Příroda okolo Opavy: Zajímavosti a tipy na výlet

Ve srovnání s okolním kopcovitým a lesnatým Nízkým Jeseníkem za řekou Opavou může působit Hlučínsko jednotvárně.

Rovinatější zemědělskou oblast s rozsáhlými lány polí, kterou lze projíždět alejemi ovocných i neovocných stromů, střídá směrem na východ zvlněná krajina s většími lesními celky.

V údolí, kterým od západu k východu meandruje řeka Opava, se střídají lužní lesy, louky, pole, rybníky a vodní plochy vzniklé po těžbě štěrkopísku.

Tato krajina vděčí za svůj současný vzhled zalednění ve starších čtvrtohorách (500 až 120 tisíc let př. n. l.).

Ledovec se posouval ze Skandinávie směrem na jih a s sebou transportoval velké množství materiálu.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Na Hlučínsku po sobě zanechal vymodelovanou krajinu s typickými vlnami, písky, spraše, množství velkých bludných balvanů a menších kamenů (souvků).

První osady zde vznikaly již v pravěku, zpravidla při důležitých stezkách.

Nepřetržitě ovlivňuje lidská činnost zdejší krajinu od 13. století, kdy zde byla zakládána sídla.

Velký podíl na vzhledu krajiny mají šlechtické rody, jež hospodařily na panstvích a ovlivňovaly podobu sídel, polí, luk či pastvin.

Tehdy také vznikaly zcela nové krajinné prvky - hospodářské dvory, rybníky, parky nebo aleje.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

V jižní části území zanechala svou nesmazatelnou stopu dlouhá rybníkářská tradice sahající až do středověku.

Východ Hlučínska pak od 18. století poznamenala těžba štěrkopísku a uhlí.

Zejména v druhé polovině 20. století při scelování pozemků znatelně utrpěla pestrá mozaika polí, luk, pastvin, remízků, alejí a lesů.

Vytvořením velkých lánů polí zmizelo mnoho hodnotných přírodních ploch a snížila se druhová pestrost.

Koutské a Zábřežské louky

Pro údolí, kterým teče řeka Opava, byly v minulosti charakteristické podmáčené zrašelinělé louky přecházející v lužní lesy.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Intenzivní zemědělské hospodaření, těžba štěrkopísku a zástavba je zejména v posledních sto letech velmi zásadně negativně ovlivnily.

Původní biotopy můžeme v současnosti obdivovat na území chráněném jako přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky, která je s téměř 200 hektary nejrozsáhlejší v okrese Opava.

Niva řeky Opavy je zde výrazně plochá s množstvím kanálů, říčních ramen, mozaikou solitérních stromů a remízků.

Územím protéká potok Štěpánka, který se vlévá do rybníka Nezmar.

V bahnitých tůních roste kosatec žlutý, stulík žlutý nebo vzácná žebratka bahenní.

Na ostřicových loukách s psárkou luční, kohoutkem lučním, rdesnem hadím kořenem nebo tužebníkem jilmovým lze vzácně zahlédnout orchidej prstnatec májový, také hadilku obecnou, drobnou vrbu rozmarýnolistou nebo statný starček poříční.

Významný je výskyt modráska bahenního, závislého na hojném zastoupení živné rostliny krvavce totenu a početných koloniích lučních mravenců.

V podmáčených lesích, které nelze v jarním období projít suchou nohou, dominují vrby křehké, popelavé, ušaté, olše lepkavé nebo svídy obecné.

Z bylin lze v lesích spatřit na jaře sasanku hajní, pryskyřníkovitou a prvosenku vyšší.

Kozmické ptačí louky

Jižně od Kozmic, v údolní nivě řeky Opavy, se nachází první soukromé chráněné území na Hlučínsku.

Tento mimořádný počin v rámci České republiky vznikl za účelem záchrany a podpory lučních mokřadních druhů živočichů.

