje kombinaci různých mechanizmů účinku (repelent, antifeedant, omezení reprodukce, zastavení vývoje). Insekticidní efekt je oproti chemickým aphicidům pomalejší a ošetření musíme provést včas, nejlépe v průběhu líhnutí prvních jedinců ze zimních vajíček, což je zpravidla ještě před květem (růžové poupě až balónek). Výroba azadirachtinu ze semen zdrojové rostliny je velice nákladná a odtud pramení i vyšší cena produktů s touto účinnou látkou (u nás na trhu NeemAzal T/S).

Čtěte také: Ekologie na VŠ

Quassin a neoquassin

Quassin a neoqassin jsou kontaktní a požerové insekticidní látky obsažené ve dřevě jihoamerického keře hořkoně obecné (Quassia amara). Quassia amara se především využívá jako larvicid proti pilatce jablečné a proti pilatkám na slivoních a při vyšších dávkách je rovněž účinná proti mšicím. Larvicidní účinnost proti pilatkám je překvapivě vysoká a v ideálních případech se blíží tradičně využívaným neonikotinoidům. Logicky očekávaný obdobný účinek proti vrtuli třešňové se však nepotvrdil. Vedlejší účinky na necílové organizmy nejsou u Q. amara zatím zdokumentovány; chemické analýzy ošetřeného ovoce naznačují delší perzistenci quassinu a neoquassinu ve srovnání s jinými botanickými insekticidy (azadirachtin, pyrethrum).

Pyrethriny

Jedná se o přírodní látky způsobem účinku a širokospektrálností podobné syntetickým pyretroidům. Pyrethriny představují velmi účinné kontaktní nervové jedy a jejich zdrojem je kopretina starčkolistá (Chrysanthemum cinerariaefolium). Ke stinným stránkám pyrethrinů patří vedlejší účinky na přirozené nepřátele, což předurčuje jejich použití plánovat spíše na počátek sezony, např.

Rostlinné oleje

Účinek rostlinných olejů je zpravidla založen na fyzikálním mechanizmu působení. Jde např. Mnohostranné využití také nachází draselné mýdlo z kokosového oleje (Cocana), jež je např.

Feromony

Tento postup, nazývaný metoda dezorientace nebo metoda matení, je zpravidla založen na celoplošné aplikaci speciálních odparníků, které uvolňují samičí feromon. Vývoj metody prošel poměrně složitým procesem, protože se zpočátku nedařilo najít takovou formulaci feromonu, jež by účinně dokázala redukovat populaci škůdců. Rozvoj urychlily potíže v konvenční i integrované produkci, kde se především v jabloních proti obaleči vlečnému začaly hledat alternativy nahrazující chemickou ochranu v případech, kde vznikala rezistence proti přípravkům, a také v souvislosti s narůstajícím tlakem na zdravotní bezpečnost ovoce. Metoda dezorientace se velmi intenzivně rozšířila během 90.

Uživatelé metody si již na počátku musí uvědomit, že práce s touto technologií se liší od běžných aplikací insekticidů. Feromony fungují pouze na větších ucelených plochách (u obaleče jablečného nad 10 ha) a za nižší populační hustoty škůdce. Roli hraje i reliéf terénu, proudění vzduchu a rozdíly v chování cílených druhů (migrační schopnost samic). Účinnost metody zvyšují i protikroupové systémy. Základem je včasná aplikace feromonů, ke které musí dojít v dostatečném předstihu před začátkem letu a páření motýlů. U druhů s vysokou mobilitou samic (jako jsou například nesytky) jsou možnosti využití metody omezené a efekt je dlouhodobý. V případě obaleče jablečného musíme metodu zpravidla doplňovat korekčními insekticidními zásahy. Velmi dobře se feromonové matení osvědčilo proti obaleči švestkovému, kde za dostatečnou plochu považujeme 5 ha.

Feromony jsou zcela selektivní k necílovým organizmům; feromonová clona však omezuje monitoring letu motýlů pomocí feromonových lapáků a v signalizaci je třeba vycházet z údajů na plochách bez feromonového matení anebo v lapácích využít odparníků s 10násobnou dávkou feromonů. Pro ekologickou produkci je tato metoda zcela klíčová v prevenci vzniku rezistence obaleče jablečného vůči přípravkům na bázi CpGV. Selekce nových účinných kmenů viru překonávajících rezistenci C. V integrované produkci jsou nyní feromony pevnou součástí ochrany v systémech zaměřených na ovoce určené na zpracování na dětskou výživu.

