Zajímavosti o přírodě v okolí Minsku

Nezničená běloruská příroda, malebné vesničky plné starosvětské romantiky, průzračně čistá voda jezer i řek, to všechno nabízí Bělorusko. Reliéf země je relativně plochý s mírnou vrchovinou táhnoucí se směrem z jihozápadu na severovýchod. S komplexní historií a bohatou architekturou je Bělorusko báječné místo k prozkoumání, bez ohledu na roční období.

Obecné informace o Bělorusku

Bělorusko je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Hraničí s Polskem, Litvou, Lotyšskem, Ruskem a Ukrajinou. Bělorusko má mírné kontinentální klima, nicméně je potřeba počítat s tím, že teploty pod bodem mrazu se mohou objevit již v říjnu a mohou trvat až do května. Během letních měsíců se teploty na pár týdnů mohou vyšplhat až ke 30 °C.

Doprava v Bělorusku

Běloruské silnice jsou obecně velmi dobré, dálnice M1 z Brestu přes Minsk do Moskvy dokonce velmi kvalitní. Mimo hlavní tahy a ve vesnicích však kvalita vozovky kolísá. Za užití dálnice (Brest-přechod RF, Smolensk) se platí mýtné. Mýtnice jsou zřetelné. Dále se na hraničním přechodu vybírá ekologický poplatek.

V Bělorusku se užívá dálniční elektronická známka. Všeobecně jsou v Bělorusku silnice ve velmi špatném stavu. Je třeba dávat dobrý pozor hlavně při zhoršené viditelnosti, nebo po dešti, kdy jsou výtluky zakryty kalužemi. Nezapomeňte si proto sjednat k povinnému ručení také havarijní pojištění a úrazové pojištění všech cestujících.

Co dělat, když nastane nehoda:

• přivolejte policii
• nebude-li nehodu šetřit policie, vždy vyplňte společný Záznam o dopravní nehodě
• poznamenejte si jména, adresy, telefonní čísla a další kontakty všech účastníků nehody včetně případných svědků
• pokud je to možné, opatřete si fotodokumentaci místa nehody
• pokud bude k dopravní nehodě přivolána policie, policejní protokol podepište pouze tehdy, pokud souhlasíte s jeho zněním. Při osobním hlášení předejte pojišťovně "Záznam o dopravní nehodě" sepsaný s druhým účastníkem v případech, kdy nebyla nehoda šetřena policií.

Při vjezdu na území Běloruska osobním automobilem je třeba na hranici vyplnit celní deklaraci o dočasném dovozu. Půjčení vozidla lze uskutečnit objednáním přes internet přímo z ČR. Ceny jsou výhodnější v případě, že si vůz zapůjčíte na několik dní. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění (mj.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Při cestách v Bělorusku buďte připraveni na časté měření rychlosti a kontroly, zvláště o víkendu. Policisté obvykle jednají korektně, ale přísně. Každé porušení dopravních předpisů je pokutováno. Cizinci může být za porušení předpisů vysloven trest vyhoštění ze státu a dokonce mu zakázán vjezd do Běloruska až na dobu 5 let. Děti do 12 let nesmí sedět na předních sedadlech. Bezpečnostní pásy jsou povinné pouze na předních sedadlech. Vozidlo musí mít ve výbavě hasící přístroj. Rozsvícená potkávací světla jen za zhoršené viditelnosti. Také v případě, že vozidlo je vlečeno či vleče jiné motorové vozidla.

Na dálnici je zákaz vlečení porouchaného auta, odtáhnout ho lze jen s pomocí odtahové služby. Po silnici nesmí jezdit vozidla s tónovanými skly. Na silnicích se dvěma pruhy v každém směru mají řidiči maršrutek přednost při výjezdu ze zastávky. Chodci mají přednostní právo na přechodu a řidiči musí snížit rychlost až do zastavení vozidla.

Víza a celní předpisy

Mezi Českou republikou a Běloruskou republikou platí vízová povinnost. Občané ČR mohou o běloruská víza a o veškeré informace týkající se udělování víz požádat na Velvyslanectví Běloruské republiky. MZV ČR upozorňuje občany na skutečnost, že pokud jako řidiči se nedostaví včas s vozidlem k pasovému a celnímu odbavení podle doby platnosti dočasného povolení dovozu vozidla (tzv. vremennyj vvoz) a víza, mohou příslušné orgány Běloruské republiky vozidlo zabavit.

