Poznávání ptačích hlasů: Průvodce pro začátečníky i pokročilé

Pro dobrou znalost ptáků se rozeznávání jejich hlasů stává nezbytnou dovedností. Pomocí našeho zraku spatříme pouhých 20 % ptáků. Zbývajících 80 % zaznamenáme sluchem. Naučit se to dokáže každý. Pokud máte hudební sluch, zvládnete výuku rychleji.

Kdy a jak začít s učením

Ptáci zpívají už od prvních slunečných lednových dní. Nejintenzivněji se ozývají v hnízdní době uprostřed jara. Pro každý druh je nejvyšší hlasová aktivita specifická a souvisí s načasováním hnízdění. V polovině července všichni ptáci téměř úplně umlknou. Svatá Anna umlká ptáky, říká pranostika. S nástupem podzimu se malá část ptáků začíná znovu krátce ozývat.

S nácvikem poznávání zpěvu začněte ideálně v předjaří. To zpívá jen omezené množství druhů. Jak postupně přilétají další navrátilci, je snadnější odlišit neznámý hlas od těch již naposlouchaných. Za jednu sezónu se zvládnete naučit i několik desítek zpěvů.

Typy ptačích hlasů

Ze všech hlasových projevů ptáků nás nejčastěji upoutá zpěv na jaře. V tuto dobu si samečkové hlasitě obhajují svá teritoria a předvádí se před samičkami. Stejně jako se zpěváci předvádějí před svým publikem. Pokud jejich písničky znáte, nedá vám moc práce poznat, kdo to zpívá.

Ve skupinách se ptáci dorozumívají kontaktními hlasy. To jsou většinou krátké nevýrazné zvuky, které jako celek dokáží udělat docela kravál. Představte si takové hejno vrabců v křoví. Vžijte se do role učitele ve třídě, když si všech jeho třicet žáků jen tak potichu povídá.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Další typ ptačích hlasů je varování. Tímto typem hlasu se ptáci snaží upozornit ostatní na blížící se nebezpečí. Vzpomeňte se třeba na Krakonošovu sojku Práskačku.

První krůčky a užitečné zdroje

První krůčky v rozpoznávání ptačích hlasů jsem udělala na Vítání ptačího zpěvu v roce 2004, kdy jsem se přistěhovala do Krkonoš. Při této akci se vydáte na procházku přírodou s ornitologem, který vás upozorňuje na zpívající ptáky v okolí. A ke každému přidá nějaký zajímavý komentář. Tuto aktivitu u nás každoročně pořádají členové České společnosti ornitologické a Oblastní ornitologické sekce při správě KRNAP. Koná se vždy poslední sobotu v dubnu a první sobotu v květnu ve Vrchlabí.

Pokud nejste z Krkonoš, spousta obdobných akcí probíhá začátkem května i na jiných místech v Česku. Podívejte se na stránky Vítání ptačího zpěvu na stránkách České společnosti ornitologické. Jistě najdete možnost, kam zajít i v okolí svého bydliště.

V dobách, kdy ještě nebylo možné najít na internetu téměř všechno, mě nejvíc posunulo v znalostech ptačích hlasů CD od Pavla Pelce Hlas pro tento den. V souboru devíti CD najdete hlasy několika desítek ptáků s komentáři o jejich životě. Pro mě byly nejdůležitější tipy, jak nejsnáze odlišit hlas vybraného zpěváka od ostatních. Ideální podmínky pro učení jsou při řízení auta nebo doma při vaření.

Zkrácená verze těchto CD je volně k poslechu na stránkách Českého rozhlasu na odkazu Hlas pro tento den. U každého druhu najdete jedno i více audií s typickými hlasovými projevy a krátký komentář.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Mobilní aplikace BirdNET

Do terénu je pro začátečníky výborná mobilní aplikace BirdNET. Je to úplná novinka z roku 2020 a hned od začátku skvěle funguje. Do telefonu nahrajete zpívajícího ptáka a necháte aplikaci vyhodnotit, co slyšíte. Záznam hlasu vidíte přímo na displeji. Je potřeba mít k dispozici dostatek mobilních dat. Jeden odeslaný soubor s daty má velikost v řádu MB. Aby byl ptačí hlas vyhodnotitelný, nesmí foukat vítr, neměla by jezdit poblíž auta.

Pro ilustraci uvedu několik příkladů, jak vše funguje. První zobrazuje záznam zpěvu sýkory koňadry. Každý sameček umí až deset různých variant zpěvu. Další příklad ukazuje rozdíly zpěvu dvou ptáků, které rozliší až zkušenější ucho. Vybrala jsem pěnici černohlavou a slavíkovou. I tady si vyhodnocovaní algoritmus poradil na výbornou. Pro odlišení těchto dvou ptáků si pamatuju následující poučku: Hlas pěnice slavíkové zní, jako když se snaží člověk rychle mluvit.