Elicitory

Zahrnuje různorodou skupinu metod založených na kombinaci více či méně selektivního atraktantu (feromon, potravní návnada) a složky usmrcující hmyz. Tyto látky zvyšují přirozenou odolnost rostlin vůči patogenům. Po jejich aplikaci dojde k nastartování obranných fyziologických reakcí, a to v předstihu před výskytem patogenu. Do této kategorie patřil velice zdařilý přípravek (registrovaný jako pomocná látka) Alginure, jenž obsahoval směs výtažků z mořských řas, aminokyselin a fosfonátů. Přítomnost fosfonátů však byla předmětem kritických diskuzí, jež nakonec vyústily z vyřazení přípravku z ekologického zemědělství.

V ovocnářství je těžiště využití přípravku v ochraně proti strupovitosti jabloně (ošetření během květu a po odkvětu) a v prevenci výskytu dalších patogenů. Alginure po aplikaci působí aktivaci řady obranných biochemických mechanizmů, nejrychleji (v řádech hodin) tvorbu peroxidu vodíku, následně kyseliny salicylové, PR proteinů a nakonec i fytoalexinů. S určitým zjednodušením lze říci, že pomocí přípravku se rostlina po biochemické stránce připraví na výskyt patogenu, jemuž je schopna lépe odolat v případě bezprostředního vzniku infekčních podmínek.

Mezi specifické podpůrné látky jsou také zařazovány jílovité minerály kombinované s biogenními látkami. Např. účinnými složkami přípravku Myco-Sin je směs bauxitových hornin s přídavkem deaktivovaných kvasnic a výtažků z přesličky. Působí preventivně posílením odolnosti rostlin proti houbovým chorobám. Po aplikaci dochází ke zvýšení produkce fenolických sloučenin a posílení obranných reakcí rostliny, dále ke zpevnění povrchu listů a změně pH povrchu listů. Je omezeno klíčení spor a jejich pronikání do rostliny.

Minerální látky

Koloidní síra působí kontaktně a preventivně proti padlí, strupovitosti a dalším patogenům. Síra je účinná od 15 °C; nad 25 °C je ve vyšších dávkách fytotoxická. Nezastupitelné jsou fungicidy na bázi polysulfidu vápenatého využívané proti strupovitosti v případě dlouhodobých srážek, kdy dochází ke kontinuálnímu výskytu infekcí. Polysulfid je aplikován na mokrý list v rámci tzv. stop ošetření (= zabránění klíčení spor) při BSET(h) 0 = 120-300 °C, což umožňuje zásah v době, která není vhodná pro použití ostatních přípravků. Z hlediska fenologie patogenu termíny vhodné pro aplikaci polysulfidu spadají do tzv. „germination window“, tj.

Měď je na rozdíl od síry účinná i za nízkých teplot a je zařazována do systému ochrany na počátku sezony. Ovlivňuje uhlíkaté cykly a aktivitu exoenzymů hub a v důsledku toho inhibuje klíčení spor. Díky méně příznivým ekotoxikologickým vlastnostem (jedná se o těžký kov) a potenciální akumulaci v půdě je pro měď stanoven roční limit (6 kg/ha) a její využívání je také limitováno přítomností vodních zdrojů.

Uhličitany jsou v ČR zastoupeny přípravkem VitiSan obsahujícím hydrogenuhličitan draselný. Kromě mědi, koloidní síry a polysulfidu vápenatého se jedná o klíčový přípravek v ochraně proti strupovitosti v ekologických sadech. VitiSan zastavuje klíčení spor prostřednictvím změny pH povrchu listů směrem do alkalické oblasti, kdy dochází k vysušení houbového vlákna v důsledku změn osmotických poměrů. Ke smyvu deštěm však dochází velice rychle, takže jediné možné využití přípravku je kurativně na suchý list při BSET(h)0 = 300-430 °C od počátku infekce. VitiSan je vhodné zkombinovat se sírou, která odolá následným srážkám a zajistí preventivní ochranu v době další vzniklé infekce. Kombinace přípravku VitiSan s mědí je nevhodná. VitiSan působí také kontaktně na původce padlí, sazovitosti a na hnilob...

