Autobusová doprava v Americe a životní prostředí

Zatímco v čínských městech jezdí v současné době více než 425 tisíc elektrobusů, tedy 99 % elektrobusové flotily světa, USA reagují z mnoha důvodů na trend elektromobily v městské hromadné dopravě s poměrným zpožděním. Tento stav se ale poslední dobou mění a představuje tak příležitosti i pro firmy z České republiky. Lídrem v elektromobilitě je Kalifornie.

Dopravní sektor je se zhruba 30% podílem zdaleka největším emitentem skleníkových plynů do ovzduší v USA na základě informace od Environmental Protection Agency. Cílem je snížit tyto emise až na nulu nejpozději do roku 2050. Jednotlivá města a státy v USA proto postupně přicházejí s plány, jak tohoto ambiciózního cíle dosáhnout. Jejich nedílnou součástí je mimo jiné i urychlené zavádění elektrobusů dopravními podniky a dalšími často i privátními subjekty.

Rozvoj elektromobility v USA

V současnosti je v provozu ve všech amerických městech zhruba 2000 elektrobusů (Battery Electric Buses) a jejich počet skokově roste. Zatímco se celkový počet v meziročním srovnání oproti roku 2018 zvýšil o 36 %, jejich rozšíření se primárně koncentruje do několika málo amerických států primárně s celoročním vhodným klimatem, tedy do Kalifornie, Washingtonu a na Floridu, abychom jmenovali alespoň tři největší podle počtu provozovaných elektrobusů. V samotné Kalifornii je pak provozována téměř polovina všech elektrobusů v zemi. Primárním zákazníkem jsou místní dopravní podniky, které elektrobusy postupně nakupují do svých flotil. V roce 2019 mělo alespoň jeden elektrobus ve své flotile 202 dopravních podniků v USA.

Stejně jako existuje finanční podpora elektromobility v individuální dopravě, jejímž rozvojem se už web Export.cz zabýval, je v USA finančně podporováno zavádění nových elektrobusů jak na federální, tak na státní úrovni. Například jen mezi roky 2013 a 2019 úřad Federal Transit Administration (FTA) poskytl více než 350 milionů dolarů na nákup autobusů s nulovými či nízkými emisemi skleníkových plynů v rámci Bus Programu. Na úrovni jednotlivých amerických států pak existují další programy, které podporují nákupy elektrobusů nejen dopravními podniky, ale i dalšími subjekty, v případě USA pak nejčastěji univerzitami.

Na základě již vznesených požadavků dopravních podniků by do roku 2045 mělo jezdit v amerických městech kolem 70 tisíc elektrobusů. Současná poptávka po nich výrazně převyšuje schopnosti firem elektrobusy dopravním podnikům dodávat. Největším a v podstatě jediným americkým výrobcem elektrobusů je společnost Proterra, která jako jediná z amerických výrobců dokázala zachytit nástup elektromobility. Na trhu USA jí zdatně sekunduje zatím pouze čínský výrobce BYD, který již dodává elektrobusy například do města Anaheim a celkem zhruba 1000 elektrobusů po celých USA.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Americká města si také postupně zpracovávají studie na vytvoření „cestovních map“ ohledně investic do elektrifikace MHD. Výjimkou není ani město Chicago. S nástupem nového vedení města v roce 2019 se zavázalo do roku 2040 plně elektrifikovat flotilu necelých 2000 autobusů MHD. Město má ve zkušebním provozu od roku 2014 dva elektrobusy, v roce 2018 pak objednalo dalších dvacet právě od společnosti Proterra, které budou uvedeny do provozu koncem roku 2020. Za těchto dvacet elektrobusů včetně nabíjecí stanice město Chicago zaplatilo 32 milionů dolarů.

Do konce roku 2020 město plánuje uveřejnit nabídku na nákup dalších zhruba 35 elektrobusů s využitím federální finanční podpory. Do konce roku 2023 Chicago plánuje vyřadit až 1000 stávajících autobusů na naftový pohon, přičemž většina z nich má být nahrazena buď autobusy na „čistou naftu“, nebo právě elektrobusy v návaznosti na vyhodnocení zkušeností s těmi dosavadními.

