Podíl ohrožených druhů z celkového počtu: Statistika a ochrana přírody

V Evropě hnízdí 596 druhů ptáků, z nichž 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Díky společnému úsilí EBCC a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mil km2.

Již před více než deseti lety bylo zřejmé, že informace o rozšíření a početnosti ptačích druhů v Evropě je třeba aktualizovat. Proto EBCC v roce 2010 zahájila projekt druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (tzv. EBBA2). Tento projekt navazuje na první Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, který byl založen na datech z 80. let 20. století a vyšel v roce 1997.

Druhý atlas kombinoval vědeckou metodiku s přístupem občanské vědy s cílem získat aktualizované údaje o rozšíření a početnosti všech volně žijících ptačích druhů na území Evropy. Dalším cílem bylo zdokumentovat změny v rozšíření ptáků za období od prvního atlasu, tedy za posledních cca 30 let.

Během pěti let práce v terénu bylo v Evropě zjištěno 539 původních hnízdících druhů ptáků, z nichž 59 se vyskytuje téměř pouze v Evropě, 40 druhů žije výhradně v Evropě (tzv. endemiti). Atlas také dokládá hnízdění 57 druhů ptáků, které nejsou v Evropě původní. Přibližně každý desátý ptačí druh v Evropě je tedy druh nepůvodní.

Přestože krajina i podnebí se v Evropě výrazně mění, jen velmi málo původních evropských druhů úplně z kontinentu zmizelo (např. perepel malý, Turnix sylvaticus). Podobně jen málo nových druhů v posledních 30 letech Evropu přirozeně kolonizovalo (např. rorýs domovní, Apus affinis).

Čtěte také: Vývoj solární energie

Přesto jsme zaznamenali výrazné změny v evropské avifauně: dle analýz dat EBBA2 se areály výskytu zvětšily u 35 % původních druhů. Mezi jinými se rozšiřuje volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), konipas citronový (Motacilla citreola) nebo racek černohlavý (Larus melanocephalus). Naproti tomu u 25 % původních druhů jsme zjistili zmenšování areálů výskytu. Mezi jinými u jespáka bojovného (Calidris pugnax), dropa velkého (Otis tarda), mandelíka hajního (Coracias garrulus) nebo strnada zahradního (Emberiza hortulana).

Sergi Herrando, člen koordinačního týmu EBBA2 z Katalánského ornitologického institutu, k tomu říká: „V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu jsou hlavními hybateli těchto změn. Tyto poznatky jsou v souladu s dosavadními zjištěními, že za úbytkem mnoha polních ptáků je intenzivní zemědělství. Díky tomu, že mnohé druhy posouvají své areály na sever, narůstá druhová bohatost v lesnatých oblastech. Na nárůstu druhové bohatosti lesních ptáků má zřejmě také podíl opouštění zemědělské půdy v některých oblastech. Výsledky také ukazují, že ptačí druhy specializované na vysokohorské prostředí a druhy tundry a rašelinišť z mnoha oblastí svého původního výskytu mizí.

Petr Voříšek, člen koordinačního týmu EBBA2 z České společnosti ornitologické, vysvětluje, že ochrana přírody má i pozitivní výsledky: „Mnohé evropské ohrožené druhy zmizely z velkých částí původně obývaných areálů, avšak je i nemálo případů, kdy se stav chráněných druhů zlepšil, což ukazuje, že ochrana přírody může fungovat. Mnohé druhy chráněné mezinárodními předpisy, jako je např. orel mořský (Haliaeetus albicilla) se opětovně rozšířily. Pozitivní trendy je možné pozorovat i u některých mokřadních ptáků, kterým zřejmě pomáhá lepší zákonná ochrana druhů i jejich stanovišť.

Druhý Evropský atlas představuje nový a zásadní podklad rozvíjející znalosti o evropské avifauně také díky tomu, že data pocházejí z celého kontinentu, od Azorských ostrovů až po Ural. EBBA2 lze také zařadit mezi největší projekty občanské vědy zaměřené na mapování biodiverzity. Celkem se na atlasu podílelo přibližně 120 tisíc terénních spolupracovníků, naprostá většina z nich na dobrovolnické bázi.

