Podzimní příroda a zvířata: Jak jim pomoci přečkat zimu

Podzim je obdobím změn v našich zahradách. S příchodem chladnějšího počasí opadávají listy a příroda se připravuje na zimu. Pro mnoho zvířat v našem okolí to znamená hledání potravy a útočiště, což jim můžete dopřát i na vaší zahradě, kde mohou přečkat zimu.

Krmítka pro ptáky

Krmítka pro ptáky jsou jedním z nejlepších způsobů, jak přilákat ptáky na zahradu a poskytnout jim zdroj potravy. Můžete vytvořit jednoduchá krmítka z recyklovaných materiálů, jako jsou plastové lahve nebo staré kusy dřeva. Je důležité vědět, jaký druh potravy je pro ptáky v podzimních měsících nejvhodnější. Velmi populární jsou lojové koule, které jsou sice skvělé, ale musí se vyndat ze síťky, ve které se prodávají. Při umisťování krmítek je třeba dbát na minimalizaci přítomnosti predátorů, což zajistí bezpečný prostor pro ptáky během krmení.

Úkryty pro hmyz a drobné živočichy

Hmyz, drobní savci či hadi, potřebují na zimu úkryt. Hromada dřeva a tlejícího dřeva, kompost, i ten slouží jako úkryt pro různé druhy živočichů. Mohou tam přezimovat ponravy zlatohlávka či se tam může k hibernaci uchýlit slepýš. V případě kompostu, dávejte na jaře pozor, abyste ho nezačali přehazovat příliš brzy a chudáka slepýše nerozpůlili rýčem.

Omezení chemie v zahradě

Přílišné využití různých chemických postřiků proti škůdcům a chemických hnojiv, může výrazně snížit množství zvířat na vaší zahradě. Buď chemii poznají po čuchu a utečou či je to může i zabít. Zvolte tedy raději přírodní varianty. Jako obrana proti škůdcům se dá použít nimbový olej a na hnojení zvolte organickou variantu hnojiv.

Další možnosti péče o zvířata

Již jsme si zmínili krmítka. Lze na ně nalákat i veverky, stačí přidat oříšky, které mají rády. Kromě krmítek ale existuje mnoho dalších variant. Můžete vysadit různé druhy keřů, které plodí na podzim a ptáci budou moci sbírat jejich bobule. Prodává se i celá řada rostlin, které kvetou na podzim.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Přírodní zahrada a její obyvatelé

Zahrada je kousek zeleně, o kterou pečujeme dle svých představ, vytváříme takové prostředí, které odráží nás samotné. Ti, kteří se ve své zahradě snaží podporovat přirozené přírodní děje, omezují rozsah zásahů a svoji zahradu chápou jako samostatný ekosystém s širokou paletou rostlin a živočichů, mohou nazývat svoji zahradu jako přírodní. Takový způsob péče vnímáme pozitivně, ale není nutné zahradu hned dělit na přírodní a nepřírodní.

O tom, že v zahradách můžeme nahradit chemické postřiky za různé výluhy z bylin, jste již jistě slyšeli. V souvislosti s podzimní prací je dobré v zahradě nechat co nejvíce organické hmoty, tedy listí ze stromů dát na hromádky, bylinky a trvalky ostříhat až na jaře. To může být základem pro vybudování zdravého, rozmanitého a vzájemně se podporujícího ekosystému. Čím různorodější a divočejší vaše zahrada bude, tím více živočichů v ní najde místo.

Ke spolupráci při zahradničení pozvěte tzv. pozitivní predátory, tedy takové druhy hmyzu, kteří za vás budou regulovat množství nechtěného hmyzu. Takovým příkladem nechtěného hmyzu jsou mšice a vítaného zase berušky. V každé zahradě se během vlhkého jarního období objeví mšice, které mohou napadnout některé rostliny. Každý nechtěný predátor má ovšem v přírodě svého přirozeného nepřítele, tedy hmyz či jiného živočicha, který se jím živí. Na mšice platí slunéčko sedmitečné. Beruška za svůj život zkonzumuje několik stovek mšic. Navíc se líhne ve stejné době jako mšice, takže na většině zahrad k zahlcení mšicemi ani dojít nemusí. Abyste kalamitě mšic nemuseli čelit, je potřeba připravit dostatečný prostor pro přezimování slunéček - ideálně spadané listí a jeho hromady.

