Příroda není do míry: Udržitelnost v každodenním životě

Udržitelnost je důležitým tématem již několik let ve všech možných odvětvích. Přestože si můžete myslet, že vás míjí, opak je pravdou. Koncept udržitelnosti se nás dotýká i při každodenních aktivitách jako je výběr jídla, nákup nábytku či doplňků. Je jen na nás, jak zodpovědně se k dané problematice postavíme. Samozřejmě chápeme, že není jednoduché myslet na přírodu při každém rozhodnutí, které během dne uděláme. Není jednoduché se vždy zachovat správně. I přesto jsme schopni pro naše okolí udělat mnoho za pomoci jednoduchých kroků, které nic nestojí.

Historie a význam udržitelnosti

Pojem udržitelnost poprvé použil Hans Carl von Carlowitz ve smyslu lesnictví v roce 1713. Tento citát neznamená nic jiného, než že můžeme využívat přírodní zdroje jen tak dlouho, dokud jsou schopny se samy obnovit. Nadměrné a bezohledné užívání může mít dopad na zachování zásob a následující generace tak o ně budou postupně přicházet. Každopádně tento problém se dnes již netýká pouze lesů. Existuje spoustu dalších zdrojů, které je třeba využívat s ohledem na udržitelnost. Můžeme tak mluvit o nespočtu témat, jako například rybářství, těžba ropy či zemního plynu.

V neposlední řadě je třeba věnovat speciální pozornost také emisím oxidu uhličitého unikajícím do ovzduší s každým spalováním surovin, které používáme pro získání energie. Jsou to právě tyto emise, které zapříčiňují rapidně se zhoršující kvalitu ovzduší a nakonec i klimatické změny.

Praktické tipy pro udržitelnější život

1. Třídění odpadu: V každodenním životě lehce podléháme pokušení vyhodit vše do stejného koše, především na veřejných místech, i přesto, že jsou dnes již sběrné popelnice na každém rohu. Nakonec se netříditelný odpad sváží do spaloven či na skladiště, odkud se opět může dostat do okolí. S mnohými materiály si však příroda neumí sama poradit, což vede k jejímu poškození.

2. Volba dopravy: Chápeme, že když je třeba se někam dostat opravdu rychle, mnohdy to jinak než letadlem nejde. Ale jen pro zajímavost, pouhý let z Hamburgu do Mnichova vygeneruje 170 kilogramů oxidu uhličitého. Vlak se může zdát pomalejší, ale rozhodně za sebou nezanechá tolik emisí.

   Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

3. Nákup eco-friendly produktů: Produkt, který je vyroben eco-friendly a udržitelnou cestou, nemusí znamenat pouze přínos pro přírodu. I vy si díky tomu můžete být jisti, že kupujete kvalitní produkty, nad jejichž výrobou se někdo opravdu zamyslel. Je dobré taky přemýšlet při nákupu potravin.

4. Šetření energií: Zamyšlení se před užitím energií vám může nejen ušetřit dost peněz, ale také jemně navrací přírodě život. Každý, kdo se například rozhodne topit doma i během doby, kdy je v práci, nejenže vyhazuje peníze z okna, ale navíc naprosto zbytečně mrhá důležitými zdroji. Stejně je třeba přemýšlet i u zařízení, která až tak často nepoužíváme.

5. Cena a udržitelnost: Některé produkty vyrobeny cestou, která šetří životní prostředí, si zkrátka žádají vyšší cenu. Všimnout si toho můžete například v supermarketech, kde je třeba si za opravdu kvalitní suroviny lehce připlatit. Důležitá rozhodnutí se však mohou týkat i cestování. Přestože lety na dlouhé vzdálenosti mohou být levnější než cesta vlakem a veřejná doprava může zabrat více času než cesta autem, letadlo a auto jsou naopak velmi škodlivé pro naše prostředí.

6. Čistota v přírodě: Každý, kdo se již v životě podíval do lesa, jistě narazil na stopy, které tam po sobě lidé občas zanechají, v podobě odpadků. Především značené cestičky pro pěší námi nejsou ušetřeny. Odpad je všudypřítomný, i když se dá mnohdy na křižovatkách najít odpadkový koš.