Verena Keller ze Švýcarského ornitologického institutu, členka výboru EBCC, manažerka projektu a vedoucí autorka publikace, k tomu dodává: „Druhý Evropský atlas bylo možno vytvořit jen díky rozsáhlé síti spolupracujících organizací a jednotlivců v rámci EBCC. Spolupracovali spolu lidé a instituce ze všech koutů Evropy, bez ohledu na státní hranice, kulturní i jiné rozdíly.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Iván Ramírez, šéf ochrany přírody BirdLife International v Evropě, k tomu dodává: „Tento atlas je klíčovou publikací, která bude sloužit ochraně přírody na našem kontinentu. Celý projekt by se nemohl uskutečnit bez dobrovolných terénních spolupracovníků, koordinátorů mapování v jednotlivých zemích, expertů pomáhajících s analýzou dat a psaním textů do knihy, ilustrátorům, kteří poskytli svá díla zdarma, sponzorům a dárcům a mnoha dalším podporovatelům.

Ekologické organizace dnes spouštějí výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Opírají se přitom o data od mnoha odborníků, kteří se profesně zemědělstvím a zemědělské krajině věnují. Žádají veřejnost i zemědělce o podporu pro řešení, která by vedla k tomu, aby 200 miliard korun v nových zemědělských dotacích krajinu ozdravily a přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení obsahu reziduí pesticidů v potravinách. Apeluje na politiky, aby vycházeli z dlouhodobých obav českých vědců o naše zdraví, stabilitu zemědělství na venkově i udržitelnost druhově rozmanité přírody v Česku.

V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky.

Ekologické organizace se shodují, že nový návrh protierozní vyhlášky z pera Ministerstva životního prostředí je neambiciózní a selže v ochraně půdy před erozí. Podle nich je vyhláška v rozporu s účelem zákona, který má naplňovat, protože většinu erozních událostí neřeší a zabývá se pouze opakovanou erozí. Zcela postrádá preventivní opatření, čímž Ministerstvo popřelo svůj původní záměr z roku 2017, kdy se vyhláškou začalo zabývat.

Myslivecká statistika

Stejně jako v minulých letech byla výsledkům myslivecké statistiky věnována zvýšená pozornost jak ze strany myslivecké veřejnosti, tak i ze strany zainteresovaných subjektů a médií. I přes dlouhodobou relativní stabilitu v tomto souboru informací došlo meziročně k určité změně.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Výměra honiteb poklesla o 17 632 ha na 6 873 641 ha. Poklesl také počet honiteb, a to o 17 (na 5765). Důvodem této změny mohou být také doznívající následky rušení honiteb Státního pozemkového úřadu a částečně neukončený proces uznávání nových honiteb na jejich územích.

K určité změně došlo také ve způsobu užívání honiteb. Meziročně se zvýšil počet honiteb užívaných ve vlastní režii o 95 (na 848). Současně došlo k poklesu honiteb pronajímaných o 112 (na 4917).

Pokračoval také pokles počtu ohařů o 32 (na 9827), teriérů o 112 (na 5836) a jezevčíků o 94 (na 6165).

Za uplynulý myslivecký rok byl vykázán meziroční pokles počtu většiny zařízení pro přikrmování zvěře, konkrétně slanisek o 860 (na 94 839 ks), zásypů o 670 (na 39 890 ks) a krmelců o 468 (na 79 645 ks). K vzestupu počtu došlo pouze u napajedel, a to o 325 (na 16 505).

V uplynulém období došlo k dalšímu poklesu počtu držitelů loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti o 152 osob (z 88 489 na 88 337 osob). Je však třeba poznamenat, že uváděný údaj neodpovídá počtu držitelů platných loveckých lístků v ČR a ani celkovému počtu osob, které skutečně vykonávají v honitbách právo myslivosti. Je častým jevem, že jeden držitel loveckého lístku vykonává právo myslivosti ve více než jedné honitbě (typicky myslivci z řad zaměstnanců LČR, kteří působí ve více režijních honitbách, popř.

U jelení zvěře byla od roku 1950 zaznamenána nová rekordní výše úlovku v počtu 35 786 ks. Tato hodnota překonala rekord mysliveckého roku 2023/2023 (32 899 ks) o celých 2887 ks. Bylo také vykázáno meziroční zvýšení jarního kmenového stavu sčítaného k 31. 3. (JKS), a to z 31 784 na 32 839 ks, a to v poměru pohlaví téměř 1:1.

Relevanci uváděných údajů také poněkud problematizuje fakt, že každoročně vykazovaná výše lovu a následně zjištěných JKS dosahuje velmi podobných hodnot. S ohledem na produkční potenciál populací jelení zvěře a dlouhodobě vykazovaný lov se např. „ulovení“ asi 50 až 75 % tzv. Vypočtený letní stav před lovem z JKS k 31.3.2023 vyšel při koeficientu očekávané produkce 0,8 v úrovni 41 864 ks. Součet lovu a JKS k 31.3.2024 pak vyšel v úrovni 68 625 ks. Podotýkáme, že do výpočtu nebyl zakomponován údaj o vykázaném úhynu (2276 ks). Lze však předpokládat, že i JKS k 31.3.2024 bude zatížen obdobnou chybou, jako JKS předchozí.