Její hlas je výrazný a zvučný. Rychle mění frekvenci tónů a jeden její nápěv trvá déle než u ostatních ptáků. Druhý hlas je míň zřetelný, klesající a znějící do ztracena. Takový jakoby chcípající ptáček. Třetí nápěv je také tišší a pravidelně střídá dva tóny. Je trochu podobný sýkoře koňadře, ale frekvence zvuku je daleko vyšší a melodie je celkově klesající.

Ottův obrazový atlas ptáků

V roce 2021 vydalo Ottovo nakladatelství knihu Karla Šťastného a Antona Krištína Ottův obrazový atlas, ptáci Česka a Slovenska. Publikace obsahuje všechny druhy hnízdící na území bývalého Československa. Atlas je jedinečný v tom, že na fotografiích zachycuje ptáky obou pohlaví, různého věku, hnízda, barevné varianty, prostředí výskytu atd. Neomezuje se pouze na hezky vybarvené samce, jako v mnohé jiné příručky. Každá dvojstrana věnovaná jednotlivým ptákům je doplněná QR kódem s odkazem na zvukový soubor. Z něj si přehrajete několikaminutový záznam různých vydávaných zvuků, jako zpěv samce, kontaktní hlasy, varování, pískání mláďat apod. Ke zpěvu není přidaný žádný komentář. K poslechu je vhodné mít už určitě předchozí znalosti a rozeznat alespoň základní zpěv samců.

Databáze Xeno-canto

Můj v pořadí už čtvrtý tip bude už pro pokročilejší posluchače. Na webu existuje databáze s názvem Xeno-canto. Obsahuje hlasy ptáků z celého světa, které postupně přidávají různí ornitologové. K dispozici jsou různé typy zvuků, neomezují se na pouhý zpěv. Zvukový záznam si můžete stáhnout do počítače. Nevýhodou může pro někoho být text v angličtině. Vyhledávání je ale intuitivní a ptačí druhy je možné zadávat i v češtině.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Ornitolog na drátě

Ornitolog na drátě je živě vysílaný pořad České společnosti ornitologické. Záznam z těchto přednášek je k dispozici na Youtube. Díl nazvaný Určování ptáků na podzim se v jeho prostřední třetině velkou měrou věnuje poznávání našich běžných druhů podle kontaktních hlasů. Pořadem provází zkušení ornitologové Ondřej Belfín a Jakub Hlaváček.

Určování ptáků podle kontaktních hlasů se nevěnuje mnoho zdrojů. Pokud byste rádi, aby vám někdo s výukou rozpoznávání ptačích hlasů pomohl, můžete se přihlásit například do kurzu praktické ornitologie. Ten pořádají každoročně v červnu v Orlických horách zkušení lektoři z České společnosti ornitologické. Výuka ptačího zpěvu je podstatnou součástí tohoto vzdělávání. Od roku 2022 je možnost přihlásit se na odlehčenou verzi kurzu i s dětmi.

Aplikace Hlasy ptáků

S novou aplikací Hlasy ptáků od českého vývojáře Petra Kletečky, jež stojí i za dalšími jednoduchými naučnými apkami, mohou nadšenci do přírody snadněji identifikovat ptáky podle jejich zpěvu. V aplikaci uživatelé najdou abecední seznam ptáků, jež mohou využít k identifikaci. U každého druhu jsou základní informace o jeho původu a charakteristických rysech, fotografie a především zvuková nahrávka ptačího zpěvu. Hlasy ptáků je aplikace dostupná pouze pro Android s přizpůsobením i pro tablety.

Aplikace obsahuje data ze stránek Českého rozhlasu rozhlas.cz/hlas Textové, zvukové a obrazové materiály Českého rozhlasu jsou chráněny autorským zákonem. Jejich šíření či další zpřístupňování, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.

Obrázky, základní informace a zvukové nahrávky 184 opeřenců z české přírody. Aplikace funguje bez připojení k internetu. Jen pozor při instalaci. Velikost je 96M a tak raději stahujte na rychlém připojení bez účtování přenesených dat. Stáhnout Hlasy ptáků z Google Play. Hlasy ptáků je volně dostupná aplikace s otevřeným zdrojovým kódem.

Jste-li spokojeným uživatelem, zvažte prosím finanční podporu. Příspěvek na další vývoj, opravy chyb a přidávání nových funkcí můžete poslat na účet: 1663602015/3030 se zprávou pro příjemce: "Hlasy ptáků".