Šance pro české firmy

Obdobné plány na elektrifikaci MHD vyhlašují i další americká města, například Los Angeles plánuje elektrifikaci MHD do roku 2030, Indianapolis do roku 2035, New York do roku 2040. S ohledem na tuto skutečnost českým firmám doporučujeme, aby možnost zapojení se do elektrifikace MHD v amerických městech zvážily, optimálně pak ve spolupráci s dalšími silnými evropskými nebo americkými partnery, kteří již na trhu USA působí, případně své elektrobusy již testují či v blízké době jejich testování plánují. Jak bylo uvedeno, výhledově se jedná o trh v řádu desítek tisíc kusů.

Navíc je možné na americkém trhu navázat na úspěšné dodávky českých trolejbusů (San Francisco, Dayton), elektrické výzbroje při modernizaci trolejbusů ve spolupráci se společností New Flayer v Bostonu a dalších městech či na dodávky tramvají do měst Portland a Tacoma. Tento zájem o elektrifikaci MHD, koncentrovaný původně především do Kalifornie, od konce 90. let postupně upadal zejména s poklesem ceny pohonných hmot.

Je třeba si uvědomit, že v mnoha případech se ovšem bude jednat o veřejné zakázky financované z federálních zdrojů vypisované jednotlivými dopravními podniky na úrovni města či státu, a proto se na ně budou vztahovat striktní pravidla podle zákona Buy American Act. Tedy i požadavek, aby se americký výrobce podílel na zakázce minimálně z 50 % nebo aby produkce probíhala na území USA. Nicméně pravidla aplikace Buy American Act jsou v konkrétním obchodním případě značně komplikovaná.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Historický vývoj hromadné dopravy v USA

Rozvoj městského života stál na začátku 20. století i v USA za rozmachem tramvajové dopravy, v 60. letech se ale situace dramaticky změnila. Obyvatelé se začali stěhovat do satelitních městeček a současně si mohli dovolit i jeden či dva automobily do rodiny. Hromadná doprava ztratila na významu, případně ji zajišťovaly autobusy. Společenské klima se opět začalo přetvářet až koncem 20. století.

Automobily způsobují ve městech ohromné dopravní zátěže. V 90. letech se navíc otevřelo nové téma: ekologie. Klima ve společnosti bylo připravené k návratu tramvají do amerických měst. Zlomovou událostí bylo otevření moderní trati v Portlandu ve státě Oregon v roce 2001. Poprvé za posledních padesát let byla postavena nová trať a byly zavedeny moderní tramvajové vozy. V následujících letech se podařilo otevřít tratě v Tacomě, Washingtonu a Seattlu. Další plány přibrzdila ekonomická krize. V roce 2009 však Obamův kabinet schválil zákon, který měl pomoci obnovit ekonomiku. Jeho součástí byla i investice do infrastruktury.

Otázka na zavedení, případně prodloužení tramvajových tratí se tak znovu otevřela. Jedním z příkladů je právě Seattle, který v současné době rozšiřuje síť z roku 2007. Nedávno se na trhu objevil nový fenomén, a tím jsou tramvajové vozy s dobíjecí baterií. Tím odpadá nutnost budovat elektrickou infrastrukturu podél koridorů. Právě tento trend se b ude zřejmě v USA nejvíce rozvíjet. V Seattlu se vozy s vlastní dobíjecí baterií, které byly projektovány v Česku, budou pohybovat od roku 2013.

Pokud by Američané měli možnost aktivněji ovlivnit to, kam budou směřovat jejich peníze z odvedených daní, vůbec by se nebránili dalšímu rozvoji hromadné dopravy. S tímto tvrzením přichází výzkumný dopravní institut v Minetě, který jej podložil výsledky rozsáhlé dotazníkové kampaně. Lidé si mohli sami říct, jaký způsob dopravy by v každodenním životě preferovali. Hromadná doprava má pro půměrného občana USA velkou cenu. Budou tamní politici tato přání respektovat?

Celkem 73 % respondentů by nic nenamítalo, kdyby šly peníze z daní na rozšíření stávající dopravní sítě, její modernizaci a celkové zlepšení systému hromadné dopravy. Od loňského roku poskočil naměřený údaj o téměř pět procent, z 69 %. „Jsme svědky toho, jak narůstá veřejná podpora našim projektům,“ říká Flora Castilo, jedna ze členek sdružení APTA.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Proč lidé v USA vnímají rozvoj hromadné dopravy jako zásadní téma?

Podle výsledků dotazníkové kampaně si prý uvědomují celkový pozitivní dopad na přidružený efekt, především růst počtu pracovních míst. To, že rozvoj dopravní sítě pomůže k vybudování silnější ekonomiky, stvrdilo v dotazníku dokonce 80 % respondentů. Celých 88 % schvaluje rozšíření systému hromadné dopravy z obecných důvodů, například lepší dostupnosti zdravotnických zařízení, škol nebo úřadů.

