Příroda Otevřela Lidi: Inspirativní Příběhy a Iniciativy v České Republice a Myanmaru

Resort očekává, že kvůli koronavirové pandemii letos masivně stoupne domácí turistika a přírodu nejspíš čeká rekordní návštěvnost. Proto připravilo tipy na pozoruhodná místa a akce s průvodci. „Chceme ukázat, že naše příroda je krásná a také jakým způsobem se o ni pečuje,“ řekl při otevření stezky ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

I proto se v atraktivním okolí Padrťských rybníků v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy otevřela nová naučná stezka jako další možnost výletu. Na 13 kilometrech ukáže turistům jedno z nejkrásnějších bezlesí v Brdech, popíše zaniklé brdské obce i jedinečnou přírodu.

„Ono už se to stalo, ve chvíli, kdy návštěva přírody byla na začátku to jediné, co mohli lidé dělat, tak jsme viděli, jak je obrovský zájem. A buďme upřímní, už předtím, v tom normálním roce, některé parky praskaly ve švech, takže určitě to teď bude ještě náročnější,“ poznamenal ministr.

Kromě propagace zajímavých míst je součástí iniciativy i důraz na dodržování zásad ohleduplnosti k přírodě. Ta podle ochránců nápor turistů zvládne, jen když budou dodržovat základní pravidla. Lidé jsou mimo jiné nabádáni, aby neničili okolí, netrhali květiny a nezabíjeli nic živého, aby respektovali omezení v chráněném území, nenechávali po sobě stopy ani odpadky.

„Tipy na výlety i akce postupně doplňujeme, aby si návštěvníci měli z čeho vybírat,“ podotkl ředitel AOPK František Pelc. Mapa nabízí zatím 16 výletů na nenáročné až středně náročné pěší nebo cyklistické výlety o délce od 2,5 kilometru do 45 kilometrů od Slavkovského lesa a Českého lesa na západě republiky po Beskydy či Bílé Karpaty na východě země.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

„Chceme představit území nejrůznějšího charakteru, aby bylo vidět, jak je naše příroda rozmanitá. Rádi bychom, aby se (návštěvníci) také dozvěděli, co dělat pro to, aby taková zůstala i v budoucnu,“ řekl Pelc. První akce se uskuteční už tento týden při příležitosti Evropského dne chráněných území.

Nová stezka v Brdech má 13 zastavení - čtyři klasické velké informační panely a devět malých kovových, které jsou umístěny na solitérních kamenech.

„Nechtěli jsme zasahovat do kouzla zdejší nezastavěné krajiny. Malé tabule se věnují především brdské přírodě, velké najdete na místech, kde dříve stávaly vesnice Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín. Tyto zaniklé brdské obce připomene i několik lip, které jsme tu ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky právě před měsícem vysadili,“ dodal vedoucí CHKO Brdy Bohumil Fišer.

Podobných výjimečných, a přitom třeba ne tak frekventovaných míst vybrali ochránci přírody desítky po celém Česku. „Skalní města, lužní lesy, krasové území a tak dále,“ nastínil Pelc.

Cílem letošní soutěže je zachytit různé (mnohdy i opomíjené) zázraky přírody, ať už malé či velké, pohledy na detail života na okenním parapetu, na zahradě, nebo pohledy zachycující krajinu u klidného jezera či rozeklané hory.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Chcete-li se zúčastnit, zašlete do 30. září 2020 své nejlepší fotografie ke kterémukoli z těchto tří témat: Detaily přírody, Příroda na našem prahu, Příroda zpovzdálí.

Soutěže se mohou zúčastnit občané členských zemí EU27, a dále zemí Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska a Turecka; a také občané spolupracujících zemí západního Balkánu: Severní Makedonie, Albánie, Kosova, Černé Hory, Srbska a Bosny a Hercegoviny. Soutěže se také mohou zúčastnit občané Spojeného království.

Fotografie přihlášené do soutěže musí být pořízeny ve výše uvedených zemích. Minimální věk účastníků je 18 let. Každý soutěžící může přihlásit maximálně 5 příspěvků, ke kterým má plná autorská práva.

Vítěz každé ze tří soutěžních kategorií obdrží finanční ocenění ve výši 1 000 EUR. EEA udělí rovněž zvláštní Cenu pro mládež za nejlepší fotografii zaslanou mladým člověkem (narození mezi roky 1996-2002), kterou ocení 500 EUR. Na základě on-line hlasování o fotografiích, které postoupí do finále, bude udělena také Cena veřejnosti, která bude rovněž ohodnocena částkou 500 EUR.

