Hnědouhelná elektrárna Počerady a kritika ekologických aktivistů

10.03.2026

Jak samotná firma Severní energetická, tak její elektrárny a doly čelí dlouhodobě kritice ekologických aktivistů. Ekologům vadí, že spalování hnědého uhlí přispívá ke změnám klimatu a elektrárny vypouštějí do okolí nebezpečné látky.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Podle Greenpeace elektrárna Počerady produkuje podobné množství emisí jako všechna nákladní auta v České republice. "Zavřít nepotřebnou a velice plýtvavou elektrárnu Počerady by snížilo české emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby přestala jezdit úplně všechna nákladní auta.

ČEZ však stále neřekl, jestli ji opravdu zavře a bude tak naplňovat Státní energetickou koncepci České republiky, nebo jestli ji prodá Pavlu Tykačovi. V říjnu loňského roku generální ředitel holdingu Sev.en Energy Luboš Pavlas potvrdil, že holding má stále zájem o koupi elektrárny Počerady. Tykačova společnost Vršanská uhelná jednala s ČEZ, kterému elektrárna nyní patří, o její koupi předloni. Dozorčí rada ČEZ ale transakci neschválila. Vršanská uhelná dříve uvedla, že nabídla za Počerady deset miliard korun.

Elektrárna Chvaletice a modernizace

Chvaletickou elektrárnu kritizovali ekologičtí aktivisté již v minulosti, kdy získala stavební povolení na opravu elektrostatických odlučovačů a denitrifikaci bloků. Městský soud v Praze však letos v březnu dospěl k závěru, že modernizace elektrárny nemá výrazný negativní vliv na životní prostředí. Práce na elektrárně za přibližně tři miliardy korun jsou už hotové. Ekologičtí aktivisté poukazovali na to, že obnova obou bloků prodlouží jejich životnost až do roku 2030 a budou tak pokračovat negativní ekologické dopady provozu.

S loňským rozhodnutím městského soudu se ztotožnil Nejvyšší správní soud (NSS) v tom, že některé záměry nedosáhly svou kapacitou nebo rozsahem příslušné limitní hodnoty. Správní orgány tedy neměly povinnost automaticky posuzovat vliv na životní prostředí podle EIA. Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Chvaletice (Pardubicko) - Všech 11 aktivistů Greenpeace dnes sestoupilo z chladicí věže elektrárny Chvaletice, kterou obsadili v pondělí. Policie je odvezla k podání vysvětlení. Ekologická organizace svou akcí protestovala proti plánovanému prodloužení provozu elektrárny. Sestup aktivistů zdržel vítr a špatné počasí. Před sestupem sundali dva transparenty, které v předchozích dnech na chladicí věž umístili.

Dva ze čtyř kotlů hnědouhelné elektrárny z roku 1979 podstupují modernizaci zhruba za 2,5 miliardy korun, po níž by mohly být v provozu do roku 2030. Greenpeace tvrdí, že podle původních slibů měla být elektrárna odstavena nejpozději v roce 2020 a i po rekonstrukci bude celkové znečištění vyšší, než kdyby byl provoz ukončen. Firma vyčísluje škody způsobené počínáním aktivistů. Mluvčí společnosti Gabriela Sáričková Benešová v úterý uvedla, že mohou dosáhnout řádově několika milionů korun, v případě poškození pláště chladicí věže by to byly i desítky milionů. Greenpeace rovněž požadují, aby proces modernizace podstoupil hodnocení vlivu na životní prostředí EIA. Provoz elektrárny protest Greenpeace neohrozil.

Žaloba proti limitům znečištění ovzduší

Hnědouhelná elektrárna Počerady ze skupiny ČEZ se jako vedlejší účastník přidala k žalobě sdružení Eurocoal a dalších evropských firem proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Na záležitost dnes upozornily ekologické organizace, na dotaz ČTK krok potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vláda přitom v lednu rozhodla, že Česko se k podobné žalobě ze strany Polska nepřipojí.

"ČEZ žalobu nevyvolal a ani není účastníkem žaloby, vedlejším účastníkem žaloby je jedna dceřiná společnost. Důvod je čistě formální, jelikož vedlejší účastník má bezodkladný přístup ke spisu, a tedy i k informacím, které mají přímý a okamžitý dopad na řízení uhelných aktiv," řekl dnes ČTK Gazdík. Ekologické organizace krok ostře kritizují.

"I kdybychom o znečištění uvažovali jen cynicky ekonomickým pohledem, tak i pak by zrušení nových limitů pro znečištění bylo finančně výhodné pro firmu Elektrárna Počerady, ale dramaticky nevýhodné pro stát. Za škody na zdraví a majetku ze znečištění totiž stát zaplatí daleko více, než kolik mu zastaralá a z hlediska energetiky nepotřebná elektrárna vydělává," uvedl dnes programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikace

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský míní, že stát by měl nyní v ČEZ udělat pořádek. "Elektrárna Počerady se nepřipojila k polské žalobě, jak vyplývá z vyjádření ekologických organizací. Valná hromada ČEZ minulý pátek rozhodla, že v dozorčí radě ČEZ skončil její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Nepokračují v ní ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v materiálu pro lednové rozhodnutí vlády tvrdilo, že se jeví jako vhodné se přidat k polské žalobě. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů ČR. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných investic do ekologických opatření v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun. Kabinet ale nakonec rozhodl, že Česko se k žalobě nepřidá.

Elektrárna Počerady leží na Lounsku mezi městy Louny a Most.