Příroda nás moudře vybavila domýšlivostí, aby nás co to znamená


24.03.2026

Domýšlivost se často považuje za zápornou vlastnost, projevující se přílišným sebevědomím, a je vnímána negativně, protože ji lidé často spojují s arogancí nebo povýšeností. Domýšlivost jako taková je spojení s člověkem domýšlivým, ale nemusí tomu tak být vždy, například pokud člověk věří ve svůj potenciál.

Domýšlivost vs. Sebevědomí

Můžeme sebevědomí považovat za kladnou vlastnost, když si člověk věří ve vlastní hodnotu. Domýšlivost na druhou stranu může znamenat nadhodnocené představy o sobě samém. Věřit si a být domýšlivý je rozdíl.

Příroda a domýšlivost

„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty.

Moudrost a pokora

„CESTA POKORY Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy. Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát. To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty. Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach. Někdy bez varování. Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu. A zase znovu. Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí! Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté. Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části. Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě. Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali. Budou dny, kdy se budeme třást strachy. Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne. Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty, a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku. Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát. Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili. Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali. A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme. Ano. Uzdravujeme. Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života. Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati. Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné. Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali. Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí. Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů. Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti. Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní. Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni. Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních. Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění. Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat. Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami. No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál. Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál. Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil. Protože cesta nikdy neopustila… tebe. Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne.

Život a vesmír

Když ležíš v posteli a jsi nemocný, svět funguje dál svým vlastním tempem. Neptá se tě, zda může nebo zda s tím ty souhlasíš. Když se vrátíš z dovolené nebo ze zahraničního pobytu domů, život se zde nezastavil, vše pokračuje přirozeně dál, ani tě nepotřeboval k tomu, aby fungoval. Vše se děje automaticky, jakoby to řídila neviditelná síla podle jakéhosi záměru. Když jdeš spát, lidé na jiných místech planety se baví, pracují nebo odpočívají, nepotřebují k tomu tvé požehnání. Stromy rostou, květiny kvetou, příroda prochází jednotlivými ročními obdobími. Pokud bys usnul na několik dní, nic by se v tomto přirozeném procesu nezměnilo. Vše se děje bez tebe, a s tebou si to hraje tak, jak je napsáno ve vesmírném scénáři. Až zase jednou budeš chtít ovládat ze své přední pozice - ze své role okolnosti a podmínky kolem sebe, vzpomeň si, že tvé snažení Vesmír bere v potaz stejně tak, jako by se nechumelilo.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Citáty o lidské povaze a vztazích

Následující citáty od Rochefoucaulda nabízejí hluboký pohled na lidskou povahu a vztahy:

  • Skromnost zvyšuje důstojnost a omlouvá prostřednost.
  • Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby chyba byla jen na jedné straně.
  • Nové známe získáváme rádi, proto, že nás ještě neznají a budou nás obdivovat víc než ti staří, kteří nás znají.
  • Nikdy není tak obtížné mluvit jako tehdy, když se stydíme za své mlčení.
  • Mýlí se ten, kdo si myslí, že se bez každého obejde, ale kdo si myslí, že se nikdo neobejde bez něho, mýlí se ještě víc.
  • Slovy můžeš zatajit co chceš. Skutky tě prozradí.
  • Je snazší být moudrým pro ostatní než pro sebe.
  • Není počestných žen, které by tím nebyly už dlouho znuděny.
  • Lepší nudný přítel než příliš zábavná přítelkyně.
  • Člověk, který se nemůže pochlubit ničím jiným, než svými vznešenými předky, má podobu bramboru: jeho lepší část je pod zemí.

Tabulka: Citáty o chybách a omluvách

Citát Význam
Do každého období života vstupujeme jako začátečníci a navzdory našemu počtu let chybí zkušenosti. Životní zkušenosti se nedají plně přenést mezi různými etapami života.
Většina našich chyb se spíše dá omluvit, než prostředky, kterými se je snažíme utajit. Upřímnost je lepší než snaha o zakrytí chyb.
Chyby lze vždy prominout, pokud máš sílu se k nim přiznat. Přiznání k chybám je klíčem k odpuštění.

Další citáty:

