Kamenná slunce a krása české přírody

Vydejte se spolu s námi na dobrodružnou cestu hluboko do minulosti planety Země a přivítejte krásný den pohledem na vycházející slunce! Je to jeden z nejkrásnějších pohledů, který po tmavé noci přináší naději krásného dne. V dnešních tipech vám představíme místa, odkud bude vycházející slunce působit nejmagičtěji. Vyrazte přivítat slunce na kopce, vršky a vrchy, a nezapomeňte si s sebou foťák. První ranní paprsky jsou totiž velmi fotogenické.

Víte, že Mezinárodní den Slunce se slaví každoročně 3. května? Jedním z hlavních důvodů proč si připomínáme tento den je význam sluneční energie pro planetu Země jakožto hvězdy která je nejblíže naší planety.

Kamenná slunce u Starého

V opuštěném lomu při severním úpatí vrchu Linhorka nedaleko obce Staré se vyskytuje mimořádně zajímavý geologický úkaz, tzv. Kamenná slunce najdete v opuštěném malém lomu na úpatí vrchu Linhorka u obce Staré. Je to malá vesnička 2,5 km severně od Třebívlic. Ve skalní stěně vzniklé po těžbě českého granátu je několik více či méně vyvinutých kamenných sluncí. Středy sluncí tvoří hnědé sedimenty, které zvětráváním horniny již často odpadly.

Geologická rarita vznikla podle odborníků při sopečné erupci před mnoha miliony let, kdy v roztaveném magmatu zůstala zatavená jádra cizorodých hornin.

Národní přírodní památka Kamenná slunce je geologický útvar, který se nachází v Chráněné krajinné oblasti České středohoří u vesnice Hnojnice v okrese Louny v Ústeckém kraji. V minulosti byla lokalita využívána k těžbě sopečného tufu, který se používal jako příměs do cihel, které se vyráběly v nedaleké cihelně. Pozůstatky této cihelny lze najít na západ od lokality. Jedná se o tzv. maarovou strukturu, která vznikla v průběhu dávné sopečné erupce. Výbuchem roztaveného magmatu vzniklo trychtýřovité hrdlo, které bylo postupně zaplňováno sopečnými vyvrženinami a úlomky hornin ze stěny sopečného kráteru. Úlomky hornin byly chladnější než okolní sopečné magma a staly se tak centry chladnutí.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Celkový počet viditelných velkých kamenných sluncí je asi patnáct, vedle toho jsou zde desítky menších kamenných sluníček. Množství a velikost odkrytých sluncí činí z chráněného území unikát v celosvětovém měřítku. K lokalitě se dá snadno dostat ze silnice spojující obce Libčeves a Koštice. Zajímavý přírodní úkaz, který stojí za to jej uvidět.

Další tipy na výlety za sluncem

Západy a východy slunce lákají nejenom fotografy, v posledních letech se za touto podívanou na nejrůznější vrcholy vydává i bezpočet běžných turistů. Je něco magičtějšího než sledovat, jak slunce pomalu vstává nebo se loučí s dnem? Východy a západy slunce patří mezi ty nejjednodušší, ale přesto nejkrásnější zážitky, které si můžeme dopřát - stačí si přivstat, nebo naopak zůstat venku o trochu déle. Kam za nimi vyrazit, když nechceš jet přes půl republiky?

• Milešovka: I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.
• Oblík: Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun.
• Kleť: Kleť, královna jihočeských hor a kopců, je nejvyšší horou Blanského lesa (1083,2 m n. m.). Je viditelná ze značné části jižních Čech jako táhlý hřeben s typickou siluetou známé rozhledny a televizního vysílače.
• Velká Javořina: Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.
• Lysá hora: Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry.
• Praděd: Praděd nejvyšší hora Moravy a Slezska (1491 m) je svou majestátností symbolem Jeseníků i celého kraje. Zároveň představuje nejvyšší horu Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska.

