Chystáte se do Benátek? Buďte víc než turista a podívejte se na úžasná místa, která cestovatelům Benátská laguna přichystala. Většina návštěvníků však zná jen turisticky vyhledávaná náměstí a památky a zdrží se sotva pár hodin. Benátská laguna však nabízí mnohem víc zajímavostí. Okolní ostrůvky jsou proslulé svými produkty, jiné jsou zase často oázami klidu a neporušené přírody. Přitom na všechny se dostanete pohodlně v rámci městské hromadné dopravy, kterou v Benátkách zahrnují i plující parníky, tzv. vaporetta.
Současné centrum Benátek se rozkládá na původně 121 ostrovech. Přes sto sedmdesát vodních kanálů se tady klene 450 mostů. Každoročně Benátky navštíví 20 milionů turistů, což je čtyřistakrát více lidí, než je stálých obyvatel města.
Na pomyslné první místo nemůžeme neumístit ostrov Burano, nejbarevnější, nejmalebnější a nejvíc fotogenické místo v celém Benátském regionu. Burano se však může pochlubit ještě jednou zajímavostí, díky níž se stalo vyhledávaným turistickým cílem. Místní domky jsou různobarevně pomalovány a stávají se terčem objektivů nadšených fotografů z celého světa.
Poté, co se v Evropě prosadilo levnější textilní zboží, buranská řemeslná tradice spěla ke svému zániku. Ve 20. letech 20. století.
Murano tvoří celkem devět původně samostatných ostrůvků, jenž byly v průběhu historie pospojovány mosty a vytvořily tak jeden z největších celistvých ostrovů v Benátské laguně. Sklárny bývaly do konce 12. století umístěny přímo v centru Benátek, odkud byly posléze, z důvodu obav před požárem, umístěny na Muranské souostroví. Původně se jednalo o místo, kde se dařilo pěstování vinné révy a ovocných sadů.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Hlavním lákadlem ostrova Murano jsou sklářské dílny. Sklářské výrobky z Murana jsou proslulé po celém světě. Můžete sledovat mistry skláře při práci, jak tvarují nádherné kousky ze skla přímo před vašima očima. A pochopitelně nějaký pěkný kousek si můžete také zakoupit. Dalším lákadlem Murana je Museo del Vetro (Muzeum skla). Při svých procházkách po ostrově určitě zamiřte k bazilice Santa Maria e San Donato. Dalším místem, u kterého byste se měli zastavit je kostel Arcipretale di San Pietro Martire.
Ostrůvek Torcello byl jedním z prvních osídlených míst v Benátské laguně. Na tomto místě se údajně prvně dotkly ostatky svatého Marka, přivážené z egyptské Alexandrie, italské půdy. Dnes jsou pozůstatky kostela Santa Maria Assunta přístupné veřejnosti a stále na návštěvníky dýchají historickou atmosféru. Z původní stavby se dochoval biskupský trůn i místa pro přísedící kněží. Obdivována je také mozaiková podlaha z 11. století a ikonostas s mramorovými deskami. Hned vedle této stavby je také volně přístupný kostel Svaté Fosky, jedné z prvních křesťanských mučednic, pocházející z přelomu 11. a 12. století.
Torcello bylo v dávných dobách osídleno asi 20 tisíci obyvateli, dnes zde zůstaly poslední čtyři rodiny, které žijí pouze z turismu.
Právě zde můžete vidět nejstarší katedrálu v Benátkách vůbec - Baziliku Santa Maria Assunta z roku 639. Zajímavostí Torcella je také most Ponte del diavolo. Na Torcellu najdete hlavně spoustu zeleně a je tak kontrastem k rušným Benátkách.
Ostrov na sever od centra Benátek byl do 19. století využíván jako vězení, pročež byl obehnán vysokou cihlovou zdí. Ta se zachovala a slouží svému účelu dodnes, ačkoli má San Michele už zcela jiné využití.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Říká se, že tento ostrov ovládají tajemné a nepřátelské síly. Pověst byla Poveglii přisouzena pravděpodobně na základě toho, že tady v dávné minulosti sídlil lazaret pro nakažené morem a později také psychiatrická léčebna. Dnes je ostrov oblíbeným cílem Benátčanů, kteří sem přijíždějí na nedělní piknik. Tím, že je ostrov od minulého století neobydlen, neexistuje tady žádné přístavní molo a městské parníky sem nezajíždí. Je tedy potřeba vypravit se sem buď taxíkem, nebo s někým, kdo vlastní motorový člun. Ostrov je svěřen do péče sdružení, které zajišťuje jeho údržbu a bezpečnost.
