Příroda kolem Aše: Objevte krásy nejzápadnějšího koutu Česka

V nejzápadnějším výběžku naší vlasti, vklíněné mezi Bavorsko a Sasko, leží město Aš se svými třinácti tisíci obyvateli. Láká vás člověkem nedotčená krajina a příroda? Zajímáte se o historické mezníky našich dějin? Pak tedy do nejzápadnějších končin Česka, kde se rozprostírá Ašsko, určitě vyrazte.

Název nejzápadnějšího města České republiky pochází z německého jména ryby - lipana (die Äsche), kterého má město také ve znaku. Z dávných dob je o Ašsku jen málo spolehlivých záznamů, území bylo postupně osidlováno až ve 12. století německými kolonisty. První písemná zmínka pochází z roku 1270, kdy byl tehdy původním německým názvem Asch tržní vsí.

V průběhu 14. století získali celou oblast Zedwitzové, kteří ovlivňovali ašské dějiny dalších 600 let. Díky jejich vlivu zůstalo Ašsko po 30leté válce jediným protestantským územím v Čechách. V roce 1814 vypukl v Aši obrovský požár, který postihl podstatnou část města a obec pak musela být postavena prakticky znova. Po katastrofální neúrodě roku 1817 a zničení úrody o rok později vznikl velký nedostatek potravin. Přes všechny nešťastné události se stala ve 20. století Aš významným průmyslovým centrem.

Památky a zajímavosti Aše

Ve městě se zachovala řada významných památek. Za pozornost stojí např. budova radnice, kostel sv. Mikuláše. Nedaleko novorenesančního kostela sv. Mikuláše stojí budova Národopisného a textilního muzea, postavená na místě vyhořelého zámku Zedtwitzů na Mikulášském vrchu. Světově unikátní je sbírka přibližně 25 000 kusů rukavic. Ovšem nadšené cestovatele po Česku bude mnohem víc zajímat druhý obor, jemuž se muzeum věnuje. Jedná se o evidenci kamenných křížů, božích muk, smírčích křížů a kamenů z celé České republiky, spojenou se zmapováním hraničních a mezních kamenů na Ašsku.

Smírčích křížů najdete na Ašsku opravdu hodně, také řadu pomníků a památníků. Za vidění stojí i socha církevního reformátora Martina Luthera v životní velikosti odlitá z bronzu, jediná v republice. Další zajímavostí je rovněž kamenný most, který byl postaven v roce 1724 a je tak nejstarší stavbou v Aši.

Čtěte také: Kam na výlet do přírody v okolí Prahy?

Přírodní krásy Ašska

Hlavními turistickými lákadly však nejsou historické památky, ale zajímavá místa v okolí, kterými se Ašsko pyšní. Tato nejzápadnější oblast se nachází v bývalém zakázaném hraničním pásmu, tudíž byla v celém výběžku zachována nádherná příroda. Na Ašsku se rozkládají dva přírodní parky (Smrčiny a Halštrov), několik chráněných území, evropsky významná lokalita Natura 2000 (Lužní potok), významné krajinné prvky, památné stromy a několik menších, přírodně atraktivních území.

Území, které bylo vyhlášeno přírodním parkem, je Halštrov - také známý jako Ašské Švýcarsko. Halštrov láká návštěvníky hustými lesy, členitými údolími a tajuplnými zákoutími. Hlavní spojnicí přírodního parku je říčka Bílý Halštrov. Pramení v Halštrovském lese nedaleko obce Výhledy, asi 3 km od města Aše. Pramen má silný vývěr, kolem kterého je vybudována studánka.

Nedaleko silnice směrem z Aše do Chebu najdete Goethovu skalku a Goethův kámen, ojedinělé skalní útvary mezi Aší a Hazlovem, které mile překvapí a poodhalí krásy neživé přírody. Skály jsou porostlé borovým lesem, roste tu i několik zákonem chráněných rostlin, , mezi které patří pověstná kapradina Vratička měsíční, mochna jarní, chráněný zimostrázek alpský a léčivka prvosenka jarní. Za návštěvu stojí i nejzápadnější místo naší země. Nachází se pod Mlýnským vrchem u dvou malebných rybníčků na soutoku Újezdského potoka a potůčku vytékajícího z těchto rybníků.