EEA oznámí vítěze všech kategorií 16. listopadu 2020.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

2. Celoevropská kampaň Ruce pryč od přírody (Hands Off Nature) vznikla jako odpověď na snahy některých politiků a lobbistů „zjednodušit“ právní rámec EU tím, že by rozvolnili nebo oslabili klíčové zákony na ochranu přírody. Kampaň spojuje desítky organizací občanské společnosti včetně WWF, BirdLife, ClientEarth a European Environmental Bureau, které spolupracují na tom, aby žádná z klíčových environmentálních směrnic a regulací nebyla oslabena pod záminkou „zjednodušení“.

Inspirace z Myanmaru: Zachovalá Příroda a Kulturní Dědictví

Myanmar představuje původní název země užívaný místními obyvateli dávno předtím, než ji Britové, kteří v zemi vládli s výjimkou japonské okupace za 2. světové války v letech 1866-1948, přejmenovali na Barmu. Je také známa jako zlatá země, a to nejen pro své zlaté pagody, ale také díky značnému nerostnému bohatství a úrodné zemědělské půdě.

Pro srovnání: Myanmar je rozlohou 8,5x větší než Česká republika a má pětkrát více obyvatel, kteří se hlásí k 135 úředně uznaným národnostem.

Když je přírodní park spíše městský parkPokud bydlíte ve velké sídelní aglomeraci, jako je Rangún, určitě využijete nabídku k návštěvě přírodního parku Hlawga, ležícího asi 30 km severně od centra největšího města v zemi. Nejedná se totiž o přírodní park v evropském pojetí, jak by se dalo na první pohled usuzovat, ale spíše o safari.

Park hostí početná stáda různě velkých jelenovitých obývajících jihovýchodní Asii, jmenovitě jeleny lyrorohé (Panolia eldii), jelínky vepří (Hyelaphus porcinus), sambary indické (Rusa unicolor) a muntžaky sundské (Muntiacus muntjak).

Pokud se nespokojíte s hodně civilizovanou přírodou, zamiřte do národního parku Mount Popa ležícímu ve střední části Myanmaru. Jméno dostal podle prastarého vulkánu s propadlou kalderou, jehož vrchol dosahuje 1 518 m n. m.

Stejně jako v dalších buddhistických zemích i v Myanmaru se nezřídka mísí zachovalá příroda s prastarou kulturou a všudypřítomným náboženstvím.

Západní Myanmar se může pochlubit působivými horami pokrytými borovicovými lesy kombinovanými s deštným pralesem. Na jejich vrcholcích rostou obří stromové rododendrony, v období sucha kvetoucí nápadnými barvami. Vhodným příkladem zůstává Mount Victoria, tyčící se až do výšky 3053 m n. m.

Milovníky přírody lákají v národním parku zejména na některých místech stále ještě zachovalé lesy s nádhernými orchidejemi, pestře zbarvenými motýly a další ne nezajímavou flórou a faunou.

Součástí zachovalých lesních porostů jsou orchideje např. rodu Dendrobium. Při exkurzi s místním znalcem jsme dokázali pouze vizuálně rozlišit na 40 druhů.

Vítané zpestření putování v horách a pohlazení na duši představují nejen letmá setkání, ale i cílené návštěvy původních horských kmenů. Tetování zdejších žen je nezaměnitelné: označuje příslušnost k určitému kmeni a k oblasti, kde žijí.

Dlouhou dobu zdejší průzračné vody a dlouhé bílé pláže důvěrně znali jen piráti, pašeráci, povstalci, drobní rybáři a Mokenové, národ, který celý život stráví na loďce. Zlatá horečka turistiky v oblasti propukla po nástupu civilní vlády v roce 2011, kdy úřady otevřely dveře dokořán nejrůznějším developerům.

Ve stejné oblasti navrhla státní správa již v roce 2002 zřídit národní park Tanintharyi. Měl by bezprostředně navazovat na národní park Kaeng Krachan na thajské straně hranice, na část jeho území mimochodem vznáší nárok právě rangúnská vláda, a na ploše 2072 km2 chránit ekosystémy mangrovů a stálezelených lesů, a to v nadmořské výšce od hladiny moře až po 1500 m.

