Kreslení tužkou: Návody a techniky pro každého

Kreslení je člověku přirozené a blízké od nepaměti. Talent je sice důležitý aspekt pro výtvarnou činnost, velkou roli však sehrává zejména trénink a ochota. A když nic jiného, můžete kreslit pro radost. Kreslení je významným pomocníkem pro většinu kreativců.

Co budete potřebovat pro kreslení tužkou

• Tužky
• Papír
• Guma

Druhy tužek

Není tužka jako tužka. Pokud se chystáte kreslit či skicovat a sáhnete po tužce s nevhodnou tvrdostí, je možné, že zůstanete v rozpacích - vaše dílo bude velmi slabě viditelné a papír plný rýh. Každá tužka disponuje označením stupně tvrdosti. V evropském systému se tvrdost označuje čísly, ve spojení s písmeny B (black), H (hard) nebo F (firm).

Grafitové tužky

Tyto tužky využijete zejména pokud se chystáte rýsovat. Tuha obsahuje více jílu, má velmi jemnou stopu, nedrolí se, práce s ní je velmi čistá.

Tužky F a HB

Někde uprostřed stupnice se nacházejí tužky s označením F a HB. Tuhy již vykazují určitou měkkost, tah je ovšem stále relativně jemný. Tužka ideální pro výtvarné účely, ocení ji i děti.

Měkké tužky

Tuha je měkká a zajišťuje výrazné tahy bez přílišné námahy a tlaku na tužku - ruka tak může zůstat uvolněná. Čím vyšším číslem tužka disponuje, tím bude stopa tmavší a širší. Oproti tvrdým tuhám mají tyto tužky jednu nevýhodu v tendenci k drolení, lámání a rozmazávání (2B, 3B, 4B, 5B, 6B, 7B, 8B, 9B, 10B).

Čtěte také: Jak nakreslit přírodu tužkou snadno

Barevné tužky

Barevné tužky se vyznačují tím, že místo grafitu obsahují pigment.

Akvarelové tužky

Akvarelové tužky lze používat s vodou, poslouží vám však i na suchou techniku.

Papír pro kreslení

Upřete pozornost na vhodnou strukturu papíru - ideální je jemná zrnitost. Gramáž volte podle toho, co jdete malovat - papíry naleznete v různých gramážových variantách.

Guma

U kresby se bez kvalitní gumy neobejdete. Nejpopulárnější mezi výtvarníky je jednoznačně tvárlivá pryž, svoji funkci však splní i pryž standardní. Bílá guma se slonem je klasika, kterou si může ze školních lavic pamatovat generace mnoha dospělých. Nabídka ovšem u slonů nekončí, existuje nesčetný výběr barevných a tvarových provedení od rozdílných výrobců.

Plastická guma

Plastická guma je povinnou výbavou každého profesionálního kreslíře. Vyznačuje se jemností a tvarovatelností, takže na první pohled může evokovat plastelínu. Její velkou výhodou je, že se nedrolí a nenarušuje povrch papíru. Můžete ji trhat nebo krájet a tak si vytvořit několik samostatných gum. Důvod rozdělení pryže na více částí je prostý - materiál má tendenci zachytávat grafitové částečky a tím se pryž nezvratně znehodnocuje.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Techniky kreslení tužkou

Kresba to má ve světě výtvarných technik obtížné. Na jedné straně je zvládnutá kresba nezbytná pro téměř každého umělce, na straně druhé je kresba často přehlížena jako samostatná disciplína. Mnozí lidé si tyto dva pojmy zaměňují. O kresbě můžeme mluvit pouze v případě, pokud vytváříme čáry, linie. Přesně jak je tomu u kresby tužkou.