Tipy v okolí měst:

• Praha a okolí: Petřínská rozhledna - Klasika přímo ve městě. Výhledy na Šumavu a Alpy při dobrém počasí.
• Brno a okolí: Babí lom - Oblíbený cíl pro Brňáky s panoramatem Novomlýnských nádrží.
• Plzeň a okolí: Krkavec - Rozhledna kousek od Plzně se západem slunce za brdskými lesy.
• Hradec Králové a okolí: Zvičina - Oblíbený kopec s rozhlednou, který nabízí krásný západ slunce.

Západ slunce za polárním kruhem

Jak zapadá slunce daleko za polárním kruhem jsme zažili na norském souostroví Lofoty. Na Lofotech jsem se octnul pár týdnů po letním slunovratu, tedy v době, kdy zde končil polární den. Toto hornaté souostroví proslulo díky svému scenerickému reliéfu, množství ostrých vrcholů, jezer, ostrovů i nádherných pláží. Jeho nejsevernější část leží přibližně 200 km za polárním kruhem a v létě tu tak panuje čtyřiadvacetihodinové světlo.

Podle základní zeměpisné poučky je severní polární kruh nejjižnější rovnoběžka, ze které lze při letním slunovratu pozorovat nikdy nezapadající slunce. Za zimního slunovratu jde naopak o rovnoběžku, kde slunce nikdy nad obzor nevyjde. Jak takový západ slunce za polárním kruhem probíhá, jsem se vydal přesvědčit na vlastní oči.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Vyhlídkových míst najdete na Lofotech bezpočet, správné místo by mělo nabízet otevřený prostor směrem k severu. Severní pobřeží Lofot a některé vrcholy poblíž něj tak nabízejí ideální pozorovatelny tohoto magického okamžiku. Protože jsem jako fotograf chtěl v záběru mít i hezké popředí a také kruhový rozhled, vydal jsem se na vrcholek Offersøykammen, zvedající se poblíž města Leknes.

Na vrchol vysoký 436 metrů vede několik neznačených cest od silnice E10, která tvoří hlavní lofotskou magistrálu. Výstup na vrchol mi zabral necelou hodinu a když jsem dorazil nahoru, zjistil jsem, že stejný nápad mělo dalších několik desítek lidí. Čtyřiadvacetihodinové letní světlo je podobnou atrakcí Lofot, jako například nedaleká pláž Haukland, ikonická vyhlídka Reinebringen nebo městečko s nejkratším názvem Å.

21. července panuje na Lofotech slunečné a bezvětrné počasí, obloha vymetená bez mráčku a vše je tak připraveno k velkolepé podívané. Slunce se však k obzoru blíží velmi rozvážně, dává si na čas a spíše než klesání k horizontu, si všímám jeho horizontálního pohybu. Jaký rozdíl je to oproti rovníku, kde slunce bleskurychle padá kolmo pod horizont podobně, jako se skokan do vody vrhá z útesu.

Pět minut před půlnocí se sluneční kotouč konečně začne dotýkat obzoru. Frekvence selfie dosahuje maxima, dívají se i psi.

Slunce se zřetelně sune po obzoru zleva doprava a jen velmi pomalu mizí pod obzorem. Několikrát tak musím změnit stanoviště, aby mi slunce neuteklo za skály. Poslední paprsek fotím půl hodiny po oficiálním čase západu, který pro danou lokalitu ukazuje aplikace Suncalc. Je to způsobené tím, že časy se počítají podle středu slunečního kotouče.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Následuje přibližně hodinka „nočního klidu“, než slunce začne opět vycházet. V té době pozoruji jemné červánky, které lemují horizont kompletně kolem dokola. Vše utichá a začínají štípat komáři.

Tabulka: Tipy na pozorování východu a západu slunce

tags: #příroda #kopce #slunce #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Moderní technologie v odpadovém hospodářství
• Role Martina Procházky v Zázracích přírody
• Analýza rizik
• Trička s přírodní tématikou pro ženy
• Poradenství v oblasti životního prostředí