  • V odloučení slabé vášně chřadnou a silné mohutní.
  • Kdybychom byli bez chyb, nezpůsobilo by nám takovou radost odhalovat chyby druhých.
  • Jestliže chcete získat nepřátele, napartujte se před svými přáteli. Ale jestliže chcete získat přátele, nechte je, ať se mohou sami před vámi blýsknout.
  • V nesnázích i těch nejlepších přátel nacházíme vždycky něco, co nám dělá dobře.
  • Ze všech našich vad nás nejvíce zesměšňují ctnosti, které předstíráme.
  • Je těžké milovat někoho, koho si nevážíme, ale stejně těžké je milovat toho, koho si vážíme mnohem víc než sebe.
  • Rady dávat smíte, ale nikomu nevnucujte postupy.
  • Člověk světa znalý dovede zakrýt své vzdělání.
  • Jsou ženy, které neměly ani jedno milostné dobrodružství. Ale zřídka se najde žena, která by měla jen to jedno.
  • Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
  • Ženy při první lásce milují svého milence, při dalších láskách už jen samo milování. Nepřístupnost žen je jen vytříbený doplněk jejich půvabu.
  • Svou pravou lásku si člověk uvědomí nejlíp, když se vrací ze záletů.
  • Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího.
  • Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom řadí své představy.
  • Žena je jako lilie - jemný muž se jí neodváží dotknout, ale přijde osel a sežere ji.
  • Každý si naříká na slabou paměť, ale nikdo ne na slabou inteligenci.
  • K podrazům se uchylují jen málo schopní.
  • V žárlivosti je víc sebelásky než lásky.
  • Nikdy se člověk nezesměšní svými vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.
  • Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
  • Všichni máme dostatek síly, abychom unesli neštěstí druhých.
  • Největší zázrak lásky spočívá v tom, že se člověk na čas přestane ohlížet za jinými.
  • S nedovyléčenou láskou se znova zamilujeme spíš, než jsme-li už zcela zdrávi.
  • Vzpírat se lásce předem je často větší trýzeň než její muka potom.
  • Klame sám sebe, kdo čeká za dobrodiní vděk, poněvadž vznikla nepřeklenutelná propast mezi polichoceným svědomím toho, kdo dává, a pokořeným sebevědomím toho, kdo přijímá.
  • Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
  • S opravdovou láskou je to jako s duchy, každý o nich mluví, ale kdo je viděl?
  • Rozumný muž může být zamilován jako blázen, ale ne jako hlupák.
  • Starci rádi udílejí dobrá ponaučení, aby se utěšili nad tím, že už nemohou dávat špatné příklady.
  • Jen po nemnohém bychom prahli, kdybychom dokonale znali to, co si přejeme.
  • V milování jde podvod skoro vždy dále než nedůvěra.
  • Je nemožné podruhé milovat to, co jsme milovat přestali.
  • Žárlivost se vždy rodí s láskou, ale vždycky s ní neumírá.
  • Štěstí a neštěstí lidské nezávisí pouze na lidské povaze, nýbrž také na osudu.
  • Někteří lidé by se nikdy nezamilovali, kdyby jakživi neslyšeli o lásce.
  • Genialita těch nahoře spočívá obvykle v tom, že své soukromé lži dovedou prezentovat tak, že se stanou veřejnou pravdou.
  • Jak má člověk vědět, co chce od budoucnosti, když neví přesně ani co chce v přítomnosti?
  • Člověk opravdu chytrý umí svou chytrost skrývat.
  • Přílišná chytrost je nepravá vytříbenost, pravá vytříbenost je zdravá chytrost.
  • Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, kdyby bylo vidět pohnutky.
  • Lidé se chvástají velkolepými činy, i když za ně nemohou jejich velkolepé plány, nýbrž jen náhoda.
  • Ani celá armáda těch, kteří mluví, nezmůže jednoho, který jedná.
  • Pro malé činy je škoda i slov.
  • I když nedůvěřujeme lecčemu, co nám lidé povídají, přece jen si myslíme, že nám říkají víc pravdy než všem ostatním.
  • Důvěra dává rozmluvě víc než inteligence.
  • Víc krutostí než zloba napáchá sobeckost.
  • Jakmile nás hlupák pochválí, už se nám nezdá tak hloupý.
  • Jestliže se milenci spolu nikdy nenudí, je to proto, že stále mluví jen o sobě.
  • Naděje a obava jsou nerozlučné.
  • Spíše se zřekneme dosažitelného poznání než nedosažitelné touhy a nadějí.
  • Ať si jsou naděje klamné, ale aspoň nás provedou životem po růžových cestách.
  • Naši nepřátelé jsou rozhodně blíž pravdě se svými úsudky o nás než my sami.
  • Přílišná dobrotivost nás snadno uvrhne do otroctví.
  • Skromností se ještě nikdo neomezil ve ctižádosti. Skromnost a ctižádost se totiž nikdy nevyskytují u jednoho člověka pohromadě.
  • Srdce udělá vždy čáru přes rozpočet rozumu.
  • Naše závist trvá vždy déle než štěstí těch, jimž závidíme.
  • Některý zlosyn by byl méně nebezpečný, kdyby v něm nebyla i dobrota.
  • Bylo by na čase, aby se nevina těšila stejné pozornosti jako zločin.
  • Krádeže a hrdelní zločiny je nutno páchat ve velkém, pak dostanou nevinné a dokonce úctyhodné jméno.
  • Pouze velkým lidem přísluší mít velké chyby.

Další zajímavé postřehy:

  • Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme.
  • V lásce se hodně nedůvěřuje.
  • Když jsme se nabažili lásky, uvítáme, stihne-li nás nevěra.
  • Láska se často změní jen v žádostivost.
  • Spořádaná manželství jsou.
  • Člověk si někdy namlouvá, že je mu jeho podkuřování protivné.
  • Jestliže nás někdo nenávidí a jde proti nám, rozhořčeně ho zatracujeme a jeho chyby zveličujeme do obludných rozměrů.
  • Touhu po prospěchu obviňujeme ze všech zločinů.
  • Doopravdy laskaví jsou pouze lidé vnitřně silní a pevní.
  • Moudrého učiní šťastným docela málo; pošetilého nic na světě.
  • Filosofie hravě zdolává obrovská neštěstí v minulosti i v budoucnosti.
  • Haníme špatné vlastnosti, které nemáme.
  • „Vědomí vlastní nedokonalosti a smrtelnosti nepřivádí moudrého člověka k pesimismu. Toto uvědomění - to je jistý stupeň moudrosti.
  • Věda slouží k poznání sebe sama a vlastní úlohy v prostoru a čase.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #nas #moudre #vybavila #domyslivosti #aby

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]