Kresba tužkou: Návod pro začátečníky i pokročilé

Kreslení je člověku přirozené a blízké od nepaměti. Talent je sice důležitý aspekt pro výtvarnou činnost, velkou roli však sehrává zejména trénink a ochota. A když nic jiného, můžete kreslit pro radost.

Proč kreslit tužkou?

Kresba tužkou představuje povinnou jízdu pro každého, kdo to s výtvarnou činností bere vážně. Bez zvládnuté kresby se nepohnete při malbě, soše nebo grafice. Kreslení je významným pomocníkem pro většinu kreativců. Mnozí z nich si s tužkou předkreslují akvarelové malby, předkresba se však uplatní i při tempeře a grafických technikách.

Materiály a pomůcky pro kreslení tužkou

Kresba tužkou patří k technikám, které toho moc nevyžadují. Na počáteční rozkreslení nepotřebujete žádnou speciální výbavu, úplně postačí obyčejná tužka, papír a chuť pustit se do objevování něčeho nového. A potom časem, až se s kreslením a malováním skamarádíte, přijde doba na pořízení tužek různých tvrdostí, kulatých i plochých štětců a vodových, akrylových nebo olejových barviček.

Tužky

Není tužka jako tužka. Pokud se chystáte kreslit či skicovat a sáhnete po tužce s nevhodnou tvrdostí, je možné, že zůstanete v rozpacích - vaše dílo bude velmi slabě viditelné a papír plný rýh. Každá tužka disponuje označením stupně tvrdosti. V evropském systému se tvrdost označuje čísly, ve spojení s písmeny B (black), H (hard) nebo F (firm).

• Tužky H: Tyto tužky využijete zejména pokud se chystáte rýsovat. Tuha obsahuje více jílu, má velmi jemnou stopu, nedrolí se, práce s ní je velmi čistá. Tyto tužky využijete zejména pokud se chystáte rýsovat.
• Tužky F a HB: Někde uprostřed stupnice se nacházejí tužky s označením F a HB. Tuhy již vykazují určitou měkkost, tah je ovšem stále relativně jemný. Tužka ideální pro výtvarné účely, ocení ji i děti. HBéčko (neboli tužka č. 2) je ideální tvrdá tužka, která se nemaže, a přesto je dostatečně tmavá (podobně jako B). F tužka (tužka č. 3) je HBéčku podobná, ale je o trochu pevnější. O tom vypovídá její označení - F = firm (pevný).
• Tužky B: Tuha je měkká a zajišťuje výrazné tahy bez přílišné námahy a tlaku na tužku - ruka tak může zůstat uvolněná. Čím vyšším číslem tužka disponuje, tím bude stopa tmavší a širší. Oproti tvrdým tuhám mají tyto tužky jednu nevýhodu v tendenci k drolení, lámání a rozmazávání (2B, 3B, 4B, 5B, 6B, 7B, 8B, 9B, 10B).

B tužky (black) určitě nesmí ve tvojí sbírce chybět. S nimi vyčaruješ ve svém skicáku cokoliv. Dokonce i obraz, který bude 1 ku 1 odpovídat reálné černobílé fotce. Ale to už mluvíme o profíkách.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Overall, určitě se vyplatí vlastnit celou škálu tužek na kreslení. Máš chuť na ňákou rychločmáranici? Sáhni po HB (neboli tužce č. 2). Je to ideální tvrdá tužka, která se nemaže, a přesto je dostatečně tmavá (podobně jako B).

Tužky s označením H (hard) asi žádný artista nepotřebuje. Jsou to velmi tvrdé tužky. A nejsou pigmentované. Ty nejtvrdší dokonce skoro nejsou na papíře vidět. Pokud ale rád/a rýsuješ projekty, oceníš je.

Kromě obyč grafitových tužek tu je ještě další varianta - a dokonce ekologičtější! Jsou to tužky, které ti vydrží klidně několik let.

Mechanické tužky (někdo zdá pod slovem verzatilky) jsou pomocníkem nejednoho kreslíře.

