Příroda silnější než lidé: Studie o kaňonech v Providence

Zářezy v červenavé hlíně, prudké svahy a desítky metrů hluboké jizvy v krajině. Procházet se tu je zážitkem a pohled je to mimořádný.

Proto také Kaňony v Providence v severoamerické Georgii navštíví ročně na 300 000 turistů. Je nazýván sedmým divem Georgie a počítá se k nejnavštěvovanějším „přírodním“ pamětihodnostem tohoto severoamerického státu.

Jenže s celým tím „přírodním“ původem to je v případě chlouby státem spravovaného parku v Providence složitější.

Velký kaňon v severní Arizoně, Badlands v Jižní Dakotě anebo třeba Zion v Utahu. Severní Amerika je zajímavých geologických výtvorů plná.

Vznikaly v průběhu milionů let, jejich podobu spoluutvářela eroze. Za podobou toho, co je dnes k vidění v Providence Canyon State Park v Georgii, stojí také eroze.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Ale nikoliv ta pozvolná a miliony let trvající. Tohle dílo vznikalo v průběhu pouhých dekád.

Turisté se sem jezdí podivovat přírodní nádheře, ale ve skutečnosti hledí jen na erozní rýhy, způsobené nešetrným zemědělským hospodařením.

Kdybyste měli možnost cestovat časem do minulosti, před rokem 1826 tu ještě nic takového nebylo. Rok 1826 nezmiňujeme náhodou.

Souběh historických křivd se tím nevyčerpal. Tihle farmáři z Georgie totiž pěstovali především bavlnu. Region Stewart County, kam spadá i současné Providence, platilo kolem roku 1850 výnosem bavlny za třetí nejproduktivnější oblast v USA. Roční produkce tu činila kolem 340 000 tun. Na ukradené půdě a otrocké dřině se tu bohatlo skutečně ve velkém.

Prvním signálem, že je něco v nepořádku, byl pozorovatelný pokles výnosu. Půda se tu rychle vyčerpávala, úrodné horizonty byly mělké.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Farmáři proto začali zakládat nové plantáže, položené více do svahů. Na odlesněné, zkypřené a vyčerpané půdě, intenzivně obdělávaných polích ve svazích, ovšem začala úřadovat vodní a větrná eroze mnohem intenzivněji, než by zemědělci předpokládali.

Splach byl po každém dešti enormní. Sláva bavlníkových plantáží z Providence tak vyhasla ještě před Občanskou válkou. Pozemky zbrázděné hlubokými zářezy se staly naprosto neobdělávatelné.

Dál už tu skutečně hospodařila příroda, ale v předznačené trajektorii toho, co tu po sobě nedobrou zemědělskou praxí zanechali lidé.

Voda odnášela hlínu, odhalovala vrstvy železitých sedimentů, oxidace přebarvovala půdu do nejrůznějších tónů. Rýhy a nátrže svahů postupně vytvořily hluboké rokle a propojené kaňony.

Těch kaňonů se tu dnes nachází šestnáct, a ty nejhlubší mají i 46 metrů. Když stojíte na jejich dně, vypadají majestátně.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Na pozapomenuté dědictví georgijského hospodaření upozornil v roce 1934 novinář Stuart Chase. Nehovořil však o nějaké člověkem vyvolané katastrofě, ale o krásách zdejší přírody. A ty barvy! Reportáže z místa posloužily jako skvělá reklama pro regionální zajímavost. Kaňony v Providence se tak pomalu stávaly senzací.

V 50. letech sem na exkurze začaly jezdit první organizované školní výlety. Aby se na tu nádheru všichni hezky podívali. Slávu téhle „pamětihodnosti“, pokrývající plochu bezmála 406 hektarů, pak podtrhl prezident Jimmy Carter.

Kaňon z Providence se tak roku 1971 oficiálně stal „přírodní památkou“. Byť to tedy je s jeho přírodním původem všelijaké a bez vlivu lidí by nikdy nevznikl.

Teprve kolem roku 2000 se do příběhu proslavené lokality začal promítat také narativ ochrany životního prostředí. To, že Kaňony v Providence nejsou ukázkou tvořivé síly přírody, ale spíš destruktivní síly neuváženého lidského konání. A teprve před pár lety se k té ekologické environmentální lince připojila i historická.

Související s tím, že se tu turisté jezdí podivovat domněle velkému dílu přírody, jež ale ve skutečnosti manifestuje útlak indiánů a otrokářskou práci.

I když totiž Kaňony v Providence nejsou přírodní, protože je nešetrnou zemědělskou praxí spoluvytvořili lidé, pořád si uchovávají své osobité kouzlo.

Jistě je to z hlediska ochrany půdy velmi demonstrativní varovný příklad a článku si velmi cením. Peněžní výnosy z plochy bezmála 406 hektarů se o mnoho řádů zvýšily.

Tohle je destruktivní dílo člověka, ovšem podobných čistě přírodních jevů je na světě tisíce. Indiánů z kmene Creeků (Muskogijů). Osadníci vykáceli lesy, zbudovali farmy a začali zemědělsky hospodařit. Tak, jak byli zvyklí.

Následující tabulka shrnuje klíčová data a fakta o kaňonech Providence:

tags: #priroda #ekolist #mocnejsi #nez #lidi #studie

Oblíbené příspěvky:

• Přehled Možností pro Odpady
• Sympetrum fonscolombii v ČR
• Život živočichů a vztahy
• Skladba Půdy: Vědecké Zkoumání
• Odpadkový koš s infračerveným senzorem - recenze