S vozidlem je třeba opustit území Běloruska před vypršením doby povolení pro jeho dočasný vjezd. Nelze spoléhat na to, že stačí přijet na hraniční přechod v den vypršení jeho platnosti. V souladu s nařízením prezidenta Běloruska „O pojišťovací činnosti“ musí mít zahraniční občané povinně sjednánu smlouvu o zdravotním pojištění na sumu 5 000 USD, a to přímo s běloruskou pojišťovnou nebo prostřednictvím smluvní zahraniční pojišťovny (na pojistce musí být zřetelně uvedena běloruská pojišťovna).

Při absenci pojištění a vzniku události vyžadující si zdravotní péči musí být tato péče uhrazena dotyčnou osobou nebo osobou (stranou), která cizince do země pozvala. Doporučujeme tedy rozhodně sjednat cestovní pojištění s pojištěním léčebných výloh!

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Běloruská kuchyně

Fenoménem běloruské kuchyně jsou houby, které se často podávají při zvláštních příležitostech. Mohou být servírované jako hlavní jídlo, jako omáčka nebo jako krém. Populárním jídlem jsou hřiby na smetaně a polévka připravovaná z hříbků a krupice. Velmi chutné je i vepřové maso s houbovou omáčkou. Ingrediencemi, které často najdete v běloruské kuchyni jsou česnek a kmín. V Bělorusku se setkáte i s typickou ruskou kuchyní, takže nechybí například boršč s červenou řepou. Specialitami hlavního města Minsku jsou filet á la Minsk a řízek.

Ubytování

Běloruské ubytovací služby na hlavních trasách jsou na nízké úrovni. Ubytování v hotelu je možné ve větších městech, při hlavní trase je to Brest, Kobrin, Baranoviči, Minsk, Borisov, Orša. Jediný 4hvězdičkový hotel je pouze v Minsku. Pokud v Bělorusku nebudete ubytováni ve veřejném ubytovacím zařízení a plánujete svůj pobyt na delší dobu než 5 dnů, jste povinni se registrovat.

Minsk

Ačkoliv se Bělorusko neřadí mezi „top 10“ turistických destinací, jeho hlavní město patří k utajeným pokladům Evropy: Mísí se v něm vznešenost Petrohradu, chlad Moskvy i duše domoviny, kterou ovlivnila Litva s Polskem. Není proto těžké si unikátní mozaiku několika světů zamilovat. Minsk je největším, ale i nejzajímavějším běloruským městem a jeho historie sahá až do 9. století - z té doby se dochovaly důkazy o tamním osídlení Slovany.

Vaším startovním bodem v Minsku bude Independence Avenue, což je hlavní tepna města dlouhá 15 kilometrů. Právě na ní naleznete spoustu originálních staveb v empírovém stylu. Tato ulice protíná několik náměstí, na níž se můžete zastavit. Nejvíce toho uvidíte pravděpodobně na Náměstí nezávislosti, které se svou plochou sedmi hektarů patří k těm největším v Evropě. Nachází se zde například Kostel svatých Simon a Helen, Vládní ředitelství, Běloruská státní pedagogická univerzita Maxim Tank nebo Běloruská státní univerzita.

Zmínit bychom se měli také o novogotickém Červeném kostelu. Ten pochází z roku 1910. Na druhou stranu zde nechybí ani největší komunitní a nákupní centrum STOLITSA označované jako Podzemní město. Z dominantnějších budov lze uvést také Kino Tsentralny, Galerii umění Mastatstva a Národní akademii Běloruska. K vidění je spousta činžovních domů z počátku 20.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

V Minsku se nachází i spousta zajímavých muzeí. Jmenovat lze Národní muzeum umění Běloruské republiky, Běloruské státní muzeum historie Velké vlastenecké války, Muzeum historie běloruského filmu, Národní muzeum historie a kultury Běloruska, včetně National Art Museum. Toto místo je označováno za jedno z nejbohatších muzeí východní Evropy.

Ve městě pochopitelně najdete i řadu přírodních ploch, kde si lze dopřát dostatečného množství zeleně a odpočinku. Vaším cílem se může stát Michajlovská zahrada, Dětský park Gorky Central, Zahrada Aleksandrovsky, Centrální botanická zahrada Národní akademie věd Běloruska, Zahrada Troitskaya Gora, Chelyuskinitský park nebo Victory Park. Ten leží poblíž jezera Komsomolskoye a je součástí přírodní rezervace Isle of Birds. Velice romantické jsou v Minsku procházky podél řeky Svislač.

Okolí Minsku

Stalinova linie

Popřípadě si uděláte výlet na Stalinovu Linii. V menším venkovském muzeu lze pozorovat spoustu vojenské techniky, bunkry a zákopy.