V případě daňka skvrnitého byl vykázán lov ve výši 45 391 ks a JKS ve výši 46 914 ks. Obě hodnoty tak přepisují loňské rekordy (lov 38 691 ks, JKS 42 452 ks). Za posledních 10 let se jedná o zvýšení sledovaných hodnot na 234 % v případě celkového lovu (z 16 570 ks v roce 2013) a na 169 % v případě JKS (z 27 774 ks v roce 2013). Daňčí zvěř je v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:1,53 ve prospěch daněl. I přes stále se zvyšující vykázaný lov se početní stavy zvyšují a daňčí zvěř dále rozšiřuje areál svého výskytu. Svůj významný podíl na této situaci má především lidský faktor.

Vykázán byl lov ve výši 11 428 ks (121 % z 9446 ks v roce 2013) a JKS ve výši 23 067 ks (119 % z 19 435 ks v roce 2013). Mufloní zvěř má být v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:1,5. Vykázaný poměr pohlaví ulovených jedinců v případech jednotlivých let nikdy nebyl vychýlen ve prospěch muflonů.

Oba druhy jsou v myslivecké statistice sledovány pod jednou položkou. Celkový lov byl vykázán ve výši 22 837 ks (asi 177 % z 12 866 ks v roce 2013), což znamená nový rekord.

V případě JKS zvěře siky je „tradičně“ zaznamenáván specifický jev - každoročně vykázaná výše lovu převyšuje údaj o JKS, a to mnohdy velmi silně. Nedůvěryhodnost vykázaného JKS lze demonstrovat například na základě součtu údaje o počtu ulovených kolouchů (9833 ks) a jejich „následného“ JKS k 31.3.2024 (3813 ks) a porovnání tohoto součtu s údajem o JKS laní k 31.3.2023 (5653 ks). Součet kolouchů činí 13 646 ks. Pokud by tento počet kolouchů měl být kladen laněmi, které byly sečteny k 31.3.2023, musela by každá laň vodit 2,4 kolouchů, resp. Pokud se chceme dobrat „pravdě bližšího“ počtu laní k 31.3.2023, použili bychom podíl součtu kolouchů a koeficientu očekávané produkce v úrovni 0,9. V takovém případě by počet laní odpovídal 15 162 ks.

Výsledky mysliveckého hospodaření se srnčí zvěří za uplynulý myslivecký rok nepřináší zásadní změny oproti předchozím obdobím. Výše lovu byla vykázána na úrovni 124 899 ks. Došlo také k vykázání úhynu 54 314 ks. Z tohoto počtu připadá 12 935 ks na srnce, 22 995 ks na srny a 18 384 ks na srnčata. Poměr uhynulých srnců a srn (1:1,78) je celkem zarážející, a to především v kontextu s poměrem pohlaví u vykázaného lovu (1:0,73) a JKS (téměř 1:1). Srny zřejmě z nějakého (nám neznámého) důvodu trpí podstatně vyšší mortalitou, jejíž příčiny jsou jiné, než lov. Zatímco srnci působení takových faktorů odolávají výrazně lépe.

Po „tradičním“ propadu výše lovu i JKS v mysliveckém roce 2022/2023 (lov vykázán v úrovni 178 461 ks, JKS vykázán v počtu 61 915 ks) opět došlo k vzestupu obou hodnot, a to na rekordní úrovně. JKS byl rovněž vykázán v rekordní hodnotě na úrovni 67 462 ks. Stejně jako v případě jiných druhů spárkaté zvěře bývá JKS tradičně stižen hrubým podceněním skutečných stavů. Tento fakt ilustruje například výpočet „pravdě bližšího“ počtu bachyní k 31.3.2023, které metaly selata jednak ulovená v průběhu mysliveckého roku 2023/2024 a jednak „nasčítaná“ k 31.3.2024. Celkový počet takových selat odpovídá 213 570 ks. K metání tohoto počtu selat by bylo potřeba asi 47 460 bachyní (při „maximálním“ koeficientu očekávané produkce v hodnotě 4,5).

Je vhodné uvést, že hospodaření s černou zvěří se děje ve stínu požadavků na zásadní redukci stavů z důvodu výrazných škod na zemědělských plodinách a přibývajících případů poškozování lesních porostů vyrýváním či vytahováním sazenic. Výše uvedenou nepříznivou situaci potvrzuje také rozhodnutí vlády o přijetí zvláštního opatření na Liberecku, kdy do snižování populační hustoty bude zapojena i Policie ČR obdobně, jako v případě Zlínska v závěru roku 2017.