• Výhoda č. 1: Jsou univerzální.
• Výhoda č. 2: Tuhu si vysuneš z těla tužky, takže nemusíš pořád ořezávat.
• Výhoda č. 3: Vydrží fakt dlouho.
• Výhoda č. 4: Mikrotužky nemusíš nikdy brousit. Jsou vždy ostré, a to díky tuze o průměru cca 0,5 mm.
• Výhoda č. 5: Mají pohodlnější grip!

Papír

Upřete pozornost na vhodnou strukturu papíru - ideální je jemná zrnitost.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Na kresbu je nejvhodnější jemný papír. Ale ne příliš lesklý. Taktéž některé skicáky na kreslení mají jemně strukturované papíry. Drsné papíry se hodí spíš na pastely.

Skicáky a papíry na kreslení mívají čistě bílou nebo jemně nažloutlou barvu. Záleží, jak moc kontrastní kresbu chceš. Najdeš i barevné či černé papíry na kreslení.

Klasikou je A4. Tu vol na komplexnější kresby. Při skicování dej šanci menším papírům, třeba A5 nebo A6. Nebudeš se muset tolik zabývat detaily.

Guma

U kresby se bez kvalitní gumy neobejdete. Nejpopulárnější mezi výtvarníky je jednoznačně tvárlivá pryž, svoji funkci však splní i pryž standardní. Plastická guma je povinnou výbavou každého profesionálního kreslíře. Vyznačuje se jemností a tvarovatelností, takže na první pohled může evokovat plastelínu. Její velkou výhodou je, že se nedrolí a nenarušuje povrch papíru. Můžete ji trhat nebo krájet a tak si vytvořit několik samostatných gum. Důvod rozdělení pryže na více částí je prostý - materiál má tendenci zachytávat grafitové částečky a tím se pryž nezvratně znehodnocuje.

Guma (správně stěrací pryž) je super pomocníkem kreslířů. Měkká, ohebná a porézní pryž je to, co hledáš. Plastická guma (měkká stěrací pryž) je zlatý grál kreslířů. Nejenom, že si ji vymodeluješ do tvaru, který potřebuješ... Vygumovaný grafit totiž zamodeluješ zpátky a můžeš gumovat dál. Když je kousek plastické gumy úplně černý, vyhodíš ho a utrhneš si nový.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Skvělou vychytávkou je pryž v tužce.

Techniky kreslení tužkou

O kresbě můžeme mluvit pouze v případě, pokud vytváříme čáry, linie. Přesně jak je tomu u kresby tužkou. Kresba to má ve světě výtvarných technik obtížné. Na jedné straně je zvládnutá kresba nezbytná pro téměř každého umělce, na straně druhé je kresba často přehlížena jako samostatná disciplína.

Stínování

Stínování používáme v případech kdy chceme aby se objekt jevil trojrozměrný. Klasické stínování - technika, kterou zavedli mistři renesance.

Odstraňování stop gumou

Platí opačné pravidlo než při stínování, plochy se odstraňují.

Perspektiva

Perspektiva bývá pro začátečníka tvrdým oříškem. Ne nadarmo se mnozí lidé jejím studiem zabývají celá léta.

Jak na to - plenér

Kreslení v přírodě, má obrovskou výhodu - vnímáte světlo, atmosféru a prostor přímo. Ale pokud nemáte možnost vyjít ven, nezoufejte. I výhled z okna, fotografie nebo vzpomínka mohou být dobrým výchozím bodem. Základem je nebát se začít. Vyberte si jednoduchý výhled: strom, pole, rybník, lesní cesta. Místo detailního vykreslování začněte lehkou skicou, která zachytí hlavní tvary a kompozici. Rozčlenění na plány: V popředí, středu a pozadí bude jiná úroveň detailu.

Inspirace a náměty pro kreslení

Kreslete cokoliv pro radost - meze se v kresbě nekladou. Plenérová kresba posouvá zážitek z kreativní tvorby na úplně jiný level. Stačí si vzít skicář, tužky a můžete vyrazit na dobrodružství do přírody!

Kresba podle fotografické předlohy

Zaujala vás fotka země, zvířete nebo nějaký detail?

