Rumunsko, země Drákuly, se v posledních letech stává stále oblíbenějším cílem pro cestovatele s omezeným rozpočtem. Ceny jsou tu výrazně nižší než v západní Evropě, ale zážitky často předčí i ty z turisticky prošlapanějších destinací.
Plán akce je pouze orientační, je ovlivňován počasím, osudem a přáním samotné skupiny.
Rumunsko je skvělou destinací pro cestovatele s omezeným rozpočtem, a to platí i pro ubytování. Oproti západní Evropě tu najdete překvapivě kvalitní možnosti za zlomek ceny.
Pro ubytování po celém Rumunsku doporučujeme využít Booking.com, kde najdete širokou nabídku všech typů ubytování s recenzemi od skutečných cestovatelů.
Rumunsko je už tak cenově dostupnou destinací, ale s několika chytrými triky můžete své výdaje ještě více minimalizovat.
Čtěte také: Revizní šachta: Definice a použití
Tajný tip: V mnoha rumunských městech existují tzv. "happy hours" v restauracích, obvykle mezi 15. a 18. hodinou, kdy můžete dostat jídla i nápoje se slevou až 50%.
Sibiu, jedno z nejkrásnějších transylvánských měst, vás okamžitě okouzlí svou středověkou atmosférou. Začněte svou procházku na Velkém náměstí (Piața Mare), které je srdcem města. Obklopují ho barevné měšťanské domy se střechami zdobenými typickými "okny, která sledují", jak místní říkají vikýřům připomínajícím přivřené oči. Z Velkého náměstí se přesuňte na Malé náměstí (Piața Mică), kde najdete kouzelnou změť kaváren, restaurací a obchůdků s řemeslnými výrobky. Poutavý je také Lhářský most (Podul Minciunilor) - podle legendy most "pozná", když na něm někdo pronese lež, a začne se chvět. Pokračujte k mohutným městským hradbám a průchodem mezi Horním a Dolním městem. Při sestupu po schodištích a uličkách se vám otevřou nádherné výhledy na červené střechy Sibiu a vzdálené vrcholky Karpat.
Tajný tip: Vydejte se na procházku po Ulici Cetatii (Strada Cetății), která vede podél městských hradeb. Tato méně frekventovaná ulička nabízí autentický pohled na každodenní život místních obyvatel a skvělé příležitosti pro fotografování.
Jen pár kilometrů od živého města Cluj-Napoca leží jedno z nejzáhadnějších míst v Evropě - les Hoia-Baciu. Přezdívá se mu "Bermudský trojúhelník Transylvánie" a mezi milovníky paranormálních jevů má téměř kultovní status. Les pokrývá plochu přibližně 250 hektarů a proslavil se nejen svou bizarní historií, ale také pozoruhodně pokroucenými stromy, které jako by ignorovaly běžné zákony růstu. Do lesa vede několik značených stezek různé obtížnosti. Pro začátečníky doporučujeme hlavní cestu, která prochází méně hustými částmi lesa a je dobře schůdná. Pokročilejší turisté mohou prozkoumat odlehlejší části, kde je vegetace hustší a atmosféra ještě tajemnější.
Tajný tip: Nejlepší čas pro návštěvu je pozdní odpoledne, kdy sluneční paprsky pronikají mezi stromy a vytvářejí fascinující hru světel a stínů. Pokud se odvážíte, přineste si s sebou elektromagnetický detektor - mnozí návštěvníci zaznamenali neobvyklé výkyvy hodnot na různých místech lesa.
Čtěte také: Stanoviště strojvedoucího: Klíčové aspekty
Rumunské pobřeží Černého moře s více než 240 kilometry písečných pláží představuje skvělou alternativu k dražším středomořským letoviskům. Zatímco letoviska jako Mamaia nebo Costinești mohou být v hlavní sezóně přeplněná a komerčnější, podél pobřeží najdete desítky méně známých pláží, kde si můžete vychutnat klidnější atmosféru. Pláže v okolí města Eforie nabízejí zajímavou kombinaci písečných a oblázkových úseků, přičemž mnohé z nich jsou lemovány dramatickými vápencovými útesy. Pro milovníky fotografie doporučujeme ranní nebo podvečerní návštěvu, kdy měkké světlo vytváří na útesech magické obrazce. Pokud dáváte přednost divočejším plážím s minimem turistické infrastruktury, zamiřte do přírodní rezervace delty Dunaje, konkrétně na pláže poblíž města Sulina. Tyto panenské pláže s jemným zlatavým pískem jsou obklopeny unikátními dunami a mokřady, které jsou domovem vzácných druhů ptáků a rostlin.
Tajný tip: Mezi letovisky Olimp a Neptun se nachází pláž zvaná "Plaja de la Steaguri" (Pláž vlajek), která je místními velmi oblíbená, ale turisté o ní často nevědí. Dostanete se k ní lesní cestou, a protože nemá přímý přístup od hlavních hotelových komplexů, je tu i v sezóně mnohem klidněji.