7. Kolo místo auta: Zatímco díky kolu zaplňujeme ovzduší emisemi CO2 pouze během jeho výroby, užíváním automobilu či veřejné dopravy tak zapříčiňujeme každým jednotlivým užitím. Proto doporučujeme použít na kratší vzdálenosti právě kolo.

   Čtěte také: Krásy argentinské provincie

8. Obnovitelné zdroje: Většina budov, které se dnes staví, mají ve střeše zabudovány solární panely. Produkují energii, díky které se do ovzduší nedostává tolik škodlivin. Také další alternativní obnovitelné zdroje, jako je například vítr, dokáží vytvořit energii, která šetří přírodu.

9. Omezení plastů: Obzvlášť, pokud mluvíme o plastu, jelikož trvá až celá staletí, než se s ním příroda vypořádá a rozloží jej.

10. Méně masa: Ubrání množství masa z vašeho jídelníčku je především zdravé. Zároveň má ale značný dopad na prostředí, ve kterém žijete. Hromadný chov je oslabován a méně zvířat trpí. Je to ale i ovzduší, kterému se uleví.

Leave No Trace: 7 principů zodpovědného chování v přírodě

Organizace Leave No Trace stanovila 7 principů, které poskytují snadno srozumitelný rámec praktik s minimálním dopadem pro každého, kdo rád chodí do přírody a záleží mu na ní. Mohou se aplikovat téměř všude a my vám přinášíme jejich praktické shrnutí.

1. Turistiku plánujte dopředu a připravte se: Před každým výletem, turistikou či pobytem v přírodě byste měli alespoň minimální čas věnovat plánování a přípravě. Pokud se výlet povede, kromě dobrého pocitu si zvýšíte i sebevědomí, že jste mysleli na všechno a všechno dobře dopadlo. Špatné plánování má často za následek méně příjemný zážitek a poškození přírodních a kulturních zdrojů.

   Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

2. Cestujte a kempujte na vyznačených místech: Turistické stezky či místa pro stanování nejsou vyznačeny jen tak, pro nic za nic. Proto byste měli dodržovat a sledovat označení a stanovat či kempovat jen na vyznačených místech, stejně jako chodit pouze po vyznačených turistických stezkách. Nedodržováním těchto pravidel narušujete vegetaci a různé komunity živočichů. Pokud už jedete mimo trasu, prověřte si pevnost terénu a snažte se brát ohled na neporušenou přírodu. Nevytvářejte zbytečně nové vyšlapané chodníčky.

3. Zlikvidujte odpad správným způsobem: Uklidit si po sobě je zkrátka povinnost každého návštěvníka v přírodě. Odpad, který lidé vytvářejí v přírodě, může mít pro ni vážné následky, není-li správně zlikvidován. A to rovněž pro faunu i flóru.

4. Nechte v přírodě to, co tam naleznete: Příroda je krásná, ale suvenýry na památku byste si z ní brát neměli. Nechte všechno tak, jak vám to příroda ukázala, aby si stejný požitek mohli vychutnat i ostatní. Pozorujte očima, ne rukama. Kameny, rostliny či jiné předměty než spadlé paroží a podobně nedovolte brát ani Vašim dětem.

5. Minimalizujte vliv táborového ohně: Ohniště jsou opředena historií a tradicí a jednoduše patří k pobytu v přírodě. Jsou ale nutností? Vždy je třeba zvážit roční období a oblastní omezení. Dále byste se měli zamyslet nad tím, zda má oblast dostatek dřeva nejen na oheň, ale také na následnou regeneraci.

6. Respektujte divokou přírodu: Kdykoli jste ve venkovním prostoru, nacházíte se v přirozeném prostředí mnoha volně žijících zvířat a měli byste se snažit minimalizovat svůj vliv na ně. Pozorovat přírodu se snažte potichu, z bezpečné vzdálenosti as respektem k ní.

7. Buďte ohleduplní k ostatním návštěvníkům: Jednou z nejdůležitějších věcí outdoorové etiky je zachovávání zdvořilosti vůči ostatním. Nadměrný hluk, nekontrolovaná domácí zvířata a znečištěné prostředí zhoršují jeho přirozenou přitažlivost. Ohleduplnost k ostatním zaručuje, že si každý může užívat přírodu stejným dílem.