Region dodnes obývají tak ikonická zvířata, jako je volně žijící slon indický (Elephas maximus indicus), v poslední době v zemi pytlačený zejména pro kůži, černobílý tapír čabrakový (Tapirus indicus), levhart, obvykle řazený k poddruhu levhart indočínský (Panthera pardus delacouri) a podle novějších molekulárně-genetických poznatků pravděpodobně náležející k subspecii levhart mandžuský (P. p. orientalis), nebo kamzíkům příbuzný goral červený (Naemorhedus baileyi).

Ochrana Přírody: Výzvy a Iniciativy

Původní příroda ale rychle mizí: deštné lesy musejí ustoupit pozemkům sloužícím k pěstování banánů a batátů, což jsou momentálně na domácím i mezinárodním trhu hodně žádané a výhodné komodity. Přitom rozsáhlé a stupňující se kácení a vypalování se děje v rozporu se zákonem.

Znečištění přístavů, farmové chovy ryb a dalších mořských živočichů, vypouštění splaškových vod do moře, to vše vyvolává eutrofizaci (nadměrné hromadění živin, na prvním místě dusíku a fosforu v prostředí) původně průhledné vody. Navíc mizí i unikátní mangrovy, a to nejen v důsledku rozšiřování chovu ryb, ale i nové zástavby na pobřeží.

Národní Park Křivoklátsko: Klenot Českého Přírodního Dědictví

Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení projednala dlouho očekávanou a velmi potřebnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela mimo jiné obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

Křivoklátsko s kaňonem Berounky, skálami, suťovisky, stepi a lesy patří mezi klenoty českého přírodního dědictví. Je zde největší vnitrostátní převážně přirozený lesní komplex s 1250 hektary lesů o věku 161-200 let.

Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 druhů dřevin, 155 druhů ptáků a desítky ohrožených druhů. Vyhlášení národního parku bude klíčovým krokem k náležité ochraně zdejší nádherné přírody.

Vyhlášení národního parku je zapotřebí vnímat v širším kontextu globální krize biodiverzity. Česká republika se společně s dalšími státy OSN zavázala k zastavení rozpadu biodiverzity v mezinárodní Úmluvě o biologické rozmanitosti.

„Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let. Nyní nastává příležitost konečně proměnit slova v činy, a vyslyšet tak desetitisíce lidí, kteří už roky žádají o více divoké přírody v české krajině.

Dům Přírody Brd: Brána do Tajů Brdské Přírody

Do Domu přírody Brd v areálu loveckého zámečku Tři Trubky v údolí Klabavy zavítalo za první tři měsíce od jeho otevření 6368 platících návštěvníků. Brdská expozice, která je součástí romantické stavby z 19. století, otevřela své brány veřejnosti první srpnový víkend.

Dům přírody vznikl v rámci rozsáhlé rekonstrukce ve spolupráci Vojenských lesů a statků ČR (VLS), které jsou majitelem objektu, a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), jeho provozovatelem je obec Strašice.

Nejznámější místa Krkonoš nebo Šumavy byla podle jejich správců už dříve na hranicích kapacity, což se nyní může ještě zhoršit.

Iniciativy na Podporu Přírody ve Městě: Květnaté Louky v Praze 12

V Praze 12 mohou lidé nově navštívit naučnou stezku s názvem Květnaté louky, která má lidem přiblížit význam přírody ve městě a ukázat, jak mohou květnaté louky přispět k ochraně životního prostředí. Projekt vznikl z iniciativy městské části a navazuje na dlouhodobé úsilí o zlepšení přírodních funkcí ve veřejných prostorech.

Obnova Zapomenuté Stezky: Příběh Inženýra Čiháka

U zrodu projektu stojí prostý občan, který se dlouhodobě zajímá o ochranu přírody a zlepšení stavu podřipské krajiny. V průmyslovém zemědělství poblíž svého rodinného domu viděl hrozbu pro zdraví své rodiny.

Pan Čihák nečekal, že výsadbou obnoví starou polní cestu, která vedla okolo železniční trati do sousední obce Ctiněves.

Závěrem

Příroda otevírá lidem oči a srdce, inspiruje je k ochraně životního prostředí a k objevování krás přírody kolem nás. Ať už se jedná o nové národní parky, naučné stezky, nebo iniciativy na podporu přírody ve městech, každý krok k ochraně přírody je krokem k lepší budoucnosti pro nás všechny.

tags: #příroda #otevřela #lidi #s

Oblíbené příspěvky:

• Trendy sukně s přírodním motivem
• Průvodce tříděním odpadu
• Umění a environmentální povědomí
• Budoucnost klimatu v Evropě
• Vnitřní a vnější kanalizace