Na zametené a vyčištěné zahradě nemají berušky kde přezimovat, ovšem mšice vás na jaře pravděpodobně navštíví a dovedou nevratně poškodit celou řadu rostlin. Bylinky a rostliny se středomořským původem (například oblíbené šalvěje, levandule, tymián a další) by mohly po podzimním sestřihu přes zimu poměrně utrpět. Zejména v oblastech, kde nesněží, jim hrozí vymrznutí. Přirozený příkrov jim může vytvořit sněhová peřina, jehličnaté chvojí, kterým přikryjete záhony, nebo hutná dávka listí, které na trvalkové záhony nahrabete. Pokud zůstanou záhony holé, mohou rostliny vymrznout. Z tohoto důvodu, ale i kvůli možnému úkrytu hmyzu doporučujeme stříhat je až po zimě.

Některé jednoleté a dvouleté rostliny se mohou během posledních podzimních měsíců vysemenit a přichystat vám spoustu překvapení pro další rok v zahradě. Zejména měsíček zahradní, svazenka vratičolistá, lebeda zahradní, koriandr setý a šalvěj muškátová by měly na záhonech zůstat bez zastřižení až do zimy, aby jejich semena mohla postupně vypadávat. Během zimy se na vzrostlých květinách vytvoří nádherné ornamenty z jinovatky, pavučin a rosy. Jako návštěvníci i pozorovatelé za oknem můžete každý den sledovat jejich proměny.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Z nějakého nepochopitelného důvodu jsme si zvykli rozdělovat živočichy na užitečné a neužitečné podle toho, jaký bezprostřední užitek máme z jejich přítomnosti. Bohužel v přírodě to takhle nefunguje a vše je mnohem složitější. Každý živý organismus je nezastupitelný a má ve vaší zahradě své místo a svůj význam. I nenáviděné mšice jsou zdrojem potravy pro spoustu živočichů. I když se pavouků a jejich sítí mezi trvalkami někdy vyděsíte, měli byste se naopak radovat, protože přítomnost pavouka je známkou zdravé zahrady. V každé zahradě byste měli ponechat místo, které bude úplně bez vašich zásahů.

Pravděpodobně se stane úkrytem pro užitečný hmyz, ptáky, ježky, ještěrky, žáby nebo rejsky. Vítanými společníky v zahradách bývají ježci, kterých bohužel rok od roku ubývá. Na zahradě si poradí s řadou škodlivého hmyzu a plžů. Úkryt jim poskytnou husté keře, hromada listí nebo dříví. Pod dřívím můžete vytvořit prohlubeň o hloubce několik desítek centimetrů, aby se jim tam lépe bydlelo. Mnozí ježci vezmou zavděk i kompostem. Hromada větví připravená pro ježka nebo hromada kamení poskytne zimní úkryt i dalším živočichům.

Ještěrky ocení suché zídky nebo štěrbiny mezi kameny ve skalce. Na jídelníčku ještěrek se objevuje hmyz, pavouci, žížaly a v neposlední řadě slimáci. Na slimácích se pochutnávají i další zvířata, například krtek nebo slepýši. Střevlíci a pavouci se ubytují ve ztrouchnivělém dřevě. Včely samotářky nám na zahrádce pomáhají s opylováním, larvy zlatooček, berušky a škvoři se živí mšicemi a sviluškami, pestřenky také pojídají mšice a další škodlivý hmyz, který saje rostliny.

Zazimování zahrady s ohledem na přírodu

Naši zahradu koncipovanou pro včely a motýly zazimováváme postupně a snažíme si ji užívat do posledních podzimních dnů. Listí pod ovocnými stromy hrabeme a dáváme na kompost. Podél zahrady máme velké stromy - lípy, ořechy a lísky - a husté keře, jejich listí necháváme pod stromy, aby tvořilo úkryt pro hmyz a zvířata. V odlehlejším koutu zahrady máme speciální prostor pro ořezané větve, který celoročně slouží jako úkryt pro zvířata - návštěvy se nad větvovištěm nepohoršují a zvířata mají klid, protože je neruší nechtění návštěvníci.