Automatická kresba

Jedná se o intuitivní, neřízenou kresbu, tak oblíbenou mezi studenty při méně záživných přednáškách. Čáry jsou vytvářeny podvědomě, takže výsledný obrázek může být překvapením.

Detaily obličeje

Detaily obličeje jsou skvělým procvičovacím námětem pro každého kreslíře! My jsme si na ukázku vybrali předlohu oka na internetu, jelikož je tento postup pro začátečníky vhodnější.

Kreslení růže

Růže kreslená s pomocí tužky je ideální kresba pro začátečníky, zároveň je vhodná pro procvičení pozorovací schopnosti. Lupínky růže se vlní a ohýbají, kresba vyžaduje důkladné odpozorování. Jelikož je naší prioritou lehké kreslení tužkou, pro začátek můžete zvolit méně náročnou lineární kresbu.

Kreslení krajiny

První věcí, když máme vše ke kreslení při ruce, je výběr námětu a kompozice. Zpočátku si vybírejme jednodušší náměty, třeba pole, louku s cestou, okraj lesa, v dálce jeden dva kopečky.

• Vyjdeme si do krajiny, většinou se na kresbu nepoužívá stojan, to spíše na malbu.
• Stačí tvrdý podklad.
• Sedneme si na mezi nebo někde na lavičce a rozhlédneme se.

Nejde malovat vše, co vidíme, dokonce můžeme některé věci nemalovat.Že bude kresba pěkná, neznamená automaticky, když budeme kreslit pěknou krajinu. Výtvarník vlastně nezná slovo “ošklivá krajina”, je jen krajina špatně namalovaná. A co to je špatně namalovaná? Chyby jsou hlavně v perspektivě, přemíře čar a v nevyvážené kompozici. Můžeme proto některé objekty jako siluety naznačit stínem. Zkuste při kreslení mhouřit oči a jakoby vytvářet v pohledu mlhu.

Vyvážit kompozici je někdy těžký oříšek, protože krajinu nejde upravovat jako třeba zátiší na stole nebo kytici. Lze například namalovat hrad na kopci uprostřed a do okrajů kresbu jen pozvolna rozprostřít, tzv. do ztracena.

Takže se vraťme na začátek, kdy sedíme na lavičce se skicákem na klíně. Vybranou kompozici jen pár čarami naskicujeme, zatím žádné detaily. Důležitá je pozice horizontu, to je vlastně vyjádření výše našich očí. Když je dole, díváme se jakoby z výšky, když je nahoře, jsme dole, a to většinou v přírodě jsme. Naše krajina by měla mít nějaký ústřední bod, většinou také v ústřední poloze, i když netvrdíme přímo na středu. Může to být hrad, ale také strom nebo nějaký okraj lesa či chalupa apod. Dokonce, když budeme malovat město nebo ves, měli bychom se zaměřit na jeden či dva objekty, velice to kresbu oživí.

Začněte tedy zvolna, lehce načrtneme jednotlivé objekty kvůli kompozici a zachycení vzájemných poměrů. Postupně kresbu detailujeme, zkusme to dělat na celé ploše, ne tedy od jednoho okraje k druhému. Jak se kresba zaplňuje, začínáme se zajímat o detaily, hlavně ústředního objektu nebo objektů. Takový postup má jednu velkou výhodu, když kdykoliv přestaneme, není na první pohled vidět, že je krajina nedokončená.

Platí, že to co je nejblíže je největší a věci v dálce se zmenšují, snažte se tomu přizpůsobit kresbu, nebojte se, malujte tužkou a zkoušejte různé varianty. Nejdříve si obrázek načrtněte, a poté jej stínujte a dokreslujte. Vše je dílem tréninku, a to platí i pro kresbu krajiny. Postupem času určitě dosáhnete lepších a lepších výsledků. Hrajte si se svou kresbou a snažte se jí co nejlépe propracovat.

Kreslení zvířat

Začněte s kreslením zvířat i v dospělosti, není to jen zábava pro děti! Můžeme kreslit naše mazlíčky, koně, exotická zvířata, které vidíme v zoo. A někdy se dokonce pokusíme kreslit neexistující fantazijní zvířata.