V mnohých případech je pochybnost (bohužel) oprávněná. Vypovídají o tom také inzeráty uživatelů honiteb, nabízející na různých webových portálech společné poplatkové lovy na černou zvěř, které obsahují text ve stylu „…loví se černá zvěř (kromě bachyní nad 70 kg vyvržená)…“, nebo „…u černé se neloví bachyně…“, popř. jsou doplněny upozorněním „V případě odstřelu bachyně je poplatek 10 000 Kč.“. Těžko pak veřejnost, ale i zainteresované orgány (Státní veterinární správa) uvěří, že myslivci usilují o redukci stavů a řešení situace.

Výše lovu bažantí zvěře byla za minulý myslivecký rok vykázána v úrovni 372 225 ks. Došlo tedy k meziročnímu poklesu, a to o 6248 ks. JKS naopak vzrostl o 4440 ks, neboť byl vykázán v úrovni 167 854.

V případě zajíce polního byl lov vykázán ve výši 40 921 ks, což znamená meziroční nárůst o 7062 ks (asi 20 %). Posouzení relevance plánu lovu a jeho realizace je především na uživatelích a držitelích honiteb (početní stavy, predační tlak, škody zvěří).

V rámci pokračujícího dlouhodobého propadu výše lovu kachny divoké, která v roce 2023 dosáhla 201 665 ks, se jedná o nejnižší hodnotu od roku 1993 (169 207 ks). Příčiny mohou být různé a zřejmě mezi ně patří i od 15. 2.

Za uplynulý myslivecký rok byl vykázán úctyhodný počet ulovených lišek obecných, který dosáhl hodnoty 88 239 ks. Jedná se o rekordní hodnotu za celé období sledování.

V případě bobra evropského byl vykázán další meziroční vzestup početních stavů z 10 177 ks na 10 921. Podle vykázaných údajů mělo také dojít k zásadnímu nárůstu početních stavů vlka euroasijského (z 986 ks na 1338 ks). Tento údaj je, stejně jako v předminulém mysliveckém roce, zásadně odlišný od přibližného stavu deklarovaného rezortem ochrany přírody a uváděného např. v časopisu Ochrana přírody 3/2023, vydávaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR („…celkový počet vlků v celé České republice přesahuje stovku“). Novější odhad početních stavů vlka na území ČR (kromě údajů myslivecké statistiky) se nám nepodařilo získat.

U koroptve polní byl zaznamenán drobný vzestup početních stavů na 32 839 ks.

Závěrečný pohled na výsledky myslivecké statistiky nemůže být příliš pozitivní. Myslivost je přitom ve své podstatě zcela nezastupitelná tak, jak je zřejmé především z jejího ústavně-právního rámce. Část uživatelů honiteb si tento fakt uvědomuje a snaží se situaci řešit za využití poznatků mysliveckého výzkumu (např. diferencovaný přístup k lovu, racionální přístup k přikrmování, upozadění sobeckých zájmů, spolupráce s lesnicky a zemědělsky hospodařícími subjekty).

Pochopme, že neustálé odmítání změn bude jen dále radikalizovat subjekty, které jsou s výsledky myslivecké činnosti nespokojené. Zřejmá radikalizace se již projevila v diskusi nad aktuálním návrhem novely zákona o myslivosti. Její podoba je kromě jiného také výsledkem „úspěšné“ likvidace několika předchozích novelizačních pokusů, které neobsahovaly tolik (z pohledu myslivců) kontroverzních změn. O „plodech“ konzervativního a sobeckého přístupu v myslivosti zajímavě pojednal Mgr. Ing. David Sommer ve svém článku „Proti všem a proti všemu“, který byl publikován v letošním červencovém čísle časopisu Myslivost.

Zástupci mysliveckých organizací velice často zdůrazňují, že součástí myslivosti je také široké spektrum společenských aktivit (např. přehlídky trofejí, dětské dny, plesy a jiné akce pro laickou veřejnost, kynologické a střelecké akce). Nicméně tyto aktivity nám v demonstraci nepostradatelnosti myslivosti (a myslivců) nevystačí.

Tabulka: Změny v myslivecké statistice

tags: #podíl #ohrožených #druhů #z #celkového #počtu

Oblíbené příspěvky:

• Technologie pro jadernou energetiku
• Moderní trendy v oblasti odpadkových košů
• Zajímavosti o Přepadení v Pacifiku
• Systém řízení emisí
• Irská krajina z Dublinu