Bukurešť, často přehlížená ve prospěch romantické Transylvánie, je fascinující městskou džunglí plnou architektonických kontrastů. Začněte svou architektonickou prohlídku na bulváru Calea Victoriei, který představuje pomyslnou páteř města. Tato elegantní třída je lemována impozantními budovami ve stylu art nouveau a neoklasicismu. Pokračujte k Rumunskému Atheneu - ikonické koncertní síni ve stylu francouzského neoklasicismu s charakteristickou kupolí. I když vstupu dovnitř je zpoplatněný, exteriér je sám o sobě architektonickým skvostem hodným obdivu. Palác parlamentu je nepřehlédnutelný - jedná se o druhou největší administrativní budovu na světě (po Pentagonu). Tato megalomanská stavba byla zahájena za Ceaușescova režimu a je symbolem excesů komunistické éry. Pro milovníky sakrální architektury je Bukurešť skutečným rájem. Nespočet ortodoxních kostelů rozesetých po celém městě nabízí úchvatné příklady rumunského, byzantského a ruského stylu.
Tajný tip: Vydejte se do méně turistické čtvrti Cotroceni, kde najdete klidné uličky lemované elegantními vilami z meziválečného období. Tato rezidenční oblast, kde sídlí mnoho diplomatů a zámožnějších Rumunů, nabízí fascinující příklady rumunské interpretace stylu art deco a modernismu.
Pohoří Bucegi v jižních Karpatech představuje přírodní div, který při každé návštěvě ohromí svou divokou krásou a tajemnými skalními formacemi. Bucegi je proslulé svými bizarními skalními útvary, které erozí získaly podobu lidských postav a různých objektů. Nejznámější z nich, Babele (Staré ženy) a Sfinx (Sfinga), jsou přirozenými skalními monumenty, které vypadají téměř jako by je vytesala lidská ruka. Jednou z nejoblíbenějších tras je cesta z města Bușteni pomocí kabinkové lanovky na náhorní plošinu Bucegi a odtud pěšky k Babele a Sfinze. I když lanovka je placená, můžete se rozhodnout pro plně bezplatnou variantu a vystoupat nahoru po turistických stezkách. Pro zdatnější turisty doporučujeme výstup na vrchol Omu (2.505 m), nejvyšší bod pohoří Bucegi. Cesta vede přes rozlehlé alpské louky poseté během léta barevnými horskými květinami a nabízí panoramatické výhledy na okolní vrcholy. Pro méně náročnou procházku zvolte údolí Ialomiței s impozantními vápencovými útesy a krasovými jeskyněmi. Podél cesty narazíte na malebný ortodoxní klášter Peștera, zasazený do skalního převisu.
Čtěte také: Pravidla pro čtyřkolky v Rumunsku
Tajný tip: Při turistice v Bucegi se vyhněte víkendům v hlavní sezóně, kdy jsou populární trasy často přeplněné. Místo toho si vyberte všední den nebo navštivte oblast v červnu nebo září, kdy je počasí stále příznivé, ale turistů výrazně méně.
Maramureș na severu Rumunska je oblast, kde se zastavil čas. Ve vesnicích jako Breb, Botiza, Ieud nebo Săpânța se setkáte s tradičními dřevěnými domy zdobenými vyřezávanými detaily, impozantními dřevěnými branami (porțile) a dvorky, kde se stále hospodaří tradičním způsobem. Dominantami mnoha vesnic jsou unikátní dřevěné kostely se štíhlými věžemi, které patří k nejcennějším památkám lidové architektury v Evropě. Osm z nich je zapsáno na seznamu UNESCO. Tyto kostely, některé až z 17. století, ohromují návštěvníky nejen svou vnější konstrukcí, ale i interiéry zdobenými lidovými malbami s biblickými výjevy. Fascinující je také tradiční způsob hospodaření - v Maramureși stále uvidíte zemědělce pracující s koňmi na polích, ženy sbírající seno do typických kupek, pastevce se stády ovcí a kozí na horských pastvinách. Nejlepším způsobem, jak objevovat Maramureș, je pěšky nebo na kole. Mezi vesnicemi vedou polní cesty a vesnické silničky s minimálním provozem, které nabízejí nádherné výhledy na okolní kopce a zemědělskou krajinu.
Tajný tip: Pokud chcete zažít Maramureș v jeho nejautentičtější podobě, načasujte svou návštěvu na neděli dopoledne, kdy místní obyvatelé míří do kostela ve svých nejlepších tradičních oděvech. Ve vesnici Breb se navíc koná vesnický trh, kde můžete ochutnat místní speciality a pozorovat tradiční řemeslníky při práci.