Bělověžský prales

Právě k takovým jedinečným zákoutím divoké přírody patří Bělověžský prales ("Беловежская пуща"). Nachází se na hranici Polska a Běloruska a rozprostírá se na celkové ploše 1250 km2. Je unikátní také tím, že je posledním místem přirozeného výskytu největšího představitele evropské fauny - zubra.

Běloruská část pralesu leží na jihozápadě země, ve vzdálenosti 60 km od Brestu a 340 km od Minsku. Vzbuzuje dojem, že všechny lesy Evropy sem vyslaly své zástupce. Vedle představitelů středomořského pobřeží - bílé jedle, dubu zimního a břečťanu sousedí "praví seveřané" - bříza trpasličí, laponská vrba, ostřice omská. Bezmála 900 druhů rostlin tady roste bez zásahu člověka. Mezi nimi i 40-metrové duby-velikáni o stáří až 500 roků. Jen si představte, že tady pobývala všechna knížata Velkého knížectví litevského, králové Řeči pospolité a později všichni ruští caři.

Dnes je vědecké středisko soustředěno ve vesnici Kamenjuki. Velikost národního parku na běloruském území je cca 90 tis. hektarů (na polském - 62,5 tis. hektarů, z toho 5 tis. přísně chráněného uzemí). Běloruská čast pralesu ve srovnání s polskou má mnohem bohatší různorodost flory a fauny.

Povrch: Les pokrývá 90 % území, 56% - borovicový les, stromy o výšce 30 m a stáří do 250 - 450 let, smrkový - 14 %, olšový - 15,8 %, březový - 10,5 %, 3,7 % - doubrava, louky a bažiny jsou na 7 % území.

V Bělověžském pralese jsou vyčleněny 4 zóny s různou úrovní ochrany. Přísně chraněné území se rozkládá na 15 677 hektarech (16 % rozlohy). V něm je zakázána veškerá činnost s výjimkou vědecké a právě zde si člověk nejlépe uvědomí, co znamená slovo "prales". Vyvrácené stromy zarůstají mechem, ale nikdo a nikdy je nebude odklízet. Všechno je ponechano na starost matičce přírodě. Do díla se dávají brouci kůrovci a početné mikroorganismy. Za několik desítek, možná i stovek let strom zmizí.

Zóna řízeného využívání (65 175 hektarů - 68 % plochy) je k dispozici návštěvníkům pro turistiku, ale pouze v doprovodu zkušených pracovníků. Rekreační turistická zóna s volným vstupem zaujímá 10 732 hektarů (11 %) a hospodářská - 4 614 ha (5 %).

Ozývá se jemné chrastění větví a na paseku vystupuje stádo zubrů. Lesní obři, vážící skoro tunu, dosahují délky 2-3 metry a přes svou váhu se pohybují téměř nepozorovaně. V ohradě si můžete prohlédnout zubra zblízka. Robustní tělo, hnědá srst jako z plyše, široké čelo, těžké rohy, nepřehlédnutelný sebejistý pohled. Budete však překvapení, že za tak mohutnou postavou se skrývá dobrá a docela plachá povaha a v zubřích rodinách panuje matriarchát.

Expozice muzea nabízí návštěvníkům zajímavou prohlídku vycpaných zvířat: divokého vepře se žluto-pruhovanými mlaďáty, skupinu jelenů. Ve velkém sálu akce ze života - dva vlci útočí na vystrašenou srnku. Vedle "rodinné prostředí" - rysí mláďata si pochutnávají na mladém jelenovi. V patře jsou ptáci. Průvodce doplní prohlídku zajímavým povídáním ze života zvířat a rostlin.

Původní, nedotčená krása zdejších míst ročně přitahuje na 100-150 tisíc návštěvníků ze 30 států světa. Kromě turistů ze států bývalého Sovětského svazu sem nejčastěji přijíždí turisté z Evropy a USA, pobývali zde i hosté z Panamy, Indie, Číny a Japonska.

Pro návštěvníky jsou zpracovány speciální turistické trasy (pěší, na koních, "safari" - autem) v doprovodu profesionálních průvodců. Především cizince láká také lovecká turistika, která je mj.

Vášnivým myslivcem byl Nikita Chruščev. Patří mu dodnes nepřekonaný rekord: třemi vystřely za sebou zabil tři divoké vepře. Mimochodem střílel z trojhlavňové pušky, kterou mu darovali Češi. Na lov sem jezdili státní představitelé i z jiných socialistických zemí - Todor Živkov, Jánoš Kádár, Erich Honecker.