Po sklizni švestek, třešní, višní a mirabelek děláme podle potřeby prořez poškozených nebo překážejících větví. Ostatní stromy a keře prořezáváme až v zimě nebo na jaře. Pokud máme opravdu velké množství prořezaných větví, které už se nevejdou na větvoviště, proženeme je štěpkovačem. Štěpku můžete využít jako skvělý mulč pro zahradu. Udržuje vláhu v půdě, poskytuje potravu a ochranu mikroorganismům, brání semenům plevele v klíčení, a tak se na zahradě nemusíme tolik namáhat. Na mulčování se hodí nejen zpracované větve, ale i další materiál ze zahrady, například tráva, nebo piliny. Nanášejte ho ale jenom ve vrstvě několika centimetrů, jinak se slepí.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Na podzim stříháme levandule, u této skvělé medonosné květiny se nám osvědčilo stříhání již na podzim, i když je doporučován střih až na jaře kvůli vymrznutí. Mladé rostliny do tří let můžeme stříhat poměrně nízko, u starších je třeba nechat rostliny delší, aby jim zůstaly očka, která mohou vyrašit příští rok. I růže sestřihujeme na podzim jenom zlehka, asi na půl metru. Teprve na jaře zastřihujeme na dvě očka, proto aby přes tuhou zimu nezmrzla. Pokud jsou vaše růže náchylné na mráz, omotejte je geotextilií nebo na ně položte smrkové větve.

Jednoduché plevele vytrháme ze záhonů a zkompostujeme. Vytrvalé plevele obvykle pálíme. Z květinových záhonů odstraníme uschlé zbytky květin a vytrháváme také letničky. Záhon trvalek obvykle sestřihujeme až na jaře, jelikož mnoho živočichů přezimuje v suchých stvolech rostlin. Ptáci zase mohou sklízet jejich zralá semena. Během září se dají vysazovat trvalky.

Vypustíme veškerou vodu z hadic a vedení, které není chráněné proti zmrznutí - jinak by mohlo v potrubí zamrznout a popraskat. Dále uklízíme čerpadla na vodu a do rybníčku dáme prázdné PET lahve, aby nám celý nezamrznul. Také schováváme pítka pro včely a ptáky, která máme rozmístěna po zahradě.

I když nebudeme mít v zahradě vše dle svých představ, je dobré si uvědomit, že zapomenutá hromádka listí může poskytnout úkryt ježkovi nebo beruškám, popadané kamení zase ještěrkám či hadům. Spoléhejte na dokonalost a krásu samotné přírody.

Podzimní aktivity s dětmi v přírodě

Barevné listy, lesní plody i houby - podzim je plný zajímavostí, které stojí za to s dětmi prozkoumat. Vyberte si pomůcky, které jim pomohou všímat si detailů a promění podzimní procházky v hravou výpravu. Prozkoumejte spolu listnaté stromy, kterým brzy opadají listy, nebo se vydejte do lesa na houby. Podzim je navíc ideální čas začít se sbíráním minerálů - pole jsou po sklizni zoraná a často ještě neosetá, takže se v nich kameny hledají úplně nejlépe.

Ježkův podzimní zápisník je sešit, ve kterém děti pomáhají malému ježkovi připravit se na zimu. Najdete v něm různé úkoly a aktivity do přírody i jednoduché pokusy. Společně s kartičkami se děti naučí všímat si zvířat, rostlin i drobných detailů kolem sebe a ani se nevšimnou, že se vlastně učí. Karty vám pomohou proměnit každou procházku v malé dobrodružství.

Zimní spánek zvířat

Zimní měsíce jsou pro mnohá zvířata velmi náročné. Není dostatek potravy, mrzne a celkově jsou podmínky v přírodě dosti nehostinné. Ovšem není to tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Rozlišujeme pravý a nepravý zimní spánek. Nepraví spáči se čas od času probouzejí, a jejich tělesná teplota a tepová frekvence se snižuje jen málo. Některá zvířata se k zimnímu spánku neukládají, ale vynalezla jinou strategii, jak přečkat zimu. Příkladem může být veverka obecná.

Pokud se společně vydáte do podzimní přírody na výlet, můžete si zkusit zahrát na veverky hledající potravu. Každý hráč obdrží na začátku hry 3 - 5 ořechů. Následně hráči dostanou určitý čas na to poschovávat po lese své ořechy a vytvořit si tak své spižírny, stejně jako veverky. Ořechy by měli schovat tak, aby byly alespoň z části viditelné. Mohou schovat všechny na jedno místo, nebo každý zvlášť. Až budou všichni hráči zpět, začíná druhá část hry. Hráči se vydají do lesa hledat ořechy, ale pozor. Hledají své ořechy, ale mohou hledat i ořechy ostatních hráčů a vybrat tak cizí spižírny.

tags: #příroda #podzim #zvířata

Oblíbené příspěvky:

• Počet jedinců
• Analýza rizik spojených s bioplynem
• Soudní spory o ovzduší v Ostravsku
• Co je kritická hranice emisí?
• Seznam CHÚ v České Republice