Kreslit zvířata správně je těžší než neživé předměty, protože když je kreslíme, nesedí nehybně na místě, ale neustále mění svou polohu. Jak tedy nakreslit zvíře?

Při kreslení obrázků zvířat je nutné zdůraznit jejich výrazné vlastnosti, které je odlišují od ostatních. Pokud kreslíme slona, bude mít samozřejmě chobot a velké uši. Všechna zvířata se od sebe velmi liší, ale existují i zvířata navzájem podobná, například pes a vlk, tygr a lev. A dokonce i kočka vypadá velmi podobně jako tygr, pouze ve zmenšené verzi. Tuto vlastnost lze použít ke kreslení kočkovitých šelem. Výkresy některých zvířat lze snáze kreslit, například hada nebo ježka. Existují však zvířata, která lze těžko kreslit, například kůň, antilopa, žirafa a další. Na kreslení koně budete muset tvrdě pracovat, abyste přesně vyjádřili půvabné linie ladného zvířete. A je obzvlášť obtížné nakreslit běžícího koně.

Je lepší pozorovat zvířata primo a rovnou je kreslit, ale jak jim vysvětlit, aby zůstala sedět nehybně modelem? Jediný spolehlivý způsob, jak nakreslit vašeho domácího mazlíčka, je, když bude spat. Rychle načrtnete obrys, protože zvíře může brzy vstávat.

Aby bylo snazší kreslit zvířata, zejména pro děti a začátečníky, rozdělte obrys do samostatných částí s geometrickými tvary. Nejprve nakreslíte hlavu medvěda, pak třeba jednu tlapku a postupně pokračujete. Když nakreslíte obraz jako celek, aniž byste jej rozbili, musíte vidět celé zvíře, jako by stálo před vámi, což vyžaduje určitý trénink.

Při kreslení jakéhokoli zvířete se pokuste hned na začátku rozhodnout, jaké vlastnostni by mělo mít. Vytvořte několik tvarů, abyste rozdělili hlavu koně. Nakreslete zvlášť obrys hlavy, oči, uši. To vám pomůže správně udržovat proporce hlavy koně a čerpat přesně všechny detaily tužkou. na obrázku. Zvířata mají zpravidla velmi světlé barvy, zejména exotická zvířata. Použijte tuto znalost, aby byl váš obrázek výraznější. Téměř beztvarý obrys tropické ryby, jednoduše nakreslený tužkou, se promění v elegantní krásnou rybu. Stačí ji nakreslit výraznými barvami.

K tomu někdy stačí nakreslit nejcharakterističtější rysy zvířete a vytvořit tak obecnou představu o zvířeti. Všechny části těla, oči, hlava jsou zpravidla zvětšené, což pomáhá zprostředkovat dobrou náladu zvířete. Oči kreslených zvířat musí být velké a trochu naivní.

Jak postupně nakreslit koně?

1. Nejprve nakreslíme malý kruh. Je důležité, aby se nacházel v levé horní části. K dolní levé části „hlavy“ přikreslíme objekt podobný květináči.
2. Nyní načrtneme obrysy krku koně. Uděláme to pomocí zaobleného tvaru. Jedním koncem ho připevníme k horní části kruhu a druhým ke spodní části kruhu.
3. Pojďme pokračovat dál, je před námi to nejzajímavější. Načrtneme ve vodorovné rovině dva kruhy, nejprve velký a pak menší. Dávejte pozor na důležitou věc - nemají střed ve stejné rovině.
4. Nakreslíme obrysy nohou. Přední pár je jako dlouhé protáhlé válce, které se směrem dolů velmi jemně zužují a úplně dole (v oblasti kopyt) se mírně rozšiřují. U dvojice zadních nohou je navíc i ohyb, který odděluje stehno a holeň.
5. Nakreslíme obrys oka (je to velmi blízko čáry uvnitř kruhu hlavy) a uší (dva trojúhelníky na vrcholu hlavy).
6. Vymažeme přebytečné čáry z předchozích kroků, tzv.
7. Co by to bylo za koně bez hřívy a ocasu? Hříva bude v oblasti čela vypadat jako ofina. Na zádech vypadá jako dlouhé vlasy.
8. Teď uděláme lehké stínování. Nezapomeňte na velkou stínovanou oblast na zadní noze dál od nás. Velmi důležitým bodem je stín na zemi pod koněm.