Záznam hlasů přírody: Náročný koníček

Záznam hlasových projevů ptáků a samozřejmě i ostatních zvířat v přírodě, vyžaduje splnění celé řady zvláštních a neobvyklých požadavků. Ty jsou mnohdy velice odlišné od běžného způsobu používání reportážního magnetofonu. Je nutno se řídit různými podmínkami souvisejícími s třemi hledisky, a to s hlediskem biologickým, zásadami danými technickými vlastnostmi celého nahrávacího zařízení a hlavně rušivými vlivy a zvuky v přírodě.

Předně si musíme uvědomit, že záznam zvuků v přírodě je práce velice náročná na čas, vyžadující nesmírnou trpělivost při mnohonásobně opakovaných a často marných pokusech. Práce v terénu začíná většinou výběrem vhodné lokality. Podrobná znalost terénu velmi usnadní naši činnost. Je-li třeba nahrávku provést za šera nebo i v noci, těžko můžete počítat se zdarem, aniž se za světla dobře seznámíte s terénními podmínkami a překážkami. Znalost poměrně širokého okolí do vzdálenosti několika kilometrů je vhodná s ohledem na možnost přizpůsobení se situaci cest, silnic, železnice, vesnic a měst, továren a jiných nežádoucích zdrojů hluku.

Logicky nesmírně důležitou podmínkou je co nejlepší znalost sledovaného živočišného druhu, jeho zvyklostí, chování a oblíbených míst v dané lokalitě. Nejsnadněji můžete pochopitelně nahrát hlasy běžných pěvců v jarních měsících. Samozřejmě, že i denní hodina je pro nahrávku důležitá. Všeobecně nejvýhodnější pro takový záznam, také s ohledem na rušivé vlivy okolí, je časné ráno kolem třetí a čtvrté hodiny, i když mnoho ptáků se ozývá i dříve. Další výhodnou chvílí je doba před západem slunce. Někteří ptáci se ozývají ještě po západu slunce, například červenky, nebo i během noci, jako sovy, rákosníci, cvrčilky a slavík.

Protože však záznam ptačích hlasů na magnetofonovém pásku je metodou studia hlasových projevů pro potřeby ornitologie a etologie, je nutno se věnovat této práci nejen v období hnízdění, ale i v průběhu celého roku. Vždyť ptáci se hlasově projevují během celého svého života, někdy i před vylíhnutím z vajíčka. Předmětem záznamu jsou nejen zvukové projevy vokální povahy tvořené hlasovým ústrojím ptáků, ale i nevokální zvuky, jako například tleskot křídel holubů, lelků a sov, klapání zobáků čápů a sov a mekání bekasíny otavní, což je také zvuk mechanického původu.

Kvalita hlasových projevů - podle našich měřítek - je velice rozdílná. Od krátkých signálů a volání různého významu, z nichž některé nejsou omezeny roční dobou, až po úplný zpěv pěvců v období rozmnožování. Úkolem záznamu je také zaregistrování proměnlivosti projevu u jedinců téhož druhu v jediné lokalitě, ale i dialektu vzájemně vzdálených populací. To souvisí se skutečností, že pravý zpěv bývá vrozen jen částečně a ptáci se učí dalším motivům od jiných příslušníků svého druhu. Dokonce některé ptačí druhy přejímají hlasové projevy zcela odlišných druhů, tj. napodobují je. Kvalita zpěvu záleží tedy i na hustotě obsazení krajiny.

Technické požadavky na nahrávání

Bohužel vás zklamu, protože požadavky na techniku jsou vskutku extrémní. Předpokladem je pochopitelně bateriový přenosný magnetofon. Snad největší rozdíl mezi nahráváním například lidského hlasu koncertního zpěváka ve studiu a nahráváním ptačího hlasového projevu v přírodě je ve vzdálenosti od mikrofonu a mohutnosti akustického zdroje. Zatímco koncertní zpěvák zpívá do mikrofonu ze vzdálenosti 10 - 20 cm, je nutno v přírodě provádět nahrávku ze vzdálenosti přibližně 10 - 20 a někdy i více metrů.