Seznam doporučených odrůd (SDO) pro ekologické zemědělství

Právě vychází Seznam doporučených odrůd (SDO) pro ekologické zemědělství (EZ), který prezentuje výsledky odrůdového zkoušení pšenice ozimé, ječmene jarního a pšenice jarní ve sklizňových letech 2016-2019. Hodnocení vychází z výsledků pokusů prováděných podle plodinových metodik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), do kterých byly doplněny znaky pro hodnocení odrůd v ekologickém režimu pěstování. Se zvyšujícími se pěstitelskými plochami zařazenými v EZ, přímo souvisí zvýšená potřeba ekologicky vypěstovaného osiva, ale také zájem pěstitelů, využít genetický potenciál odrůd a dosáhnout kvalitní sklizně. Informace o vlastnostech odrůd při pěstování v ekologickém režimu v ČR ale chyběla. Proto byl na jaře roku 2015 prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR pověřen ÚKZÚZ organizováním zkoušek pro SDO pšenice a ječmene v režimu EZ.

Organováním zkoušek pro SDO pro EZ je pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), garantem zkoušení je PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

předběžně doporučené - odrůdy nově zařazené do zkoušek pro doporučování s nejméně dvouletými výsledky zkoušení (min.
doporučené - odrůdy zkoušené nejméně tři roky a splňující výchozí kritéria pro doporučení (min.

V Seznamu jsou uvedeny i nově zařazené odrůdy tj. odrůdy zkoušené 1-2 roky, u kterých není dostatečný počet dat pro vydání doporučení. Jsou prezentovány jen v rámci tabulek s výnosy po lokalitách.

Síť zkušebních stanic pro odrůdové pokusy v podmínkách EZ se dosud nestabilizovala. Od zkoušení na některých lokalitách muselo být kvůli vysoké heterogenitě pozemků či problémům se zakládáním a vedením pokusů upuštěno. Tyto ztráty se však daří kompenzovat díky zvýšenému zájmu o zkoušení ze strany profesionálních zkušebních stanic, které rozšířily zkoušení v konvenčních podmínkách o ekologický segment.

Odrůdové pokusy s ozimou pšenicí se zakládají od podzimu 2015. Do pokusů vstoupilo celkem dvanáct odrůd. Čtyřleté výsledky zkoušení jsou k dispozici u odrůd Annie, Balitus, Bernstein, Gordian, Penelope a Sultan. U odrůdy Cimrmanova raná bylo zkoušení ukončeno po sklizni 2017. V roce 2018 byl sortiment rozšířen o odrůdu RGT Sacramento, s jejímž zkoušením se však s ohledem na nedostatečnou výnosovou úroveň v dalším roce již nepokračovalo.

Ječmen jarní v režimu ekologického zemědělství se zkouší od roku 2015. Od samého začátku byly v pokusech odrůdy Azit a Solist. Tyto odrůdy byly po sklizni 2017 zařazeny do kategorie „Předběžně doporučené“. Průběh počasí v roce 2018 ječmenům nepřál, a protože nebyl k dispozici potřebný počet dat, nebylo možné v roce 2018 provést doporučení.

Do pokusů s jarní pšenicí vstoupilo v období 2015-2019 celkem dvanáct odrůd. Zkoušení bylo ukončeno u odrůd SW Kadrilj, Dafne, KWS Scirocco, Anabel, Libertina - (1 rok zkoušení), Lotte (3 roky zkoušení), Astrid (4 roky zkoušení). Od sklizňového roku 2019 nově vstoupily do zkoušek odrůdy Pexeso, Registana a Kabot. Čtyřleté výsledky zkoušení, které jsou podmínkou pro doporučení, jsou k dispozici u odrůd Izzy a Quintus.