Přesně naproti benátskému letišti se rozkládá ostrov svatého Erasma, rozlohou třetí největší v celé Benátské laguně. Pro svou zeleň a úrodnost je často označován jako „Zeleninová zahrada Benátek“. Nejtypičtějším produktem jsou zvláštní fialové artyčoky, které zde rostou na polích zavlažovaných vodou z laguny. Nejlepší příležitost ochutnat je budete mít na Artyčokové slavnosti zasvěcené svatému Erasmovi, která se koná každoročně v květnu. V minulém roce bylo pivo vyprodáno během prvních hodin po začátku slavnosti, s jeho ochutnávkou se tedy nevyplatí otálet!
Na ostrově najdete převážně zeleň, pole a vinice. Můžete se zde procházet přírodou nebo si půjčit kolo.
Deset kilometrů dlouhá, přírodně utvořená písečná lavice chránila od nepaměti centrum Benátek od přílivu přicházejícího z východní strany. Díky ocenění modré vlajky, deklarující čistotu moře i výbornou vybavenost letoviska, je oblíbeným víkendovým cílem Benátčanů i vyhledávanou destinací turistů mířících na sever Itálie za odpočinkem spojeným s koupáním. V té době zde vzniklo mnoho secesních vil. V 19. století bylo Lido nejexkluzivnějším přímořským letoviskem v Evropě.
Je ideálním místem pro relaxaci na pláži. Lido Vás bude zajímat hlavně v létě, protože jsou zde písčité pláže s veškerým zázemím, kde se můžete koupat. Což jinak v samotných Benátkách nejde. Můžete si vybrat mezi veřejnou pláží nebo soukromými plážemi, které jsou ale za poplatek, kde máte větší klid a lepší servis a komfort. Pokud budete v Benátkách během září, pak Vás ostrov Lido bude zajímat hlavně proto, že se zde právě v září koná slavný Benátský filmový festival.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Přímo naproti náměstí San Marco se nachází ostrov zasvěcený svatému Jiřímu. Jeho renesančně-barokní sakrální stavba dotváří nezaměnitelnou siluetu jeho severního břehu. V 10. století se na ostrově usadil benediktinský řád a založil tady klášter. O století později zde byly umístěny ostatky svatého Štěpána, dovezené z Konstantinopole. Ačkoli původní stavba vzala za své roku 1222, kdy celou oblast postihlo ničivé zemětřesení, počátkem 14. století byla znovu obnovena.
Za Napoleonských válek bylo veškeré nahromaděné bohatství řádu odcizeno francouzskými vojsky a převezeno do Louvru. Nicméně největší pocta a událost čekala ostrov v roce 1799, kdy zemřel papež Pius VI. Řím byl v té době ohrožen francouzskou armádou, a tak se pro nové místo konání papežského konkláve zvolil místní klášter a 14. března 1800 byl zvolen papežem Pius VII.
Počátkem 19. století byli mniši, z důvodu nehostinných podmínek neslučitelných s řádovým přežitím, nuceni odejít. Rakušané prostor využili pro sklad zbraní.
Ostrov svatého Františka zabírá plochu pouhé 4 hektary, přesto je díky minulosti důležitým historickým místem. Ten se prý na ostrově zastavil na cestě z páté křížové výpravy, kam se vydal za účelem kázat tureckému sultánovi evangelium a ukončit dlouhotrvající válku mezi východem a západem. V 15. století byl ostrov opuštěn a nově příchozí rakouská armáda stávající budovy využila jako skladiště střelného prachu.
Ostrůvek Vignole situovaný na severovýchodní straně od centra Benátek tvoří původně dvě separované mělčiny propojené v minulosti mostem vedoucím přes kanál. Ten je dnes průjezdnou dopravní tepnou uprostřed ostrova. Ze starodávných záznamů víme, že byl ostrov vyhledávanou letní destinací už pro starověké Římany. Lidé se tady živili čistě jen zemědělstvím.
V 7. století byl na ostrově postaven kostel Sant´Erosia obrácený fasádou směrem ke středovému vodnímu kanálu a doplněn malou zvonicí. Svatostánek pravděpodobně vznikl na místě původního kostela, zasvěcenému svatému Janu Křtiteli, jenž byl v 17. století kompletně zrekonstruován.