V předešlých letech zde bylo vytvořeno nové přírodě blízké meandrující koryto potoka Přehyně a vybudováno několik desítek různě velkých vodních ploch a periodických tůní, z nichž některé v průběhu roku vysychají.

Zdejší vodní plochy neslouží pro chov ryb, ale obojživelníkům a ptákům.

Kosení luk se proto provádí až po vyhnízdění ptáků.

Kozmické louky jsou jednou z posledních lokalit v České republice, kde mohou čejky chocholaté úspěšně hnízdit.

Dále zde můžeme pozorovat další bahňáky - vodouše rudonohého, bekasinu otavní, kulíka říčního, pisíka obecného, vzácného břehouše černoocasého nebo vrubozobé - husu velkou, kachnu divokou, hohola severního, poláka chocholačku a další.

Na louky zalétá za potravou čáp bílý i černý, volavka popelavá, volavka bílá nebo vzácný jeřáb popelavý.

Lze spatřit také orla mořského, mnoho druhů obojživelníků, chráněné druhy motýlů modráska bahenního a ohniváčka černočárného.

V tůních roste chráněná žebratka bahenní, na loukách rozkvétají kohoutky luční, kakosty luční, vrbiny hajní, rdesna a další.

Pro návštěvníky je celoročně přístupná pozorovatelna, odkud mohou sledovat zvířata, aniž by je rušili. Vstup na louky je zakázán.

Landek u Petřkovic

Landek je bezesporu jednou z nejzajímavějších lokalit nejen na Hlučínsku, nýbrž i v celorepublikovém měřítku.

V jižním svahu kopce (280 m n. m.) se nabízí ojedinělá příležitost pozorovat přímo na povrchu odkryté uhelné sloje, které jsou jinak ukryty hluboko v podzemí.

Za tento unikát můžeme být vděčni řece Odře, která erozí odhalila 1,5 km dlouhý profil vrstvy uhlí.

Toto místo se také pyšní nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Ve starší době kamenné se zde nacházelo sídliště lovců mamutů, což dokládá také Landecká venuše nalezená v roce 1953.

Zdejší pravěcí lidé poprvé v historii použili černé uhlí jako palivo, starší je pouze doklad spalování lignitu pravěkými lidmi v jižní Francii.

Ve středověku stálo na Landeku slovanské hradiště, poté významný hrad sloužící k ochraně hranic českého státu a obchodní stezky vedoucí podél toku řeky Odry.

Na jeho místě nyní stojí rozhledna.

Kopec je opředen mnoha pověstmi.

Landek byl také první lokalitou na Ostravsku, kde se černé uhlí již od roku 1782 dobývalo pro podnikatelské účely.

Toto uhlí je vysoce kvalitní, používalo se zejména na výrobu koksu, v největších hloubkách se nachází kvalitní antracit.

Ve zdejším velmi cenném druhově bohatém lese najdeme více než 150 let staré buky a na strmých svazích zbytky původního pralesovitého porostu.

Dařanec u Vřesiny

V lesích mezi Vřesinou a Píští se nachází přírodní rezervace, jejímž posláním je zachovat přirozené a přírodě blízké lesní porosty polonských a karpatských dubohabřin.

Díky předchozímu hospodaření má zdejší les „parkovitý“ charakter s mnoha starými a rozpadajícími se kmeny dubu letního, které vytvářejí četné dutiny, pukliny a úkryty pro dřevokazný hmyz, ptáky a netopýry.

Podél lesní silnice na křižovatce cest naučné stezky se nachází torzo dubu letního, jehož stáří je odhadováno na 300 až 400 let.

Je zde umístěn bludný balvan s německým nápisem Mechtilden Eiche (Mechtildin dub), který odkazuje na kněžnu Mechtildu Lichnovskou, pod jejíž panství les v minulosti spadal.

tags: #příroda #okolo #Opavy #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Světová megastar Mia Khalifa
• Výuka environmentální výchovy
• Požadavky na Odbornou Způsobilost Ekologa
• Dopad odpadu na oceány
• Jazyk přírody: Kvantová fyzika