Vrch Háj a Bismarckova rozhledna

Ašský výběžek je součástí pohoří Smrčiny, jehož nejvyšším vrcholem je Háj. Ten se svými téměř osmi sty metry a s kamennou stoletou vyhlídkovou Bismarckovou rozhlednou, můžete najít asi kilometr a půl severovýchodně nad městem Aš, kde se rozkládá přírodní park Halštrov. Tuto nejzápadnější rozhlednu v České republice lze rozhodně považovat za největší dominantu a ikonu města Aše.

Je to jedna z nejmohutnějších kamenných rozhleden v Čechách. Měří 34 m a ve výši 24 m je vyhlídková plošina s osmi okny. Rozhledna na vrchu Háj rozhodně není v okolí jediná. Ašsko si milovníci rozhleden a vyhlídek zkrátka zamilují.

Čtěte také: Tipy na výlet: Středokluky a okolí

Pozemky na vrchu Hainberg odkoupilo město Aš v roce 1861 od šlechtického rodu Zedwitzů s cílem vybudovat zde odpočinkovou parkovou zónu, což se díky místním nadšencům pod vedením Georga Ungera, ašského občana, postupně dařilo. Záměr zbudovat na kopci rozhlednu se poprvé objevil v roce 1874, kdy byl za tímto účelem založen stavební fond. Jeho finanční možnosti však nestačily na stavbu vyhlídkové věže ani po 20 letech. Teprve v roce 1895, u příležitosti oslav 80. narozenin Otto von Bismarcka, nastal obrat k lepšímu.

Členové Výboru pro výstavbu rozhledny, vedeného ašským starostou Emilem Schindlerem, využili této příležitosti a vyzvali občany, aby chystanou rozhlednu, která bude pojmenována právě podle prvního německého kancléře, podpořili finančními dary. Poté, co byly shromážděny dostatečné prostředky, byl požádán drážďanský architekt Wilhelm Kreis o vyhotovení projektu. Ze tří možností byl nakonec vybrán projekt, jehož maketa získala nejvyšší ocenění na umělecké výstavě v Drážďanech v roce 1901.

Se stavbou masivní 34 metrů vysoké věže z žulových bloků započala ašská stavební firma Ernsta Hausnera v září 1902. Hrubá stavba byla dokončena v říjnu 1903, přičemž stavbu věže ještě pozdržela vynucená změna projektu. Vznikla totiž nutnost odlehčit klenbu a navíc orkán v říjnu 1903 poškodil stavební lešení. Základním stavebním materiálem byla žula, dále 65 tisíc cihel, 58 vagónů vápna, 3 vagóny cementu a jiný materiál. Po zaplacení vstupného 10 haléřů vystoupali první návštěvníci na věž 25. prosince 1903. Tehdy jich na Hainberg dorazilo okolo jednoho tisíce. Rozhledna se brzy stala oblíbeným výletním místem, které doplňovala ještě blízká turistická chata Hainberghaus z roku 1884.

Roku 1913 byl na rozhlednu připevněn Bismarckův bronzový reliéf od drážďanského sochaře Albrechta Gerolda st., po druhé světové válce však byl odstraněn. Název po prvním německém kancléři nesla rozhledna jen do roku 1918. Po vzniku Československa dostala pojmenování Háj podle kopce, na němž byla postavena.

Po druhé světové válce a vysídlení německého obyvatelstva upadla věž v zapomenutí. Teprve v roce 1986 provedli členové místní organizace Českého svazu ochránců přírody opravy interiéru a upravili nejbližší okolí. V roce 2004, u příležitosti stého výročí vzniku této stavby, byl vykácen porost v nejbližším okolí, který částečně bránil výhledu. V lednu 2009 byla požárem poničena nedaleká chata, zvaná Hainberghaus. Až v roce 2018 koupil chatu místní lékař Georgis Konstantinidis, který ji nechal v letech 2019-2020 zrekonstruovat s cílem obnovit restaurační provoz. V polovině roku 2009 nechalo město Aš opravit komunikaci k rozhledně a zároveň zahájilo pod Hájem stavbu víceúčelového sportovního areálu, který byl otevřen v roce 2010.

Čtěte také: Více o knize Příroda kolem nás

Na jaře 2013 prošla rozhledna opravami, při nichž byly nově natřeny veškeré kovové části uvnitř i vně rozhledny a opraveny vnitřní omítky. Na rozhlednu byl pořízen také nový hromosvod. Další opravy prodělala rozhledna v letech 2020 a 2022, při nichž byly opraveny některé vnitřní omítky a spáry žulového zdiva, rozhledna byla nově vymalována a dostala nové zimní zastřešení balkonů.