Cimitirul Vesel v Săpânța v regionu Maramureș je hřbitovem, který smrti čelí s humorem a barvami místo smutku a chmur. Hřbitov, který vznikl ve 30. letech 20. století díky lidovému umělci Ionu Stanovi Pătraşovi, se vyznačuje pestrobarevnými náhrobky z dubového dřeva. Epitafy jsou psány v první osobě, jako by mrtvý sám hovořil k návštěvníkům, a kombinují vtip, ironii i moudrost. Někdy jde o lehkou kritiku zlozvyků zesnulého (alkoholismus, pomlouvačnost), jindy o oslavu jeho profesních úspěchů nebo komentář k neobvyklým okolnostem smrti.
Tajný tip: Navštivte hřbitov brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy sluneční paprsky vytváří magickou hru světel a stínů mezi barevnými kříži. Pro lepší pochopení místní filozofie a humoru se nebojte oslovit staršího místního obyvatele - mnozí rádi vyprávějí příběhy o osobách pohřbených na hřbitově, včetně historek, které se nevešly na náhrobky.
Comarna, malá rybářská vesnice ukrytá v labyrintu vodních kanálů delty Dunaje, si zaslouží přezdívku "rumunské Benátky". Comarna leží v srdci biosférické rezervace delty Dunaje, největší evropské mokřadní oblasti, která je domovem více než 300 druhů ptáků a 45 druhů sladkovodních ryb. Na rozdíl od skutečných Benátek zde nenajdete mramorové paláce ani davy turistů. Nejlepším způsobem, jak objevovat Comarnu, je procházka po vyvýšených dřevěných chodnících, které spojují části vesnice. Tyto stezky vás provedou kolem tradičních domů, malých zahrad plovoucích na vodě a nabídnou vám bezpočet příležitostí k pozorování bohatého ptačího života oblasti. Pokud máte možnost, určitě stojí za to pronajmout si malý člun (lze i kajak nebo kánoi) a prozkoumat labyrint kanálů obklopujících vesnici.
Tajný tip: Načasujte svou návštěvu na podvečer, kdy místní rybáři připlouvají se svým úlovkem a nabízejí čerstvé ryby přímo z lodí. Za malý poplatek vám někteří z nich mohou připravit tradiční rybí polévku zvanou "storceag" nebo grilované ryby přímo na břehu. Tato autentická gastronomická zkušenost vás sice bude něco stát, ale ceny jsou zlomkem toho, co byste zaplatili v turistických restauracích.
Vysoko nad transylvánskou krajinou, na téměř nepřístupných skalních útesech, se tyčí pozůstatky pevností, které jako orlí hnízda střeží okolní údolí. Tyto dacké, později římské a středověké pevnosti byly strategicky umístěny na nepřístupných vrcholcích a nabízejí nejen fascinující pohled do historie, ale i dechberoucí panoramatické výhledy. Jednou z nejpůsobivějších je pevnost Colţesti v pohoří Trascău. Ruiny této středověké citadely z 13. století se dramaticky tyčí na vápencovém útesu nad stejnojmennou vesnicí. Strmá cesta nahoru zabere asi 30 minut a odměnou vám budou nejen zbytky hradeb a věží, ale i panoramatický výhled na údolí řeky Arieş a okolní vrcholky. Další fascinující lokalitou je dacká pevnost Piatra Craivii v pohoří Apuseni.
V Rumunsku se rozprostírají jedny z největších pralesů v Evropě, ale rychle mizí. V říjnu tu přišli o život dva lesníci, když se snažili les ochránit před nelegálními těžaři. Vědecký tým vedený Miroslavem Svobodou z České zemědělské univerzity jezdí lesy zkoumat už sedm let. I oni se setkali s výhrůžkami. Podle rumunské pobočky organizace Greenpeace zmizí každý den v Rumunsku devět hektarů pralesa.
Po obrovském tlaku rumunská vláda sestavila oficiální katalog pralesů. A slíbila, že lesy, které se tam dostanou, bude chránit. Jenže se ukázalo, že je to pravděpodobně jakási hra. Dostat lokalitu do katalogu je v zásadě nemožné. V Rumunsku je v podstatě dřevařská mafie. Mafie, která obchoduje s nelegálním dřevem.
V Rumunsku došlo podle zahraničních médií už k šesti takovým vraždám za posledních několik let. Útoků na ochránce lesů je bezpočet. Evropská unie toto téma neřeší v žádném ze svých programů na ochranu přírody. Není to zakotveno v žádné legislativě a každá ze zemí si to řeší po svém.
Rumunsko by se mohlo pyšnit tím, že má nejvíce pralesů. Ale nikdo jim jejich ochranu nezaplatí, a tak v nich raději budou těžit dřevo. I když paradoxně kvalita dřeva v pralesích není tak vysoká. Ty stromy jsou staré a často shnilé. Pár tisíc eur za hektar ale vydělají.
tags: #vstup #do #prirody #rumunsko #pravidla