Interiér uchovává vzácný obraz Nanebevzetí Panny Marie, namalovaný neznámým malířem, nicméně pro současné návštěvníky není bohužel přístupný.
Benátská riviéra, oficiálně Costa veneziana (benátské pobřeží) je severní část Jaderského pobřeží v regionu Veneto. Pobřeží o délce asi 130 km zahrnuje oblíbená letoviska od Bibione po Rosolina Mare. Některá města, jako Caorle nebo Chioggia, byla založena před stovkami let. Další vznikala od 50. let 20. stol., přímo jako turistická střediska (Bibione, Eraclea Mare, Lido di Jesolo...).
Benátská riviéra je jedna z největších turistických oblastí Evropy, ročně ji navštíví až 30 milionů návštěvníků. Většina měst na pobřeží mezi Benátkami a Terstem byla vybudována až ve dvacátém století.
Mysleli jste si, že v Benátkách jsou jen turisté? Projde tudy 55 000 turistů denně, ale jen málokdo si jich všimne. Ropuchy a potkani se v ulicích Benátek snaží nevzbuzovat pozornost, nenápadné jsou i ryby v kanálech. Do Benátek se jezdí obdivovat architekturu chráněnou UNESCO, ale tamní laguna nabízí mnohem víc.
Ve městě a okolí jsou největší mokřady Středomoří o rozloze 550 kilometrů čtverečních. Samotná laguna je labyrintem neobydlených ostrovů porostlých vegetací, které nevadí slaná voda, kanálů a písčitých břehů. Možná to bude překvapivé, ale město i laguna jsou doslova napěchované zvířecími společenstvy.
Laguna je nejsevernějším domovem plameňáků v Evropě, žijí zde nebo sem přilétají hnízdit jespáci, kormoráni, rybáci, ústřičníci, ledňáčci a další ptactvo. Neobydlené budovy na ostrovech si oblíbily poštolky. Ve městě pokrývají zdi a piloty slávky, množí se tu i neoblíbení potkani, kteří se stávají kořistí kuny skalní. Žijí tu nutrie a největším predátorem je liška, která slídí po ptačích vejcích.
Na pobřeží Jaderského moře severně od Benátek se rozrůstají (a v poslední době již takřka spojují) rozsáhlé turistické resorty a na přírodní krásy zde není příliš volného místa. Zato jižně od Benátek se rozkládá úžasná krajina delty největší italské řeky Pádu. Táhne se v délce několika desítek kilometrů podél pobřeží Jadranu od konce benátských lagun na severu (u Chioggie) až k letovisku Comacchio na jihu. Zahrnuje slané zátoky, duny, saliniště a další krajinotvorné prvky.
Plochý terén podél kanálů a na hrázích svádí k cykloturistice, po vodních ramenech Pádu se lze projet loďkou. Můžete tady natrefit až na 350 druhů ptáků, např. volavky, čírky, kachny divoké, motáky pochopy atd. Pěkný výlet si můžete udělat do botanické zahrady Litoraneo u přístaviště Porto Caleri nedaleko rekreačního střediska Rosolina Mare.
Julské Benátky (italsky Friuli-Venezia Giulia) jsou kouzelným regionem na severovýchodě Itálie. Tato pestrá oblast nabízí nejen pobřeží Jadranu a dramatické hory, ale také řadu úchvatných historických vesnic, které patří mezi nejkrásnější v Itálii a jsou zařazeny do prestižní skupiny I Borghi più belli d’Italia.
Chioggia, přezdívaná „Malé Benátky“, je kouzelné město na jihu benátské laguny, které kombinuje atmosféru historických Benátek s klidnější a autentičtější atmosférou. Chioggia je totiž město postavené stejně jako Benátky, jen je mnohem menší a není tak slavné a tak je tady mnohem méně turistů. Na rozdíl od Benátek, tady už na auta ale narazíte.
Během svých procházek po městě můžete obdivovat např. katedrálu Santa Maria Assunta, kostel Saint Domenico, zajímavostí je také vyklápěcí most Ponte Canal Lombardo a pokud si přivstanete, můžete zažít také jeden z nejstarších a největších rybích trhů v Itálii - Mercato del Pesce. Každé ráno sem rybáři přiváží čerstvé úlovky z moře.
Ve městě si můžete půjčit také člun a užít si vlastní jízdu po laguně nebo městskými kanály. To je opravdu jedinečný zážitek, jak zažít město kanálů z jiné perspektivy.
tags: #příroda #Benátky #Itálie