Rozhledna na Háji, která je v majetku města Aš, je otevřena od dubna do října denně ve stanovenou otevírací dobu. Od listopadu do konce března je rozhledna uzavřena stejně jako v případě mimořádně špatných klimatických podmínek. Kamenná věž o výšce 34 metrů má ve výši 25 metrů vyhlídkovou plošinu, na kterou vede 122 schodů. Poskytuje krásný výhled na město Aš, část Krušných hor, Slavkovského i Českého lesa a okolní kopce Smrčin. Severně za státní hranicí je vidět přilehlá krajina Saska.

Přístup k rozhledně Háj

Přístup k rozhledně je snadný. Z centra Aše vede na Háj modrá značka, jejíž trasa je dlouhá asi 2,5 km při převýšení 130 m. Při značené cestě najdeme pomník německého básníka Theodora Körnera (1791-1813) podobně jako u rozhledny na Smrku v Jizerských horách. Těsně pod vrcholem se pak nachází pomník slavného německého literáta Friedricha Schillera (1759-1805) podobně jako u rozhledny Jedlová na západním okraji Lužických hor. Motoristé mohou dojet až na parkoviště před sportovním areálem podle místního značení "Vrch Háj". Od něj zbývá k rozhledně dojít jen asi 700 metrů. Rozhledna na Háji stojí necelé tři kilometry jihozápadně vzdušnou čarou od hranice s německým Saskem. Opačným směrem jen asi o kilometr dále leží hranice bavorská.

Rozhledna Zelená Hora u Chebu

Protože po 2. světové válce se Sasko stalo součástí spřátelené Německé demokratické republiky, měla rozhledna na Háji šťastnější osud než její sestra ležící asi o 20 km jižněji na Zelené hoře poblíž Chebu a tudíž jen asi 1,5 km od bavorské hranice. Zelená hora (637 m n. m.) byla německy zvána Grünberg nebo též Annenberg podle zaniklého poutního kostela sv. Anny na okraji rovněž zaniklé vsi Oberpilmersdorf (česky Horní Pelhřimov) ležící pod jejím vrcholem. Vrch je výběžkem Smrčin a nachází se asi 5 km západně od Chebu a 1,5 km od vodní nádrže Skalka na Ohři. Na jejím vrcholu stojí od roku 1909 rozhledna. Avšak není to první stavba na tomto místě. Již v letech 1881-1907 zde stávala jednoduchá trámová konstrukce, u jejíhož zrodu stál chebský okrašlovací spolek. Celkem 14 metrů vysokou rozhlednu zde zbudoval tesař Pötzl. Po 26 letech však musela být pro špatný stav uzavřena a snesena.

Ještě v témže roce, tedy v roce 1907, byl v Chebu pod vedením Maxe Künzela ustanoven Výbor pro stavbu rozhledny, který vyhlásil v místních novinách veřejnou sbírku. Během krátké doby byl vybrán dostatečný finanční obnos. Stavba věže podle návrhu městského architekta Rolfa Beiera započala pod vedením zednického mistra Zubera již v létě a 3. října 1909 byla 18 metrů vysoká masivní věž z kamenných bloků slavnostně otevřena. Vyhlídka se měla původně jmenovat „Nová rozhledna na Zelené hoře“, avšak díky místním sympatizantům „Všeněmecké strany“ byla pokřtěna jménem sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka. Ještě před první světovou válkou byla v sousedství věže postavena hrázděná turistická chata s pohostinstvím, která však byla později zbourána.

Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno a přístup na rozhlednu byl zakázán, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. Díky tomu upadla do naprostého zapomnění a veřejnost ji považovala dokonce za zbouranou. Z oblasti Zelené hory a Horního Pelhřimova se stalo vojenské cvičiště. Po roce 1960 byly objekty Horního Pelhřimova armádou zbořeny a v roce 1967 byl zničen i poutní kostel sv. Anny. Armáda tehdy na vrcholek rozhledny umístila prosklenou nástavbu, protože věž umožnovala dobrý výhled na území Německa. Pozorovatelna byla později snesena a v roce 1988 nahrazena nedalekým kovovým cca 30 metrů vysokým příhradovým stožárem. Ten byl počátkem 90. let demontován. Dodnes z něho zbyl pouze betonový základový kvádr později upravený na odpočinkové místo s ohništěm.