Jednou z nejdůležitějších částí celého zařízení je mikrofon. Pro naše účely je nejvhodnější mikrofon studiové nebo alespoň polostudiové kvality. Musí věrně zaznamenávat zvuky v celém oboru slyšitelných zvuků a také odolávat tvrdým podmínkám v terénu. Mnohdy je vystaven otřesům, vlhkosti ranních a nočních mlh v okolí vod a močálů nebo naopak přímému svitu slunce. Jindy by měl spolehlivě pracovat v zimě při teplotách pod bodem mrazu. S ohledem na vzdálenosti zdroje zvuku je nutné, aby mikrofon byl náležitě citlivý. Čím citlivější, tím lépe. Je nutné, aby všechny tóny byly zaznamenávány věrně s původní a přirozenou intenzitou a dynamikou.

Další významnou vlastností mikrofonu, které je nutno si zvláště všimnout, je jeho směrová charakteristika. Má-li mikrofon charakteristiku tzv. kulovou, znamená to, že přenáší zvuky přicházející z různých směrů s přibližně stejnou intenzitou. Jsou-li zvuky směřující na membránu mikrofonu z některých směrů potlačeny, říkáme, že mikrofon má vyjádřenu směrovou charakteristiku. Ta by měla být pro potlačení nežádoucích zvuků co nejostřejší.

K získání ostré směrové charakteristiky je možno kombinovat kvalitní mikrofon s tzv. akustickým zrcadlem. K mikrofonu používáme parabolické zrcadlo pro odraz zvuku a jeho koncentraci na membránu mikrofonu. Aby bylo parabolické zrcadlo co nejúčinnější, mělo by být co největší. Prakticky upotřebitelná jsou však zrcadla od průměru asi půl až do tří čtvrtin metru. V poslední době máme možnost použít speciální směrové mikrofony ve tvaru tyče. Říkáme jim podle jejich délky, přibližně 1/4 a 1/2 m, krátká a dlouhá puška. Jejich směrová charakteristika ve tvaru kužele je velmi dobrá, citlivost a frekvenční charakteristika vynikající.

Eliminace rušivých zvuků

Je třeba se vyvarovat nasměrování mikrofonu směrem ke zdrojům hluku, a to i velmi vzdáleným. Třeba i několik kilometrů. Velmi mnoho potíží může způsobit i nevhodný tenký a volný mikrofonní kabel pohybující se při neklidném držení mikrofonu v ruce.

Nejdůležitější částí celého nahrávacího zařízení je bezpochyby magnetofon. Při jeho výběru však nemáme mnoho volnosti. Speciální profesionální reportážní magnetofony vysoké kvality nepotřebují zvláštního komentáře. Vyznačují se spolehlivostí chodu elektrických i mechanických částí, minimálním šumem, bezhlučným pohonem, citlivostí mikrofonního vstupu a jsou doplněny vším potřebným příslušenstvím.

S postupem doby se objevily kazetové magnetofony. I dnes je jejich frekvenční rozsah přijatelný jen u nejdražších typů. Musíme si totiž uvědomit, že hlasy živočichů, zejména ptáků pokrývají frekvenční rozsah v celém slyšitelném pásmu zvuků tj. 20 až 20000 Hz, tj. kmitů za sekundu.

Kvalitní zvukové záznamy v poslední době vyžadují profesionální techniku. Jsou to přístroje pro digitální zvukový záznam, minimalizující obsah šumu v nahrávce. Používáme reportážní digitální magnetofony a nyní se dělají pokusy i s použitím digitálního záznamu na minidisk. Tyto přístroje mají pro nahrávání v terénu velkou nevýhodu v tom, že jsou velmi citlivé na tvrdé zacházení a meteorologické podmínky. Nesnášejí prudké změny teploty, vlhkosti a zejména prach např.

Zvláštní opatrnost a pečlivost je nutno při nahrávání věnovat volbě úrovně hlasitosti záznamu. Je třeba si uvědomit, že indikátory, podle nichž je nastavována úroveň záznamu, jsou určeny pro nahrávání hudby a lidského hlasu. Skladba frekvenčního spektra hlasů ptáků a jiných živočichů je však úplně odlišná, a to nejen co do počtu a výšky vyšších harmonických kmitů, ale zejména co do rozdělení akustické energií na jednotlivé frekvenční složky. Protože pro vyšší frekvence jsou indikátory úrovně zvukového záznamu většiny magnetofonů frekvenčně závislé, dochází při nahrávkách hlasů, obsahujících zvláště dynamické pasáže vyšších kmitočtů, snadno k přemodulování a znehodnocení záznamu zkreslením.

Zkušenosti s nahráváním

Podle mých zkušeností je potřeba v dlouhodobém průměru asi na minutový použitelný úsek záznamu vynaložit nejméně 100 hodin práce. Do toho nepočítám čas potřebný na cestování někdy i do velmi vzdálených lokalit.