Význam hromadné dopravy

Efektivitu veřejné dopravy je určit, jak slouží chudým. Ve Washingotnu D.C. to udělali dobře. Většinou stanici metra do 10 minut chůze, zatímco u bohatých sousedství je to dále. Mileniálové upouštějí od aut. Vlastnictví auta mezi mladými není moderní. Stále častěji se vrací k veřejné dopravě. Kansas City, Detroit a Washington D.C. znovu obnovila tramvaje.

Tramvaje mohou zvýšit ekonomický rozvoj. Developery a firmy zavedením tramvají odhadem 5 miliard dolarů díky nim opět vydělávají. Je velmi důležitá pro rozvoj měst. Bude mít dobrou dopravu, zatímco to špatné bude mít špatnou. Mobilitu, snižuje uhlíkovou stopu a zvyšuje ekonomický rozvoj.

Iniciativy a plány na zlepšení dopravy

Spojené státy na federální úrovni ani města na lokální úrovni neinvestují do rozvoje hromadné dopravy. Nejvíce to je vidět při srovnání s druhou nejsilnější ekonomikou po Americe - Čínou. I když se budují nové systémy veřejné dopravy ve městech, jako je Dallas, Denver, Los Angeles, Seattle, Houston nebo San Diego, nejsou dostatečně robustní, aby situaci veřejné dopravy v amerických městech výrazně zlepšily.

Svoje plány na zlepšení dopravy již několikrát představil i americký podnikatel a vizionář Elon Musk. Jeho představy směřují pod zem, kam plánuje se svojí společností Boring Company nasměrovat elektromobily. Ty by ve speciálních tunelech mohly jezdit velkou rychlostí. Server Wired uvádí, že jeden takový tunel by měl být schopen přepravit až 16 tisíc cestujících za hodinu - v případě, že v jednom autě se povezou čtyři lidé.

Američané i ve městech stále důvěřují spíše svým automobilům. V americké veřejnosti chybí zejména přesvědčení o tom, že veřejná doprava může být funkční a že se nejedná pouze o plýtvání veřejnými prostředky. Kongres dává ročně na podporu výstavby silnic jednotlivým státům 40 miliard dolarů. „Je to otázka priorit,“ komentuje současnou politiku profesor urbanismu Jeff Brown z Florida State University.

Zpoplatnění vjezdu do center měst

Když se ve městech výrazně zhorší ovzduší nebo zhoustne provoz, využívají některá města ve Spojených státech dálniční cedule vyzývající obyvatele ke spolujízdě. Některá města, jako třeba Los Angeles mají dokonce pro řidiče s minimálně jedním spolucestujícím vyhrazený zvláštní pruh, do kterého můžou vjet a který je často méně ucpaný, než zbývající pruhy. Říká se jim “car pool”.

Metropolitní dopravní úřad (MTA) v New Yorku si je vědom vysoké pokryvnosti jak městské, tak i příměstské hromadné dopravy a má v plánu zpoplatnění vjezdu na Manhattan, který by některým řidičům účtoval až 23 dolarů za vjezd ve špičku. Nejlidnatější město Spojených států tak chce řešit problémy s dopravou a klimatem. Zřízení zóny s dopravními zácpami a zpoplatnění vjezdu soukromých vozidel variabilním poplatkem by snížilo koncentraci karcinogenních látek v ovzduší ve městě nejméně o 11 % a doprava by se podle plánů radní měla snížit o 20 %.

Na zavedení mýtného se již pracuje. Dva roky po původním zavedení mýtného však schválila Federální správa silnic (FHWA) posouzení MTA. Obyvatelé mají nyní možnost se k mýtu veřejně vyjádřit do 9. září, poté agentura zváží připomínky účastníků. Město New York plánuje zmírnit případné obavy z finanční nerovnosti tím, že nabídne daňovou úlevu obyvatelům, kteří vydělávají méně než 60 000 dolarů ročně. Tento úvěr by umožnil obyvatelům, kteří splňují podmínky, získat zpět většinu nebo všechny náklady na mýtné.

tags: #autobusová #doprava #v #Americe #a #životní

Oblíbené příspěvky:

• Více o obecné ekologii
• Nápady na projekty o přírodě
• Výlety v okolí Nýrska
• Dopady zemědělství na vodu
• Umění a příroda