V dnešní době, kdy se globální změny klimatu a narušení všech ekosystémů stávají stále naléhavějšími, je nutné se zamyslet nad tím, jak můžeme přispět k ochraně životního prostředí. Ochrana životního prostředí není pouze trendem, ale nezbytností. Globální změny klimatu, úbytek biodiverzity a degradace půdy a vodních zdrojů nám jasně ukazují, že čas na akci je nyní.
Udržitelnost je klíčovým slovem, které se čím dál více prosazuje ve všech sférách života. Ekologické zahradničení není výjimkou. Tento způsob zahradničení se snaží minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a zároveň maximalizovat pozitivní vliv na biodiverzitu, půdu a vodu.
Základem ekologického zahradničení je volba správných rostlin. Místo exotických druhů, které často nesou sebou riziko invazivního chování a narušení místního ekosystému, bychom měli upřednostňovat domácí a původní druhy. Tyto rostliny jsou již přizpůsobeny místním podmínkám a nevyžadují nadměrnou péči.
Využití organických hnojiv je základem udržitelného zahradničení. Organická hnojiva nejen dodávají rostlinám potřebné živiny, ale zlepšují i strukturu půdy a podporují půdní organismy. Navíc minimalizují riziko nadměrného hnojení a znečištění půdy a vod. Pro nás je jasnou volbou organické hnojivo Black frass, které má celou řadu dalších výhod.
Kompostování zeleného odpadu a organických materiálů z domácnosti a zahrady je skvělým způsobem, jak vytvořit vlastní zdroj živin pro rostliny. Kompostováním nejen snižujeme množství odpadu, ale vytváříme i hodnotný materiál, který obohacuje půdu a vašim rostlinám se tak bude lépe dařit.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Správné zavlažování je nezbytné pro úspěšný růst rostlin. Efektivní zavlažování zahrnuje správný čas zalévání a aplikaci vody tam, kde je nejvíce potřeba. Kapkové zavlažování je efektivní metodou, která zabraňuje plýtvání vodou. Využívání dešťové vody je ekologickým způsobem, jak zavlažovat zahradu. Instalace nádrží na dešťovou vodu umožní sběr a skladování dešťové vody, kterou pak můžete využít pro zalévání rostlin.
Zahradníci se stále více učí využívat přírodní prostředky k ochraně rostlin před škůdci. Různé směsi bylinek a rostlinných extraktů mohou být účinné. Použití bylin jako levandule, tymiánu nebo máty může odradit určité škůdce od vaší zahrady. Pravidelná kontrola vaší zahrady je způsobem, jak zachytit možné problémy včas.
Používání chemických pesticidů a herbicidů by mělo být omezeno na minimum. Tyto látky mohou negativně ovlivnit nejen vaše rostliny, ale také životní prostředí jako celek. Místo chemických látek můžete zvolit ekologicky šetrné alternativy. Existuje mnoho přírodních prostředků, které jsou účinné a zároveň neškodí životnímu prostředí.
Pěstování různých druhů rostlin má pozitivní vliv na půdu. Rotace plodin je způsobem, jak minimalizovat riziko výskytu škůdců a chorob. V dnešní době, kdy se svět potýká s mnoha environmentálními problémy, má každý z nás povinnost přispět k ochraně životního prostředí.
Implementace udržitelných praktik do zahradničení může být postupným procesem. Začněte třeba výběrem vhodných rostlin a postupně se ponořte do dalších praktik, které jsme si zmínili v tomto článku.
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability.
Ochrana přírody a krajiny se podle zákona č. 114/92 Sb., zajišťuje mimo jiné ochranou a vytvářením právě územního systému ekologické stability krajiny. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
ÚSES je tedy sítí skladebných částí - biocenter, biokoridorů, interakčních prvků, (ochranných zón), účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. Jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.
ÚSES musí v první řadě využívat tyto existující hodnoty, neboť nově navrhované části (zejména biocentra, biokoridory) začnou fungovat až po několika desetiletích. Později lze KES reorganizovat či redukovat (ale to až v době plné a optimální funkčnosti ÚSES). Pro KES je nutné zpracovat zásady péče - management. Trvalou existenci KES zajišťuje legislativní ochrana - nejcennější části mohou být dle zákona č 114/92 Sb. zařazeny do maloplošných zvláště chráněných území (NPR, PR, NPP, PP), další významná území se mohou registrovat jako VKP.
Biocentra, biokoridory a interakční prvky jsou skladebné části ÚSES tvořené účelně vybranými EVSK na základě převažujících funkčních kritérií tj. převažující funkce, kterou jim v ÚSES přisoudíme.
Čtěte také: Zahrady v Láhvi
Jen ty součásti ÚSES, které vyhovují minimálním prostorovým parametrům, mohou plnit své poslání. Menší biocentrum, užší či delší biokoridor rozhodně nebudou plnit své požadované funkce. U současně existujících biocenter s menší plochou se musíme snažit o jejich postupné zvětšení, chybějící je třeba vytvářet. Ještě častěji chybí v kulturní krajině biokoridory. Nově založená biocentra a biokoridory nejsou od počátku plně funkční.
Ochrana přírody a krajiny je v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění zajištěna různými nástroji, zákon zahrnuje tzv. obecnou a zvláštní ochranu druhů i území. Jednotlivé nástroje se vzájemně doplňují a podporují nebo by spíše měli - v praxi totiž nejsou často jednotlivá ustanovení dostatečně uplatňována. Jedním z takových je i obecná ochrana rostlin a živočichů.
Podle § 5 odst. 1 zákona jsou tedy všechny druhy rostlin a živočichů (a podle definice druhu v § 3 odst. 1 písm. g) zákona i nižší taxonomické jednotky, tedy poddruhy, případně jasně vylišené variety atp. a v rámci zjednodušené legislativní definice rostliny také houby) chráněny před zničením a dalšími zásahy, které by je mohly „ohrozit na bytí“.
Rostlinné a živočišné druhy však nejsou zákonem chráněný pouze před vyhubením, ale také před zásahy, které by vedly k jejich degeneraci či k narušení rozmnožovacích schopností druhů.
Obecná ochrana jde ovšem ještě dál a neřeší pouze druhy a jejich genofond či rozmnožovací schopnosti, ale také ochranu jednotlivých populací, které jsou chráněny před zánikem (zničením).
Zákon v rámci obecné druhové ochrany nestanoví žádné konkrétnější zákazy…, ale výše uvedené podmínky. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.
Obecná ochrana rostlin a živočichů zahrnuje také povinnost pro fyzické a právnické osoby aby při celé řadě činností zamezili nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, byť je tato povinnost omezena na existenci technicky a ekonomicky dostupných prostředků.
Výčet činností, na které se uvedená povinnost vztahuje, zahrnuje zemědělské a lesnické práce, tedy hospodaření a jeho dopady, jako může být například usmrcování či zraňování živočichů při seči a jiném použití mechanizace nebo úhyn rostlin či živočichů (jako necílových organismů) v důsledku použití pesticidů atp.
tags: #ekosystem #narušení #ochrana