Za nejvzácnější nahrávku považuji zpěv iranie bělohrdlé, což je bělohrdlý slavík z průsmyku ve výši 1800 m v tureckých horách. Vedle tohoto exotického záznamu si také velmi cením hlasu kamzíka z našeho Pradědu v husté mlze a mracích před východem slunce. Velmi mnoho úsilí jsem věnoval nahrávce troubení jeřábů popelavých. Šest let mně trvalo než se mi podařil kvalitní záznam v rozsáhlých močálech a bažinách německého Mecklenburska. I mnoho práce bylo třeba vykonat pro pořízení hlasů naší lovné zvěře.

Alternativní metody určování ptáků

K neodmyslitelným znakům většiny druhů našich ptáků patří zpěv a další hlasové projevy (volání, bubnování, klapot zobákem nebo tleskot křídly), které nám v terénu pomáhají při jejich určování. Existuje řada sofistikovaných nástrojů k určení druhu na základě hlasu, obvykle však fungují v případě typických a dostatečně hlasitých projevů. Ty je možné zachytit jen v určitou denní a roční dobu. A známe to všichni - jak být v pravý čas na pravém místě?

Určitým řešení je využití hlasového záznamníku k nahrávání hlasů v terénu pomocí metody „akustického monitoringu“. Díky němu můžeme „být“ v jednom okamžiku na více místech současně.

Akustický monitoring a program AMSrv

S myšlenkou využít běžně dostupné hlasové záznamníky (diktafony) pro nahrávání hlasů v terénu a jejich následné vyhodnocení s použitím programového vybavení počítače v prostředí české amatérské ornitologie přišel Jan Savický v roce 2008. V terénu jsou do speciálních pouzder umisťována zařízení, která nahrávají kontinuálně.

Nahrávky se následně převedou na spektrogramy, tedy grafické znázornění časového průběhu spektra určitého úseku nahrávky. Následně se nahrávky vyhodnocují procházením jednotlivých spektrogramů s možností přehrát konkrétní pasáže nahrávky díky propojení spektrogramu s originální nahrávkou. Tuto činnost zajišťuje program AMViewer. V případě, že záznamníky nepodporují záznam do WMA, využije se formát MP3 a převod do WMA zajistí program AMConvertor.

Tento způsob průzkumu (monitoringu) umožňuje zjištění všech ozývajících se druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu ve vzdálenosti odpovídající zhruba „dobře vycvičenému lidskému uchu“. Programová sada AMSrv je nabízena zdarma a šířena elektronicky. Její úpravy a modernizaci v letech 2017 a 2019 hradila Agentura ochrany přírody a krajiny. Děkujeme!

Záznamníky mohou být využity k mnoha účelům. Uplatnění našli nejen v ornitologii, ale i při monitoringu savců nebo některých skupin hmyzu).

Proč ptáci zpívají?

Jaro je ideální čas pro poslech zpěvů ptáků. Zpěv ptáků má mnoho různých důvodů. Jedním z nich je vymezení vlastního území a varování ostatních samečků, že toto území už je zabráno. Pomocí zpěvu ale ptáci také komunikují.

A proč ptáci zpívají hlavně brzy ráno? Důvodů je hned několik. Ráno není vhodná doba pro hledání potravy, protože hmyz, kterým se většina z nich živí, je ještě schovaný. Takže mají ptáci na zpěv „volno“.

Každý pták zpívá trochu jiným způsobem, proto se můžeme naučit druhy podle jejich zpěvu poznávat. Někteří ptáci zpívají jen velmi jednoduše a jiní jsou ve zpěvu opravdoví mistři. Existují také ptáci, kteří se dokážou naučit napodobovat jiné ptáky nebo různé zvuky. A zdaleka se nemusí jednat jen o exotické papoušky, jako je například žako.

Červenka zpívá po celý rok. Často zpívá od brzkého rána až téměř do tmy. Můžeme slyšet zpívat jak samce, tak samičky. Sýkora koňadra je při zpěvu velmi šikovná, někteří samečci ovládají až 40 různých hlasových projevů. Sýkory modřinky zpívají jemněji než sýkory koňadry. Samečci pěnkav umí odposlouchat zpěv jiných ptáků a napodobit jej. Zvonci dostali své jméno právě díky jejich charakteristickému "zvonivému" zpěvu. Za hezkého počasí začínají zpívat už od ledna. Sameček zpívá často za také letu.

tags: #priroda #info #hlasy #ptaku

Oblíbené příspěvky:

• Historie a vývoj skladky
• Problém jaderného odpadu
• Výhody a nevýhody ekologického zemědělství
• Vše o kameni Ryuoh v akváriu
• Výlety do přírody v Česku