Juraj Lukáč: Nechte přírodu být

Juraj Lukáč je charismatický slovenský ochránce přírody, znalec vlků a medvědů. Propaguje myšlenku, že nejlepší pro přírodu je nedělat NIC. „Člověk si stále naivně a také arogantně myslí, že jen on je předurčen k záchraně přírody a planety Země. Možná si to myslí proto, že ví, že ji ničí. Ale je to omyl. Kolem nás jsou stovky a tisíce organismů, které škody dokáží napravit lépe a účinněji než člověk. A na rozdíl od lidí to předvedly už v dějinách Země mnohokrát a dávno před tím, než se na scéně objevil člověk,“ říká Juraj Lukáč.

„Nárazy meteoritů, zemětřesení, požáry, tsunami, sesuvy půdy - to vše ničí přírodu na velkém území a ona se vždy sama a dokonale opravila. Bez přispění člověka. Nevidím tedy důvod, proč by člověk měl do přírody zasahovat a tzv. jí pomáhat. Nechme ji být. Nedělejme NIC. Příroda sama ví, co dělat,“ vysvětluje Juraj.

Juraj Lukáč se také podivuje nad naší neschopností ekonomicky uvažovat a nad velkolepým utrácením peněz tam, kde to není potřeba, a zároveň šetřením tam, kde peníze potřeba jsou. „Je absolutní nesmysl, aby třeba na výsypkách po těžbě hnědého uhlí v severozápadních Čechách docházelo k umělé rekultivaci, výsadbě stromů, vytváření vodních ploch atd. Člověk nic neurychlí, naopak hodně věcí pokazí. Lesník možná dokáže urychlit růst stromu, ale neumí vytvořit les. Co největší část této převrácené země nechte přírodě, nedělejte tam NIC. Ty miliardy, které na rekultivaci máte ušetřené, věnujte na vzdělání, zdravotnictví, bydlení,“ komentuje Juraj možné finanční využití.

Lukáč zdůrazňuje i zásadní vliv například veverky nebo dešťovky na obnovu lesa. „Znám lesníky, kteří se starají o stromy, ale neznám lesníky, kteří by se starali i o houby, hlodavce, bakterie atd.

Stovky tisíc podpisů shromáždil VLK za petici, aby deset procent území Slovenska bylo bezzásahových, divokých. „Nejdříve jsme ale museli lidem vysvětlit, že nemusejí mít z divočiny strach, naopak, divočina je přívětivá a člověk se v ní na rozdíl od často kultivované krajiny cítí dobře,“ říká muž, který nemá v Česku obdobu a díky němuž se na Slovensku nedívají na tzv. „klimatickou krizi“ ideologicky, ale racionálně.

V podcastu také vysvětluje, proč je dobré spát v přírodě, jaký je zásadní rozdíl mezi vlkem a člověkem, proč se máme bát doby, kdy se vlci „naučí vyrábět zbraně“, proč by si člověk neměl vysadit strom, ale naopak si koupit vzrostlý strom a ten chránit, co se stane s asfaltovou cestou, když po ní nebudou deset let jezdit auta, proč nejsou větrné elektrárny ekologické, proč nikoliv obnovitelné zdroje energie, ale snížení spotřeby je cestou z krize a především trefně vysvětlí, proč lidé nechtějí dělat NIC a raději chtějí dělat NĚCO, i když to nemá ekonomický smysl.

„Za vším jsou peníze. Deset procent z NIC je nic, ale deset procent z milionu nebo miliardy jsou slušné peníze. A ty chtějí všichni. Developeři, projektanti, úředníci, ekologické iniciativy, bagristi, pěstitelé stromků, defraudanti, zloději atd. - ti všichni chtějí, aby se NĚCO DĚLALO. A nechtějí přírodu nechat, ať sama pracuje. To je ten problém. A dokud si jej neuvědomíme, vždy budeme dělat nesmyslné kroky,“ říká Juraj.

tags: #příroda #není #do #míry

Oblíbené příspěvky:

• Formulář pro nákup odpadu
• Harmonogram Svozu Odpadu
• Historie Divadla v přírodě Horní Počernice
• Udržitelný rozvoj a odpady
• Emisivita stavebních materiálů