• Stínování: Stínování používáme v případech kdy chceme aby se objekt jevil trojrozměrný. Klasické stínování - technika, kterou zavedli mistři renesance.
• Odstraňování stop gumou: Platí opačné pravidlo než při stínování, plochy se odstraňují.
• Perspektiva: Perspektiva bývá pro začátečníka tvrdým oříškem. Ne nadarmo se mnozí lidé jejím studiem zabývají celá léta.
• Kresba podle předlohy: Zaujala vás fotka země, zvířete nebo nějaký detail? Kreslete cokoliv pro radost - meze se v kresbě nekladou.
• Plenérová kresba: Plenérová kresba posouvá zážitek z kreativní tvorby na úplně jiný level. Stačí si vzít skicář, tužky a můžete vyrazit na dobrodružství do přírody!
• Vzdušná perspektiva: Vzdušnou perspektivu definoval už Leonardo da Vinci. Atmosféra je plná vodních par a prachu, které pohlcují a odrážejí světlo. To způsobuje, že čím je objekt vzdálenější, tím je méně zřetelný.
• Mřížka: Mřížka je vhodný pomocník při kreslení tužkou nejen pro začátečníky ale i pro všechny ty kteří si nevěří v zachycení správné perspektivy a kompozice. Potřebovat budete předlohu vytištěnou na papíře. Na předlohu následně vytvoříte mřížky (ideálně čtverečkové) a ty samé čtverečky narýsujete i na papír. Technika je vhodná pro každého, kdo s kreslením začíná.
• Automatická kresba: Možná jste v minulosti automatickou kresbu zkoušeli i vy a ani o tom nevíte. Jedná se o intuitivní, neřízenou kresbu, tak oblíbenou mezi studenty při méně záživných přednáškách. Čáry jsou vytvářeny podvědomě, takže výsledný obrázek může být překvapením.

Tipy pro začátečníky

• Trénink dělá mistra: Nejen při kresbě, ale i při malbě, grafice a dalších technikách je podstatná zejména vykreslená ruka - té dosáhnete opakovaným tréninkem.
• Začněte s detaily: Detaily obličeje jsou skvělým procvičovacím námětem pro každého kreslíře! My jsme si na ukázku vybrali předlohu oka na internetu, jelikož je tento postup pro začátečníky vhodnější.
• Lineární kresba: Jelikož je naší prioritou lehké kreslení tužkou, pro začátek můžete zvolit méně náročnou lineární kresbu.

Kreslení přírody

Skicování přírody je jednou z nejpřirozenějších a nejpříjemnějších forem kreslení. Nepotřebujete žádné speciální vybavení - stačí skicák, tužka a trocha času stráveného venku. Krajina je ideálním motivem i pro začátečníky. Je tolerantní k nepřesnostem, nabízí nekonečné variace a učí vnímat kompozici, světlo i proporce. Kreslení v přírodě, má obrovskou výhodu - vnímáte světlo, atmosféru a prostor přímo. Ale pokud nemáte možnost vyjít ven, nezoufejte. I výhled z okna, fotografie nebo vzpomínka mohou být dobrým výchozím bodem. Základem je nebát se začít.

Tipy pro kreslení krajiny

• Vyberte si jednoduchý výhled: Strom, pole, rybník, lesní cesta. Místo detailního vykreslování začněte lehkou skicou, která zachytí hlavní tvary a kompozici.
• Rozčlenění na plány: V popředí, středu a pozadí bude jiná úroveň detailu.
• Všímejte si světla: Kreslení krajiny není jen o tvarech, ale i o světle. Naučte se rozlišovat světlé a tmavé plochy. Vždy si všímejte, odkud přichází světlo, a tomu přizpůsobte stíny.
• Pozorujte stromy: Jedna z nejčastějších chyb začátečníků je kreslit stromy jako "oblak na klacku". Naučte se pozorovat tvary korun, jak větve vyrůstají, jak se mění obrysy podle perspektivy.
• Časový limit: Někdy je skvělý i časový limit - zkuste si dát třeba 10 minut na jednu krajinu. Nesnažte se o dokonalost. Každý skicák je cestovní deník, ne výstavní galerie. Všímejte si, co funguje, kde vám něco „ujelo“ a proč.

Skicování krajiny je krásný způsob, jak se zastavit, vnímat přírodu a zachytit její atmosféru obyčejnou tužkou. Nejde o dokonalost, ale o přítomnost - o chvíli klidu mezi vámi a světem. V plenéru kreslíme i zvířata v pohybu. Venku nejsme nikdy sami, kolem nás se pohybuje život. Další skvělou motivací mohou být různé struktury srstí, kůže, šupin, vousů či očí. Také je to výborná ukázka jejich přirozeného prostředí.

Jak nakreslit jablko tužkou

Tento mini-tutorial na kresbu jablka, který najdete v online kurzu Fundament, je určený začátečníkům. Ačkoliv se může zdát, že je jablko jen taková „koule“ se šťopkou a bubákem, je to tvar mnohem složitější!

1. Poměřte si výšku vůči šířce jablka. Nakreslete si schéma tvaru (tužkou 2B) a středovou osu - mějte na paměti, že jablko je víceméně podle té středové osy souměrné (+/- příroda).
2. Nakreslete i to, co není vidět (stále 2B)- místa, odkud vychází šťopka a bubák. Rozčleňte jabko na pomyslné srpečky - ty kreslete celé tak, jak jdou po tvaru jablka.
3. Srpečky jsou svislé “poledníkové” šrafy, přidejte ještě vodorovné “rovnoběžkové” - mějte na paměti perspektivu elips, tzn. že se elipsy směrem dolů vůči sobě otevírají a také, že nikde nesmíte udělat ostrý roh, jinak narušíte plastické vyznění šrafu. Takto si udělejte pomocnou síť pro objemové šrafování.
4. Zahustěte síť a vyplňte s objemovými šrafy celé jablko - zaprvé, abyste si vykreslovali ruku, zadruhé abyste viděli efekt objemového šrafu v plné síle.
5. Měkkou tužkou (4B) a gumou (plastickou + v tužce) si „nahrubo“ rozvrhněte světlo a stín, abyste co nejrychleji viděli kontext.
6. Když máte rozvrženo, zjemněte a propracujte šrafování a stínování - kombinujte B, 2B, 4B.
7. Pokud si troufnete, zkuste vyjádřit texturu a prokreslujte tak dlouho, dokud nebudete spokojeni s výsledkem.

Kreslení textury dřeva

Kreslení textury dřeva je zajímavý proces, který vyžaduje pozornost a cit pro detail, protože dřevěné povrchy mohou být hladké nebo drsné, s viditelnými letokruhy nebo opotřebením. Než přejdete k detailům, načrtněte základní tvar objektu - ať už jde o kus dřeva, poleno, prkno nebo dokonce dřevěný stůl. Pomůže vám to nastavit správné proporce a perspektivu.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Tipy pro kreslení textury dřeva

• Jednou z klíčových vlastností dřeva je jeho vláknitá struktura. Tato vlákna určují směr textury. Podívejte se na skutečné vzorky dřeva nebo jejich fotografie a studujte, jak vlákna probíhají - mohou být rovná, vlnitá nebo kroucená.
• Dřevo se tvoří vrstvami, což lze vidět v letokruzích stromů nebo na řezech prken. Tyto čáry mohou být tenké a přesné pro leštěný povrch nebo hrubé a nerovnoměrné pro staré dřevo.
• Stíny hrají klíčovou roli při vytváření dřevěné textury. Tam, kde se vlákna dřeva ohýbají nebo mění směr, by měly být stínované oblasti. Pro měkčí stíny použijte měkkou tužku nebo štětec.
• Dřevo jen zřídka bývá dokonalé. Přidávejte proto praskliny, otlaky nebo suky, abyste dodali kresbě na realističnosti.
• Aby dřevěná textura působila realisticky, měňte tloušťku čar. Tenké čáry mohou označovat hladší oblasti, zatímco silnější čáry představují drsné a hrubé povrchy.
• Pokud dřevo malujete, je důležité pracovat s různými odstíny hnědé, šedé nebo dokonce zelené. Skutečné dřevo nikdy není jednobarevné.
• Pokud kreslíte větší dřevěné objekty (například nábytek nebo stromy), soustřeďte se na detaily blíže k pozorovateli.

Ukazuje se, že kreslení dřevěné textury je složitý, ale fascinující úkol! Takové kreslení navíc pomáhá rozvíjet techniku detailizace.

tags: #priroda #kresleni #tuzkou #navody

Oblíbené příspěvky:

• Elektroodpad v Pardubicích
• Tajemné Lesy ČR
• Prevence virových onemocnění
• Metodické listy pro mladé myslivce
• Příklady environmentální politiky