Pozorování ptáků je oblíbenou zálibou čím dál víc lidí a občanská věda mu dodává další rozměr. Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem.
Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam - stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit.
ČSO nabízí řadu způsobů, jak se mohou lidé s různou úrovní znalostí zapojit do ornitologického výzkumu. Všechny možnosti mají jedno společné: dobrovolný zájem o ptáky a přírodu a vlastní vůli účastnit se společného ornitologického výzkumu.
Horské oblasti České republiky, zahrnující především Krkonoše, Šumavu, Hrubý Jeseník, Beskydy, Jizerské hory, Orlické hory a Krušné hory, představují unikátní prostředí s drsnými klimatickými podmínkami, specifickou vegetací a jedinečnou biodiverzitou. Tyto ekosystémy, formované nadmořskou výškou, expozicí, geologickým podložím a historickým vývojem, jsou domovem specializované ptačí fauny, která se musela adaptovat na často extrémní podmínky.
Horské prostředí klade na živé organismy specifické nároky.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Ptáci žijící v horách často čelí nízkým teplotám, zejména v zimním období. Mnozí z nich mají hustší opeření poskytující lepší izolaci a schopnost efektivněji hospodařit s energií. Vyšší bazální metabolismus jim může pomáhat udržovat tělesnou teplotu.
Mnoho horských druhů je potravně specializovaných. Například křivka obecná (Loxia curvirostra) má specificky tvarovaný zobák pro dobývání semen ze šišek jehličnanů. Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je známý svou schopností vytvářet tisíce potravních skrýší (především semen limb, ale i jiných jehličnanů či lískových ořechů), které si pamatuje a využívá je během zimních měsíců. Tím zároveň přispívá k šíření dřevin.
Kromě klasické migrace na dlouhé vzdálenosti (např. u lindušky horské) se u horských ptáků často setkáváme s tzv. vertikální migrací nebo altitudinální migraci. Ptáci se během nepříznivých podmínek (silné sněžení, nedostatek potravy ve vyšších polohách) přesouvají do nižších nadmořských výšek v rámci stejného pohoří nebo do podhůří.
Některé druhy hnízdí na zemi (tetřev, tetřívek, lindušky), což je v horském prostředí spojeno s rizikem predace a vlivy počasí.
U některých druhů mohou být pozorovány jemné morfologické rozdíly mezi horskými a nížinnými populacemi (např. mírně odlišná velikost těla nebo křídel), i když tyto rozdíly nejsou vždy výrazné.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Jednotlivé biotopy v horských oblastech hostí specifické druhy ptáků:
Některé druhy ptáků v našich horách jsou považovány za glaciální relikty. Jsou to druhy, které se zde rozšířily během doby ledové a po jejím ústupu zůstaly izolovány ve vysokých horských polohách, které jim svými podmínkami připomínají severskou tundru nebo tajgu. Typickými příklady z české avifauny jsou linduška horská, pěvuška podhorní a datlík tříprstý. Jejich populace jsou často malé a izolované od hlavního areálu rozšíření druhu (např. v Alpách nebo Skandinávii).
Ptačí druhy v horských oblastech čelí mnoha hrozbám, které ovlivňují jejich populace a biotopy:
Pro ochranu ptačích druhů v horských oblastech je nutné realizovat řadu opatření:
Ptáci hrají klíčovou roli v horských ekosystémech:
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Na mimořádně cenném území západního okraje Krušných hor, které bylo z hlediska ochrany ptáků dlouhodobě opomíjeno, byla k 1. lednu 2025 vyhlášena již 42. ptačí oblast v České republice. Ptačí oblast Západní Krušné hory se zaměřuje na ochranu dvou ptačích druhů: tetřívka obecného (Lyrurus tetrix) a sýce rousného (Aegolius funereus). Zařazení tohoto území do soustavy Natura 2000 má za cíl zásadně posílit ochranu jejich biotopů a zajistit dlouhodobou stabilitu jejich populací.
Nová ptačí oblast svou polohou přirozeně navazuje na dvě stávající krušnohorské ptačí oblasti: Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště - Kovářská. Ty byly rovněž vyhlášeny primárně za účelem ochrany tetřívka obecného, jednoho z nejohroženějších ptačích druhů ve střední Evropě.
Území PO Západní Krušné hory se rozkládá na severu Karlovarského kraje na ploše 140 km2. Její převážnou část tvoří vrcholové plató Krušnohorského masivu s nadmořskou výškou 940-1000 m. Především na jižním a západním okraji PO je terén členitější, s hlubokými stržemi a kaňony potoků. Přírodní prostředí je tvořeno zejména mozaikou podmáčených a rašelinných smrčin, rašelinišť, vrchovišť a horských luk.
Předměty ochrany PO Západní Krušné hory jsou tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) a sýc rousný (Aegolius funereus). Každý obsazuje a využívá jiný typ biotopu, vzájemně se ale v rámci územní ochrany dobře doplňují.
Kromě tetřívka obecného a sýce rousného se v oblasti vyskytují i další významné druhy:
Pro zachování stabilní populace sýce rousného je zapotřebí zamezit plošnému kácení starších porostů s dutinovými stromy, ve kterých hnízdí. Zásadními opatřeními pro ochranu tetřívka obecného jsou zachování a obnova (zejména revitalizace rašelinišť) přirozeného biotopu, vytváření rozvolněných lesních porostů a podpora vhodné druhové skladby podrostu a dřevin a údržba bezlesí. Klíčová je také regulace lidské činnosti, zejména během jarního toku a zimy, kdy je druh nejzranitelnější.
V horských oblastech České republiky probíhá řada monitorovacích programů zaměřených na ptáky. Jedním z nich je liniové sčítání druhů (LSD), což je dlouhodobý monitorovací program České společnosti ornitologické založený na principech občanské vědy. Cílem je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí; tedy získat informace nezbytné k účinné ochraně našich ptačích populací.
Kromě organizace sčítacích programů na českém území zpracovává ČSO i Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků, což je společná iniciativa BirdLife International a European Bird Census Council (EBCC).
Nejstarším doposud běžícím programem je Mezinárodní zimní sčítání vodních ptáků (IWC), které nyní organizuje Česká zemědělská univerzita. Hlavním cílem je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn.
Tisíce ornitologů ve 143 zemích světa, včetně České republiky, se účastní Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které se koná již od roku 1966. Projekt přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny i změny životního prostředí.
V Česku se sčítají vodní ptáci na více než 700 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území.
Odhaduje se, že zhruba milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky. Česká společnost ornitologická proto organizuje akci Týden skleněného zabijáka, ve které odborníci i veřejnost pátrají po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci.
V roce 2020 zvolila Česká společnost ornitologická (ČSO) ptákem roku jiřičku obecnou (Delichon urbicum). Při této příležitosti proběhlo v české části Krkonoš a Podkrkonoší mapování hnízd těchto ptáků, kteří jsou vázaní na blízkost lidských sídel.
Celkem se podařilo zmapovat 104 obcí nebo jejich částí a 72 horských bud či lučních enkláv a bylo zaznamenáno 3355 hnízd jiřiček.
| Druh ptáka | Metodika monitoringu |
|---|---|
| Tetřívek obecný | Akustický monitoring, sledování predace hnízd |
| Sovy a dravci | Podpora hnízdění v dutinách |
tags: #monitoring #ptačích #druhů #v #horských #oblastech