V letech 1966-1973 vyrostla na Zelené hoře další stavba - zdaleka viditelný betonový televizní vysílač, zcela shodný s vysílačem na Klínovci. Rozhledna byla sice po roce 1989 volně přístupná, výhled byl ale zcela znemožněn okolními stromy. V roce 2003 byla pro svůj havarijní stav opět uzavřena. Naštěstí se v roce 2005 město Cheb, které o rok dříve zakoupilo na Zelené hoře pozemky, rozhodlo o její celkové rekonstrukci. Díky vykácení okolních stromů byl z velké části také obnoven původní rozhled. Opravená rozhledna byla za velkého zájmu české i německé turistické veřejnosti opět otevřena 12. června 2005. Podivuhodné je, že tato rozhledna nebyla nikdy přejmenována, dodnes nese jméno Bismarckova a nikomu to již nevadí.

Tato Bismarckova věž je vysoká 18 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 15,5 m vede 72 schodů. Podobně jako rozhledna na Háji je přístupná od dubna do října ve stanovené otevírací době. Na Zelenou horu vede z Chebu zelená značka, jejíž trasa měří 6 km. O kilometr kratší je přístup po žluté značce z Pomezí nad Ohří. Motoristé mohou z Chebu dojet po neudržované komunikaci až do osady Horní Pelhřimov pod zbytky poutního kostela sv. Anny, který stál od rozhledny necelý kilometr. Rozhledna umožňuje výhled na celé Chebsko, Smrčiny, Krušné hory, Slavkovský les, část Šumavy nebo vodní nádrž Skalka. Jen výhled na jih a jihozápad je poněkud omezen okolními stromy.

Další zajímavosti v okolí Hranic u Aše

Za výchozí bod můžeme zvolit obec Hranice, která se nachází cca 10 kilometrů severozápadně od aše v samém západním kousku naší země. Malebný jednolodní Evangelický kostel se tyčí nad Masarykovým náměstím v Hranicích u Aše (dříve obec Rossbach). Hranice najdeme cca 12 km severozápadně od Aše na konci Ašského výběžku. Nejstarší písemná zmínka o Hranici pochází z roku 1413 z kupní smlouvy, kterou Neubergové prodali Zedtwitzům obec Hranice i obce k nim patřící.

Hoher Stein - Vysoký Kámen

Hoher Stein - Vysoký Kámen je ložisko břidlice . Historické místo,kde se setkávají tři hranice států Bavorska,Saska a Česka/ Drei-Landeck-Ecke/.

Podhradí

Asi pět kilometrů od města Aš, na levé straně Ašského potoka se rozkládá v nadmořské výšce 563 metrů obec Podhradí.

Neuberk

Severovýchodně od aše se nachází zřícenina hradu Neuberku, která se vyznačuje charakteristickou hradní věží. Jedna z nejstarších vesniček v Aššském výběžku se zříceninou hradu Neuberg, připomínaného ve 13. století a opuštěného v 17. století.

Trojmezí

V severozápadním koutu České republiky se nachází jedno zajímavé místo. Vesnice s názvem Trojmezí (německy a do roku 1947 Gottmannsgrün) je místní částí města Hranice v okresu Cheb.

Tabulka: Základní informace o rozhlednách

Kdo jednou projde stezky Ašského výběžku, ten ví, jak vypadá klid. Pěší turistika je jedním z nejlepších způsobů, jak objevit kouzlo nejzápadnějšího koutu Česka. Aš a její okolí nabízí nepřeberné množství značených i méně známých tras, které vedou k rozhlednám, příhraničním památkám, malebným vesničkám i tichým místům, kde se zastavil čas. Trasy jsou vhodné pro začátečníky, rodiny s dětmi i zkušenější turisty. Můžete vyrazit na krátkou procházku k vrchu Háj, vydat se po stopách železné opony, obejít přírodní rezervaci nebo naplánovat celodenní túru až k Trojmezí, kde se setkávají tři státy.

Region využívá těchto svých přírodních zajímavostí pro rozvoj turistiky, ale také cykloturistiky. Nabízí skoro sto padesát kilometrů značených cyklotras i bohatou paletu sportovišť jako je například nově vybudovaný multifunkční sportovní areál Háj s několika hřišti, in-line dráhou, lezeckou stěnou, dětským hřištěm a dalšími atrakcemi. V létě se můžete vykoupat v přírodní vodní nádrži Halštrov či v Aquaforu v nedalekých Františkových Lázních. V zimě je navíc k dispozici lyžařský areál. Vybere si zkrátka každý.

tags: #priroda #kolem #ase

Oblíbené příspěvky:

• Programy pro ekologické vzdělávání
• Co znamená klimatická nouze?
• Kontrola emisí: Proč je důležitá?
• Odpovědnost za odpad
• Hrozby pro životní prostředí