Jak nakreslit růži

1. Začněte kreslit tvrdou tužkou obrys ve tvaru kapky nebo vajíčka.
2. V této fázi je třeba přidat další okvětní lístky. Musíme zasadit poupě do mističky z okvětních lístků.
3. Vezměte měkčí tužku a ztmavte vnitřní fragmenty růže.
4. Stejnou tužkou umístěte akcenty na špičky okvětních lístků.
5. Vezměte znovu tvrdou tužku a označte jí lehkou strukturou „osvětlené“ části.

Návod na kreslení tužkou krok za krokem

• Grip jako při psaní: Tužku čapni mezi palec, ukazováček a prostředníček. Přesně tak, jak tě to učili v první třídě. Tento grip je vhodný pro detaily a jemné opravy.
• Grip "črtací": Tužku uchop v jedné třetině, ale nejlépe v polovině délky tužky. Nedrž ji mezi třemi prsty jako při psaní. Spíš si ji na prostředníček polož. A hlavně tužku drž volně. Krečovité sevření není ono. Taky měj uvolněné zápěstí, protože to ti dává velký rozsah pro kresbu.
• Grip stínovací: Tužku si polož jemně do dlaně tak, aby směřovala hrotem nahoru. K pohybu používej celou ruku až po rameno (případně loket). Jak jistě víš, stínovaná kresba tužkou spočívá v kreslení stínů. A tvoření plastického dojmu.

Techniky kreslení

• Linka - přítlakem na tužku vytvoříš linku o různé tloušťce a sytosti. Přitlačením na začátku linky a postupným ubíráním přítlaku docílíš plastičtějšího efektu (např.
• Šraf - to je vlastně spousta rovnoběžných linek vedle sebe. Jednotlivé linky můžeš přes sebe vrstvit v jiném úhlu. Tím docílíš jakýchsi čtverečků nebo kosočtverců.
• Stín - klasika. Hrot tužky si nakloň tak, aby byl plochou stranou téměř vodorovně s plochou papíru. A lehce po papíře přejížděj. Pro vytvoření hlubšího dojmu přidej další vrstvu. Nenech se odradit! Stínování, stejně jako vše ostatní, je o cviku.

Jak stínovat

1. Vyber si, co chceš kreslit. Najdi si předlohu na netu, pořiď fotku... Nebo zkrátka koukej na nějaké zátiší v místnosti. Ideálně něco, co je osvětleno stále stejně a nehýbe se to. Domácí mazlíček není dobrá volba. Pokud volíš fotku, převeď ji na odstíny šedi.
2. Ujisti se, že si ruku neopíráš o papír.
3. Uvědom si, kde je zdroj světla.
4. Plochou hrotu začni jemně vybarvovat plochu na papíře. Linkami, obloučky, křížky.. jak je libo. Místa, kde jsou odlesky, nech bílá. Jakmile budeš mít první vrstvu, pusť se do další. Místa, která jsou ve stínu, přejeď tužkou znovu. Plocha bude tmavší - vytvoříš kontrast. Důležité je netlačit a vrstvit. Tím docílíš jemných přechodů.
5. Rozetři stíny do ztracena. Tento bod není nutný, ale pokud ti přijde, že je kresba tak nějak "kostrbatá", můžeš tužku opatrně rozmazat. Tím kresbu uhladíš.

Lineární kresba tužkou: v jednoduchosti je krása

Kouzlo lineární kresby spočívá v tom, že vynechává šedou zónu. Lineární kresbou tvoříš monochromatické kresby z různě silných, tenkých, rovných i zahnutých čar.