Příklady přípravků pro ekologickou ochranu rostlin

Agro NATURA Rock Effect New: Unikátní koncentrát na bázi přírodních látek pro zvýšení odolnosti a obranyschopnosti rostlin proti škůdcům. Vhodný pro ekologické zemědělství. Účinný proti mšicím, molicím, sviluškám, třásněnkám, červcům - puklicím (v raném stadiu) a také americkému padlí na angreštu a rybízu.
Fungicidní přípravky: S protektivními (ochrannými) účinky k ochraně zeleniny proti houbovým chorobám.
Stromový balzám: Slouží k ošetření ran, prasklin a oděrek a jiných poškození stromů a keřů. Chrání poraněné rány proti vysychání, proti infekcím způsobeným patogeny a různými houbami a zároveň urychluje hojení a zacelování ran. Nátěr je odolný proti vlivu počasí.
Fungicid pro dvoufázové ošetření broskvoní: Proti kadeřavosti.
Přírodní produkt tvořený z houby Trichoderma: Pro zálivku do půdy po sklizni nebo před výsevem, výsadbou.
Přírodní fungicidní přípravek: Zvyšující odolnost rostlin proti houbových chorobám. Vhodný pro všechny rostliny.
Unikátní přírodní směs mleté skořice a hřebíčku: V sáčku z čajového papíru pro přípravu výluhu pro zvýšení odolnosti a obranyschopnosti rostlin vůči houbových chorobám na okrasných rostlinách a zelenině. Vhodné pro biopěstování.
Přírodní fungicidní přípravek s rychlým kontaktním účinkem: Proti padlí.
Přírodní biofungicid s prospěšnou houbou Pythium oligandrum: Chrání rostliny před houbovými chorobami a podporuje jejich růst.
Biologický insekticidní a akaricidní přípravek: S účinností i na padlí, houbové choroby a rzi. Pomerančová silice obsažená v produktu účinkuje taktéž na celou řadu škůdců (molice, mšice, červce, puklice, svilušky, smutnice, třásněnky aj. v různých stádiích vývoje, včetně dospělců). Přípravek lze aplikovat na rostliny až do jejich plné zralosti. Takto ošetřenou zeleninu a ovoce lze po umytí konzumovat.
Fungicidní přípravek proti moniliové spále: Meruněk, višní a plísni šedé u jahodníku.

Nové trendy v ochraně polní zeleniny

Syntetické chemické přípravky mají stále významnou roli v ochraně polní zeleniny proti chorobám. Díky novele rostlinolékařského zákona, platné od 1. 7. 2023, došlo v posledních 2 letech k rozšíření registrací přípravků na ochranu polní zeleniny formou vzájemného uznávání menšinového použití a vzájemného uznávání menšinového použití pro vlastní potřebu. Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM) ve spolupráci s pěstiteli podala, a i nadále podává, celou řadu podnětů pro rozšíření registrací pesticidů do zeleniny. V roce 2024 došlo právě díky podnětům ze ZUČM k povolení mnoha přípravků do řady druhů zeleniny v rámci rozšířeného povolení na menšinová použití.

Příkladem zeleniny, u které došlo v posledních letech k rozšíření spektra fungicidů je kedlubna. Na rozdíl od ostatní košťálové zeleniny bylo použití syntetických fungicidů u kedluben velmi omezené. Na základě rozšíření povolení na menšinová použití byly do kedluben v letech 2023 a 2024 povoleny 3 účinné látky v přípravcích: Amistar (azoxystrobin), Askon (azoxystrobin + difenoconazole) a Revus (mandipropamid).

Novým přípravkem využitelným na ochranu polní zeleniny je od 7. 5. 2025 přípravek Lynx (tebuconazole), u kterého je povoleno použití pro vlastní potřebu formou vzájemného uznávání ze SRN do vybraných druhů brukvovité, cibulové a kořenové zeleniny.

V září roku 2024 byl v ČR registrován do chmelu a vybraných druhů polní zeleniny nový přípravek Orondis Evo (azoxystrobin + oxathiapiprolin). Přípravek Orondis Evo rozšiřuje možnosti použití přípravku Orondis Plus (oxathiapiprolin), který je v ČR registrován do salátu a do vybraných druhů cibulové zeleniny.

I přes úbytek některých dříve povolených účinných látek došlo v posledních letech k rozšíření sortimentu syntetických fungicidních přípravků, zejména do minoritních druhů zeleniny.