Hotelový komplex "Viskuli" se zapsal do světové historie. Byl vybudován v 50. letech speciálně pro Nikitu Chuščeva a později sloužil jako rezidence generálních tajemníků Sovětského svazu. Právě zde v roce 1991 tehdejší hlavy tří států - Ruska (Jelcin), Ukrajiny (Kravčuk) a Běloruska (Šuškevič) podepsali dohodu o vystoupení těchto tří států ze SSSR a vytvoření SNS, čímž skončila 70-letá existence Sovětského svazu.

Novodobou atrakcí se v pralese stala rezidence běloruského Dědy Mráze a Louka pohádek. Zvláště v zimě spěchají k Mrazíkovi děti se svými přáními. Přes léto drží Děda Mráz obvyklou hlídku, ale o samotě.

Na území Bělověžského pralesu návštěvníkům jsou k dispozici tři hotely a dva ubytovací domky (celková kapacita přes 200 míst), sauna, bar, restaurace, diskotéka, parkoviště a sportovní komplex. V uměleckých dílnách je možné objednat originální suvenýry.

Klima je kontinentální s horkými léty a studenými zimami s množstvím sněhu. Nejvlhčím obdobím roku je pozdní léto a podzim.

Ubytovací služby na hlavních trasách jsou na nízké úrovni, kempingové ubytování není nabízeno. Ubytování v hotelu je možné ve větších městech, při hlavní trase je to Brest, Kobrin, Baranoviči, Minsk, Borisov, Orša.

Bělorusko jsem navštívil již několikrát, poprvé v září 2005 - jel jsem z polské Bialowieze do běloruských Kamjanjuk (zde sídlí správa NP Bělověžský prales) na kole, poněvadž hraniční přechod v Bělověžském pralese je určen pouze pro pěší, cyklisty a autobusy. Průjezd soukromých osobních automobilů - z důvodu ochrany přírody, jedná se totiž o národní park - není povolen.

Bělorusko má 9,7 miliónů obyvatel, rozloha činí 207 600 km2. Obyvatelstvo tvoří především Bělorusové (81 %), dále Rusové, Poláci, Ukrajinci, Tataři a Židé. Oficiálními jazyky státu jsou běloruština a ruština.

Bělorusko se rozkládá v nížinné oblasti v západní části Východoevropské roviny s nevelkými výškovými rozdíly. Nejvyšším bodem země je se svými 345 m vrch Dzjaržynskaja hora západně od Minsku. Bělorusko je nazýváno zemí jezer, bažin a řek. Nejvýznamnějšími řekami jsou Dněpr, Západní Dvina, Němen a Lovati. Pro všechny řeky jsou charakteristické vysoké stavy na jaře, v povodí Západní Dviny a Němenu i v zimě. Mnohé řeky přijímají vodu z bažin a mokřin, které jsou pro Bělorusko charakteristické.

Běloruská jezera jsou pozůstatkem po ustupujícím ledovci na konci poslední doby ledové. Klimatické podmínky v Bělorusku mají oproti střední Evropě výraznější kontinentální charakter, s chladnější zimou. Průměrné roční srážky činí 550 - 650 mm. Většina z nich připadá na jaro a léto. Země má nadprůměrné zalesnění, zhruba jednu třetinu pokrývají lesy. Na severu převažuje smrk, borovice, jedle, bříza, na jihu potom dub, jilm a buk.

Fauna se zde podstatně neliší od středoevropské. Běloruské lesy jsou mimořádně bohaté na živočišné druhy. Vyskytuje se zde zubr, los, jelen, rys, medvěd hnědý, vlk, bobr, vydra, tetřev hlušec, tetřívek, jeřábek a mnoho druhů dravých ptáků. Rys, medvěd, divoká kočka a vydra jsou chráněni, vlk zatím ne, i když se prý o tom vážně uvažuje.

Na konci roku 2008 jsme se s přáteli z Klubu fotografů přírody při ČMMJ rozhodli vypravit na fotosafari do Běloruska. Ze svých dřívějších cest jsem znal NP Bělověžský prales (Bělavežskaja pušča). Dále jsme uvažovali o Berezinském zapovědniku (prakticky se jedná o NP) severovýchodně od Minsku a CHKO Krasny Bor na severu země (na ruské straně se nazývá NP Sebežh).

tags: #příroda #kolem #Minsku #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Souvislosti mezi Vlnou, Přírodou a Křížovkou
• Dotace na odpad v ČR
• Recenze výsuvných košů na odpad
• Bezdotykový koš 50l – recenze
• Hrozby jaderného odpadu