• Tip: Hraj si s přítlakem. Čím více na tužku přitlačíš, tím silnější tah bude. Můžeš si zvolit jednoduché linie, obrysy (jako například u kreslených postaviček). Skvěle vypadá i kreslení jedním, popřípadě dvěma až třemi dlouhými tahy. Takhle umělci kreslí například portréty. Kresba pak má abstraktní nádech a působí velice simple.
• Nebo chceš nakreslit nějaké zvíře, ale netroufáš si na stínovanou kresbu? Zvol čáry. Spoustu čar. A pokud rád/a experimentuješ, zkus čistě hru s linkami. Nakresli si pár nahodilých obloučků, které pak budeš kopírovat po celé ploše papíru. Pro doplnění plastičtějšího efektu můžeš využít tečkování.

Fixace kresby

Zvol si vhodný fixativ. Buď umělecký spray přímo na kresbu, nebo lak na vlasy. Překvapivě funguje dobře. Pod kresbu zasuň karton nebo čistý papír (nepoužívej noviny). Protřepej fixativ a nanes ho zhruba z 20-30 cm. Možná se kresba pod vrstvou fixativu rozmočí. Nelekej se, je to žádoucí.

Tipy na závěr

• Důležité je se nebát a začít. Zkuste si například vzít papír, postačí obyčejný kancelářský, a jakoukoliv oblíbenou psací či kreslící potřebu.
• Pokud jste kreslili naposledy ve škole a nyní přemýšlíte, jak začít, vše začíná u tužky a papíru.
• Možná se to stalo i vám - kreslili jste a najednou jste měli na papíře nepůvabné fleky. Kresba se u suchých technik obecně velmi snadno rozmaže.
• A gumovat nebo negumovat? To už je čistě na tobě. Někdo na gumu nedá dopustit, někdo miluje "raw" kresbu.

Co kreslit?

Teď přichází ten pravý zádrhel - co vlastně kreslit? Odpověď Vás možná překvapí - kreslit můžete cokoliv, a kdekoliv. Rozhlédněte se kolem sebe, máte doma květiny? Nakreslete je. Nebo co takhle miska s ovocem? Líbí se Vám Váš výhled z okna? Začít však můžete i kresbou svého oblíbeného hrnku, ze kterého právě pijete svou ranní kávu. Pokud je venku hezky, klidně vyražte na zahradu nebo na procházku a nakreslete strom či kousek přírody.

Bydlíte ve městě? Možná se necítíte ihned na to nasadit si baret a vyrazit do ulic se skicákem, nevadí, i když třeba sami sebe překvapíte, až se za chvíli osmělíte a uvidíte, jak Vás možnost zachycení atmosféry venkovního světa nadchne. Že Vás ani doma nic neinspiruje? Nebo si přece jen nedokážete vybrat s čím začít? Nevadí, zkuste pro začátek jen tak čmárat.

Můžete si třeba pustit svou oblíbenou písničku a tužkou po papíře vytvářet různé stopy do rytmu. Čáry, čárky, všelijaké tvary a klikyháky, zkuste tahy zpomalovat a zrychlovat, přitlačit více a prostě si jen tak hrát a tančit s tužkou na papíře. Postupně můžete přidávat různobarevné stopy nebo jednotlivé plochy, které Vám na papíře vzniknou potom jednoduše vybarvit. Skvěle si takto vyzkoušíte, jaké druhy stop lze s tužkou vykouzlit a to se Vám bude hodit, až budete kreslit něco „reálného“.

Podobné experimenty lze samozřejmě provádět s různými dalšími druhy kreslícího náčiní a také samozřejmě štětcem a barvami. Nebojte se zkoušet, která technika je Vám nejbližší.

Tak, a je to! Prozkoumali jsme spolu fascinující svět kreslení tužkou. Objevili mnoho tipů a pár základních kreslicích technik. Teď už je to jenom ve tvé režii. Už víš, jak začít kreslit. Správná volba tvrdosti tužky a studium stínovací techniky ti nabízí nekonečné možnosti k vyjádření kreativity. A seberealizace.

tags: #priroda #kresba #tužkou #návod

Oblíbené příspěvky:

• Elektronová mikroskopie a emise elektronů
• Zajímavosti o ekologii
• Rizika skládkování odpadu
• Tapety na plochu: Jaro a příroda
• Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů